TURISTIKU PODPORUJÍ
61 720 turistů a cestovatelů
116 912 výletů, turistických cílů, tras a cestopisů
1 499 840,- odměny za články

Boris-Jelínek

Boris Jelínek

Amatérský nadšenec se zájmem o sever a východ Čech aneb "učeň, který se prý motá tam, kam nepatří, tj. mezi inteligenci"

Příspěvky sleduje: 3 turisté
Počet příspěvků: 1 627
Průměrná známka příspěvků: 1,01
Počet přečtení příspěvků: 309 123

Příspěvky uživatele Boris-Jelínek

Počet příspěvků: 1627

Sobětuš (Nechanice)
Sobětuš (Nechanice)
Městská část
Osídlení tohoto místa je prehistorického původu, protože v lokalitě „Vyšehrad“ se ve 2. polovině 19. století narazilo při kopání písku a štěrku na kulturní jámy. V letech 1886-1887 se nalezly navíc popelnicové hro…
více »
Škola v Třesovicích
Škola v Třesovicích
Dům, budova
Původně zdejší děti chodily do školy na Dohaličky, kde bývala farní škola. V letech 1884-1885 se jednalo o její přestavbě, neboť již nevyhovovala zejména kapacitně. Třesovické obecní zastupitelstvo však rozhodlo v…
více »
Třesovice
Třesovice
Vesnice
Tato lokalita byla osídlena přinejmenším v době bronzové, čehož důkazem může být nález bronzového dláta počátkem 20. století, jež se v roce 1912 dostalo do sbírek královéhradeckého historického muzea. Pravděpodobn…
více »
Vojenský hřbitov v zámecké aleji v Náchodě
Vojenský hřbitov v zámecké aleji v Náchodě
Hřbitov
Tento hřbitov byl zřízen v roce 1867 v zámecké aleji, původně známé jako Aleji Kateřiny Zaháňské, pro všechny vojáky, kteří zemřeli za prusko-rakouské války v lazaretech na náchodském zámku, v zámecké sýpce a v da…
více »
Lubno (Nechanice)
Lubno (Nechanice)
Městská část
O původu pojmenování této vsi nám tvrdí prof. Antonín Profous ve své knize "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. II. díl. CH-L" toto:"3. Lubno (lid. v Lubně, do Lubna, lubenskej), ves nad …
více »
Kamenný kříž se zvoničkou ve Starých Nechanicích
Kamenný kříž se zvoničkou ve Starých Nechanicích
Kříž
Původní zvonička byla posvěcena spolu s kamenným křížem, který zhotovil v roce 1884 (někde uváděn i rok 1887) sochař a kameník Jan Bydžovský. Oba objekty byly vybudovány obecním nákladem. Do zřízení kamenného kříže a zvoničky se na tomto místě nacházela socha Panny Marie, jež je dnes vztyčena před domem čp. 3. Důkazem toho může být např. indikační skica stabilního katastru z ro…
více »
Staré Nechanice (Nechanice)
Staré Nechanice (Nechanice)
Městská část
Co se týká pojmenování této vsi, tak měla být nazvána podle bájného zakladatele Nechana a k odlišení od sousedního městečka dostala navíc přídavné jméno "Staré", aby se zdůraznilo, že vznikla dříve než sousední Ne…
více »
Rybníky Velký a Malý Lhoták u Starých Nechanic
Rybníky Velký a Malý Lhoták u Starých Nechanic
Rybník
Celé Nechanicko bývalo dříve přímo zaplněno rybníky. Budovatelem zdejší rybniční soustavy mohl být již Kunát mladší z Dobřenic (1465-1539), ale první soupis místních rybníků máme až k roku 1538 a její částečný sta…
více »
Zaniklá ves Luh čili Luhy u Nového Města nad Cidlinou
Zaniklá ves Luh čili Luhy u Nového Města nad Cidlinou
Zajímavost
Když se člověk začte do starých letopisů a kronik a srovnává původní stav krajiny s tím dnešním, tak mnohokrát zjistí, jak odlišně žili naši předci a kolik jejich osad v průběhu staletí zaniklo, včetně mnoha různý…
více »
Jak v Zálesí v roce 1887 zastřelili basu
Jak v Zálesí v roce 1887 zastřelili basu
Zajímavost
Zálesí, dříve známé jako Zálezly, je dnes součástí Batňovic, obce nedaleko strání Jestřebích hor. Význam této osady, nacházející se již od 14. století při pobočce trutnovské zemské stezky, spočíval zejména ve zdej…
více »
Kežmarská Biela voda
Kežmarská Biela voda
Říčka
Kežmarská Biela voda je hlavním tokem Doliny Kežmarské Bílé vody (dříve česky "Bělovodská dolina"), a tudíž odvodňuje východní část Vysokých Tater. Bývá označován jako potok nebo říčka, v některých pramenech dokonce jako řeka, přičemž nemá žádný pramen či prameniště, neboť vzniká spojením od Zeleného plesa tekoucího Zeleného a od Velkého Bílého plesa tekoucího Bílého potoka s N…
více »
Pomník Jana Amose Komenského v Brandýse nad Orlicí
Pomník Jana Amose Komenského v Brandýse nad Orlicí
Pomník
Výše jmenované a velmi malebné městečko, umístěné v krásném údolním zátiší Tiché Orlice a na kopcích nad ním, je od nepaměti spojováno s českobratrským učením, které vycházelo z předchozí husitské tradice. A to nejen tím, že zde 12. srpna 1474 zemřel bratr Řehoř, původce, patron a patriarcha Jednoty bratrské (pochován na Orlíku "ve skále proti včelínu"), jenž měl podle dochovan…
více »
Dolany
Dolany
Vesnice
Název obce by měl být odvozeninou od staročeského slova "dól" čili "důl", a to podle jejího údolního položení. Prof. Antonín Profous ve své knize "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. I. díl. A-H" dodává k těmto Dolanům pouze toto: "3. Dolany (lid. v Dolanech, do Dolan, Dolaňák), ves na svahu táhlého návrší 2 km od řeky Úpy a 3 km sv. od Jaroměře: 1654 …
více »
Zřízení pomníku rakouského 8. praporu polních myslivců v roce 1896, posledního to díla významného sochaře Tilgnera
Zřízení pomníku rakouského 8. praporu polních myslivců v roce 1896, posledního to díla významného sochaře Tilgnera
Zajímavost
Tento pomník, který se nachází v čistěvské části lesa Svíbu, je od svého zřízení nazýván lidově pouze jako „Myslivec“, a to z toho důvodu, že představuje příslušníka 8. praporu polních myslivců, který stojí na balvanu, na kterém jsou provedeny tyto nápisy: „DEN BRAVEN KÄMPFERN DIE TREUEN KAMERADEN 3. JULI 1896. UDATNÝM BOJOVNÍKŮM VĚNUJÍ VĚRNĚ SPOLUBRATŘI 3. ČERVENCE 1896.“ Ten …
více »
Tatranský Ľadový dóm na Hrebienku v sezóně 2025/2026
Tatranský Ľadový dóm na Hrebienku v sezóně 2025/2026
Fotogalerie
Tatranský Ľadový dóm na Hrebienku je již od svého vzniku v roce 2012 se svým hlavním tvůrcem, jímž je řezbář Adam Bakoš, velmi známým pojmem a každoročním zimním symbolem Vysokých Tater, takže ho netřeba nějak pře…
více »
Socha sv. Jana Nepomuckého ve Vilanticích
Socha sv. Jana Nepomuckého ve Vilanticích
Socha
Když jdeme krajem, potkáváme řadu drobných sakrálních objektů, od různých křížků až po sochy nejrůznějších světců. Většina z nich byla vybudována jako poděkování Pánu Bohu za odvrácení nějakého neštěstí, za záchra…
více »
Lhota (Lužany)
Lhota (Lužany)
Místní část
V těchto místech se nacházelo stejně jako v sousedních Lužanech osídlení již v době kamenné. Nálezy odsud se však v průběhu staletí ztratily. Sama víska, jejíž původní jméno bylo Lhotka, je poprvé zmíněna 7. září 1495, kdy Hašek Střízek z Lužan ve své poslední vůli odkázal veškerý svůj majetek, v jehož rámci byla i ves Lužany s dvorem, mlýnem, s platem, co tu měl ve Lhotce s po…
více »
Miřejov (Lanžov)
Miřejov (Lanžov)
Místní část
Vysvětlení původu názvu této vsi nalezneme opět v díle prof. Antonína Profouse "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. III. díl. M-Ř", kde nalezneme následující:"Miřejov (v Miřejově atd.), ves (m. o. Lanžov) 9 km vých. od Hořic: 1418 Cunsso de Mirzieyow, LEr. X, 98; 1429 Kuneš z Miřejova, AČ. 6/485; 1494 Vřešťov hrad - - Miřejov, Sedlce, RT. I, 185; 1615 …
více »
Sedlec (Lanžov)
Sedlec (Lanžov)
Místní část
Co se týká pojmenování této vsi, tak má podle prof. Antonína Profouse být odvozeno od slova "sedlo" a původně bylo ve verzi Sedlce, i když někteří autoři tvrdí, že může pocházet spíše od slov "sedlák" či "selský". Přímo o tomto Sedlci nalezneme v jeho knize "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. IV. díl. S-Ž" následující: "4. Sedlec, ves 7 km jz. ode Dvo…
více »
Zvole (Rychnovek)
Zvole (Rychnovek)
Místní část
Ohledně názvu této vsi, jejíž jméno má být odvozeno od slova „zvóle“, znamenající užívací právo či svobody, je stejně jako u jiných obcí nejlepším krokem nalistovat knihu "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, pův…
více »
Všeliby (Studnice)
Všeliby (Studnice)
Místní část
Podle lidového podání získala ves své pojmenování podle svých obyvatel, kteří se jiným od pohledu líbili. Co se týká skutečného původu názvu této vsi, bude nejlépe nahlédnout do 3. dílu přelomového díla profesora …
více »
Třtice (Studnice)
Třtice (Studnice)
Místní část
Jméno této osady, jež měla vzniknout podle pověsti na místě několika svobodných dvorů, má řadu vysvětlení a teorií o jeho vzniku. Nejpravděpodobnější je ta, kterou podává profesor Antonín Profous ve 4. díle své kn…
více »
Řešetova Lhota (Studnice)
Řešetova Lhota (Studnice)
Místní část
Tato lokalita byla osídlena již v pravěkých dobách, čehož důkazem může být nález popelnice z roku 1891, jež se řadí do slezskoplatěnické kultury. Jak získala tato obec své pojmenování, to zjistíme nahlédnutím do k…
více »
Sebuč (Dolany)
Sebuč (Dolany)
Místní část
O pojmenování této osady se dozvíme v díle prof. Antonína Profouse "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Díl I. A-H" následující:"Sebuč (lid. ta S., v Sebuči, ze Sebuče), ves (m. o. Chvalk…
více »
Tošov (České Meziříčí)
Tošov (České Meziříčí)
Místní část
Tato místní část Českého Meziříčí se původně vyvíjela jako samostatná ves, jejíž pojmenování je docela zvláštní. Abychom osvětlili jeho anabázi, tak bude nejlepší otevřít knihu "Místní jména v Čechách. Jejich vzni…
více »
Dům čp. 1760 ve Washingtonově ulici v Praze
Dům čp. 1760 ve Washingtonově ulici v Praze
Dům, budova
Původně se v těchto místech nacházely vinice a po nich novoměstské hradby, budované již od roku 1648 italskými staviteli na rozkaz císaře Ferdinanda III., když po vpádu Švédů do Prahy byla poznána neúčinnost dosav…
více »
Skršice (České Meziříčí)
Skršice (České Meziříčí)
Místní část
Toto zvláštní pojmenování obce by mělo pocházet od osobního jména Skrch, resp. od Skrchových lidí = Skršiců, čeho se drží také prof. Antonín Profous ve své knize "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význ…
více »
Suchá (Nechanice)
Suchá (Nechanice)
Městská část
Zdejší lokalita byla osídlena již v pravěku. Na poli rolníka Hlavatého z čp. 42 byly roku 1952 objeveny pozůstatky neolitického sídliště kultury s vypíchanou keramikou. O rok později byly nalezeny stopy dalšího ne…
více »
Nový Hradec Králové (Hradec Králové)
Nový Hradec Králové (Hradec Králové)
Městská část
Celá lokalita byla osídlena již v době kamenné, ale zdejší osídlení se podle nálezů zvětšilo až v době bronzové. Od středověku byla tato místa součástí Mýtského podměstí, ale jednalo se o velmi roztroušenou zástav…
více »
Slavnostní odhalení pamětní desky „velikému Slovanovi“ Františku Řehořovi ve Stěžerách v roce 1902
Slavnostní odhalení pamětní desky „velikému Slovanovi“ Františku Řehořovi ve Stěžerách v roce 1902
Zajímavost
Pro obec Stěžery byl 29. červen 1902 opravdu velkým dnem, protože se zde konaly rovnou 2 slavnosti naráz, a to odhalení pamětní desky místnímu rodákovi a propagátoru Rusínů a Ukrajinců Františku Řehořovi (1857-189…
více »
stránka 9 z 55
« na začátek    < předchozí    7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12    následující >    na konec »

zpět na profil uživatele Boris-Jelínek