Lány u Dašic

Toto místo bylo osídleno minimálně v době slezskoplatěnické kultury, i když počátkem 19. století se tu měly údajně nalézt kamenné nástroje, jež se však nedochovaly. V roce 1895 se dostala do sbírek Muzea království Českého v obci nalezená lidská lebka a kulatý kámen ze slídy. První zmínka o vsi pochází z roku 1452, kdy její část prodala Kateřina z Bořic a z Horek Janovi Horynovi z Honbic. O jejím pojmenování, jež měla vzniknout podle toho, že je dlouhá a protáhlá, píše Antonín Profous ve svém díle „Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Díl II. CH-L“ toto: „Lány u Dašic (lid. Lány, v Lánech, do Lánů, lánskej), ves nad řekou Loučnou 7 km vých. od Pardubic: 1452 Kath. de Borzicz et de Horek - hered. suam in Horkach - in Laniech - vendidit Johanni dc. Horyna de Honbicz, RT. II, 223; ok. 1500 ves Lány a v tej vsi jest tvrziště, Sedl. z U. pardub.; 1654 Lany wes v Dassycz, BR. 14/96; 1789 (a 1837) Hft Pardubicz: Lan bey Daschitz von 20 N., Schaller XI, 76 (i Sommer V, 81).“ Podle rybniční registry z roku 1501 museli zdejší obyvatelé čistit a hloubit strouhy pod hrází Lánského rybníka vlastními silami a náklady, aby jim nevznikala škoda na jejich pozemcích. Vrchnost jim za to věnovala dědiny nad cestou od Lánského rybníka až k lesu. 23. května 1518 byla vydána listina o tom, že byly vrchností rozšířeny strouhy pod Lánským rybníkem a o jejich čištění se mají starat obyvatelé Dašic a Lán. Až do 15. století tu měla stávat tvrz. O ní se zmiňuje rovněž profesor August Sedláček ve svém díle „Hrady, zámky a tvrze království Českého. Díl první. Chrudimsko“ z roku 1882:

„8. LÁNY.

Severozápadně od Dašic leží ves Lány, jež kdysi klášteru Sezemskému patřívala. Buď za vlády klášterské, aneb již dříve bývala tu tvrz, která v 15. století spustla, stop po sobě nepozůstavivši. V urbáři pánův z Pernšteina na počátku 16. století sepsaném činí se o Lánech taková zmínka: „v té vsi jest tvrziště a to slove komornictvo, k tomu jsú dědiny a lúky.“ Louky ty držel Janek komorník páně a platil z nich jistý úrok.“

Ves patřívala vzhledem ke své vzdálenosti k dašické rychtě. Od 2. poloviny 18. století se v obci vyučovalo, a to nejprve v pronajatých místnostech po celé obci. Roku 1795 bylo na tamního učitele dopláceno ze zámeckého důchodu 50 zl. V roce 1833 se ves stala součástí Koloděj. Roku 1841 byla postavena škola. V roce 1843 žilo v Lánech 233 obyvatel ve 28 domech. Do zrušení poddanství a zavedení prozatímního zřízení obecního byla ves součástí pardubického panství.

Roku 1849 se Lány spolu s Časy staly součástí spojené politické obce Koloděj, Veské a Kladiny. V roce 1869 měly Lány 244 obyvatel a 32 domů. Roku 1873 se Lány staly samostatnou politickou obcí. O 10 let později vznikla 1. místní školní rada. 15. května 1879 se zdejší rolnictvo (podepsán starosta Josef Roček a dalších 6 občanů) a 15. března 1880 samo vedení obce postavilo za memorandum českých poslanců o rovnoprávnosti mezi německým a českým národem na všech úrovních. 11. června 1880 zasáhla obec velká bouře s krupobitím. 18. ledna 1885 vypsala místní školní rada konkurs na zadání stavby nové školní budovy, jež byla rozpočtena na 8 947 zl. 27 kr. O rok později žilo v obci 7 Židů. Po povodni 6. března 1891 bylo ustaveno vodní družstvo pro regulaci řeky Loučné a potoku Lodrantky, jehož členy se staly obce Čeradice, Slepotice, Platěnice, Práchovice, Komárov, Dašice, Lány u Dašic, Koloděje, Kladina, Časy, Sezemice a Počáply. Tyto regulační práce byly postupně provedeny v letech 1892-1902. Roku 1900 byl ustaven SDH. V roce 1901 vznikla obecní knihovna. 1. července 1902 zasáhlo celé okolí velké krupobití, kusy ledu měly hmotnost až 2-7 dkg. 5. listopadu 1905 se při honu zastřelil pardubický okresní tajemník Josef Podolák. 2. září 1906 proběhla ustavující schůze Hospodářského strojního družstva pro Lány u Dašic a okolí, jež si změnilo stanovy v letech 1939 a 1940. 2. října 1907 našli 2 malí chlapci dělníka Jindřicha Spálenského, sloužícího u rolníka J. Šafaříka, sirky a rozdělali oheň, jehož kouřem se udusili. V roce 1910 vznikl Spořitelní a záložní spolek Lány u Dašic. Tehdy měla obec 330 obyvatel a 48 domů a pozemky v tzv. Dloučce byly odvodněny drenáží. O 2 roky později bylo založeno Hospodářské strojní družstvo pro rozvod a upotřebení elektrické síly v hospodářství a živnostech, díky němuž byla obec elektrifikována. Z front 1. světové války se nevrátili 3 místní muži (Josef Flejberk, Josef Formánek, Josef Hercik).

V roce 1930 byla postavena okresní silnice do Zminného. V noci 3. května 1933 se vzňal stoh Josefa Ročka. Při vyšetřování bylo zjištěno, že ho zapálil jeho bývalý zaměstnanec František Cikán. Za německé okupace nesla obec pojmenování Lahn bei Daschitz. Roku 1945 byla založena vesnická organizace KSČ. V roce 1949 došlo k založení JZD. O 3 roky později zanikla místní kampelička. Roku 1953 byla zahájena stavba družstevního kravína. 8. srpna 1955 byla provedena likvidace Hospodářského strojního družstva. 16. září 1956 se zúčastnili zdejších dožínek prezident Antonín Zápotocký a ministr zemědělství a lesního hospodářství Michal Bakula. V téže době vznikla místní organizace Čs. svazu žen. V roce 1959 bylo ustaveno Sdružení rodičů a přátel školy. Roku 1962 byly vyčištěny všechny zdejší příkopy a vodní toky. O 3 roky později byl ukončen provoz školy. V roce 1971 byly odvodněny přilehlé pozemky kolem Malokolodějského odpadu. 30. dubna 1976 se Lány staly součástí Dašic, od nichž se odtrhly 24. listopadu 1990. V letech 2017-2019 byla provedena 1. etapa nového skupinového vodovodu mezi Sezemicemi a Dašicemi.

Ze zdejších pamětihodností je třeba zmínit: kamenný kříž od Zdenko Ježka z Pardubic z roku 1895; od 16. března 1964 památkově chráněné jednopatrové zděné špýchary u čp. 8 a 12 z roku 1831 (první v havarijním stavu, druhý de facto přestal existovat); pamětní desku na památku padlých v 1. světové válce a pomníček na návštěvu prezidenta Antonína Zápotockého v roce 1956 naproti čp. 28, jež bylo vystavěno roku 1904 a má na sobě zajímavý průčelní reliéf. Zajímavé bylo dříve rovněž stavení čp. 5 z počátku 19. století se štukovým dekorem na fasádě. Zanikl rovněž památkově chráněný přízemní zděný dům čp. 15 z počátku 19. století s originální lidovou štukovou výzdobou. Zbořen byl někdy před rokem 1976 a památkově chráněn byl od 16. března 1964 do 3. října 1988. Na jihozápad od vsi je situováno od 12. května 1982 chráněné území se zalesněnými písečnými dunami Přírodní památka Přesyp u Malolánského (nevýrazný písčitý přesyp s porostem borového lesa), jež je jedinečná především geologicky a z botanického hlediska zaujme výskytem ostřice pískomilné. Obcí též prochází cyklotrasy č. 4254 a 4193. Zdejšími rodáky byli: učitel a hospodářský spisovatel František Freiberg (* 13. listopadu 1856 Lány u Dašic), profesor chrudimského gymnázia František Šín (* 30. prosince 1825 Lány u Dašic), řídící učitel v Dobré Vodě u Hořic Josef Flejberk (* 17. listopadu 1842 Lány u Dašic), učitel a hudebník František Zörnig (11. května 1849 Lány u Dašic - 19. března 1908 Litomyšl), obchodník, publicista a archeolog Antonín Šín (25. července 1881 Lány u Dašic - 11. dubna 1969 Brno) a Václav Šín, majitel penzionátu pro dívky na Havlíčkově náměstí v Praze, který na sebe upozornil v roce 1901 tím, že se s rodinou přihlásil k německé národnosti. Místní obecnou školu zase navštěvoval autor textů o hudbě a organizátor Emanuel Antonín Meliš (15. října 1831 Zminný - 27. června 1916 Praha).

Lány u Dašic na mapě