Obřadní síň s kolumbáriem v Kuklenách

Od vzniku zdejšího hřbitova ve 2. polovině 18. století se konaly pohřby v přilehlém kostele sv. Anny, případně v jiných chrámech této farnosti. Problém však nastal po vzniku ČSR, kdy byla nastolena otázka, kde by se odehrávaly občanské smuteční rozloučení a posléze i pohřby nově vzniklé Církve československé, jež byla od počátku římskokatolické církvi "solí v ráně". Zároveň se objevil problém s kapacitou místního pohřebiště, který musel být řešen jeho zvětšením a jinými úpravami.

Kolatorní výbor, složený ze zástupců obcí Kuklen, Plačic, Pražského Předměstí u Hradce Králové, Svobodných Dvorů a Vlčkovic, v čele se starostou Kuklen jako předsedou, se rozhodoval na své schůzi 24. srpna 1924 o uvažované úpravě III. rozšíření hřbitova (původní hřbitov byl z 18. století, rozšířen v letech 1881, 1890-1891 a 1912-1913). Nakonec se usnesl na jeho parkové úpravě a vybudování obřadní síně s kolumbáriem.

Architekt Oldřich Liska z Hradce Králové vypracoval předběžný plán na obřadní síň, jež měla sloužit všem občanům bez rozdílu náboženství o zastavěné ploše 169,56 m2 s loubím o 52 m2. Rozpočet byl stanoven na 130 000 Kč a stavba měla být podniknuta na účet kolatorního výboru.

28. září 1924 byly všechny kolatorní obce vyzvány, aby podaly souhlas nebo námitky proti výše zmíněnému rozhodnutí. Pražské Předměstí u Hradce Králové žádalo vysvětlení, jak jednotlivé obce budou finančně přispívat, ostatní souhlasily se stavbou.

1. března 1925 se kolatorní výbor usnesl na tom, že náklad na stavbu bude hrazen dlouhodobou půjčkou a úroky se budou platit z příjmu kolatorního výboru. Kdyby náhodou nestačily, rozvrhl by se schodek na obce podle počtu jejich obyvatel. Architektu Liskovi bylo zadáno vypracování podrobných plánů a u peněžních ústavů byly učiněny dotazy o případné půjčce. Kolatorní obce byly vyzvány, aby se za ní zaručily.

21. června 1925 přinesl architekt Liska plány a podal všem výklad. Následně byl vyzván, aby do týdne dodal rozpočet na stavbu podle plánů s podsklepením, kde by se dala zřídit podle jeho skicy spalovací pec. 5. července téhož roku byly schváleny plány se sklepy a vypsáno ofertní řízení, jež bylo publikováno v místních listech. Zástupci Pražského Předměstí prohlásili, že nejsou proti stavbě, náklad však může schválit pouze městské zastupitelstvo.

9. srpna 1925 podal Ing. Viktor Lehovec technickou zprávu o nabídkách a stavba byla zadána staviteli Františku Kadlečkovi z Kuklen za 178 817 Kč. Technickým dohledem byl pověřen Ing. Viktor Lehovec a do stavebního dozorstva byl zvolen za Kukleny V. Kňourek, Jak. Kiefman, za Svobodné Dvory Josef Havlík, za Pražské Předměstí Alois Najman, za Plačice Josef Souček a za Vlčkovice V. Michálek. Spořitelna v Novém Bydžově sdělila na dotaz, že by zapůjčila 200 000 Kč na stavbu obřadní síně na 8 % úrok, ostatní peněžní ústavy odpověděly záporně.

23. srpna 1925 rozhodl kolatorní výbor, aby byla uzavřena zápůjčka u spořitelny v Novém Bydžově a následně byla stavba zahájena. V říjnu byla schválena žádost správy občanských hřbitovů, aby mohla uzavřít u novobydžovské spořitelny výpůjčku 200 000 Kč. Stavba úspěšně pokračovala a 5. září 1926 byla obřadní síň s kolumbáriem slavnostně předána do veřejného užívání. Nastalo období jejího vybavování. Mnohé bylo pořízeno, ale z některých věcí nakonec sešlo, protože v březnu 1929 vyslovila kuklenská městská rada nesouhlas se zakoupením harmonia na účet kolatorních obcí. V té době byla rovněž obřadní síň propůjčována ke mším Církve československé. O rok později se kuklenská městská rada usnesla na tom, aby byla obřadní síň v letních měsících otevřena pro veřejnost vždy v neděli od 14.00 do 16.00 hod., k čemuž byl najat hlídač, jenž byl nucen ji též následně uklidit, a to za odměnu 15 Kč za jednu neděli. V roce 1933 byl před obřadní síní zřízen nový urnový háj podle návrhu architekta a teoretika architektury Emila Edgara (vl. jm. Emiliana Kratochvíla).

Od té doby slouží objekt svému účelu, přičemž jen jediné se z původního návrhu nepodařilo prosadit – vznik krematoria, o němž se v „Národním osvobození“ psalo 16. února 1936 toto: „V Kuklenách u Hradce Králové bude postaveno krematorium. Již delší dobu se projednává projekt stavby krematoria a kolumbaria v obvodu obcí a měst tak zv. Velkého Hradce. Nyní dostává se tento projekt do konkretního stadia. Krematorium bude postaveno v Kuklenách poblíže tamního hřbitova. Návrh města Hradce Králové, aby krematorium bylo postavena Na Zámečku na Nov. Hradci Králové, padl. Důvodem pro umístění kolumbaria v Kuklenách bylo rozhodnutí spalovat mrtvoly plynem. Výstavba krematoria a kolumbaria a sadů kolem něho si vyžádá nákladu 1 mil. Kč, který bude získán výpůjčkou u ústředí spolku. Projekt vypracoval královéhradecký architekt O. Liska, známý projektant moderních školních budov. Po podrobném projednání celkového rozpočtu bude ihned přikročeno k stavbě.“

Na závěr ještě dodejme, že obřadní síň byla zrekonstruována nejprve v letech 1969-1970, a to v hodnotě více než 1 000 000 Kčs. Smuteční obřady zde byly obnoveny v listopadu 1970, ale její dovybavování a zabezpečení pořádku v ní bylo plně dokončeno až o 5 let později. Problémem však byl nedostatek pracovníků, a to zejména řečníků, což můžeme vidět z inzertních stran tehdejších deníků. Největší rekonstrukce objektu však proběhla postupně v letech 2003-2010 a dala by se označit přímo za generální, protože došlo k opravě střechy, stropů, sociálního zařízení; výměně oken a celé zadní proslenné stěny; rekonstrukci chladícího zařízení a dalších součástí budovy, jejíž stav byl vyhodnocen jako žalostný. Další rekonstrukce byly zahájeny v roce 2018 a týkají se zejména interiéru a vybavení síně. Více o objektu se lze dočíst zde: https://kam.hradcekralove.cz/objekt/75-smutecni-sin-v-kuklenach, naopak o studii rozšíření hřbitova na tomto webu: http://www.smaa.cz/projekt/hrbitov-kukleny/ a o současnosti obřadní síně zde: https://www.sshkk.cz.