Škola v Březhradě

Od dávných dob navštěvovala školní mládež z Březhradu školu v Opatovicích nad Labem, vzdálenou od obce 3,5 km. Nebylo to nic divného, protože tato ves byla k této obci rovněž přifařena. Opatovická škola však na pravidelné docházce příliš netrvala, takže se vzděláním dětí z Březhradu to vypadalo všelijak. Situace se změnila až po zániku poddanství a zavedení prozatímního zřízení obecního, kdy se začalo vedení obce poohlížet po vlastním učiteli. Tím se podle školní kroniky stal starý vysloužilý učitel František Schejbal (uvádí se i ve verzi Shejbal), jenž učil za pouhý sobotáles, a to nejprve v Kohoutově stavení čp. 1 a následně v kovárně, kterou mu poskytl březhradský mlynář František Grégr, strýc JUDr. Julia Grégra. Roku 1860 však Schejbal duševně onemocněl a škola, jež vznikla v roce 1830 jako čistě soukromá, tak zanikla a vše se vrátilo ke starým pořádkům, že zdejší děti opět navštěvovaly školu v Opatovicích nad Labem.

K znovuobnovení vyučování v Březhradě došlo v roce 1876, a to v čp. 23, které patřilo Václavu Peškovi. Tehdy byl zdejším učitelem Josef Labský. 19. února 1877 byla na schůzi obecního výboru projednávána školní otázka. Vyjednávání o koupi nějakého domu uvázlo na mrtvém bodě. Nakonec bylo rozhodnuto, že dojde k výstavbě nového objektu. Čtveřice jmenovaných důvěrníků (starosta František Hampl, radní František Pešek, Václav Koutník a J. Morávek z Plačic) dostala za úkol zhotovení náležitého rozpočtu, jenž nakonec činil 5 597,67 zlatých. Kromě toho bylo požádáno o subvenci ve výši 3 000 zlatých a v kuklenské záložně byly vypůjčeny 2 000 zlatých se 7 % úrokem. Následně byla vyhlášena veřejná ofertní soutěž, v níž byl vybrán za zhotovitele kuklenský zednický a tesařský mistr Josef Homoláč. Tyto práce mu byly následně zadány za 6 040 zlatých.

Nové školní budovy se tedy Březhrad dočkal v roce 1878, kdy zde byla otevřena jednotřídní škola, jež byla postavena nákladem 1 200 K. 1. března 1879 nahradil učitele Labského nový kantor Matěj Šafka, jenž byl roku 1884 vyměněn Quido Kopeckým. Ten se o rok později zasloužil o zřízení školní zahrady kolem celé školní budovy. V roce 1895 nastoupil po Quido Kopeckém učitel Karel Vojáček, který zde učil do roku 1905, kdy byl vystřídán Josefem Kalousem. Když byla ve školním roce 1907/1908 jednotřídní škola rozšířena na dvoutřídní, přestěhovala se do nové školní budovy (vystavěna hlinským stavitelem Josefem Paříkem a posvěcena 1. září 1907), stará budova byla upravena na byty pro učitele. Tyto práce celkem vyšly na 17 898,32 K. Správcem nové dvoutřídky se stal řídící učitel Josef Šrámek, jehož roku 1909 vystřídal Josef Pultar. Za něho se dostali do obce první výpomocní učitelé.

Velkým problémem se však stal klesající počet žactva. Zatímco ve školním roce 1907/1908 bylo ve škole ještě 104 žáků a obdobný stav se udržel až do vzniku ČSR, kdy jejich počet začal výrazně klesat. V období 1. světové války se učilo půldenně a řídící učitel vydržel v Březhradě až do roku 1924, kdy ho jako zástupce vystřídal Stanislav Hakl. Tehdy došlo k zavedení elektřiny do objektu. Ve školním roce 1925/1926 bylo ve škole již jen 33 dětí, proto byl provoz školy omezen a škola se stala pouhou jednotřídkou. Nastávají též komplikace se správou školy. Roku 1925 odešel zastupující správce školy Stanislav Hakl a do Březhradu přišel Josef Havelský, aby ho o rok později vystřídal řídící učitel Josef Machač, jenž po 2 měsících odešel do penze a zastoupil ho opět Josef Havelský. Ten odešel z Březhradu v roce 1927 a počet dětí stále klesal. Až roku 1935 bylo škole přidáno opět jedno oddělení. Prvorepublikové období se stalo časem mnohých změn, ale nejen v náplni školy, nýbrž také v souvislosti se stavem budovy. Došlo k řadě různých oprav, např. roku 1929 byla stará břidlicová střecha nahrazena eternitem.

Zdejší učitelé měli práci mnohem složitější než jinde, neboť místní obyvatelé neměli velký zájem o školu a její záležitosti. Podpora školy tak přicházela mnohdy odjinud a i učitelé, pokud jen mohli, tak se snažili z Březhradu dostat pryč, takže se jich zde vystřídalo velké množství. Situace se změnila až v roce 1939, kdy se stal řídícím učitelem Josef Mencl, který vydržel v čele školy až do roku 1955, kdy odešel do důchodu. Podařilo se mu výrazně zlepšit poměry ve škole i obci a řídil ji též v obtížných letech německé okupace. V posledních válečných týdnech bylo školní vyučování dvakrát narušeno, poprvé ubytováním příslušníků německé branné moci v zimě 1944/1945, podruhé ubytováním "národních hostí" (německých uprchlíků ze Slezska) v únoru 1945. V obou případech musela škola vyklidit jednu učebnu. Některé pomůcky a další věci byly získávány díky různým darům, protože financí se nedostávalo.

Po osvobození od německých okupantů se škola zapojila do celé řady brigádnických a sběrových akcí. Od roku 1949 se učitelé povinně zúčastňovali prázdninových brigád. V říjnu 1951 byla na škole založena pionýrská organizace, v září 1954 školní tělovýchovná jednota, ve které cvičily všechny školní děti. Březhradská škola se také účastnila nácviku 1., 2. i 3. spartakiády. Poválečné období přineslo i řadu investic do školní budovy. V roce 1948 byla opravena střecha na školní budově nákladem 5 900 Kč. Rodiče darovali sbírkou 4 510 Kč, zbytek věnoval MNV. Následujícího roku byl proveden nátěr dveřía oken. V roce 1951 byl pro školu a osvětu zakoupen diaprojektor 5 x 5 cm. O 3 roky později byla školní zahrada opatřena drátěným plotem a dřevník byl přestavěn a pokryt novou střešní krytinou. Ve školním roce 1959/1960 zorganizovalo ředitelství školy za pomoci SRPŠ horskou školu v Polomech u Sedloňova v Orlických horách. Akce se zúčastnilo celkem 42 dětí.

Od září 1960 byla ředitelkou školy Věra Špálová, která ve funkci zůstala až do zrušení školy v červnu 1977. Za jejího působení byla ve školním roce 1962/1963 uzavřena patronátní smlouva s Východočeským průmyslovým masným závodem Březhrad. 15. září 1966 byla otevřena školní družina. Od počátku 60. let také probíhala adaptace a modernizace školní budovy. Většina potřebných věcí byla provedena v roce 1965, ale zcela byly všechny práce dokončeny až roku 1968. Škola byla od školního roku 1975/1976 opět jednotřídní, s 1., 2. a 3. postupným ročníkem. Žáci 4. ročníku přešli do ZDŠ v Kuklenách. Ve školním roce 1976/1977 bylo ve škole jen 16 žáků, a proto ONV Hradec Králové školu úplně uzavřel.

V Březhradě tak zůstala pouze mateřská škola, s níž to též nebylo jednoduché. K jejímu zřízení došlo 1. září 1951 a umístěna byla zpočátku v obecním domě čp. 45. Pro malý počet dětí, které do ní docházely, byla 28. února 1953 dočasně dána mimo provoz. V roce 1962 bylo započato se stavbou mateřské školy, jež byla dokončena následujícího roku. Adaptována byla budova staré školy čp. 38, kde býval byt ředitele školy a úřadovny MNV a Státní spořitelny. Tato budova byla spojena s budovou nové školy čp. 7 podlouhlou vkusně vyřešenou novostavbou, v níž byla umístěna kuchyně, sklad potravin, jídelna a umývárny se sociálním zařízením. V adaptované budově byly umístěny šatny, velká herna, ložnice a ředitelna s telefonem. Škola byla vytápěna plynem a největší zásluhu na ní měli tajemník MNV Josef Šotola, Josef Bukovský z čp. 122 a Josef Marek z čp. 97. Na její stavbu přispěl i Východočeský průmysl masný v Březhradě, a to částkou 150 000 Kčs. 10. října 1963 zahájila MŠ tedy znovu činnost.

Zrušení základní školy přežila snad jen díky patronátu místního masokombinátu. V roce 1981 došlo k přestavbě prostor bývalé ZŠ pro potřeby MŠ a následujícího roku bylo upraveno dětské hřiště. Změnu ve fungování zařízení přineslo rozhodnutí zastupitelstva města Hradec Králové ze 29. října 2002. Na jeho základě se škola i s jídelnou stala organizační složkou ZŠ Bezručova jako odloučené pracoviště. Od července 2008 je MŠ součástí Základní školy Jiráskovo náměstí, a to nejspíše kvůli existenci jediného dopravního spojení – linky MHD č. 12, jež zastavuje právě u tohoto školního zařízení. Více o této škole lze zjistit zde: http://www.msbrezhrad.cz.