TURISTIKU PODPORUJÍ
61 689 turistů a cestovatelů
115 859 výletů, turistických cílů, tras a cestopisů
1 467 018,- odměny za články

Boris-Jelínek

Boris Jelínek

Příspěvky sleduje: 3 turisté
Počet příspěvků: 1 311
Průměrná známka příspěvků: 1,00
Počet přečtení příspěvků: 230 060

Příspěvky uživatele Boris-Jelínek

Počet příspěvků: 1311

Štěnkov za prusko-rakouské války aneb Jak se zrekvírovaný dobytek vrátil sám zpět a za náhrady za něj byla vybudována dvojice zdejších křížů
Štěnkov za prusko-rakouské války aneb Jak se zrekvírovaný dobytek vrátil sám zpět a za náhrady za něj byla vybudována dvojice zdejších křížů
Zajímavost
Tato obec u Třebechovic pod Orebem se sice nacházela mimo hlavní bojiště tohoto krvavého konfliktu, ale mnohé, co se během ní zde událo, je též zajímavé a dokládá život našich předků. Bojových operací se na rakouské straně zúčastnilo též 5 vojínů, kteří narukovali ze Štěnkova. Byli jimi: Václav Štandera, František Zemánek, Josef Jánský, Václav Smola a Jan Kučera. Všichni měli t…
více »
Most přes Orlici ve Štěnkově
Most přes Orlici ve Štěnkově
Most
Dlouhá léta byla řeka Orlice překonávána ve Štěnkově pouze brody. Nějaký čas tu fungoval rovněž převoz. Teprve v roce 1907 (některé prameny hovoří již o roku 1905, např. "Královéhradecko. I. dílu 1. část. Místopis…
více »
Štěnkov (Třebechovice pod Orebem)
Štěnkov (Třebechovice pod Orebem)
Městská část
Tato ves má opravdu zajímavý název, který mnozí spojovali se štěnicemi a podobnými věcmi, avšak podle prof. Antonína Profouse a jeho knihy "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. IV. díl. S-…
více »
Hřbitov na Orebě v Třebechovicích pod Orebem
Hřbitov na Orebě v Třebechovicích pod Orebem
Hřbitov
Původní pohřebiště se nacházelo u kostela sv. Ondřeje, jež existovalo ještě roku 1778, i když se zde tehdy již z hygienických a kapacitních důvodů nepohřbívalo. Zaniknout muselo někdy po roce 1784, kdy Josef II. přikázal, aby hřbitovy kolem kostelů byly zrušeny a nahrazeny jinými mimo město. Stejně tak se přestalo pohřbívat přímo v kostele sv. Ondřeje, neboť jedněmi z posledníc…
více »
Pomník Jana Theobalda Helda v Třebechovicích pod Orebem
Pomník Jana Theobalda Helda v Třebechovicích pod Orebem
Pomník
Tento velký vlastenec a lékař-lidumil, který byl Aloisem Jiráskem zvěčněn v jeho pentalogii „F. L. Věk“, se narodil 11. prosince 1770 v Třebechovicích pod Orebem jako Jan František Heldt, syn zdejšího ranhojiče Fr…
více »
Tachov u Doks
Tachov u Doks
Vesnice
S Tachovem je to jako s nedalekými Kravařemi, člověka, který není z pomezí Ústecka a Liberecka napadne při zmínce o Tachově, pouze stejnojmenné město v Plzeňském kraji a málokdo tak ví, že má svého jmenovce na okr…
více »
Zvonička v Bělči nad Orlicí
Zvonička v Bělči nad Orlicí
Zvonice
Původní obecní zvonek se nazýval „Prokop“ a k jeho pořízení došlo v roce 1759. Krátkou dobu prý býval zavěšen na jednom z letitých stromů, poté v dřevěné zvoničce a později visel na obecní budově čp. 9. K jeho posvěcení byl pozván sám královéhradecký biskup Msgre. Adam Vratislav z Mitrovic a od té doby se na něj zpravidla zvonilo třikrát denně, pokud nepočítáme to, že vyzváněl …
více »
Kostel sv. Vojtěcha, biskupa a mučedníka v Kruhu v Podbezdězí
Kostel sv. Vojtěcha, biskupa a mučedníka v Kruhu v Podbezdězí
Kostel
První zmínku o tom, že zdejší kostel byl farním, nalezneme v popisu pražské diecéze z let 1344-1350, kdy náležel pod kamenecký dekanát a boleslavský archidiakonát. V roce 1352 bylo odtud odváděno 12 grošů papežské…
více »
Víska (Kravaře)
Víska (Kravaře)
Místní část
Od dávných dob byla tato místní část Kravař samostatnou vsí s vlastním rychtářem a nosila německé pojmenování Dörfel, případně k odlišení od jiných toho jména bylo užíváno jméno Graber-Dörfel. První zmínku o její …
více »
Bořejov (Ždírec)
Bořejov (Ždírec)
Místní část
Když chceme zjistit něco o původu pojmenování této obce, tak nahlédněme do knihy "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. I. díl. A-H" od prof. Antonína Profouse, který v ní píše následující:…
více »
Běleč nad Orlicí
Běleč nad Orlicí
Vesnice
Ohledně původu pojmenování obce se objevuje řada teorií, ať již od toho, že se zde ve velkém bělilo prádlo, nebo že písčité břehy řeky Orlice, když plně vyschly za suchých období, tak na dálku zářily až skoro bíle…
více »
Kostel sv. Jakuba Staršího, apoštola v Bořejově
Kostel sv. Jakuba Staršího, apoštola v Bořejově
Kostel
Zdejší chrám Páně náležel mezi farní již v 1. polovině 14. století, což můžeme zjistit již pouhým nahlédnutím do popisu pražské diecéze, který byl vyhotoven na pokyn pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic v lete…
více »
Kravaře v Čechách
Kravaře v Čechách
Městečko
Když se někde něco řekne o Kravařích, tak většině lidí, pokud nejsou z tohoto kraje, na mysli vytanou jiné Kravaře - město mezi Opavou a Hlučínem a mnozí dokonce ani neví, že jedny Kravaře máme i u nás v Čechách. …
více »
Kostel Narození Panny Marie v Kravařích
Kostel Narození Panny Marie v Kravařích
Kostel
Původní kostel zde existoval nejspíše již ve 13. století, ale s jistotou můžeme říci, že je doložen v tom následujícím, kdy jsou Kravaře zmíněny v popisu pražské diecéze z let 1344-1350 jako farnost (Kravary/Radoušov), která spadala pod českolipský dekanát a litoměřický archidiakonát. U jeho vzniku stáli nejspíše doksanští řeholníci, jimž Radoušov náležel až do husitských válek…
více »
Kopec Ronov
Kopec Ronov
Kopec
Tento z dáli viditelný kopec o nadmořské výšce 552,2 m n. m. je dominantou mezi Blíževedly, Kravařemi a Stvolínkami a právě do katastru prve zmíněné obce rovněž náleží. Je označován jako čedičový suk, jehož příkré…
více »
Skalní útvary mezi Mlčení a Harasovem
Skalní útvary mezi Mlčení a Harasovem
Fotogalerie
Celé Kokořínsko je známé roztodivnými pískovcovými útvary a podobně tomu tak je i v Kokořínském dole, označovaném za nejvýznamnější pískovcovou oblast, která tvoří střezivojickou část Kokořínské vrchoviny a protéká jí potok či říčka Pšovka, na níž vznikala již od středověku řada vodních děl. Ukažme si tedy na několika snímcích některé skalní útvary, jež jsou situovány mezi mlýn…
více »
Mlýn Mlčeň v Kokořínském Dole
Mlýn Mlčeň v Kokořínském Dole
Mlýn
Mlčeň bývala dříve nazývána jako Mlčín, někdy též jako Mlčení. Vzhledem k položení této lokality v Kokořínském údolí při potoku Pšovce bylo jasné, že zde kokořínská vrchnost využije větší rovinaté plochy a cosi tu…
více »
Librantice
Librantice
Vesnice
Tato lokalita byla osídlena již v mladší době kamenné. Soudí se, že sama obec vznikla během tzv. lánové kolonizace ve 2. polovině 13. století a její jméno je odvozeno od německého osobního jména Hildebrandt, i kdy…
více »
Zvonička v Nepasicích
Zvonička v Nepasicích
Zvonice
Původní dřevěná zvonička vyrostla u čp. 13 19. května 1865. Tehdy byl na ni zavěšen zvonek, který ulil K. V. Paul v Hradci Králové. Na jedné straně byl umístěn nápis a na druhé reliéf Nanebevzetí Panny Marie. Aby nebyl zvonek během 1. světové války zrekvírován, bylo na tajné schůzi obecního výboru 21. ledna 1918 rozhodnuto, že v noci bude zvonek sňat a ukryt. Za tmy ho však neš…
více »
Nepasice (Třebechovice pod Orebem)
Nepasice (Třebechovice pod Orebem)
Městská část
Pojmenování této obce má být odvozeno od osobního jména Nepas, nebo od „nepasení“ na lukách, což potvrzuje rovněž prof. Antonín Profous ve své knize "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. I…
více »
Blešno
Blešno
Vesnice
hodnoceni 6/10
Území obce bylo osídleno již v pravěku, což dokládá např. kolová stavba z období kultury se zvoncovitými poháry, jež byla objevena u Hodycova statku čp. 53. Při kopání příkopu byla navíc nalezena ještě měděná seky…
více »
Kaple sv. Máří Magdalény v Romanově
Kaple sv. Máří Magdalény v Romanově
Kaple
Romanov je malá osada na sever od Mšena, kde stávalo letní sídlo mšenské vrchnosti, které vzniklo na základech tvrze z 15. století, k jejímuž vzniku mělo dojít podle tradice po zboření mšenské tvrze kolem roku 142…
více »
Kostel Povýšení sv. Kříže v Kosmonosích
Kostel Povýšení sv. Kříže v Kosmonosích
Kostel
Na tomto místě původně žádný chrám Páně nestával, natož ten farní, protože jím býval již ve 14. století kostel sv. Martina, biskupa, o němž nalezneme zmínky nejen v popisu pražské diecéze z let 1344-1350, ale též …
více »
Pomník Hanse Kudlicha v Úštěku
Pomník Hanse Kudlicha v Úštěku
Pomník
hodnoceni 10/10
Původně se v těchto místech u kostela sv. Petra a Pavla nic nenacházelo, což můžeme vidět z indikační skici stabilního katastru z roku 1843, kdy zde byla pouze obecní studna a malé zděné stavení s čp. 2 (viz https…
více »
Kostel sv. Jana Nepomuckého ve Svobodě nad Úpou
Kostel sv. Jana Nepomuckého ve Svobodě nad Úpou
Kostel
Původně Svoboda nad Úpou neměla mít vlastní kostel, ale někteří doboví autoři naznačují, že tomu tak nebylo a spojují v popisu pražské diecéze z let 1344-1350 vyskytující se Wikerivillu právě se Svobodou nad Úpou,…
více »
Kostel Nejsvětější Trojice v Žacléři
Kostel Nejsvětější Trojice v Žacléři
Kostel
Zdejší kostel býval farním již ve 14. století, což nám přináší přehled pražské diecéze z let 1344-1350, zhotovený na pokyn pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic, kdy Žacléř náležel pod královédvorský dekanát a …
více »
Výrava
Výrava
Vesnice
Podle nálezů na zdejším katastru i na těch okolních můžeme uvažovat o tom, že tu stálé osídlení bylo již v době kamenné a v následujících epochách se ještě prohlubovalo. Na poli rolníka Kubáska byly v 19. století vykopány závitky zlatého drátu. Roku 1882 získal Josef Duška od místních obyvatel přeslen z bílé hlíny a meděnou byzantinskou minci císaře Jakuba II. s otvorem. V roce…
více »
Kterak obec Hrádek u Nechanic jmenovala svého prvního čestného občana
Kterak obec Hrádek u Nechanic jmenovala svého prvního čestného občana
Zajímavost
Udělování čestného občanství, známého dříve pod pojmem čestné měšťanství, má u nás dlouhou tradici a sahá tak až do období rakousko-uherské monarchie. Zprvu bylo spíše záležitostí Prahy a velkých měst, později se …
více »
Dům čp. 49 na nám. Československé armády v Jaroměři
Dům čp. 49 na nám. Československé armády v Jaroměři
Měšťanský dům
Při pohledu z náměstí na tento, několikrát přestavovaný jednopatrový dům sotva někomu dojde, že se jedná o jednu z nejstarších jaroměřských nemovitostí. Původnímu domu, který vznikl na místě 2 starších gotických o…
více »
Dům čp. 47 na nám. Československé armády v Jaroměři
Dům čp. 47 na nám. Československé armády v Jaroměři
Měšťanský dům
Tento jednopatrový objekt s jedním arkádovým obloukem v přízemí a sedlovou střechou vznikl na místě mnohem staršího gotického objektu, čehož důkazem je zejména valeně zaklenutý sklep z 15. století. Během času prošel mnoha úpravami a přestavbami, např. v 18. století byl upraven do barokní podoby a na konci téhož století získal klasicistní fasádu. Jeho adaptace proběhla v roce 19…
více »
stránka 7 z 44
« na začátek    < předchozí    5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10    následující >    na konec »

zpět na profil uživatele Boris-Jelínek