Schronisko PTTK "Na Przełęczy Okraj"

Průsmyk Okraj (něm. Grenzbauden Pass či Schlesische Grenzbaude) se nachází v nadmořské výšce 1 046 m n. m. mezi hřbetem Střechy (pol. Kowarski Grzbiet, něm. Schmiedeberger Kamm) a Pomezním hřebenem (pol. Lasocki Grzbiet, něm. Kolbenkamm) a až do 17. století býval zarostlý lesem, avšak po zdejší cestě se pohybovala vojska již za třicetileté války. Osídlení se sem dostalo až v souvislosti s rozšiřováním Pomezních Bud na území Království českého. Avšak ještě koncem 18. století zde žádné osídlení neexistovalo, což nám prokazuje I. vojenské mapování z let 1764-1768, resp. jeho rektifikace z let 1780-1783 (viz https://chartae-antiquae.cz/cs/maps/12756/?view=-9.061680617221173,58.62463042830281,7).

Skutečná horská chata na Okrajském průsmyku vznikla až na počátku 19. století, a to v podobě malé dřevěné chaty, jež byla úplně stejná jako ty roubenky na české straně. Zřízena měla být v roce 1814 pruským veteránem z napoleonských válek Karlem Nagelem, který později zpopularizoval oblíbené jízdy na saních rohatkách, přičemž první zdejší trasa byla dlouhá 7 km a vedla odsud až do Kowar. První jízdu měl vykonat polní maršál hrabě z Gneisenau roku 1815, jemuž trvala cesta do kowarského hostince "Gold Krone" 20 minut. Ta se měla stát symbolickým začátkem dlouhé tradice, což můžeme vidět z toho, že v roce 1896 bylo pro potřeby návštěvníků připraveno 3 000 rohatek a stejné množství tažných koní.

Dlouhá léta se nic nedělo a vše zůstávalo při starém. Teprve když byl objekt již notně zchátralý a absolutně nevyhovoval současným nárokům, byl roku 1922 vybudován Ignazem Tippeltem (již v roce 1911 postavil na české straně boudu "Neue Grenzbaude", později nazývanou jako Tippeltbaude) zděný objekt se stejným jménem - Schlesische Grenzbaude, aby se odlišila od boudy téhož pojmenování na české straně. Celé toto místo získal od státního lesního úřadu do dědičného pronájmu.

Byla to jednopatrová budova na vysokém kamenném základu se strmou sedlovou střechou. K ní přiléhalo severní křídlo s jídelnou a pokoji pro hosty. Celá stavba byla navržena v regionálním sudetském stylu (viz https://archakrkonos.cz/de/objekte/2693-plkw-schlesische-grenzbaude/), přičemž hostinské prostory mohly pojmout na 150 návštěvníků a kromě toho bylo v objektu 8 pokojů s 18 lůžky. Roku 1935 byla vybavena moderním ústředním topením. Zároveň tu byla umístěna mládežnická ubytovna kowarského lyžařského odboru "Storchennest" („Čapí hnízdo“, viz http://kleinaupa.riesengebirgler.de/Gruendungssage.htm) a poštovní úřad. Během mnichovské krize v roce 1938 posloužila též pro účely sudetoněmeckého Freikorpsu, který na čs. území nejen pašoval zbraně a zakázanou literaturu, tak později přímo útočil na zdejší úřady, tj. na místní celnici. Později se zde rekreovali příslušníci Luftwaffe (viz https://polska-org.pl/558340,Kowary,Schronisko_Schlesische_Grenzbaude_dawne.html).

Po 2. světové válce byli odsunuti místní němečtí obyvatelé a zdejší krajinu osídlili Poláci. Po roce 1945 byla v bývalém hostinci otevřena horská chata „Na Rubieży“, později pojmenovaná bývalým vedoucím chaty "Muflon" nad městem Duszniki-Zdrój Remiszewským jako „Muflonik“. Stavba zmizela ze zdejší krajiny po vybudování nové celnice počátkem 60. let 20. století. Naproti ní stál ani ne 100 m vzdálený druhý objekt, který rovněž zanikl a dřív sloužil právě jako pruská celnice. Roku 1975 byla na místě bývalé zděné chaty postavena pastýřská chata PTTK (Polského turisticko-vlastivědného spolku, pol. Polskie Towarzystwo Turystyczno-Krajoznawcze) s 28 lůžky (v knize "Krkonoše" od Václava Horáka z roku 1980 se hovoří, že tehdy měla pouze 15 lůžek). Dnes bývalý hostinec („Muflonik“) a pastýřská chata tvoří horskou chatu „Na Przełęczy Okraj“, jež dosud slouží k občerstvení a ubytování mnoha návštěvníků z Polska i ze zahraničí (viz https://schroniskookraj.pl).