Kostel sv. Matouše, apoštola a evangelisty v Dobroměřicích u Loun

Odhaduje se, že tento chrám Páně pochází ze 2. poloviny 13. století, i když někteří doboví autoři se přikláněli k názoru, že je ještě starším, dokonce by mohl být snad již z přelomu 12. a 13. století, pokud ne ještě dříve. Ať tak, či onak, první zmínku o něm jako o farním máme z roku 1331, kdy pražský biskup Jan z Dražic potvrdil nadaci lounského rychtáře Bera, obsahující darování části Dobroměřic a patronátu k tamnímu kostelu nově vzniklému klášteru magdalenitek, jenž zanikl v roce 1420. Z popisu pražské diecéze z let 1344-1350 zase víme, že náležel pod žatecký dekanát a archidiakonát. V roce 1364 zemřel plebán Slávek. Téhož roku měl zdejší farář Petr spor s řádovými sestrami o výši desátku (v roce 1373 totiž získaly celá patronátní práva; plebán však nakonec při soudně vyhrál, takže mu klášter musel každoročně odvádět 4 korce žita, 4 korce pšenice a 4 korce ječmene ze dvorů a popluží, které pro sebe vydělá a ze mlýna, jenž se nalézá v mezích dobroměřické fary, 12 korců žita a 1 kopu pražských grošů, počínaje příštím sv. Martinem, pod pokutou 100 kop grošů, jejíž polovina měla jít na stavbu kostela sv. Víta a druhá na kostel v Dobroměřicích) a poslední zmínku o něm máme z roku 1387. O dalším plebánovi Havlovi víme, že nastoupil ve Slušticích po zemřelém farářovi Pezoldovi, jenž zesnul v roce 1405. Po husitských válkách se ujali jeho správy utrakvisté, 1. května 1585 zde měl zemřít kněz Vavřinec Descendat. Od roku 1479 pak mělo patronátní právo nad kostelem město Louny. Během 14.-16. století prošel řadou změn a přestaveb (uvažuje se, že jedna z přestaveb přišla po roce 1540, kdy zde vyhořelo 11 dvorů nebo po roce 1551, kdy vyhořel zdejší panský dvůr), aby došlo k jeho velkému zrestaurování v letech 1886-1887 (poprvé objeveny nástěnné malby, avšak konzervátor Moriz Plahl zdůraznil na schůzi c. k. ústřední komise pro památky umělecké a historické, že jsou tak poškozeny, že nebudou moci být zachovány) a 1907-1910, přičemž autorem prvního plánu byl Josef Mocker a druhý dozoroval Kamil Hilbert. Po třicetileté válce, v níž byl vypleněn a poničen, se stal pouhou filiálkou k Lounům, takže v letech 1694-1695 ho spravoval tamní děkan Msgre. Samuel Anton Schop, v letech 1700-1706 Msgre. Jan Oppelt a v roce 1709 Msgre. František Josef Titus, ale k tomu musíme dodat, že ještě v roce 1652 byla špitální obec Dobroměřice zabavena královskou komorou, což se stalo již v letech 1547-1560, kdy ji král Ferdinand I. Lounům opětovně odprodal. Roku 1910 byl znovuodkrytý nástěnný svatováclavský cyklus. V letech 1920-1926 spoluužívala kostel Církev československá z Loun. 17. ledna 1964 byl chrám Páně zapsán do státního seznamu kulturních památek (viz https://pamatkovykatalog.cz/kostel-sv-matouse-2167228). V té době byla již poškozena střecha, takže do objektu značně zatékalo. Severní část klenby závěru značně vlhla a zařízení vyjma lavic a oltářních rámů bylo vyklizeno nebo zničeno, např. gotický kalich z 15. století byl přenesen na děkanství. V letech 2004-2005 proběhla obnova nástěnných maleb a v letech 2016-2017 byly opraveny fasády, přičemž opravený kostel byl slavnostně posvěcen 16. června 2018 (viz https://www.npu.cz/cs/uop-usti-nad-labem/zpravy/31609-prikladna-obnova-fasad-kostela-v-dobromericich).

Jedná se o gotickou a renesančně upravenou jednolodní obdélnou stavbu s užším pravoúhlým presbytářem, s hranolovou věží na severní straně a s předsíní na jižní straně lodi. Západní průčelí je hladké, s neoddělenou trojúhelníkovou štítovou zdí s malým klíčovým okénkem; v ose průčelí je hrotitý portál a nověji proražené polokruhové okno, na nárožích jsou pak dochované stopy rýsované rustiky. Jižní fasáda lodi a jižní a východní fasáda presbytáře jsou členěny hrotitými okny s kružbami, naopak severní fasáda lodi má 2 hladká polokruhová okna. Nad východním průčelím presbytáře je renesanční obloučkový štít, datovaný do 16. století. Z původní stavby tak pochází nejspíše pouze věž, která má být ze 2. poloviny 13. století, jež má 2 úzká hrotitá okénka s kružbou a větší polokruhem zakončená okna v posledním patře, aby byla zakončena osmibokou cibulovitou bání. Na jižní straně situovaná předsíň je obdélná, s pozdně gotickým hrotitým portálem a renesančním obloučkovým štítem, sklenutá hladkou valenou klenbou, do lodi je pak umístěn hrotitý portál. 6,5 m dlouhý a 4 m široký presbytář je sklenut křížovou žebrovou klenbou ze 14. století, triumfální oblouk je hrotitý a profilovaný. Plochostropá loď o délce 15 m a šířce 8 m má 2 hrotitá a 2 polokruhová okna. Dřevěná kruchta je přístupná zděným schodištěm. V lodi se dochovaly gotické nástěnné malby z 80. let 14. století.: svatováclavský cyklus, část pašijového cyklu a sv. Kryštof. V podvěží se nachází čtvercová a hladkou křížovou klenbou zaklenutá sakristie.

Raně barokní hlavní oltář pochází patrně z roku 1678. Nachází se na něm MUDr. Vítězslavem Vondrou přemalovaný obraz sv. Matouše (ten původní měl vymalovat Heinrich Görgsohn z Elbingu, alespoň podle rozhodnutí lounské městské rady z 28. dubna 1692; za práci měl pak obdržet 40 zlatých; později měl vyzdobit též kazatelnu a pořídit další oltářní malby; viz https://www.nockostelu.cz/kostel/931/), v nástavci je pak obraz Nejsvětější Trojice a kromě těchto maleb obsahuje plastiky sv. Václava, Víta (na jejich zadní straně je letopočet 1678, z čehož se dovozuje vznik oltáře), dvou světců-biskupú a archanděla Michaela. Kazatelna vznikla nejspíše také ve 2. polovině 17. století a je opatřena obrazy evangelistů. Zhotovit ji měl umělecký truhlář Jan Jakub Walter z Měcholup v roce 1696. Varhanních nástrojů se v kostele vystřídalo několik. O těch původních vlastně nic nevíme. Před rokem 1809 byl postaven nový nástroj, jenž prošel opravami v letech 1809, 1826 a 1836, aby byl v roce 1890 rozebrán pozitiv. Nové varhany postavil roku 1893 Emanuel Štěpán Petr (viz https://www.varhany.net/cardheader.php?lok=1537) a ty byly nahrazeny zrestaurovaným nástrojem od firmy Vocelka-Hloušek z roku 1858, který byl původně instalován v kostele sv. Havla v obci Brloh (viz https://www.dobromerice.cz/obec/kostel-sv-matouse-2/ a https://www.ceskevarhany.cz/2021/portfolio/kostel-sv-matouse-dobromerice/index.html).

V kostele se nacházela původně trojice zvonů - první o výšce 0,75 m, průměru 0,75 m a s nápisem: "anno domini mCcccLxxxi ad laudem dei homnipotentis Et beate marie virgini."; druhý o výšce 0,64 m, průměru 0,64 m s textem: "BEGINNE DOS EIN GWIE RIFE GOT WOS I." a třetí o výšce 0,42 m, průměru 0,56 m, který byl přelit Karlem Bellmannem. Pak přišly rekvizice obou světových válek, přičemž zvon Marie z roku 1481 se navrátil do chrámu Páně až v roce 2005, když předtím prošel zrestaurováním.