Kostel sv. Jana Křtitele v Rohenicích

Již v roce 1350 byl tento svatostánek farním a spadal pod královéhradecký dekanát a archidiakonát, což nám přináší popis pražské diecéze z let 1344-1350. Roku 1361 v den před sv. Prokopem Mutina a jeho syn Sezema z Dobrušky učinili nadání zdejšímu kostelu půl lánem v Rohenicích a desátkem z panského dvora v Hlohově, aby držel kaplana. Hlohov byla část dnešního Slavětína nad Metují. V té době byl zdejším plebánem Vacek (Václav). V roce 1371 nastoupil po zemřelém plebánu Václavovi kněz Šimon, kanovník v Týně nad Vltavou. Roku 1372 si směnil místo plebán Šimon s knězem Dománkem, oltářníkem v Praze. V roce 1399 zemřel farář Dománek a téhož roku nastoupil plebán Jakub z Úpice. Tehdy byl v Rohenicích i kaplan. Zda tu býval farář během husitských válek nevíme, ale faráři podobojí zde fungovali až do Bílé hory. Po jejich vyhnání byl kostel zařazen jako filiální k Jesenici, později k Třebechovicím pod Orebem a roku 1713 k Českému Meziříčí. Do roku 1528 byl patronem zdejšího kostela Jan mladší Sendražský ze Sendražic, od něho odkoupil zdejší majetky s podacím kostelním v Rohenici Vojtěch z Pernštejna. V témže století, snad kolem roku 1533, došlo nejspíše k jeho přestavbě a snesení klenby. Tehdy měla vzniknout věž a tříramenná kruchta. Během třicetileté války měl chrám vyhořet. V roce 1769 byla pro přílišnou vlhkost zbourána původní sakristie na západní straně. Místo ní byla vybudována nová za hlavním oltářem. Roku 1857 byla postavena nová sakristie a opravena střecha. 5. července 1914 byl kostel centrálním místem sjezdu, který byl pořádán Okresním sdružením katolické mládeže na Opočensku za spolupráce všech TJ Orel. Rozsáhlá oprava proběhla v roce 1938. Od 19. března 1964 je objekt památkově chráněn (viz https://pamatkovykatalog.cz/kostel-sv-jana-krtitele-se-zvonici-a-ohrazenim-778099). Kostel byl opraven opět v letech 1979-1985. Roku 2004 došlo k jeho vymalování.

Jde o malý gotický bezvěžový kostel z lámaného kamene uprostřed hřbitova s opodál stojící dřevěnou zvonicí s polygonální základnou z poloviny 17. století. Tato jednolodní stavba na obdélníkovém půdorysu má uzší, pravoúhle zakončený presbytář a na východní straně v ose sakristii. V západním průčelí se nachází předsíňka. Presbytář, sakristie a loď jsou plochostropé, v závěru presbytáře je gotický hrotitý sanktuář s profilovaným ostěním a trojlistou kružbou. Trojramenná dřevěná kruchta je umístěna na dřevěných sloupcích. Předsíň je plochostropá, západní portál hrotitý s profilovaným ostěním. Hlavní zdi pocházejí určitě ze 14. století, krov, strop, kruchty a kobka byly v 16. století obnoveny. Původní okna byla gotická, přestavbou byla změněna na čtyřhraná, přičemž zazdění lomených gotických oblouků je stále patrné. Nad vítězným obloukem, který dělí presbytář od lodi, byl černou barvou napsán letopočet 1675, což je doba obnovy tabulového stropu.

Hlavní oltář pochází z let 1690 nebo 1696 a má hezký obraz sv. Jana Křtitele, který namaloval novoměstský malíř Jakub Hanuš v roce 1769. Na bočním oltáři z dílny Mistra čáslavské desky s obrazem Krista Trpitele, vpravo na křídlech s obrazy sv. Jana Křtitele, sv. Pavla a sv. Kateřiny, vlevo s obrazy sv. Jana Evangelisty, sv. Petra a sv. Doroty, na předělu s kalichem mezi dvěma anděly a po stranách vázami s květinami, jenž se nachází na straně epištolní, je tzv. jestif, zavírací oltářní archa, která musela původně stávat na velkém oltáři a roku 1690 po opatření nového velkého oltáře byla odtud sňata a postavena do kouta pod kruchtou. Její predella pochází podle nápisu: „(Leta) sina boziho m.ccccc.rrr.iii.“ z roku 1533. V roce 1856 byl na tomto místě zřízen malý Mariánský oltáříček a jestif byl umístěn na již zmíněný boční oltář. Zajímavým předmětem je též křtitelnice ze zvonoviny s trčkovským erbem a nápisem: „RZEKL PAN GEZISS UCZEDLNIKUM SWYM DANA MY WSSELIKA MOCZ na neby y na zemy, protoz gdauce uczte wsseczky narody krztice ge we gmenu Otce y Sina y Ducha swateho Leta Panie MDCII.“ Do roku 1857 v ní byla chována slaná svěcená voda, díky níž byla poškozena rzí. Varhany pocházejí z roku 1894 od Josefa Vanického staršího z Třebechovic pod Orebem (viz https://www.varhany.net/cardheader.php?lok=4163), přičemž ty předchozí byly zmíněny v letech 1783 a 1796. V roce 2017 došlo k podání žádosti o převod historických varhan v kostele z majetku církve do vlastnictví obce Rohenice a o rok později byl schválen maximální příspěvek na opravu varhan ve výši 100 000 Kč.

V samostatné dřevěné zvonici z období před rokem 1652, která byla postavená po trojím vyhoření kostela (opravena v letech 1954 a 1985 a v roce 2000 pokryta novým šindelem), původně visela trojice zvonů. První z roku 1556 o hmotnosti 16 centů nesl text: „Leta Panie MDLVI tento zwon slit ke czti i k chwale Bohu skrze Waczlawa Fararze, konwarze w Hradczi Králowé nad Labem k zadussy do wsi Rohenicz.“; druhý zvon nejspíše z 2. poloviny 14. století měl nečitelný nápis v gotické minuskuli, který se skládal z 37 písmen, mezi nimiž bylo písmeno a 9x, m 8x, h a k s podobné písmeno 5x a třetí zvon s latinským nápisem, jenž zní v českém překladu takto: „Ke cti sv. Jana Křtitele přelit roku 1725. v měsíci červnu od Jindřicha Lorke v Kladsku. Přelit 1841.“. Dnes je zde jen zvon z roku 1556. Více o farnosti a kostele zde: https://farnost-ceske-mezirici.cz.

Kostel sv. Jana Křtitele v Rohenicích na mapě