TURISTIKU PODPORUJÍ
61 689 turistů a cestovatelů
115 888 výletů, turistických cílů, tras a cestopisů
1 467 433,- odměny za články

Boris-Jelínek

Boris Jelínek

Příspěvky sleduje: 3 turisté
Počet příspěvků: 1 320
Průměrná známka příspěvků: 1,00
Počet přečtení příspěvků: 231 032

Příspěvky uživatele Boris-Jelínek

Počet příspěvků: 1175

Zámek v Chcebuzi
Zámek v Chcebuzi
Zámek
Na místě současného zámku se nacházela původně tvrz. Kdy však vznikla, tak to přesně nevíme, ale to se nemusíme divit, protože tolik listin, pozemkových knih, kronik a dalších materiálů se nedochovalo, ať již kvůl…
více »
Dřevěné sochy v Radouni
Dřevěné sochy v Radouni
Socha
V centru Radouně mezi kaplí sv. Floriána z roku 1767 a bezejmenným přítokem Obrtky se již ode dávna nacházelo stromoví, přinejmenším tu existovalo již v 18. století, ale třeba z I. vojenského mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikace z let 1780-1783 to není vůbec vidět (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c056), více je to k …
více »
Zámeček Klokočov
Zámeček Klokočov
Zámeček
Kolik různých hradů, zámků a tvrzí je všeobecně známo, ale mnohé zůstávají ve skrytu a málokdo o jejich existenci ví, natož by byly ve všeobecném povědomí. Jedním z nich je zámeček v Klokočovské Lhotce, který se v…
více »
Biocentrum „V Číbru“
Biocentrum „V Číbru“
Přírodní park
Tato lokalita obdržela své pojmenování podle Malostranského potoka, který teče nedaleko odsud severním směrem a býval dříve rovněž nazýván jako Číbr. Zvláštní akorát je to, proč zrovna tak, neboť číbr je staročesk…
více »
Jubilejní kříž u Černilova
Jubilejní kříž u Černilova
Kříž
Na tomto místě, jež je opředeno řadou pověstí, stával již přinejmenším od konce 18. století dřevěný kříž s plechovou figurou Ježíše Krista, což můžeme vidět např. v císařském otisku stabilního katastru obce Černil…
více »
Pomník padlým v 1. světové válce v Černilově
Pomník padlým v 1. světové válce v Černilově
Pomník
Rozsah a následky 1. světové války byly rozebrány již v tolika knihách a publikacích, že se není o nich třeba tolik zmiňovat, protože tento konflikt přinesl tolik neštěstí a hoře a zničil statisíce lidských životů…
více »
Kostel Nalezení sv. Štěpána v Černilově
Kostel Nalezení sv. Štěpána v Černilově
Kostel
Původní černilovský kostel byl poprvé zmíněn roku 1271, a to spolu s plebánem Vavřincem. Jednalo se o dřevěný kostelík, který se nacházel uprostřed dnešního hřbitova v místě, kde je nyní vztyčen kříž. V roce 1358 …
více »
Kostel sv. Víta, mučedníka v Bojanově
Kostel sv. Víta, mučedníka v Bojanově
Kostel
Podle popisu pražské diecéze, jak byl za arcibiskupa Arnošta z Pardubic v letech 1344-1350 sepsán, byl bojanovský kostel již dávno farním a náležel pod královéhradecký archidiakonát a chrudimský dekanát. Kdy byl v…
více »
Židovský hřbitov pod Hoješínem
Židovský hřbitov pod Hoješínem
Hřbitov
Podle nepřímých důkazů a některých dobových zmínek bylo hoješínské židovské osídlení již středověkého původu, ale žádný přímý dochovaný doklad toto tvrzení nepodporuje. Je jisté, že Židé tu žili v 18. století (pod…
více »
Kostel sv. Václava, mučedníka v Hrbokově
Kostel sv. Václava, mučedníka v Hrbokově
Kostel
Stejně jako u mnoha jiných středověkých kostelů nevíme přesně, kdy došlo k založení chrámu Páně v Hrbokově. Podle lidových podání a některých pověstí se tak mělo stát již koncem 12. století, kdy se konaly křížové …
více »
Dům čp. 98 v Arnoštově ulici v Roudnici nad Labem
Dům čp. 98 v Arnoštově ulici v Roudnici nad Labem
Dům, budova
Tato budova bývá označována jako dům U bílého lva, ale není prvním objektem, který v těchto místech stál. Původně zde byla dřevěná zástavba, která několikrát podlehla různým požárům. Autoři se též nemohou shodnout na tom, zda se zde v raném středověku nacházela parcela v současném stavu, či vznikla pozdějším spojením dvojice pozemků. Je to tím, že se z původního objektu praktic…
více »
Podklasný mlýn v Josefově
Podklasný mlýn v Josefově
Mlýn
Tento mlýn, který od dávných časů náležel rodině Šiffnerově (Schiffnerově, ale matriční i úřední listiny obsahují i jiné verze tohoto příjmení), je památkou na původní obec Ples, neboť nebyl zbourán při výstavbě p…
více »
Hoděšovice (Býšť)
Hoděšovice (Býšť)
Místní část
Svůj název měla ves obdržet od staročeského osobního jména, i když teorií o vzniku tohoto pojmenování je mnohem více. Vyhlášený toponomastik prof. Antonín Profous o tom ve své knize "Místní jména v Čechách. Jejich…
více »
Starý židovský hřbitov v Roudnici nad Labem
Starý židovský hřbitov v Roudnici nad Labem
Hřbitov
Židé přicházeli do Čech již v raném středověku a tak tomu muselo být též v Roudnici nad Labem, i když tuto možnost nemůžeme listinně nijak potvrdit, protože první zmínku o židovském osídlení Roudnice nad Labem máme až z 19. listopadu 1541, kdy byli Židé neodůvodněně podezřelí ze spojenectví s Turky a ze zakládání ohňů na jejich objednávku. Kolik jich tehdy bylo zbito, zda nějak…
více »
Býšť
Býšť
Vesnice
Soudí se, že toto zvláštní pojmenování získala obec odvozeninou od osobního jména Býšek, což potvrzuje také profesor Antonín Profous ve své knize "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. I. d…
více »
Kostel sv. Jiří, mučedníka v Býšti
Kostel sv. Jiří, mučedníka v Býšti
Kostel
Zdejší kostel byl uveden jako farní již v předhusitské době, kdy náležel pod královéhradecký archidiakonát a děkanství, alespoň podle soupisu pražského biskupství, který vznikl kolem roku 1350. Tehdy byla býšťská …
více »
Památník osvobození v Jaroměři
Památník osvobození v Jaroměři
Památník
Po srpnové invazi v roce 1968 přišlo období normalizace, jež se vyznačovalo rovněž tím, že se nové vedení KSČ i samého státu snažilo ukazovat všemi způsoby, jak je věrné Sovětskému svazu a jím ražené politice. Jed…
více »
První česká přádelna a tkalcovna juty Josefa Etricha v Jaroměři
První česká přádelna a tkalcovna juty Josefa Etricha v Jaroměři
Dům, budova
Jaroměř bývá nazývána jako město tří řek, což plně dokládá existenci mnoha zdejších mlýnů, z nichž se v průběhu staletí staly jiné provozy. Jako vznikla na místě Podzedního mlýna městská elektrárna, tak nedaleký m…
více »
Městská elektrárna v Jaroměři
Městská elektrárna v Jaroměři
Elektrárna
Přelom 19. a 20. století byl v českých zemích ve znamení zavádění pokroku v různých oblastech, zejména však v průmyslu a ve službách. Jedním z takových věcí bylo budování plynáren a elektráren, protože nešlo jen o…
více »
Mechanická tkalcovna a šlichtovna Josef Pěnička a syn v Jaroměři
Mechanická tkalcovna a šlichtovna Josef Pěnička a syn v Jaroměři
Dům, budova
Původně se v těchto pravidelně zaplavovaných místech nacházel Podkostelní mlýn, o němž máme zmínku již z 22. listopadu 1465, kdy byl jmenován v narovnání mezi podkomořím království Českého Vaňkem (psán jako Vaniek…
více »
Věžový vodojem v Jaroměři
Věžový vodojem v Jaroměři
Technická památka
Již od dávných dob byla hnána voda do náměstí různými způsoby. Přímo na náměstí byla zřízena během raného středověku studna. První skutečný vodovod tímto směrem byl vybudován v roce 1636, a to díky řeznickému cechmistru, konšelu a pozdějšímu císařskému rychtáři Janu Jiřímu Mannovi. Jeho základem bylo to, že voda byla od podkostelního mlýna hnána vodním kolem do nádrže vodárensk…
více »
Rozcestí U křivé lípy
Rozcestí U křivé lípy
Rozcestí
Tato místa v novohradeckých lesích byla takto pojmenována od staré památné lípy, která tu křivolace rostla (František Tichý ji popsal jako strom „hned od spodiny křivý a nahnutý“, jenž měl na kmenu sukovitý výrůst…
více »
Nebeský rybník u Vysokého Chvojna
Nebeský rybník u Vysokého Chvojna
Rybník
Jak již název vypovídá, tak se jedná o rybník, který je zásobován pouze dešťovou vodou. Nachází se na severovýchod od Vysokého Chvojna, přibližně v polovině cesty mezi Hoděšovkou (cesta do Hoděšovic) a silnicí od …
více »
Dům čp. 61 na nám. Československé armády v Jaroměři
Dům čp. 61 na nám. Československé armády v Jaroměři
Měšťanský dům
Tento dvoupatrový měšťanský dům renesančního původu se 3 arkádami podloubí vznikl v 16. století splynutím dvojice původních gotických objektů (z nich se nedochovaly ani sklepy, protože ty jsou podle názorů odborníků rovněž až renesančního původu) a obnoven byl v pseudobarokním slohu po požáru v roce 1896. Jedním z prvních dokladů o jeho existenci je výpis všech domů ve městě i …
více »
Suté Břehy (Týniště nad Orlicí)
Suté Břehy (Týniště nad Orlicí)
Osada
Tato místa se nazývají podle toho, jak vypadají, protože jde o strmé srázy nad řekou Orlicí, jež jsou různorodě zvrásněné a často se přímo sesouvají do předem zmíněného vodního toku. Nejvyšší stráně dosahují až 200 m výše. Původně zde nikdo nežil a bylo zde pusto a prázdno, vše totiž pokrýval pouze les a kolem koryta řeky se rozprostírala pravidelně zaplavovaná luka, což lze vi…
více »
Dům čp. 11 na nám. Československé armády v Jaroměři
Dům čp. 11 na nám. Československé armády v Jaroměři
Měšťanský dům
Jednopatrový měšťanský dům s mansardovou střechou čp. 11 v jihovýchodní části nám. Československé armády, později nazývaný jako "U Modré hvězdy" či prostě "Modrá hvězda", je gotického původu, který vznikl na dvoji…
více »
Pomník Boženy Němcové v Jaroměři
Pomník Boženy Němcové v Jaroměři
Pomník
Pokud přijdeme k jaroměřské Základní škole Boženy Němcové (bývalá dívčí obecná a měšťanská škola „Na Ptákách“ z let 1913-1914), uzříme v parčíku při křižovatce ulic: Ot. Španiela, Dr. Ed. Beneše, Studničkovy a Pio…
více »
Pomník Eduarda hraběte Stadiona z Thannhausenu v Dolních Ředicích
Pomník Eduarda hraběte Stadiona z Thannhausenu v Dolních Ředicích
Kříž
Již v polovině 19. století si zavedla nudící se šlechta na Pardubicku parforsní hony čili štvanice na jeleny, jež se každoročně konaly v podzimním období. Pokud možno, vždy kolem svátku sv. Huberta, patrona lovců, jenž byl prohlášen za svatého roku 827 a jeho památka ustanovena na 3. listopadu, přičemž podle pověsti byl tento dosavadní náruživý lovec a značný zhýralec obrácen k…
více »
Dolní Ředice
Dolní Ředice
Vesnice
Archeologické nálezy prokazují, že k prvnímu zdejšímu osídlení došlo již v době kamenné. Tyto nálezy se však nejspíše nedochovaly, a tak víme pouze o mladších nálezech, např. o žárovišti na kopci "Hořánky" mezi Do…
více »
Horní Ředice
Horní Ředice
Vesnice
Původně byly Horní a Dolní Ředice jedinou vsí, jež se nazývala pouze jako Ředice a byla poprvé zmíněna 9. dubna 1336, a to pod německým názvem Hermansdorf. Její osídlení má však starší původ. Na počátku 19. stolet…
více »
stránka 20 z 40
« na začátek    < předchozí    18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23    následující >    na konec »

zpět na profil uživatele Boris-Jelínek