Zaniklá tvrz nad Rodovem

Snad téměř každá ves na Královéhradecku mívala dříve nějakou tu tvrz. Stejně tak tomu bylo i u Rodova a tato tvrz náležela svého času mezi ty významné, neboť se o ní dochovala řada zmínek, i když to má jedinou chybičku, že nevíme přesně, kde se nacházela a její umístění je tak pouze teoretické a podložené několika nálezy středověkého původu, případně různými lidovými podáními, které však mají spíše blízko pohádkám či legendám, mnohdy sem zaneseným odjinud. Přímo o Rodově napsal prof. August Sedláček ve svém díle "Hrady, zámky a tvrze království Českého. Díl druhý. Hradecko" toto:

"9. RODOV.

Ve vsi Rodově (3/4 hod. od Smiřic) bývala tvrz, ač snad nikoliv již ve 14. věku, kdež se připomínají výtržný a násilný Milota z Radova (r. 1388) a Petr ze Sendražic, jenž dal (r. 1392) nějaký úrok ze vsi Rodova faráři Sendražskému. Snad tu tvrz postavili vladyky z Hustířan, kteří se po ní Rodovskými nazývali. My z jejich rodu před 16. věkem žádného seděním na Rodově neznáme. 2) Po smrti Bavora Rodovského z Hustířan (viz děje a vývod na str. 245) dostal Rodov na svůj díl (r. 1523) syn jeho nejmladší Jan mladší, 3) na konci svého živobytí řečený starší, zejména r. 1565, když prodával Zájezd na místě dcery své Kateřiny Černínové. Po jeho smrti ujal Rodov nejstarší syn Jan a splatil napřed (r. 1567) bratra svého Čeňka, později i druhého bratra Martina. 4) Kdy a jak přestal býti Jan pánem Rodovským, není známo. V tituláři r. 1589 připomíná se jako pán Rodovský Kryštof Ples Heřmanský ze Sloupna; týž pak prodal zboží Rodovské Věnkovi Kordulovi ze Sloupna na Vřešťově. 5) Ke statku počítaly se tehda tvrz, dvůr popl., mlýn na Trotině, ves s krčmou a krámem řeznickým. Roku 1600 dne 21. února koupil týž statek od Věnka Bartoloměj z Valdšteina na Miletíně za 5000 kop gr. č. 6) K Miletínu náležel Rodov více než 20 let. Roku 1625 postoupen jest od téhož panství skrze kníže Frydlandské paní Marii Mandaléně z Lobkovic a připojen potom k panství Smiřickému. Tvrz stála ještě r. 1628. 7)

2) Tab. vet. 211, lib. erect. XII. f. 117. Viz Paproc. o st. ryt. 16.
3) Viz Pam. arch. VI. 44.
4) DZ 57. H 14, 58. G 4, 16. 4. Čeňka pohnaly do soudu zemského Anna a Voršila sestry Rodovské, an mluvil o nich v Rodově, že jsou zvyj. pankartice (DZm. 120. C 15).
5) DZ. 1084. S 17. Odevzdáno Věnkovi teprve r. 1597 poručníky n. Kryštofem zřízenými.
6) DZ. 174. A 7. DZm. 236. C 9.
7) DZ. 142 Q 1, Bienenbg. II. 70-71. Sr. i Janderův Miletín str. 57."

Domnělé tvrziště se nachází při levé straně silnice do Habřiny na návrší "Hrádek" a dnes je tak zarostlé, že připomíná přímo les. Jedná se o protáhlou obdélníkovou plošinu s nižším stupněm na jižním vrcholu, která je ze západu vymezena roklí, na východě zářezem se zmíněnou cestou a na severu přes 3 m hlubokým a přes 20 m širokým příkopem. Někteří autoři soudí, že šlo nejspíše o místo, kde stála před husitskými válkami dřevěná tvrz a ta byla později nahrazena jinou tvrzí, jež se nacházela přímo ve vsi, ale vše jsou pouhé spekulace a teorie. Navíc, když byla osada rozdělena na 2 části, přičemž jedna náležela od roku 1512 k trčkovskému smiřickému panství (předtím součást sendražického zboží) a druhou vlastnili výše jmenovaní Rodovští z Hustířan. Pravdě spíše může odpovídat to, že se jednalo o dávné hradiště, jehož bylo použito v raném středověku ke vzniku opevněného sídla tamního zemana. Počátkem 19. století byly vyorávány kameny a kusy dřeva i v místech na severovýchod od "Hrádku", přibližně v místech, kde se dnes nachází malý háj, ale vzhledem k tomu, že jsou situována přímo ve svahu, tak se dá pochybovat, že by tvrz mohla být zrovna tam.

O rodovské tvrzi se zmiňuje rovněž Václav Horyna ve své knize "Vlastivěda Královéhradecka. Kulturní a hospodářský snímek okresu", kde se píše: "Jediná zmínka o tvrzi souvisí ještě se starou formanskou cestou, vedoucí od Baltu přes náchodskou Branku, dále mezi Rodovem a Habřinou přes Račice k Hořiněvsi a na Prahu. V hlubokých úvozech byla nebezpečná. Zeman Vřešťovský, lapka, přepadal tu vozy formanů, obíral je o zboží i peníze a dělil se o ně se svými kumpány. Úsek cesty okolo rozvalin tvrze hlídala proto rodovská čeleď a dodnes se tam říká Na bráně. Formanská cesta je už místy srovnána s polem."

Obdobně jsme na tom i ohledně zániku tvrze, protože po konfiskaci Smiřicka získal v roce 1636 rodovskou tvrz Matyáš hrabě z Gallasu, ale nejspíše již za něj toto sídlo zmizelo ze zemského povrchu. V některých pramenech můžeme naleznout teorie o tom, že ho mohli zapálit švédští vojáci při svém tažení na Prahu, ale vyloučit nelze ani to, že ho nechal zbořit sám tento vojevůdce, ať už kvůli tomu, že s ním nebyl spokojen, nebo aby nebylo využito případným nepřítelem nebo nějakým škůdcem. Kromě tvrziště zde dnes můžeme vidět informační panel v letech 2013-2014 vybudované Archeocyklotrasy, který se týká neolitických dílen na zpracování kamene (viz https://archeoparkvsestary.cz/archeopark_vsestary_u_hradce-kralove/). Na závěr ještě dodejme, že na rodovské tvrzi se měl v roce 1526 narodit alchymista, astrolog a překladatel Bavor mladší Rodovský z Hustířan.