Křížovka (Třemošnice)

U zrodu této osady stával zdejší zájezdní hostinec, o kterém se zmiňovala řada turistických průvodců a knih, což je možné dokázat citací z publikace "Čáslavsko", jíž vydal Kliment Čermák v roce 1911: "Pod Pařízovem byl hamr, patřící k huti Hedvičině, jež nedávno zanikla. Řeka vine se tu houštím a lučinami. Jsme na hranicích okresu Chotěbořského, kde půvabná, stará Běstvina hledí přes háje a rybníky k horám Železným. Tam na podhůří založen Vestec s dvorem, výše pak u silnice leží hospoda Křížovka a nad ní u lesa Kubíkovy Duby a Lhotka."

Její název, zmíněný např. roku 1726 při přifaření k obnovené faře v Běstvině nebo v 70.-90. letech téhož století v matričních záznamech (v roce 1814 zapisována jako Kržýžowka), nemá nic společného s nějakými luštitelskými úlohami nebo Kříži, ale vznikl od položení tohoto objektu, který vznikl na křižovatce cest mezi Třemošnicí, Běstvinou, Vestcem a dalšími okolními osadami, což je vidět v mapě I. vojenského mapování z let 1764-1768 a v jeho rektifikaci z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c165). Díky tomu býval též zván jako Křižovatka a v těch dávných dobách se jednalo nejen o samotnou krčmu, nýbrž o celý venkovský dvorec, jenž katastrálně náležel ke Kubíkovým Dubům a spolu s nimi, poplužním dvorem Skalkou a samotou Lhotka k místní obci Třemošnici. V dřívějších záznamech však můžeme nalézt v německých textech i verzi Krzisowska či Krzischowska, což by mohlo znamenat též to, že u vzniku tohoto dvora mohl stávat jakýsi Kříž, ovšem mohlo jít dokonce o zkomoleninu zdejších hostinských Střížků.

Ještě koncem 19. století šlo o jediný objekt čp. 17, v němž žily celkem 4 osoby, o čemž nalezneme zmínky z roku 1878, stejně tak v indikační skice stabilního katastru z roku 1838 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=CAS277018380), kdy celý dvůr s přilehlými polnostmi náležel Janu Střížkovi a po něm jeho synu Karlovi. Do soukromých rukou se dostal koncem 18. století v rámci raabizačních reforem, ale jeho okolí zůstávalo v rukou vrchnosti až do čs. pozemkových reforem. Významným bodem této lokality býval vždy také větší kopeček o nadmořské výšce 331,69 m n. m., jenž býval od nepaměti zalesněný a nikdy nebyl oficiálně pojmenován.

Výše jmenované pozemky byly později rozděleny a rozprodány jiným vlastníkům, aby zde ve 2. polovině 20. století vznikly zahrádky a následně chatky s evidenčními čísly 36, 38, 39 a 41, naopak původní dvůr se rozdělil v čp. 17 a čp. 28. Tak se z pouhé samoty stala malá osada, o níž víme jen díky předem zmíněnému hostinci a pozdějšímu pořádání různých závodů a turistických pochodů, které těmito místy vedly, případně z průchodu různých vojsk, zejména za prusko-rakouské války roku 1866 a za 2. světové války. Sama hospoda, která vyhořela 9. června 1928 a následně byla přestavěna, zůstala v majetku rodiny Střížkovy až do počátku 50. let 20. století, čehož důkazem může být, že čp. 17 náleželo v roce 1903 hostinské Marii Střížkové a roku 1939 hostinskému Karlu Střížkovi (toto příjmení bylo předtím psáno jako Stříška).

Jedním z nejvýraznějších zdejších štamgastů býval třeba akademický malíř Jindřich Prucha, který sem však chodil nejen za pitím, nýbrž i za výbornou kuchyní. Sama hospoda však mívala také řadu nezvaných hostů, z nichž můžeme jmenovat místního tuláka Jana Hrušičku, který tu před 1. světovou válkou ukradl několikrát řadu věcí, z nichž nejdražší byly peřiny v hodnotě 80 K a do novin se dostal tím, že krátce po svém propuštění z vězení ukradl 18. dubna 1915 z chotěbořského okresního soudu psací stroj za 680 K. Dnes v čp. 17 nalezneme Penzion a hostinec Na Krížovce (viz https://www.nakrizovce.cz), jenž spolu s objektem náleží Jaroslavu Kučerovi. Tomu patří i přes silnici se nacházející rodinný dům čp. 28.