Velký požár ve Stěžerách v roce 1914

Největší školy přinášely vždy všem obcím různé živelní katastrofy, z nichž většinou kralovaly požáry, protože stačilo jedno stavení v plamenech a při něm to nikdy neskončilo. Rovněž tak bývaly mnohokrát postiženy Stěžery, ale ty zažily jeden z největších požárů těsně před vypuknutím 1. světové války. Přesně na svátek sv. Josefa v roce 1914 vypukl totiž po 13.00 hod. (obecní kronika uvádí 13.30 hod.) ve stodole statku Františka Pilnáčka oheň. Proč se tomu tak stalo, zůstává tajemstvím. Mnozí hovořili o hrubé nedbalosti, jiní o žháři. S jistotou víme pouze to, že se oheň během chvíle rozšířil na stodolu rolníka Josefa Červinky. Sotva začali hájit stěžerští hasiči obytné stavení u Červinků, hořelo díky větru 250 m odsud – u Schlöglů a Ryklů. Při tak prudkém jižném větru se zdálo, že popelem lehne celý horní konec Stěžer, protože jiskry byly zanášeny všemi směry. O velkém štěstí mohly hovořit rodiny Krystýnů a Honců, neboť u nich byl oheň uhašen již v zárodku.

Na pomoc přijeli z okolních hasičských sborů nejprve ti ze Stěžírek, kteří se ujali záchranných prací u Ryklů. Všechna ohrožená místa obsadili četníci, kteří dorazili z Kuklen, Hradce Králové a z Předměřic nad Labem. Netrvalo však více než 15 minut a všechny statky byly v jednom plameni. V nastálém zmatku a pláči se ozval navíc výkřik: „U Schlöglů jsou zavřeny děti Veilichovy!“ Otec totiž odešel ráno do práce do Hradce Králové a matka v poledne do lesa na dříví a dvojici dětí doma zamkla (některé prameny hovoří o 3 dětech). Řeznickému pomocníku od Tomků Františku Kalvodovi se podařilo vniknout dovnitř a z plamenů děti vynesl, i když jen před chvílí si vážně popálil ruku při záchranných pracích u Červinků v čp. 76. Jiné zdroje však jejich záchranu přisuzují dlaždiči Součkovi z Městce Králové, který si měl silně pořezat ruku při vyražení okna. První pomoc mu měl poskytnout četnický strážmistr Jan Bálek.

Nakonec se do Stěžer dostavily hasičské sbory z Těchlovic, Dolního Přímu, Horního Přímu, Hřibska, Svobodných Dvorů, Kuklen a Hradce Králové. Většina z nich však přijela pozdě, a to kvůli špatné stylizaci zaslaného telegramu. K požáru se dostavil též c. k. okresní komisař JUDr. Rudolf Fiedler z Hradce Králové, aby obhlédl a zhodnotil situaci, co vše bude potřeba ze strany královéhradeckého okresu.

Dokonce se pomýšlelo, že na pomoc bude přivoláno z Hradce Králové vojsko, protože kdyby oheň zachvátil ještě jedno, úzkou uličkou od požáru oddělené stavení, za nímž se nacházela celá část obce těsně stavebně propojená, neušla by celá, asi 20 domků čítající, jistojistě zhoubě. Ve chvíli nejvyššího nebezpečí se však velký vítr otočil a hnal plameny do polí, takže se podařilo následně oheň postupně lokalizovat. Celkem padly za oběť dravému živlu tyto objekty: Pilnáčkova a Červinkova stodola, Šléglův statek až na přední obytné stavení celý, u Josefa Rykla při čp. 6 špýchar, chlévy a část obytného stavení. Nejvíce byli postiženi nájemci u Šléglů, většinou nemajetní, kterým shořelo skoro vše. Finančně nejvíce utrpěl rolník Rykl. Stodoly i skládky byly plné slámy a sena, takže škoda byla veliká. Naštěstí byla z většiny kryta pojištěním. Oheň byl lokalizován o 15.00 hod. téhož dne.

Neštěstí ukázalo také v plné síle nedostatečné spojení obce se světem, protože ač se Stěžery nacházejí nedaleko Hradce Králové, neměly s ním tehdy telefonické spojení a dokonce telegramy do něj musely být posílány přes Pardubice. Přitom o zřízení telefonu z Hradce Králové do Nechanic přes všechny obce po cestě jsoucí se jednalo neúspěšně již několik let a poštovní ředitelství jeho uskutečnění stále oddalovalo, ač byla tato věc podporována c. k. okresním hejtmanstvím a dalšími místními institucemi, spolky a dokonce řadou velkých továrníků i sedláků z celého blízkého okolí.

Tento požár svojí rozsáhlostí zaujal všechen celostátní tisk. Nebylo novin, jež by o něm nepsaly. Příkladem budiž článek „Práva Lidu“ z 21. března 1914: „Velký požár v obci. Z Hradce Král., 20. března. Včera vypukl v domku chalupníka Pilnáčka ve Stěžerách požár, který za krátko tou měrou se rozšířil, že zachvátil v necelé půl hodině deset usedlostí, vedle sebe stojících. Teprve během několika hodin podařilo se úsilí hasičských sborů, které se z okolních obcí sjely, zdolati požár do té míry, že další nebezpečí bylo zamezeno. Při požáru vzaly za své značné zásoby píce, obilin, uhořelo také několik kusů drobného domácího dobytka a drůbeže. Jen s obtíží z několika stavení byl vynesen nejnutnější nábytek a šatstvo. Škoda požárem způsobená jest velká a nebyla dosud přesně zjištěna. Odhaduje se povrchně na 45.000 korun, které jen nepatrným obnosem pojištěním jsou kryty.“ Skutečně trvalo dlouho, než se podařilo následky tohoto požáru úplně odstranit, a to jen díky různým veřejným sbírkám a podporám.