TURISTIKU PODPORUJÍ
61 718 turistů a cestovatelů
116 933 výletů, turistických cílů, tras a cestopisů
1 500 508,- odměny za články

Boris-Jelínek

Boris Jelínek

Amatérský nadšenec se zájmem o sever a východ Čech aneb "učeň, který se prý motá tam, kam nepatří, tj. mezi inteligenci"

Příspěvky sleduje: 3 turisté
Počet příspěvků: 1 631
Průměrná známka příspěvků: 1,01
Počet přečtení příspěvků: 310 637

Příspěvky uživatele Boris-Jelínek

Počet příspěvků: 1465

Škola ve Starých Ždánicích
Škola ve Starých Ždánicích
Dům, budova
Podle pamětní knihy zdejší fary zde bývala škola již v roce 1350, která však neměla vlastní budovu. A tak se učilo na různých místech po celé obci, nejvíce však v hospodářském stavení na faře. Za husitských válek …
více »
Úpravy návsi ve Starých Ždánicích v letech 1936-1938
Úpravy návsi ve Starých Ždánicích v letech 1936-1938
Zajímavost
Původně byl střed obce až příliš nevzhledný, silnice byly v příšerném stavu, samé díry, bláto nebo naopak mraky prachu, když nastala suchá období. V mnohém se nelišily od těch původních, vzniklých v 18. století (v…
více »
Socha Panny Marie v Hněvčevsi
Socha Panny Marie v Hněvčevsi
Socha
Mariánský kult vždy náležel mezi nejvýznamnější články v soustavě křesťanského učení a nevznikl ve středověku, jak by se mohlo zdát, ale již mnohem dříve. Již od 2. poloviny 1. století se zhotovovaly obrazy Nejsvě…
více »
Socha sv. Jana Nepomuckého u mlýnů v Lázních Bohdaneč
Socha sv. Jana Nepomuckého u mlýnů v Lázních Bohdaneč
Socha
V těchto místech při cestě k Rohovládově Bělé a Kříčeni se dříve nacházela malá dubina, které se říkalo prostě "Dubinka". V jejím úkrytu byla vztyčena v roce 1729 socha tohoto svědce, a to na památku jeho blahořečení, k němuž došlo 31. května 1721 (z té doby pochází papežské potvrzení). Měla totiž předcházet svatořečení tohoto českého patrona, které proběhlo 19. března 1729.Jej…
více »
Zámek v Kopidlně
Zámek v Kopidlně
Zámek
Na jeho místě stávala původně tvrz s vodním příkopem, jenž býval nejprve zásobován vodou z řeky Mrliny a posléze z rybníka na ní zřízeného. Různí autoři se rozcházejí jak nad tím, kdy byla vybudována, tak nad tím,…
více »
Černčice
Černčice
Vesnice
Zdejší lokalita byla osídlena již v době kamenné, což dokládá řada nálezů (viz https://www.cerncice.eu/o-obci/archeologicke-nalezy/). První zmínka o vsi však pochází až z roku 1318, a to predikátem Arnošta z Černčic. Ohledně jejího názvu je nejlépe opět citovat z díla prof. Antonína Profouse "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Díl 1. A-H", v němž se p…
více »
Červená Třemešná
Červená Třemešná
Vesnice
Lidé si tuto malebnou obec nedaleko Miletína mnohdy pletou s jinou, jež nese podobné jméno, a to s Bílou Třemešnou. Zajímavé však je, že spolu nesousedí a již zmíněná Bílá Třemešná se nachází až u Dvora Králové na…
více »
Žďár nad Orlicí
Žďár nad Orlicí
Vesnice
Co se týká pojmenování této malebné vesnice, původně dělené na Hořejší a Dolejší Žďár, tak nemusíme ani otevírat několikasvazkové dílo "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny" od prof. Antoní…
více »
Svatojanský Újezd u Lázní Bělohrad
Svatojanský Újezd u Lázní Bělohrad
Vesnice
Tato obec se nachází na mírném návrší nedaleko Újezdského kopce (313,5 mn. m.) a sousedící úžlabiny, která se rozkládá v severojižním směru. Podle lidové tradice měly na její vznik velký vliv 4 zdejší studánky Obe…
více »
Hřbitov v Jičíně
Hřbitov v Jičíně
Hřbitov
V Jičíně se od dávných dob pohřbívalo u farního kostela sv. Jakuba (později zasvěcen sv. Ignáci) a u kostelíka sv. Jana Křtitele v lokalitě Na Koštofranku. První pohřebiště zaniklo, když okolní pozemky získali jez…
více »
Hřbitovní kostel Panny Marie de Salle v Jičíně
Hřbitovní kostel Panny Marie de Salle v Jičíně
Kostel
Na místě jičínského Nového Města byly v 16. století měšťanské dvory, zahrady, 1 chmelnice a 2-3 vinice. Tehdy se zde rovněž říkalo „Zářečí“. Když však Albrecht z Valdštejna ke stavbě svých domů skoupil velkou část Starého Města, polovinu Pražského Předměstí a třetí díl předměstí Holína a následně je nechal zbořit, dal měšťanům jako náhradu k založení farní osady místa ve svých …
více »
Pomník padlým příslušníkům c. k. 74. pěšího pluku u sv. Aloisia pod Horním Přímem
Pomník padlým příslušníkům c. k. 74. pěšího pluku u sv. Aloisia pod Horním Přímem
Pomník
Nejvýznamnější pomník, který se nachází nedaleko Horního Přímu při cestě vedoucí ke studánce sv. Aloisia, byl zbudován nákladem důstojnického sboru 74. pluku v místech, kde se za prusko-rakouské války 74. pěší pluk krvavě utkal s nepřítelem a větší část svého mužstva ztratil. V těchto místech totiž zahynulo 12 důstojníků a 456 vojínů a zraněno bylo dalších 13 důstojníků a 308 v…
více »
Dům čp. 163 v ulici V Kopečku v Hradci Králové
Dům čp. 163 v ulici V Kopečku v Hradci Králové
Dům, budova
Na tomto místě se původně nacházely 2 domy, a to směrem severním renesanční a rohový dům se závěrem podloubí a schodištěm tu stál již v období nástupu gotiky. V období počátku baroka byly oba domy spojeny v jeden -…
více »
Ossarium u Lípy
Ossarium u Lípy
Kaple
Tato pseudogotická kostnice z hořického pískovce se šesticí sloupů a se žulovým sarkofágem se nachází v malém parčíku, který vznikl na místě hlavního stanu rakouské Severní armády, přičemž pozemek pro něj byl věnován majitelem dvora v Lípě Karlem Weinrichem a jeho manželkou Gabrielou. Svým vzhledem připomíná kapličku a vznikla podle plánů prof. Friedricha v. Schmidta z Vídně, m…
více »
Mauzoleum u Lípy
Mauzoleum u Lípy
Památník
Tento výrazný objekt s evidenčním číslem 23 je upomínkou na krvavou bitvu na Chlumu, jež se udála v roce 1866 v rámci prusko-rakouské války. Nachází se na severozápadním svahu Chlumu, naproti tzv. Gabrielinu dvoru, který v roce 1868 daroval liberecký průmyslník Jan Arnošt baron Liebig své dceři Gabriele, uprostřed lipovo-dubového parku s kamennou sochou sv. Jana Nepomuckého z r…
více »
Kostel Narození Panny Marie v Hořicích
Kostel Narození Panny Marie v Hořicích
Kostel
Původní hořický kostel byl poprvé zmíněn v roce 1276, kdy měl zdejší farář Arnold spor o „ves Markovu“ s miletínským farářem (některé dobové prameny tvrdí, že původním osadním kostelem byl ten svatogothardský, neboť svatostánky s tímto zasvěcením bývaly stavěny zejména v letech 1131-1139). Tato záhada, co zde stálo dříve, zda děkanský kostel, nebo původní svatogothardská svatyn…
více »
Hřbitovní kostel sv. Gotharda, biskupa u Hořic
Hřbitovní kostel sv. Gotharda, biskupa u Hořic
Kostel
Nevysoký vrch sv. Gotharda byl vyhledáván již od dávných dob, což potvrzují nálezy pohanského žároviště z let 1818-1819, kdy zde byl odebírán štěrk na stavbu císařské silnice od Hradce Králové na Jičín. První dřev…
více »
Pomník Babičky Boženy Němcové v Babiččině údolí
Pomník Babičky Boženy Němcové v Babiččině údolí
Pomník
Prvním, kdo přišel s úmyslem zřízení pomníku Boženě Němcové a jejímu dílu v Babiččině údolí, byl nejspíše smiřický lékař a velký národovec MUDr. Otakar Jedlička, který stojí také za pojmenováním této lokality, neb…
více »
Roudnička (Hradec Králové)
Roudnička (Hradec Králové)
Městská část
František Ladislav Sál naznačuje, že pojmenování této vsi může pocházet od těžby nějaké z rud, nejspíše té železné, i když ta je doložena pouze z kopce sv. Jana, a to k roku 1577, kdy byla povolena javorovskému zlatníkovi Janu Sednerovi. Jiní autoři hovoří o tom, že tento název pochází od zbarvení zdejších půd. Prof. Antonín Profous zase hovoří toto:"2. Roudnička (lid. v Roudni…
více »
Kostel sv. Klementa, papeže a mučedníka na Levém Hradci
Kostel sv. Klementa, papeže a mučedníka na Levém Hradci
Kostel
Původní kostel měl být vybudován jako nejstarší křesťanská svatyně v Čechách (podle Kristiána), a to někdy v 1. polovině 80. let 9. století (autoři se různí a většinou je užíváno období let 873-885) knížetem Bořiv…
více »
Rosice nad Labem (Pardubice)
Rosice nad Labem (Pardubice)
Městská část
O původu pojmenování Rosic nad Labem, dříve nazývaných jako Rosice Labské, píše prof. Antonín Profous ve své knize "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Díl III. M-Ř" toto:"2. Rosice (R. n…
více »
Spor novohradeckých občanů o Občiny
Spor novohradeckých občanů o Občiny
Zajímavost
Jak se vyplácelo dříve vaření piva, to vidíme na příkladu královéhradeckého pravovarního měšťanstva, jehož majetky časem vzrůstaly, i když nešlo jen o dobře investované peníze, ale mnohdy i o různé směny a převody…
více »
Žíželeves (Hořiněves)
Žíželeves (Hořiněves)
Místní část
Zdejší lokalita byla osídlena již v době kamenné. Nalezené kamenné nástroje, např. z roku 1861, byly nejprve uloženy v místní škole, později se dostaly do sbírek královéhradeckého a jaroměřského muzea. Vrtaný mlat…
více »
Chaloupecká (Chaloupská) svodnice
Chaloupecká (Chaloupská) svodnice
Potok
Tato svodnice je několika regulačními a melioračními pracemi předělaný drobný vodní tok, který pramení nad Břízským lesem, o něco výše, než se nacházel zaniklý Břízský rybník a vstoupil do paměti lidí pouze v souvislosti s nálezy neolitických industrií, s prusko-rakouskou válkou roku 1866 a s několika historickými povodněmi. Odtud míří jeho vody jihovýchodním směrem k Rybářce a…
více »
Stanovice
Stanovice
Vesnice
Všude se píše, že název obce má znamenat ves lidí Stanových, což potvrzuje rovněž prof. Antonín Profous ve své knize "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. IV. díl. S-Ž":"1. Stanovice, Stan…
více »
Stará radnice čp. 99 na Valdštejnově náměstí v Jičíně
Stará radnice čp. 99 na Valdštejnově náměstí v Jičíně
Radnice
Jak se připomíná snad ve všech knihách o dějinách Jičína, tak v severozápadní části náměstí se nacházely masné krámy, jejichž existence je naposledy doložena v roce 1631 a někdy poté došlo k jejich zboření. Jak ho…
více »
Stará radnice čp. 41 v Poděbradech
Stará radnice čp. 41 v Poděbradech
Dům, budova
Původně se v Poděbradech nacházela pouze svobodná rychta, kterou v roce 1472 obdržel za své věrné služby Jan Čumpele. V jeho šlépějích šel též jeho syn Václav Čumpele, ale jeho výsady se postupně smrskly a změnily kvůli nově zavedené městské správě, kdy se stal pouhým podřízeným městské obce a za úkol měl dohled nad veřejným pořádkem a bezpečností v Poděbradech, což znamenalo i…
více »
Pomník padlým v 1. světové válce ve Slavětíně nad Metují
Pomník padlým v 1. světové válce ve Slavětíně nad Metují
Pomník
Krátce po převratu se všude slavila svoboda. Stejně tak tomu bylo ve Slavětíně nad Metují, kde byly navíc 17.-18. dubna 1919 vysázeny 2 parčíky, a to naproti stavení čp. 36 a pod školou. Náklad na jejich zřízení h…
více »
Pomník padlým v 1. světové válce v Nerošově
Pomník padlým v 1. světové válce v Nerošově
Pomník
Když došlo ke vzniku ČSR a ukončení válečných akcí na všech frontách 1. světové války, nastalo období radostného opojení z nově nabyté svobody, ale poté co se mnozí z těch, kteří narukovali na frontu, nevrátili do…
více »
Pomník obětem 1. a 2. světové války v Kratonohách
Pomník obětem 1. a 2. světové války v Kratonohách
Pomník
Anabáze kolem zřízení místního pomníku padlým je složitá a trvala řadu let. Nejprve byla 13. dubna 1919 uspořádána TJ Sokol a školní mládeží slavnost sázení lip „Svobody“ před obecním domem čp. 99. Tehdy vyšel ze školy průvod s ozdobenými stromky, jež byly neseny dívkami v národních krojích. Průvod pokračoval za spěvu sokolských písní k místu konání, kde promluvil k žákům za do…
více »
stránka 7 z 49
« na začátek    < předchozí    5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10    následující >    na konec »

zpět na profil uživatele Boris-Jelínek