Přesunutí královéhradecké Palackého čítárny do nových místností v letech 1912-1913

Spolkové knihovny a čítárny byly ve městě zakládány od 2. poloviny 19. století (v roce 1868 Živnostensko-čtenářská jednota, roku 1872 Měšťanská beseda a v roce 1878 Akademický spolek Dobroslav). S budováním městské lidové knihovny se začalo roku 1894 a otevřena byla 4. října 1896. Ke 100. výročí narození Františka Palackého byla z podnětu královéhradeckých spolků založena Palackého čítárna, k jejímuž otevření v přízemní místnosti bývalé chlapecké školy na Velkém náměstí došlo 17. prosince 1899.

Její obliba rok od roku rostla, ale později začaly starosti o zařízení nových místností, protože ty dosavadní byly již značně nevyhovující. 20. června 1912 se na své mimořádné schůzi královéhradecké městské zastupitelstvo jednomyslně usneslo na tom, aby byly Palackého čítárně propůjčeny nové, pěkné místnosti ve staré barokní budově „U Špuláků“, jež správní výbor účelně a vkusně upravil nákladem 4 000 K. Do té doby se totiž čítárna nacházela v nedostačujících místnostech v zadním traktu sousedního obecního domu. Obec dala svým nákladem zavést elektrické světlo, opatřila železná kamna a nátěr dveří. Ostatní výpravu pořídila čítárna sama. Architekt Oldřich Liska navrhl stoly a rámování stěn. Truhlářské práce byly svěřeny místním živnostníkům Součkovi a Dvořáčkovi, malířské panu Küzlerovi, zámečnické práce a obnovení krásných starých zámků obstaraly firmy Halounek a Seitz, kladení linkrusty a čalounické práce firma Thořova, natěračské a nápisové práce byly svěřeny panu Markovi, rámování obrazů pánům Kadečkovi a Mikulcovi, osvětlovací tělesa dodala městská elektrárna a firma Zavadil, proutěná křesla Roudnická továrna v Praze, obrazy firma Pelcl, Husník a Häusler, Unie, Grégrova tiskárna. Obrazy přispěl rovněž MUDr. Ippen, František Fabiánek daroval odlitek „Šlechtičny“, profesor Cyril Freitag dekorativní obraz. Okresní výbor v Hradci Králové věnoval k ozdobě místností prémie spolku „Mánes“, velký obraz Františka Palackého a Alšův cyklus o Slovanstvu, slováckou keramiku dodala továrna v Turčanském Svatém Martině, koberce firma Berger a Munk, ochotnický spolek „Klicpera“ dal do užívání čítárenské výborovně starožitný nábytek, který byl znovuzřízen a doplněn, MUDr. Otakar Klumpar stůl.

Ke slavnostnímu otevření nových místností Palackého čítárny došlo 9. února 1913 v 11.00 hod. za velké účasti delegátů místních spolků a korporací. Za městskou radu se dostavil dvorní rada Isakowicz, stavitel Václav Rejchl a sochař Zdenko Ježek, za Spořitelnu obchodník Rudolf Helwich, za Besedu knihkupec Břetislav Tolman, za učitelskou jednotu Budeč František Cenger a Václav Sixta, za Pokrokový klub prof. František Vrabec, JUC. Vacek, za odbor Ústředního spolku českých profesorů prof. Josef Zázvorka a prof. Dr. Jan Zavřel, za ochotnický spolek „Klicpera“ MUDr. Otakar Klumpar, za společenstvo oděvní starosta Medek, za filiálku Typografické besedy Em. Hemzáček, za spolek akademiků „Dobroslav“ K. Matějček, za TJ Sokol architekt Oldřich Liska, za Českou banku a Sdružení peněžních úředníků Myška, za Klub přírodovědecký prof. Ing. Prokeš, za Spolek pro podporu ženského vzdělání předsedkyně A. Bohnická a ředitel lycea Alois Vaňura, za organizaci strany sociálně demokratické Čeněk Herynk, za gremium Richter a Melichar, za učednickou Besídku prof. František Hnilička, za Českoslovanskou obchodní besedu R. Svěcený a J. Dobiášovský, za Občanský klub státoprávně-pokrokový auskultant V. Zahradník, za odbor Národní jednoty severočeské J. E. Durchánek s chotí. Naopak starosta města JUDr. František Ulrich, náměstek Julius Russ a továrník Josef Pilnáček se omluvili. Mezi četnými hosty byl též dvorní rada Heřman Steinfeld, správce výchovny Josef Pelikán, prof. Dominik Filip a František Girhardt.

Po prohlídce čtveřice místností se ujal slova předseda čítárny MUDr. Leopold Batěk, který uvítal přítomné, krátce nastínil vývoj Palackého čítárny a ocenil význam nových místností pro královéhradeckou veřejnost. Zástupce městské rady Zdenko Ježek mu poděkoval za uvítání a vyslovil přání, aby zde čítárna zdárně působila a dále se úspěšně rozvíjela. Dvorní rada Heřman Steinfeld vyjádřil své překvapení vzorně zařízenou čítárnou a poukázal na její dosavadní činnost, pro níž je stále nutno získávat nejširší pochopení a všestrannou podporu. Odpoledne pak byla čítárna učiněna veřejně přístupnou a navštívilo ji 157 čtenářů (o 1 den později 127 a o 2 dny později 136 čtenářů). Finanční prostředky tehdy čítárně poskytovaly 44 korporace a spolky, z nichž prim náležel královéhradecké městské radě, jež kromě uvedených místností poskytovala otop, elektrické osvětlení a peněžitou subvenci 500 K ročně.

Od té doby se Palackého čítárna nacházela v přední části domu v 1. poschodí. Největší místnost byla čítárnou časopisů všech politických směrů, jichž se vykládalo 130, přiléhající menší, čítárnou revuí, kterých docházelo přes 70. K oběma čítárnám přiléhala výborovna a zároveň vědecká a pedagogická čítárna Odboru ústředního spolku českých profesorů, Klubu přírodovědeckého, Župy lékařů východních Čech a Budče královéhradecké. Tento salonek upoutával návštěvníka zvláště svým zařízením – starobylými stoly, starožitným mosazným lustrem, záclonami, malbami i další uměleckou výzdobou.