Tvrz a poplužní dvůr v Třesicích

Nedaleko Kosic a Kosiček stávala dříve ves s tvrzí (roku 1315 měli podle přídavků k Dalimilově kronice existovat Věněk z Třesic a Rudolf z Kosic, kteří si měli v rámci mnohých sporů navzájem zabít své syny) a minimálně dvojicí dvorů. Podle lidové tradice byla pojmenována podle toho, že zde bývala podmokřená místa, jež byla zarostlá velkým množstvím rákosí a to se za větru "třáslo". S jinou teorií přichází prof. Antonín Profous ve své knize: "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Díl IV. S-Ž", kde se píše následující:

"Třesice, dvůr u Kosic 6 km vsv. od Chlumce n. Cidl.: ok. 1316 in "Hradecz de Trzyessicz, Neplach ve FRB. III, 479; 1396 Joh. armiger de Holicz resid. un Trziessicz, LEr. XIIIa 60; 1396 de t(it). Gradicen. ..Trziessicz, ..Trzessicz, LOrd. 13 27 a 16 23; 1454 Rzeha de Colonia nomine Machne de Trzessicz, ..ex parte G. de Puchobrad, RT. II, 242; 1548 zámek Chlumecz ..Pijsek, Trzesycze, Karanicze, DZ. 8 M 20.

Jm. T. = ves lidí Třasových. Os. jm. Třas (1380 Ttrzas, TomZ. n. 308) vzniklo z ap. třas ʼtřesení, strachʼ(Jg. IV, 616 a Kott IV, 162, v. též třes). [Srov. rus. MJ. Trjasovo, Semënov 5/232.]"

První z místních dvorů v roce 1397 náležel Maršovi a Peškovi ze Slemene a Maršovi z Čáslavek a soudí se, že původně náležel k mlékosrbskému zboží. Druhý zdejší dvůr držel roku 1396 Jan z Holic a v roce 1436 se připomíná Jan z Třesic. Jeho syn Petr z Třesic prodal roku 1449 2 kopy úroků na Sládkově mlýně pod Třesicí Karlu z Pouchobrad (psán i jako Pouchobrod) a 19. března 1451 ve svém testamentu odkázal svůj statek do správy Jiříku z Pouchobrad.

Po smrti Petra z Třesic, jenž zemřel na jaře téhož roku, převzaly správu Třesic, tvrze se dvorem a vsi s mlýnem a plat v Běrunicích s krčmou jeho sestry Machna (manželka Říhy z Újezda) a Kateřina, přičemž první zapsala své právo v roce 1451 Jiříkovi z Pouchobrad a druhá Vaňkovi z Miletínka a z Pardubic, což vyvolalo velké sváry a dlouhé pře o třesické majetky. Ty se ještě zkomplikovaly poté, co roku 1454 vyprosil Jan Calta z Kamenné Hory na králi Ladislavu odúmrť po zemřelém Petrovi a následně jeho práva nabyli Jan z Kozojed a Jiřík z Pouchobrad, takže v roce 1455 probíhala jednání u dvorského soudu a roku 1462 u zemského soudu, čímž byly výše zmíněné spory ukončeny. O tyto majetky se měli rozdělit Mikuláš z Nové Vsi (získal práva Vaňka z Miletínka a z Pardubic) a Jiřík z Pouchobrad.

Jak toto dělení dopadlo, tak to nevíme, protože se o tom nedochovaly žádné záznamy. Stejně tak zmizely Třesice na dlouhá léta ze všech listin a zápisů. Víme pouze to, že na přelomu 15. a 16. století, kdy vládli Třesicím Dobřenští z Dobřenic, bývala tvrz nazývána jako Herynka a k ní náležela již jmenovaná krčma. Znovu se objevily na scéně až 23. února 1527, kdy Mikuláš starší z Dobřenic prodal tvrz a dvůr Třesice s rybníky Třesickým, Novým, Nadsilničným, Nesýtým, pustým rybníčkem Herynkem, pustou krčmou při tvrzi a mlýništěm Vojtěchovi z Pernštejna za 1 950 kop. Sama třesická tvrz zanikla nejspíše ještě během téhož století a zbyl pouze tamní dvůr, jenž připadl později ke chlumeckému panství. Roku 1571 již místní tvrz neexistovala, neboť zde byli zmíněni pouze 3 osedlí a mýto na mostě.

Předpokládá se, že na místě tvrzi vznikla další část rozšířeného panského dvora, ale někteří autoři hovoří o tom, že zde tvrz nikdy nebyla a nacházela se na místě tvrziště Třesík pod Třesickým rybníkem v lokalitě Liščí kopec. Důkazem tohoto tvrzení by měly být nálezy úlomků středověké keramiky při vyrovnávání tamního valu a zavodňovacího příkopu. K obdobným objevům došlo při regulaci Bystřice v roce 1959. Stejně jako tvrz zanikl i zdejší mlýn, jenž byl poprvé zmíněn roku 1527. Před 1. světovou válkou vyhořel a k jeho úplnému rozebrání došlo za německé okupace. Sama ves zmizela z map nejspíše během třicetileté války, protože v berní rule není o ní zmínka a v roce 1670 byla popisována jako pustá.

Sám dvůr s jediným čp. 62, který byl ještě roku 1841 celý ze dřeva (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=BYD183018410), býval původně spravován chlumeckou vrchností v vlastní režii, ale později byl pronajímán různým hospodářům. V roce 1902 měl celkem 283,16 ha. Nejdelší dobu náležel staviteli Josefu Izákovi a posledním jeho pachtýřem byl Josef Novotný, když byl v roce 1921 dvůr zabrán státem Zdenko Kinskému k provedení pozemkové reformy (do 50 %) a následně se dostal jako zbytkový (spolu s parní cihelnou a 87,50 ha veškeré půdy, z níž 85,50 ha byla zemědělská půda) do rukou Rolnického cukrovaru v Syrovátce, jenž ho opětovně pronajímal, a to s cihelnou, veškerým živým i mrtvým inventářem a celou sklizní.

Po 2. světové válce sloužil jako farma chlumeckého státního statku a nepoužívané objekty byly zapůjčovány JZD z Kosiček, např. roku 1949 šlo o jednu ze zdejších stodol, přičemž zdejší výkrmna byla 1. srpna 1950 předána velkovýkrmně ve Smiřicích. Rozmach státního statku je vidět z porovnání leteckých měřicích snímků z let 1950 a 1963 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=lms&idrastru=WMSA08.1950.PREL52.06304 a https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=lms&idrastru=WMSA08.1963.PREL42.09017). Koncem 50. let 20. století přibyla k této farmě navíc dvojice domů čp. 56 a 88 a u Třesického rybníka začala roku 1958 fungovat kachní farma Státního rybářství. Dnes je areál bývalého dvora Třesice rozdělen mezi Vlastimila a Dášu Bínovi (čp. 22), Ing. Lukáše Březinu (čp. 129), Dianu Chod (čp. 157) a firmu PERENA, spol. s r. o. (hospodářské budovy bez čp.). Jedinou zdejší pamětihodností je kamenný kříž u křižovatky zdejších cest, který byl postaven roku 1819 a k jeho obnově došlo v letech 1905 (Václav Ornst), 1913 (J. Novotný a J. Mádlé) a 1934 (Josef a Emilie Izákovi se synem Dobroslavem).