Kostel sv. Ondřeje, apoštola v Jestřebí u České Lípy

Původní kostel stával na skalní plošině pod hradem, kde se dnes nachází zvonice a hřbitov. Tehdy však byla tato osada nazývána jako Krušina. Ta je zmíněna v popisu pražské diecéze z let 1344-1350, kdy náležela pod mělnický dekanát a boleslavský archidiakonát. V roce 1352 bylo odsud odváděno 12 grošů papežského desátku. Prvním po jménu známým krušinským plebánem byl Hrzek, který odešel roku 1363 do Vidovic a nahradil ho kněz Ctibor. V roce 1377 byl zdejším plebánem kněz Michael. Roku 1385 rezignoval plebán Hanek a na jeho místo byl podán kněz Jan. Když ten v roce 1391 zemřel, zastoupil ho kněz Jakub. Roku 1403 si plebán Jakub směnil místo s plebánem Kunšem z Obory. O 2 roky později došlo ke směně far mezi plebánem Kunšem a Petrem z Kystry. V roce 1407 odešel plebán Petr do Dobroměřic a odtud sem přišel plebán Jindřich. Roku 1411 si směnil faru plebán Jindřich s plebánem Janem ze Smilových Hor. V roce 1414 došlo ke směně míst mezi plebánem Janem a plebánem Mikolášem z Kruhu. Roku 1415 rezignoval plebán Tomáš a na jeho místo byl podán kněz Petr. V roce 1417 plebán Petr odešel do Rajšic a z nich sem byl podán plebán Mikoláš. O rok později plebán Mikoláš zemřel a jeho místo zaujal kněz Jan. Později ovládli kostel husité a po nich utrakvisté, prostě kněží podobojí zde vydrželi až do třicetileté války. Chrám Páně, jenž byl nejspíše zasvěcen Panně Marii, měl zaniknout v 17. století a místní museli od té doby docházet do nedalekého pavlovického kostela, avšak prof. August Sedláček hovoří o tom, že roku 1523 byl postaven nový kostel, který se stal v roce 1624 filiálním k Pavlovicím (v roce 1626 je však zmíněn zdejší farář Mathias Haimann a plnou filiálkou se měl stát až roku 1646), avšak v roce 1768 vyhořel s částí městečka. Nový farní kostel vznikl až na příkaz císaře Josefa II., přičemž k jeho dostavbě došlo roku 1780 a interiér byl dokončen o rok později, kdy byl 30. listopadu 1781 vysvěcen hornopolickým infulovaným arciděkanem Msgre. Wenzelem Hockem, známým z literatury jako Hockewanzel (viz https://www.cokolivokoli.cz/52857-kostel-svateho-ondreje-v-jestrebi/), přičemž k znovuobnovení zdejší fary došlo v roce 1786 a zdejším prvofarářem se stal P. Florian Knobloch. Od té doby se tu konaly bohoslužby, ale plného dokončení se dočkal kostel až roku 1790, kdy byl jeho interiér vymalován malířem Josefem Kramolínem. Tehdy však měl být zasvěcen sv. Barboře a teprve později sv. Ondřejovi. V 19. století došlo k několika opravám, např. v roce 1885. 20. ledna 1965 byl objekt zapsán do státního seznamu kulturních památek (viz https://pamatkovykatalog.cz/kostel-sv-ondreje-14649278). Roku 1981 byla zahájena generální rekonstrukce, k jejímuž dokončení došlo až v roce 1996. Roku 2012 bylo renovováno průčelí kostela. V říjnu 2021 byla v kostelní předsíni odhalena malá pamětní deska R.D. Josefu Rouskovi, místnímu faráři, u příležitosti prvního výročí jeho úmrtí.

Jedná se o jednolodní orientovanou obdélnou stavbu se segmentově ukončeným obdélným presbytářem a s obdélnými přístavbami po obou stranách, přičemž jedna slouží jako skutečná sakristie a druhá jako zimní kaple. Průčelí s portálem v ose je členěno pilastry a ukončeno štítem s nikou uprostřed. Loď s kruchtou je plochostropá, presbytář sklenut plackou a segmentovou konchou. Nástěnné výzdoby lodi, presbytáře, malovaná iluzivní architektura hlavního oltáře, hlavní oltářní obraz a křížová cesta pocházejí od Josefa Kramolína. Jeho interiérová výmalba byla z větší části zakonzervována a zabílena v 90. letech 20. století. Kompletně zachována je pouze výmalba presbytáře a stropu lodi. Kupole nad presbytářem je opticky zvětšena iluzivní výmalbou.

Zařízení se skládá zejména z hlavního oltáře sv. Ondřeje, což je iluzivní klasicistní architektura a po stranách se nacházejí boční oltáře - oltář Božského Srdce Páně (vpravo) a Panny Marie (vlevo, viz https://www.poute.eu/jestrebi/view.php?nazevclanku=cirkevni-pamatky-na-uzemi-farnosti-jestrebi-farni-kostel-sv-ondreje&cisloclanku=2021030002), vedle níž je situována kazatelna, přístupná schodištěm ve zdi ze sakristie. Dále stojí za zmínku křtitelnice z roku 1670, jejíž cínová mísa byla zrestaurována v roce 1980, a socha sv. Jana Nepomuckého na konzole na vítězném oblouku z doby dostavby kostela. Pololidové sochy sv. Floriána a Piety pocházejí ze začátku 19. století, obraz Ukřižování v presbytáři je barokní, malby sv. Anny a sv. Antonína Padovského vznikly na konci 18. století. Na kruchtě je obraz Kalvárie z konce 18. století. Mezi novou výbavu náležejí - obraz Nejsvětější Trojice a sošky sv. Antonína Padovského a sv. Františka Xaverského. Varhany byly zhotoveny Johannem Ruschem v roce 1782 a opravou prošly v letech 1796 (Ambrosius Tauchmann), 1814 (Anton Rusch) a 1877 (Franz Müller, viz https://www.varhany.net/cardheader.php?lok=161).

Zvonice čtvercového půdorysu se nachází na hřbitově a má pocházet z roku 1768, přičemž přízemí slouží jako kaple Vzkříšení Páně a v patře je pak zvonice, jež byla opravena v roce 1996 a o 2 roky později vybavena novými hodinami (viz https://www.cokolivokoli.cz/52305-zvonice-na-hrbitove-v-jestrebi/). Přízemí je sklenuto valeně se stýkajícími se lunetami. Uvnitř pak byl umístěn obraz Zmrtvýchvstání Páně z konce 18. století se dvěma novými soškami po stranách. O místních zvonech z doby výstavby kostela se mi nic podrobnějšího nepodařilo zjistit. Podle různých zmínek tu měly být zavěšeny 2, dnes je zde pouze jediný zvon z roku 1782, který nechal pro neznámý kostel ulít hrabě Jakub Černín z Chudenic. Vedle něho je pak zavěšen cimbál starého hodinového stroje (viz https://www.mistopisy.cz/pruvodce/obec/4171/jestrebi/pamatky-turistika/). Na hřbitově je dominantním železný kříž na sloupu ionského stylu z roku 1826, sedmero výklenkových kaplí zasvěcených Panně Marii Sedmibolestné a za pozornost stojí také různé empírové náhrobníky.