TURISTIKU PODPORUJÍ
61 729 turistů a cestovatelů
117 541 výletů, turistických cílů, tras a cestopisů
1 514 526,- odměny za články

Boris-Jelínek

Boris Jelínek

Amatérský nadšenec se zájmem o sever a východ Čech aneb "učeň, který se prý motá tam, kam nepatří, tj. mezi inteligenci"

Příspěvky sleduje: 3 turisté
Počet příspěvků: 1 742
Průměrná známka příspěvků: 1,01
Počet přečtení příspěvků: 342 447

Příspěvky uživatele Boris-Jelínek

Počet příspěvků: 1742

Kostel Panny Marie Sedmibolestné v Předhradí (Rychmburku)
Kostel Panny Marie Sedmibolestné v Předhradí (Rychmburku)
Kostel
Centrem tohoto městečka býval vždy hrad Rychmburk a osady kolem něj začaly vznikat teprve na přelomu 13. a 14. století, protože do této doby se tu nacházely pouze hluboké lesy a okolo nich méně úrodná půda, což zn…
více »
Hamzův park a arboretum v Luži-Košumberku
Hamzův park a arboretum v Luži-Košumberku
Fotogalerie
Není u nás snad nikoho, kdo by neslyšel o Hamzově léčebně pro děti a dospělé v Luži-Košumberku (založena v roce 1901, roku 1907 bylo v ní povoleno zřízení čtyřtřídní obecné školy a 1. ledna 1909 zakoupena Zemským výborem v Čechách, jehož vrchním ředitelem se MUDr. František Hamza stal, přičemž prvního roku se zde léčilo 11 dětí, roku 1930 měl areál 748 lůžek a 44 ha a 50 arů, z…
více »
Bělečko (Býšť)
Bělečko (Býšť)
Místní část
První zmínka o této obci, náležející původně k chvojenské tvrzi či hradu, má pocházet z roku 1336, ale lokalita byla osídlena již v pravěku. V roce 1408 sídlil v Bělečku (psáno jako Byeleczko) Vilém mladší z Duban…
více »
Škola v Bělečku
Škola v Bělečku
Dům, budova
Původně tato obec vlastní školu neměla a děti musely docházet do těch okolních, zejména do Býště, i když některé navštěvovaly svého času i školu v Krňovicích. Kdy se zde začalo poprvé učit, tak to přesně nevíme. S…
více »
Přírodní památka Běleč-střelnice
Přírodní památka Běleč-střelnice
Přírodní památka
Původně byla tato lokalita v lesních odděleních č. 227-228, zvaná jako Klusánky (po sedláku Klusánkovi ze 16. století), jednolitým lesním masivem, který byl sice postižen velkou větrnou smrští 4. července 1929, ale byl následně opětovně zalesněn. Ovšem hned na počátku německé okupace (prvním hmatatelným dokladem o jejím zřízení bylo nařízení novohradeckého lesního úřadu, že byl…
více »
Kostel sv. Anny ve Vižňově
Kostel sv. Anny ve Vižňově
Kostel
Zdejší kostel býval farním již ve 14. století, což můžeme zjistit nahlédnutím do popisu pražské diecéze, který vznikl na popud arcibiskupa Arnošta z Pardubic v letech 1344-1350. Tehdy byla ves nazývána jako Pratum desertum nebo Vyznov. Jednalo se o chudou farnost, takže odsud nebyl odváděn žádný papežský desátek, o čemž máme zmínku z roku 1369. Prvního místního plebána známe po…
více »
Ruiny loveckého zámečku Hochbergů na úpatí Waligóry
Ruiny loveckého zámečku Hochbergů na úpatí Waligóry
Zřícenina
Původně se na jihovýchodním úbočí hory Waligóra (něm. Heidelberge) nacházel pouze les, což lze vidět již v dochovaných mapách z 18. století. Vzhledem k tomu, že do těchto míst zavítávala vrchnost dost často na růz…
více »
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Krňovicích
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Krňovicích
Kostel
Původní kostel na tomto místě byl postaven celý ze dřeva a jako farní byl zmíněn již v roce 1359 (jiné prameny uvádějí až rok 1362, kdy zemřel farář Vojslav; v dalších objevíme zase již rok 1350), kdy k němu náležely Krňovice, Štěnkov, Běleč nad Orlicí a Bělečko, ale jeho existence je zmíněna již v popisu pražské diecéze z let 1344-1350. V roce 1362 nastoupil do svého úřadu nov…
více »
Krňovice (Třebechovice pod Orebem)
Krňovice (Třebechovice pod Orebem)
Městská část
Tato dnešní část Třebechovic nad Labem má prazvláštní pojmenování, o jehož původu se vedla řada diskuzí. Stejně jako u jiných názvů bude nejlépe otevřít knihu prof. Antonína Profouse "Místní jména v Čechách. Jejic…
více »
Pomník bratří Čapků v Malých Svatoňovicích
Pomník bratří Čapků v Malých Svatoňovicích
Pomník
Snad každý Čech ví, přinejmenším obdivovatel jeho díla, že se Karel Čapek, jeden z našich největších literárních velikánů, narodil v bývalých lázních čp. 1 v Malých Svatoňovicích, a tak nikomu nepřipadne zvláštní,…
více »
Jak byla za štěnkovského posvícení v roce 1858 pohřbívána basa
Jak byla za štěnkovského posvícení v roce 1858 pohřbívána basa
Zajímavost
Stejně jako ve velkých městech, tak se i na venkově udála nejen řada významných událostí, ale rovněž také těch směšných, z nichž stojí za zmínku posvícenský pohřeb basy z roku 1858. O co tenkrát vlastně šlo?V tomt…
více »
Štěnkov za prusko-rakouské války aneb Jak se zrekvírovaný dobytek vrátil sám zpět a za náhrady za něj byla vybudována dvojice zdejších křížů
Štěnkov za prusko-rakouské války aneb Jak se zrekvírovaný dobytek vrátil sám zpět a za náhrady za něj byla vybudována dvojice zdejších křížů
Zajímavost
Tato obec u Třebechovic pod Orebem se sice nacházela mimo hlavní bojiště tohoto krvavého konfliktu, ale mnohé, co se během ní zde událo, je též zajímavé a dokládá život našich předků. Bojových operací se na rakouské straně zúčastnilo též 5 vojínů, kteří narukovali ze Štěnkova. Byli jimi: Václav Štandera, František Zemánek, Josef Jánský, Václav Smola a Jan Kučera. Všichni měli t…
více »
Most přes Orlici ve Štěnkově
Most přes Orlici ve Štěnkově
Most
Dlouhá léta byla řeka Orlice překonávána ve Štěnkově pouze brody. Nějaký čas tu fungoval rovněž převoz. Teprve v roce 1907 (některé prameny hovoří již o roku 1905, např. "Královéhradecko. I. dílu 1. část. Místopis…
více »
Štěnkov (Třebechovice pod Orebem)
Štěnkov (Třebechovice pod Orebem)
Městská část
Tato ves má opravdu zajímavý název, který mnozí spojovali se štěnicemi a podobnými věcmi, avšak podle prof. Antonína Profouse a jeho knihy "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. IV. díl. S-…
více »
Hřbitov na Orebě v Třebechovicích pod Orebem
Hřbitov na Orebě v Třebechovicích pod Orebem
Hřbitov
Původní pohřebiště se nacházelo u kostela sv. Ondřeje, jež existovalo ještě roku 1778, i když se zde tehdy již z hygienických a kapacitních důvodů nepohřbívalo. Zaniknout muselo někdy po roce 1784, kdy Josef II. přikázal, aby hřbitovy kolem kostelů byly zrušeny a nahrazeny jinými mimo město. Stejně tak se přestalo pohřbívat přímo v kostele sv. Ondřeje, neboť jedněmi z posledníc…
více »
Pomník Jana Theobalda Helda v Třebechovicích pod Orebem
Pomník Jana Theobalda Helda v Třebechovicích pod Orebem
Pomník
Tento velký vlastenec a lékař-lidumil, který byl Aloisem Jiráskem zvěčněn v jeho pentalogii „F. L. Věk“, se narodil 11. prosince 1770 v Třebechovicích pod Orebem jako Jan František Heldt, syn zdejšího ranhojiče Fr…
více »
Tachov u Doks
Tachov u Doks
Vesnice
S Tachovem je to jako s nedalekými Kravařemi, člověka, který není z pomezí Ústecka a Liberecka napadne při zmínce o Tachově, pouze stejnojmenné město v Plzeňském kraji a málokdo tak ví, že má svého jmenovce na okr…
více »
Zvonička v Bělči nad Orlicí
Zvonička v Bělči nad Orlicí
Zvonice
Původní obecní zvonek se nazýval „Prokop“ a k jeho pořízení došlo v roce 1759. Krátkou dobu prý býval zavěšen na jednom z letitých stromů, poté v dřevěné zvoničce a později visel na obecní budově čp. 9. K jeho posvěcení byl pozván sám královéhradecký biskup Msgre. Adam Vratislav z Mitrovic a od té doby se na něj zpravidla zvonilo třikrát denně, pokud nepočítáme to, že vyzváněl …
více »
Kostel sv. Vojtěcha, biskupa a mučedníka v Kruhu v Podbezdězí
Kostel sv. Vojtěcha, biskupa a mučedníka v Kruhu v Podbezdězí
Kostel
První zmínku o tom, že zdejší kostel byl farním, nalezneme v popisu pražské diecéze z let 1344-1350, kdy náležel pod kamenecký dekanát a boleslavský archidiakonát. V roce 1352 bylo odtud odváděno 12 grošů papežské…
více »
Víska (Kravaře)
Víska (Kravaře)
Místní část
Od dávných dob byla tato místní část Kravař samostatnou vsí s vlastním rychtářem a nosila německé pojmenování Dörfel, případně k odlišení od jiných toho jména bylo užíváno jméno Graber-Dörfel. První zmínku o její …
více »
Bořejov (Ždírec)
Bořejov (Ždírec)
Místní část
Když chceme zjistit něco o původu pojmenování této obce, tak nahlédněme do knihy "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. I. díl. A-H" od prof. Antonína Profouse, který v ní píše následující:…
více »
Běleč nad Orlicí
Běleč nad Orlicí
Vesnice
Ohledně původu pojmenování obce se objevuje řada teorií, ať již od toho, že se zde ve velkém bělilo prádlo, nebo že písčité břehy řeky Orlice, když plně vyschly za suchých období, tak na dálku zářily až skoro bíle…
více »
Kostel sv. Jakuba Staršího, apoštola v Bořejově
Kostel sv. Jakuba Staršího, apoštola v Bořejově
Kostel
Zdejší chrám Páně náležel mezi farní již v 1. polovině 14. století, což můžeme zjistit již pouhým nahlédnutím do popisu pražské diecéze, který byl vyhotoven na pokyn pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic v lete…
více »
Kravaře v Čechách
Kravaře v Čechách
Městečko
Když se někde něco řekne o Kravařích, tak většině lidí, pokud nejsou z tohoto kraje, na mysli vytanou jiné Kravaře - město mezi Opavou a Hlučínem a mnozí dokonce ani neví, že jedny Kravaře máme i u nás v Čechách. …
více »
Kostel Narození Panny Marie v Kravařích
Kostel Narození Panny Marie v Kravařích
Kostel
Původní kostel zde existoval nejspíše již ve 13. století, ale s jistotou můžeme říci, že je doložen v tom následujícím, kdy jsou Kravaře zmíněny v popisu pražské diecéze z let 1344-1350 jako farnost (Kravary/Radoušov), která spadala pod českolipský dekanát a litoměřický archidiakonát. U jeho vzniku stáli nejspíše doksanští řeholníci, jimž Radoušov náležel až do husitských válek…
více »
Kopec Ronov
Kopec Ronov
Kopec
Tento z dáli viditelný kopec o nadmořské výšce 552,2 m n. m. je dominantou mezi Blíževedly, Kravařemi a Stvolínkami a právě do katastru prve zmíněné obce rovněž náleží. Je označován jako čedičový suk, jehož příkré…
více »
Skalní útvary mezi Mlčení a Harasovem
Skalní útvary mezi Mlčení a Harasovem
Fotogalerie
Celé Kokořínsko je známé roztodivnými pískovcovými útvary a podobně tomu tak je i v Kokořínském dole, označovaném za nejvýznamnější pískovcovou oblast, která tvoří střezivojickou část Kokořínské vrchoviny a protéká jí potok či říčka Pšovka, na níž vznikala již od středověku řada vodních děl. Ukažme si tedy na několika snímcích některé skalní útvary, jež jsou situovány mezi mlýn…
více »
Mlýn Mlčeň v Kokořínském Dole
Mlýn Mlčeň v Kokořínském Dole
Mlýn
Mlčeň bývala dříve nazývána jako Mlčín, někdy též jako Mlčení. Vzhledem k položení této lokality v Kokořínském údolí při potoku Pšovce bylo jasné, že zde kokořínská vrchnost využije větší rovinaté plochy a cosi tu…
více »
Librantice
Librantice
Vesnice
Tato lokalita byla osídlena již v mladší době kamenné. Soudí se, že sama obec vznikla během tzv. lánové kolonizace ve 2. polovině 13. století a její jméno je odvozeno od německého osobního jména Hildebrandt, i kdy…
více »
Zvonička v Nepasicích
Zvonička v Nepasicích
Zvonice
Původní dřevěná zvonička vyrostla u čp. 13 19. května 1865. Tehdy byl na ni zavěšen zvonek, který ulil K. V. Paul v Hradci Králové. Na jedné straně byl umístěn nápis a na druhé reliéf Nanebevzetí Panny Marie. Aby nebyl zvonek během 1. světové války zrekvírován, bylo na tajné schůzi obecního výboru 21. ledna 1918 rozhodnuto, že v noci bude zvonek sňat a ukryt. Za tmy ho však neš…
více »
stránka 21 z 59
« na začátek    < předchozí    19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24    následující >    na konec »

zpět na profil uživatele Boris-Jelínek