TURISTIKU PODPORUJÍ
61 738 turistů a cestovatelů
117 943 výletů, turistických cílů, tras a cestopisů
1 530 683,- odměny za články

Boris-Jelínek

Boris Jelínek

Amatérský nadšenec se zájmem o sever a východ Čech aneb "učeň, který se prý motá tam, kam nepatří, tj. mezi inteligenci"

Příspěvky sleduje: 3 turisté
Počet příspěvků: 1 771
Průměrná známka příspěvků: 1,01
Počet přečtení příspěvků: 366 789

Příspěvky uživatele Boris-Jelínek

Počet příspěvků: 1590

Hotel Beránek v Úpici
Hotel Beránek v Úpici
Dům, budova
Na místě tohoto domu se nacházela zástavba již v období gotiky, na čemž není nic divného, protože jde o jádro města, jehož existence byla zmíněna již k roku 1359. Původní objekt nesl čp. 15 a v průběhu staletí něk…
více »
Stará radnice čp. 1 v České Skalici
Stará radnice čp. 1 v České Skalici
Radnice
Radniční budova v České Skalici vystřídala za svou existenci řadu umístění a svých podob, přičemž o těch prvních se nám ani nedochovaly zprávy. Teprve v roce 1586 byl pro účely radnice zakoupen dům na náměstí. Ten…
více »
Dům čp. 185 v Tomkově ulici v Hradci Králové
Dům čp. 185 v Tomkově ulici v Hradci Králové
Dům, budova
Stejně jako jinse, tak i na tomto místě stával původně gotický dům, který byl v renesanci a v baroku přestavěn (vždy po požárech města, které objekt několikrát zasáhly), aby nakonec získal klasicistní podobu. Dnes se jedná o řadový čtyřosý objekt s lichoběžníkovým štítem a sedlovou střechou s polovalbou, ale na předchozí dům jsou upomínkou valeně zaklenuté sklepy.Vzhledem k pož…
více »
Dům čp. 407 v ulici Bratří Čapků v Hradci Králové
Dům čp. 407 v ulici Bratří Čapků v Hradci Králové
Dům, budova
Tento dvoupatrový činžovní dům, o němž nalezneme v knize "Hrst vzpomínek na starý Hradec Králové" od Jiřího Vladimíra Tolmana poze krátkou zmínku ("Dům čp. 407 náleží Matějčkovi, čp. 408 F. Šrámkové, čp. 409 jest …
více »
Dolní Černilov (Výrava)
Dolní Černilov (Výrava)
Místní část
Tato osada se nachází při toku Malostranského potoka a je položená mezi obce Černilov a Výrava. Podle názvu by člověk soudil, že se jedná o místní část obce Černilova u Hradce Králové, ale k ní tato osada náležela jen 14 let, jinak vždy patřila k Výravě. Pod obcí se nacházejí 2 opukové kopce – Křivý kopec (287 m n. m.) a Vidrholec (285 m n. m.), k nimž se váže několik lidových …
více »
P. František Xaverius Fiala, opravdu výjimečný smidarský farář
P. František Xaverius Fiala, opravdu výjimečný smidarský farář
Zajímavost
Tolik bylo v našem národě horlivých a snaživých osobností, jež se ho snažily pozvednout a ukázat, že není žádným druhořadým etnikem, nýbrž plně rovnocenným těm ostatním, i když se mnohdy tvrdil samý opak a dnes do…
více »
Jak se bojovalo s epidemií dobytčího moru v Hořiněvsi v roce 1872
Jak se bojovalo s epidemií dobytčího moru v Hořiněvsi v roce 1872
Zajímavost
Před císařským fondem náležel zdejší zámek se vším majetkem libereckému továrníku Johannu baronu Liebigovi, který zakoupil panství Hořiněves roku 1863. Ten byl nesmírně podnikavou osobou, která zároveň chtěla, aby…
více »
Zřízení Švehlových sadů na Kunětické hoře v roce 1934
Zřízení Švehlových sadů na Kunětické hoře v roce 1934
Zajímavost
Jméno Antonína Švehly dnes již málokomu něco říká, i když ve své době náležel mezi nejvýznamnější osobnosti naší politiky, a to po boku Tomáše G. Masaryka, M. R. Štefánika, K. Kramáře a dalších, kteří se zasloužil…
více »
Horní Černilov (Libníkovice)
Horní Černilov (Libníkovice)
Místní část
Stejně jako u Dolního Černilova by se dalo předpokládat, že jde o místní část obce Černilova, ale chyba lávky. Tentokrát jde o místní část obce Libníkovic, jež byla přiřazena k Černilovu jen v letech 1976-1991, a …
více »
Mitrov (Polánky nad Dědinou)
Mitrov (Polánky nad Dědinou)
Osada
Jméno Mitrov, údajně odvozené od osobního jména Dmitr či Dimitr (já osobně spíše soudím, že jde vzhledem k lokalitě o počeštěný germanismus, který měl spojitost s německým slovem "die Mittel" - střed a mohl označo…
více »
Borovice (Libníkovice)
Borovice (Libníkovice)
Místní část
Tato libníkovická osada leží přibližně na půl cesty mezi obcemi Librantice a Libníkovice, přičemž silnicí je spojena ještě s Horním Černilovem, další místní částí Libníkovic. Původně tato lokalita osídlena nebyla,…
více »
Hasičská zbrojnice v Úštěku
Hasičská zbrojnice v Úštěku
Dům, budova
Město Úštěk si v rámci své historie zažilo rovněž množství menších i větších požárů, avšak sbor na jejich organizovanou likvidaci stejně jako jinde dlouhou dobu neměl, protože tyto organizace začaly vznikat až ve …
více »
Libníkovický potok
Libníkovický potok
Potok
Tento vodní tok vzniká výtokem z rybníka mezi čp. 14 a 19, jež se nacházejí v jižní části Libníkovic, odkud jako zatrubený teče do polohy „U Dubiny“. Tento název vznikl od toho, že se zde původně nacházela panská …
více »
Kostel sv. Petra a Pavla, apoštolů v Jeníkovicích
Kostel sv. Petra a Pavla, apoštolů v Jeníkovicích
Kostel
Současný svatostánek je již třetím kostelem, který stojí na tomto místě. Nejprve tu stával dřevěný objekt, jenž byl poprvé zmíněn v roce 1385 jako filiální k třebechovické faře, kdy byl prezentován plebán ke kostelu v Třebechovicích a jeho filiálce v Jeníkovicích, a ještě roku 1542 byl zasvěcen sv. Mikuláši. V popisu kostelů z roku 1579 bylo uvedeno, že u kostela nebylo žádných…
více »
Jeníkovice
Jeníkovice
Vesnice
Zdejší osídlení spadá již do doby kamenné. Díky tomu, že zde bylo ve velkém provozováno cihlářské řemeslo, tak byla objevena řada archeologických nálezů. V Ludvíkově cihelně to byly kosti diluviálních zvířat; na B…
více »
Evangelická zvonička v Jeníkovicích
Evangelická zvonička v Jeníkovicích
Zvonice
Nekatolíci existovali v obci již od dob husitství, ale období po Bílé hoře pro ně nebylo příznivé, takže vždy působili v jakési ilegalitě, v uzavřených skupinách, které se scházely různě po dobech nebo pořádaly kázání po blízkých lesích, aby unikly pátravým očím svých nepřátel. Přesto se zde počátkem 18. století utvořila náboženská společnost v čele s chalupníkem Janem Hovorkou…
více »
Hřbitov v Jezbinách
Hřbitov v Jezbinách
Hřbitov
O počátcích zdejšího hřbitova, jenž zde vznikl tzv. "na zelené louce", hovoří nejlépe „Paměti evanjelického reformovaného sboru v Černilově“ od Justa Szalatnaye:„V roce 1841 daroval kurátor strany Hořeňovské Jan V…
více »
Socha „Plačící ženy“ na hřbitově v Jaroměři
Socha „Plačící ženy“ na hřbitově v Jaroměři
Socha
Velmi talentovaného barokního sochaře Matyáše Bernarda Brauna, který sem přišel z Tyrolska, není třeba představovat. Málokdo však ví, že se za svého pobytu v Praze oženil 9. října 1719 s Češkou Marií Alžbětou Jose…
více »
Hřbitov u kostela sv. Pavla na Pouchově
Hřbitov u kostela sv. Pavla na Pouchově
Hřbitov
Hřbitov vznikl ještě před výstavbou zdejšího kostela sv. Pavla. V roce 1776 bylo zakázáno pohřbívání na hřbitově u kostela sv. Pavla na Mýtském podměstí, jenž byl posvěcen 23. června 1505 biskupem Filipem Novavill…
více »
Jak se stal sebevrah František Brzický prvním pohřbeným na hřbitově ve Všestarech
Jak se stal sebevrah František Brzický prvním pohřbeným na hřbitově ve Všestarech
Zajímavost
František Brzický se narodil 7. října 1828 ve Všestarech na statku čp. 18. Jeho otec Josef Brzický dbal na to, aby jeho syn získal vzdělání, a tudíž se nemusel tak lopotit jak on sám. Po získání základního vzdělán…
více »
Městský hřbitov v Jaroměři
Městský hřbitov v Jaroměři
Hřbitov
Stejně jako jinde, tak i v Jaroměři se původně pohřbívalo přímo u zdejších chrámů Páně. Současný městský hřbitov byl zřízen teprve v roce 1885, přičemž nejdéle vydržel na svém místě hřbitov u kostela sv. Jakuba, který byl přeměněn v park teprve roku 1903, kdy byla zbořena hlavní hřbitovní vrata a zděný plot přiléhající těsně na dům čp. 108. Na nový hřbitov byl odsud přenesen na…
více »
Hřbitov v Jeníkovicích
Hřbitov v Jeníkovicích
Hřbitov
Stejně jako jinde, kde stával chrám Páně, tak se původní pohřebiště nacházelo u něj. Ale jak to tak bývá, časem přestalo kapacitně i z hygienických důvodů stačit, a tak bylo rozhodnuto o tom, že bude zřízen nový h…
více »
Hřbitov ve Starých Ždánicích
Hřbitov ve Starých Ždánicích
Hřbitov
Původní staroždánický kostel byl dřevěný a podle lidové tradice byl vztyčen břevnovskými řádovými bratry (údajně měl být podobný . První zmínka o něm pochází teprve z roku 1339, kdy ho Vaněk ze Ždánic prodal spolu…
více »
Hřbitov v Úštěku
Hřbitov v Úštěku
Hřbitov
Původní hřbitov se nacházel u již v roce 1384 připomínaného kostela sv. Michala (na jeho místě byl v letech 1764-1772 vybudován nákladem liběšických jezuitů dnešní farní kostel sv. Petra a Pavla, apoštolů), byl st…
více »
Křížová cesta na Křížovém vrchu u Frýdlantu
Křížová cesta na Křížovém vrchu u Frýdlantu
Kříž
Kdo navštíví město Frýdlant, tak zjistí, že křížové cesty míval rovnou dvě, jednu u kostela Nalezení sv. Kříže a druhou na Křížovém vrchu (něm. Kreuzberg, posléze Kalvarienberg). Obě dopadly pomalu stejně, avšak ta druhá, jež není sice tak krásně vyvedená jak ta přímo ve městě, dostala v posledních letech možnost záchrany.Tato křížová cesta byla zřízena na návrh tehdejšího frýd…
více »
Hotel "Panský dům" v Úštěku
Hotel "Panský dům" v Úštěku
Měšťanský dům
Současný objekt vznikl spojením dvou domů gotického stáří, které tu stávaly již v roce 1364, kdy byl Úštěk zmíněn jako město, avšak to povstalo z původní osady, o níž se hovořilo již k roku 1187, takže vzhledem k …
více »
Svěcení nové školy v Hřibsku v roce 1907
Svěcení nové školy v Hřibsku v roce 1907
Zajímavost
Všeobecně se všude propaguje historie velkoměst, avšak dějiny menších městeček a vsí bývala kolikrát mnohem bohatší než ve městech, protože místní lidé bývali se svou obcí úzce spojeni a z dnešního pohledu bývali …
více »
Královská Výšina nad Hrobem
Královská Výšina nad Hrobem
Kopec
Královské horní město Hrob leží přímo pod svahy Krušných hor, mezi nimiž se nachází řada údolí, ať už jde o Křižanovské s Křižanovským potokem (něm. Grundbach), Šantorovo se Šantorovským potokem (něm. Wasch Bach), či Mikulovské s potokem Bouřlivcem. Právě v jihovýchodní části Šantorova údolí můžeme narazit na lokalitu, jíž se říká právě Královská výšina (něm. der Königshügel, č…
více »
Kostel Navštívení Panny Marie v Moldavě
Kostel Navštívení Panny Marie v Moldavě
Kostel
Oficiálně se říká, že tento kostel byl poprvé zmíněn roku 1346 v účtech míšeňské kapituly, kdy sloužil sklářům z okolí. Když se podíváme do soupisu pražské diecéze z let 1344-1350, tak ho v něm nenalezneme, ani sa…
více »
Křížová cesta u kostela Božího Těla ve Sklářské Porubě
Křížová cesta u kostela Božího Těla ve Sklářské Porubě
Kříž
Původně Sklářská Poruba neměla kostel, natož nějakou křížovou cestu (pol. Kalwaria Przykościelna či Droga Krzyżowa), jejíž vybudování bylo rovněž složité, protože pravomoc jejího zřízení náležela pouze františkánům, kapucínům a minoritům, nikdo jiný se do tohoto úkolu nemohl pustit a pokud by toho nedbal, věřící by nikdy nezískali při jejím konání nějaký odpustek.K tomu se ješt…
více »
stránka 16 z 53
« na začátek    < předchozí    14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19    následující >    na konec »

zpět na profil uživatele Boris-Jelínek