Dolní Černilov (Výrava)

Tato osada se nachází při toku Malostranského potoka a je položená mezi obce Černilov a Výrava. Podle názvu by člověk soudil, že se jedná o místní část obce Černilova u Hradce Králové, ale k ní tato osada náležela jen 14 let, jinak vždy patřila k Výravě. Pod obcí se nacházejí 2 opukové kopce – Křivý kopec (287 m n. m.) a Vidrholec (285 m n. m.), k nimž se váže několik lidových pověstí a pohádek. Na Křivém kopci, zvaném též jako Křiv, byl dříve lámán kámen.

Podle tradice měla být tato osada poprvé zmíněna v roce 1271, ale osídlena byla již v době kamenné, čehož důkazem může být nález kamenné sekyrky na poli, kterému se od nepaměti říká „Pod ovčínem“. Během válečných let však vyhořela a zpustla. Současná ves tak vznikla až roku 1769 na pustých místech, které byly zvány jako „Černilovské pustiny“. Odtud se jí též lidově říkalo jako Přední nebo Dolní Pustina. Tehdy totiž noví osadníci obdrželi od smiřického panství každý po chalupě a po 12 korcích pole. Roku 1770 byl Dolní Černilov přiřazen k černilovské farnosti. Do té doby však náležel k Třebechovicím pod Orebem. V roce 1843 tu bylo 10 domů a 65 obyvatel.

Po zrušení poddanství a zavedení prozatímního zřízení obecního byla tato osada roku 1849 připojena k Výravě. V roce 1866 se dostala do dražby usedlost čp. 7. 8. března 1877 byl královéhradeckým soudem odsouzen zdejší 37letý hodinář František Vyhoň k 2,5 letům vězení za žhářství. 2. ledna téhož roku totiž požádal u manželů Kozákových v Divci o nocleh, ale Václav Kozák ho ze dveří neurvale vyhodil, protože mu dříve špatně spravil hodiny. Za půl hodiny hořela střecha na jeho sklípku. Oheň však včas uhasili Kozákovi sousedé a pachatelem byl uznán právě Vyhoň. 18. března 1891 vyhořela stavení Josefa Mazury čp. 13 a Josefa Hrocha čp. 7. V roce 1892 se dostala do dražby usedlost čp. 1, jež byla odhadnuta na 1 942 zlatých. Roku 1907 vyhořela samota u Špačků, jež se nacházela nedaleko silnice z Librantic do Výravy. Za 1. světové války padl 1 místní občan na frontě a zvonek ze zvoničky spustil zvoník do studně, aby nemohl být zrekvírován. Po vzniku ČSR ho opět vyzvedl a zavěsil na původní místo.

V téže době byla osada cílem mnoha výletů a průvodů, zejména černilovských Orlů, jež končily koncerty v zahradě Václava Hynka. 8. srpna 1920 se zde konala orelská slavnost spojená s prvním veřejným cvičením černilovské jednoty. V letech 1920-1921 zasáhla osadu epidemie slintavky a kulhavky. Od 16. května 1921, kdy byl zřízen nový poštovní úřad v Libřicích, sem pravidelně chodil přespolní listonoš, který měl ve svém obvodu ještě Výravu, Horní Černilov a myslivnu Kaltouzy. Roku 1925 byl Dolní Černilov odškolen od Černilova a přiškolen k Výravě. V roce 1930 bylo v osadě 15 domů a 60 obyvatel. Roku 1931 zažádala Východočeská elektrárna o povolení výstavby elektrického vedení do Výravy a Dolního Černilova, kam byla pak dodávána elektřina z elektrárny Voženílek v Předměřicích nad Labem. V roce 1937 si Josef Vít otevřel v čp. 9 truhlářství. Jinak tu mnoho živností nikdy nebývalo, pokud pomineme místní sedláky. Za německé okupace nesla osada název Unter-Tschernilow. V roce 1969 byl vybudován transformátor. Spolu s Výravou byl Dolní Černilov připojen 30. dubna 1976 k Černilovu. 24. listopadu 1990 se Výrava odtrhla od této obce a spolu s ní též Dolní Černilov, který je tak dosud její místní částí. O 4 roky později došlo k rekonstrukci zdejšího veřejného osvětlení a vodní nádrže. Roku 2004 byla zahájena výstavba vodovodu. V roce 2022 byl proveden nátěr veřejného osvětlení a roku 2025 byla dokončena cyklostezka kolem rybníka V Ráji.

Nejvýznamnější zdejší pamětihodností je kamenný kříž z roku 1901, který byl postaven ze sbírky místních obyvatel. Od roku 1909 ho doprovází dřevěná zvonička. Zde narození lidé na sebe mnoho neupozornili, pouze zdejší hospodář Josef Hanuš podporoval finančně řadu různých evangelických sbírek.