Královská Výšina nad Hrobem

Královské horní město Hrob leží přímo pod svahy Krušných hor, mezi nimiž se nachází řada údolí, ať už jde o Křižanovské s Křižanovským potokem (něm. Grundbach), Šantorovo se Šantorovským potokem (něm. Wasch Bach), či Mikulovské s potokem Bouřlivcem. Právě v jihovýchodní části Šantorova údolí můžeme narazit na lokalitu, jíž se říká právě Královská výšina (něm. der Königshügel, čes. Královský pahorek), odkud ještě dnes můžeme mít hezké výhledy do kraje, i když díky výstavbě a opětovnému zalesnění některých míst je toto již značně omezené a lépe je vidět ze svahu pod železničním nádražím, zejména nyní, kdy byla část náletových dřevin pokácena.

Sama Královská Výšina, původně německy nazývaná jako Spitzhübel (čes. Špička) a nacházející se z geologického hlediska na pomezí neoproterozoických pararul a kenozoických kamenných sedimentů, měla být podle lidové tradice pojmenována takto pruským králem a velkým dobrodincem Bedřichem Vilémem III., který často pobýval v teplických lázních a odtud se vydával po celém kraji, i když nejvíce se mu líbilo právě v okolí Hrobu. Na toto místo se vracel opakovaně a obdivoval všechny výhledy na Ústecko, Teplicko a Chomutovsko, včetně těch nejvýraznějších vrcholů Českého středohoří, přičemž poprvé sem zavítal v roce 1835, aby se sem díky tomu od té doby vydávali další a další návštěvníci z řad různých korporací, zejména roku 1885 ustaveného teplického horského spolku (něm. Gebirgsverein in Teplitz), nebo škol, a to zejména těch, kde bujelo velkoněmectví jako protiklad českého národovectví.

Přinejmenším od 18. století byla Královská Výšina obecním majetkem, což je vidět v indikační skice stabilního katastru z roku 1842, kdy byla obklopena privátními pozemky, náležejícími k čp. 33, 41 a 52 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=LIT193018420), přičemž přístup byl zajištěn obecními cestami od severu a od jihu, což se nezměnilo ani později, to zase můžeme vidět v reambulaci stabilního katastru z roku 1872 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=orm&idrastru=B2_a_4C_2889_2), do níž je dodatečně zakreslen vznikající objekt, který dnes nese čp. 154. Před ním tu už měla stávat dřevěná stavba, ale vzhledem k tomu, že I. vojenské mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikace z let 1780-1783 nebyly tak podrobné, není dobře vidět, zda se zde něco doopravdy nacházelo (viz https://www.chartae-antiquae.cz/cs/maps/12732/?view=-33.29333607069758,33.33433264960126,6).

Nešlo však jen o pouhé výhledy, protože tato lokalita o nadmořské výšce 423,6 m n. m. lákala svým položením též k jiným účelům, zejména hrobské ostrostřelce (něm. Schützengesellschaft in Klostergrab), jejichž počátky musíme hledat již okolo roku 1450 (uniformovanou složkou se stali až v roce 1845 a vlastní prapor jim byl posvěcen hrobským farářem 23. května 1869), i když tehdy sídlili přímo ve městě a teprve počátkem 19. století se přesunuli nad Hrob. Ve zdejší letní restauraci o osmibokém tvaru si pak zřídili střelnici a po svých manévrech se zde vždy pustili do známých a někdy i bouřlivých pijatyk. K nim se posléze připojili i v roce 1864 vzniklí vojenští veteráni (něm. Militärveteranen-Verein in Klostergrab) a ukázky svého umění tu předváděl rovněž roku 1876 založený místní SDH (něm. Freiwillige Feuerwehr der königl. Bergstadt Klostergrab). Kousek od restaurace pak byl zřízen nákladem vrchního důlního inženýra a významného odborníka na geologii Krušnohoří Franze Klemense Pauluse gloriet, z něhož mohli návštěvníci hledět do kraje Podkrušnohoří a Českého středohoří. Pod výšinou pak ještě můžeme vidět mezi čp. 200 a 378 vtěsnanou zděnou kapličku z přelomu 19. a 20. století a opodál ještě sešlou nádražní budovu, která byla uvedena do provozu 18. května 1885. Jinak postupné změny lokality například přináší katastrální mapa z roku 1931 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=kmevidc&idrastru=B2_a_14C_2352-1A_02).

Někteří autoři zmiňují, že se na Královské Výšině nalezly pozůstatky pravěkého osídlení, ale zde jde zjevně o omyl a o záměnu se stejnojmennou lokalitou u Stadic. Podle pověsti se však v těchto místech měli zastavit rovněž císařští vojáci pod velením oseckého hejtmana 12. prosince 1617 (někde se uvádí i rok 1618), jež odtud měli dokonalý pohled na město. Právě zde měla onoho velitele napadnout myšlenka, že vypálí a zbourá nově vybudovaný hrobský luteránský kostel, jenž byl dominantou města a co víc, když se roku 1614 začalo s jeho výstavbou, jednalo se o první nekatolický chrám Páně v Čechách, což římští katolíci nemohli skousnout a tato akce jim byla velkým trnem v oku. Vzhledem k výše jmenovaným věcem není tedy divu, že Královská Výšina byla zmiňována v každém turistickém průvodci, jenž zabíral tato místa, i když pouze v tom, který byl vydán v německém jazyce, protože Čechům byla nějaká návštěva pruského krále de facto úplně jedno a nejednalo se pro ně o nějakou významnější událost. Po odsunu německého obyvatelstva se vyhlášenost této lokality postupně vytrácela a dnes tak jeho bohatou minulost připomíná spíše jen její název.

Královská Výšina nad Hrobem na mapě