TURISTIKU PODPORUJÍ
61 738 turistů a cestovatelů
117 943 výletů, turistických cílů, tras a cestopisů
1 530 683,- odměny za články

Boris-Jelínek

Boris Jelínek

Amatérský nadšenec se zájmem o sever a východ Čech aneb "učeň, který se prý motá tam, kam nepatří, tj. mezi inteligenci"

Příspěvky sleduje: 3 turisté
Počet příspěvků: 1 771
Průměrná známka příspěvků: 1,01
Počet přečtení příspěvků: 366 818

Příspěvky uživatele Boris-Jelínek

Počet příspěvků: 1590

Slavkovská vyhlídka "Maximiliánka"
Slavkovská vyhlídka "Maximiliánka"
Vyhlídka
Jak již sám její název napovídá, tak ji nalezneme na jednom z úbočí Slavkovského štítu (něm. Schlagendorfer Spitze, maď. Szalóki csúcs/Nagyszalóki csúcs, 2 452 m), a to na východ od skutečného vrcholu tohoto tatra…
více »
Dům čp. 86 v ulici V Kopečku v Hradci Králové
Dům čp. 86 v ulici V Kopečku v Hradci Králové
Měšťanský dům
Tento dvoupatrový dům se starým čp. 88 vznikl na místě původního gotického objektu a nejvíce je o něm známo to, že zde žil od 4 let spisovatel Ignát Herrmann (mylně se někde píše, že se zde narodil) a krátce bydlel spisovatel Emil Vachek, který vzpomínal na konírnu ve dvoře. Býval zde známý zájezdní hostinec „U zeleného stromu“, což potvrzuje Jiří Vladimír Tolman ve své „Hrsti …
více »
Vyhlídkový Szilágyiho pavilon
Vyhlídkový Szilágyiho pavilon
Rozhledna
Dnešní Hrebienok čili terasovitou planinu na jihovýchodních stráních Slavkovského štítu vidíme všichni v dnešním osídleném stavu, ale dříve tomu tak nebývalo. Jedinou stejnou věcí bylo jeho pojmenování, to existovalo dávno předtím, než se sem rozhodli lidé natrvalo umístit jakoukoliv stavbu. Tou nebyla žádná horská chata, natož sakrální objekt, nýbrž právě vyhlídkový pavilon. V…
více »
Dolina Kežmarskej Bielej vody
Dolina Kežmarskej Bielej vody
Údolí, dolina
Jedná se o jedno z největších tatranských údolí, jež doprovází tok Kežmarské Bílé vody. Na severozápadě mezi lokalitou "Pod skalou", která se nachází pod Folmarským hřebenem, a místem, jemuž se přezdívá "Pod Bielou vodou" pak volně přechází v Dolinu Zeleného plesa. Sama se přitom dělí v horní skalnaté části na trojici menších údolíček - Dolinu Zeleného plesa (někdy je vedena sa…
více »
Dolina Zeleného plesa
Dolina Zeleného plesa
Údolí, dolina
Tato dolina je obehnána z jihu vrcholy, kterým dominují: Veľká Svišťovka (2 037 m), Malý Kežmarský štít (2 514 m), Kežmarský štít (2 558 m), Ušatá veža (2 265 m). Ty poté severozápadním směrem v Měděnou dolinku s …
více »
Veľká (Poprad)
Veľká (Poprad)
Městská část
Tato lokalita byla osídlena podle řady nálezů kamenných industrií a keramiky již v době kamenné, naopak dobu bronzovou pak připomíná roku 1883 nalezených 8 bronzových mečů a v roce 1964 objevený bronzový depot, z n…
více »
Chotěborky (Vilantice)
Chotěborky (Vilantice)
Místní část
Toto návrší s celým okolím bylo osídleno nejspíše v mladší době kamenné. Nálezy z doby bronzové byly objeveny při rozšiřování zdejšího hřbitova. Jednalo se o několik koster a zlomky bronzových esovitých záušnic. J…
více »
Vilantice
Vilantice
Vesnice
Tato lokalita byla osídlena již v době kamenné, což dokazují nálezy z osady Chotěborek i z Vilantic samotných, jež se ještě v průběhu 19. století většinou ztratily. Jedinou památkou na pravěké osídlení je tak orna…
více »
Budova Občanské záložny v Lázních Bělohradě
Budova Občanské záložny v Lázních Bělohradě
Dům, budova
Jedním z nejstarších a nejvýznamnějších místních spolků byla Občanská záložna, neboť byla založena v roce 1873 a již tehdy bylo její sídlo prohledáno jičínským finančním komisařem, jenž chtěl zde nalézt listiny, k…
více »
Honkova ulice v Hradci Králové
Honkova ulice v Hradci Králové
Ulice
Tato ulice, jež se nachází na pomezí katastrů městských částí Kukleny, Pražské Předměstí u Hradce Králové a Plačice, začíná železniční tratí Hradec Králové-Pardubice, odkud vede jihozápadním směrem až k bývalým ku…
více »
Rybník Přelov
Rybník Přelov
Rybník
Jde o vodní plochu, která se neřadí již k vlastním Černožicím, nýbrž k jejich původní osadě Čáslavkám (zanikla v roce 1960 s jednotným přečíslováním nemovitostí a roku 1983 byl oficiálně zrušen i její název; neplé…
více »
Rybník Šust
Rybník Šust
Rybník
Na Královéhradecku snad není obce, která by neměla alespoň 1 rybník. Stejně tak je i v Čistěvsi, i když neznalý ho téměř vždy mine, protože se nachází západně od obce a vytváří zde biocentrum lokálního významu LBC…
více »
Dům čp. 206 v Úzké ulici v Hradci Králové
Dům čp. 206 v Úzké ulici v Hradci Králové
Měšťanský dům
Původní objekt stal na místě toho dnešního již v období gotiky a od prvního očíslování městských domů nosil staré čp. 144. Na gotických základech a sklepení z téhož času byl vybudován současný jednopatrový empírový objekt (mnohými autory je uváděn rok 1820, ale můžeme najít i jiná období jeho vzniku; prameny se neshodují ani na tom, zda šlo o pouhou přestavbu nebo úplnou novost…
více »
Dům čp. 77 na Pernštýnském náměstí v Pardubicích
Dům čp. 77 na Pernštýnském náměstí v Pardubicích
Měšťanský dům
Když vcházíme Zelenou branou na Pernštýnské náměstí, tak kolikrát přehlédneme rohový, renesančně přestavěný gotický dvoupatrový dům čp. 77, jenž se nachází po levé straně, kde přechází Zelenobranská ulice v již zm…
více »
Dům čp. 36 na Velkém náměstí v Hradci Králové
Dům čp. 36 na Velkém náměstí v Hradci Králové
Měšťanský dům
Ohledně tohoto dvoupatrového domu se sedlovou střechou se prameny rozcházejí, protože jedny tvrdí, že na místě původního gotického domu, z něhož se dochoval pouze sklep, vznikl koncem 16. století nový objekt v renesančním slohu, který byl nejspíše opatřen stejně jako jiné okolní domy podloubím, naopak jiné zdroje hovoří o pouhé přestavbě nemovitosti a využití části jejích zdí, …
více »
Rybník Barvíř
Rybník Barvíř
Rybník
Soudí se, že tento rybník vznikl ještě dříve, než se dostal Úštěk do rukou Sezimů z Ústí, tj. před rokem 1465, kdy se Jan Sezima z Ústí a na Úštěku oženil s Kateřinou Cardovou z Petrovic, což by mohlo znamenat, že…
více »
Dům čp. 3 na Valdštejnově náměstí v Jičíně
Dům čp. 3 na Valdštejnově náměstí v Jičíně
Měšťanský dům
Původně šlo o rozlehlý gotický dům, který býval zván jako Arnoštovský. V 15. století náležel Petru a Machně Hladíkovým, po nich v roce 1475 jejich zeti Janu Hladíkovi, jenž měl za manželku Kateřinu, roz. Hladíkovo…
více »
Svinišťany (Dolany)
Svinišťany (Dolany)
Místní část
Zdejší lokalitu si k osídlení vybrali již pravěcí lidé, neboť v 19. století se tu našlo několik kamenných industrií. Zmínky o nálezech z okolí obce nalezneme zejména v zápiscích P. Františka Petery-Rohoznického, a…
více »
Markoušovice (Velké Svatoňovice)
Markoušovice (Velké Svatoňovice)
Místní část
Jak už nám napovídá sám název, jde původně o německou obci, jež se proměnila v českou až po 2. světové válce díky odsunu původního obyvatelstva. Vývoji jejího jména se docela podrobně věnuje prof. Antonín Profous …
více »
Voženílkův písník
Voženílkův písník
Rybník
Tato místa plačického katastru podél Malého Labského náhonu mezi lokalitami "Panošská", "Pod vrchy" a "Panoška" byla již od dávných dob obdělávána jako pole, což můžeme vidět jak v I. vojenském mapování z let 1764…
více »
Sehnoutkovy mlýny, tkalcovna a přádelna v Černožicích nad Labem
Sehnoutkovy mlýny, tkalcovna a přádelna v Černožicích nad Labem
Zajímavost
Pod původním čp. 17 se vždy ukrývaly mlýny. Prvotní mlýn zde vznikl nejspíše v 15. nebo 16. století, protože po připadnutí Černožic ke smiřickému panství by založen nejspíše nemohl být, neboť vrchnost měla dostate…
více »
Zvonička v Černožicích
Zvonička v Černožicích
Zvonice
Původní zvonek byl zavěšen na větvi jedné z lip, jež doprovázely sochu sv. Jana Nepomuckého, která se nacházela na místě dnešní křižovatky před čp. 60. Po jejím skácení vznikla u sochy vysoká dřevěná rozsocha, kam byl původní zvonek s nápisem: „J. JAKOUBEK, J. HAVRDA, J. HYNEK, J. SEHNOUTKA, J. JAROŠ, J. JAKOUBEK, VEVERKA, V. MACHÁŇ R. 1885. S NÁKLADEM OBCE ČÁSLAVEK A ČERNOŽIC …
více »
Smržov
Smržov
Vesnice
Původ názvu není plně vysvětlen a má řadu vysvětlení, když nahlédneme do díla "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. IV. díl. S-Ž" od prof. Antonína Profouse, nalezneme k tomuto pouze toto:…
více »
Škola ve Smržově
Škola ve Smržově
Dům, budova
Zdejší děti původně navštěvovaly školu v Číbuzi a později ve Vlkově, ale když zaniklo po revolučním roce 1848 poddanství, začali se zdejší občané poohlížet po tom, aby si zřídili vlastní školu. Tato touha posléze …
více »
Dům čp. 556 na třídě Čs. armády v Hradci Králové
Dům čp. 556 na třídě Čs. armády v Hradci Králové
Dům, budova
Josef Jihlavec náležel mezi několik významných místních stavitelů, kteří během své kariéry postupně skupovávali různé stavební parcely po městě a na nich postupně stavěli objekty různého zaměření, většinou šlo o domy pro činžovní bydlení, čímž tak utvářeli moderní ráz Hradce Králové a zanechali nám tak řadu architektonických skvostů. Některé domy postavil podle vlastních plánů,…
více »
Dům čp. 41 v Rosnicích
Dům čp. 41 v Rosnicích
Dům, budova
Tento roubený dům s podezdívkou je jednou z posledních památek na období tzv. raabizace, tj. tereziánské reformy, podle níž se část vrchnostenské půdy přidělovala za poplatek nevolníkům. Jedná se o emfyteutickou f…
více »
Socha sv. Jana Nepomuckého v Úštěku
Socha sv. Jana Nepomuckého v Úštěku
Socha
Osoba tohoto jména, jež se narodila kolem roku 1340 v Pomuku, dnešním Nepomuku (odtud je někdy psána i jako Jan z Pomuku), zdejšímu rychtáři Welflinovi z Pomuku, absolvovala cisterciáckou klášterní školu v Nepomuku a následně pražskou univerzitu, na níž se věnovala studiu filozofie a teologie. Někdy kolem roku 1370 byla vysvěcena na kněze, a to přímo pražským arcibiskupem Janem…
více »
Pomník Boženy Němcové ve Zlíči u České Skalice
Pomník Boženy Němcové ve Zlíči u České Skalice
Pomník
Tento pomník při vjezdu do Babiččina údolí, v parčíku u křižovatky ve Zliči, který představuje v křesle sedící spisovatelku, mající přes pravou ruku přehoz s rozvitými růžemi a držící v téže ruce knihu, tu stojí t…
více »
Dům čp. 7 na náměstí T. G. Masaryka v Úpici
Dům čp. 7 na náměstí T. G. Masaryka v Úpici
Měšťanský dům
Jedná se o vodorovnými římsami členěný patrový měšťanský dům v severní frontě náměstí T. G. Masaryka z 1. poloviny 19. století, na jehož místě stával objekt, který je poprvé zmíněn v roce 1575. Jeho prvním známým …
více »
Stará radnice čp. 30 v Úpici
Stará radnice čp. 30 v Úpici
Radnice
hodnoceni 8/10
O původním objektu, který stál na tomto místě, pochází zmínka z roku 1605, kdy ho od kováře Klimenta (dobově psaného jako Klyment) koupil místní farář P. Daniel Rakovnický. 8. října 1669 požádalo vedení městečka s…
více »
stránka 15 z 53
« na začátek    < předchozí    13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18    následující >    na konec »

zpět na profil uživatele Boris-Jelínek