Jedním z nejstarších a nejvýznamnějších místních spolků byla Občanská záložna, neboť byla založena v roce 1873 a již tehdy bylo její sídlo prohledáno jičínským finančním komisařem, jenž chtěl zde nalézt listiny, které by nebyly opatřeny kolkem a záložna by tak byla potrestána za to, že nedodržuje kolkovní zákon, avšak ničeho nakonec nedosáhl. Sama záložna zprvu navíc střídala svoje umístění, scházela se např. v hostinci Václava Vlacha a teprve po vybudování Lázeňského hotelu v letech 1893-1894 získala zde svoje místnosti na dlouhou dobu, přičemž největší zásluhu na tom měl její předseda P. Jan Sehnal. Prezentovat podrobněji její historii by bylo nošením dříví do lesa, neboť na toto téma vyšel podrobný článek v tamním zpravodaji a je k přečtení na tomto odkazu:
http://www.lazne-belohrad.cz/soubory/tinymce/pdf/bl2014/belohrad_02_2014.pdf?PHPSESSID=f8c92ee241c60751563f6df6bf71d8fa.
Po vzniku ČSR však začal být Lázeňský hotel pro Občanskou záložnu těsným, protože tento objekt měl pouze 2 lednice, 2 sklepy, prádelnu, kuchyni, 2 restaurační místnosti, divadelní a spolkový sál se stálým jevištěm, 15 pokojů pro hosty a vedle záložny se nalézal v tomto domě rovněž obecní úřad, jehož agenda rok od roku rostla. A tak se nakonec záložna rozhodla k tomu, že by měla získat nové prostory pro svoji činnost. Ovšem opět s jinými podnikatelskými aktivitami, jež by jí přinášely potřebné finance pro její údržbu. Zprvu se hovořilo o koupi nějakého místního objektu, který by přestavěla, ale nakonec zvítězil v roce 1922 názor, že by měl být postaven nový reprezentativní dům, z jehož vzhledu by byla vidět finanční síla, hospodárnost a pokrokovost této bankovní instituce, jež stála ze většinou věcí ve městě, a to od kulturních a společenských akcí až po výstavbu nových objektů a zavádění moderních civilizačních výdobytků, v čemž úzce spolupracovala s vedením města.
Po tomto rozhodnutí nastalo hledání vhodného a reprezentativního místa. Z tohoto nakonec vyšel nepravidelný pozemek, jenž byl původně jako součást Zámeckého parku směstnán mezi Mlýnský potok a hlavní silnici a vlastně se na mnoho věcí nehodil, pouze na zástavbu (v indikační skice stabilního katastru z roku 1842 je zakreslen jako obecní vlastnictví, viz
https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=BYD030018420, ale odkoupen byl od velkostatkářů Merveldtů; na místě části dnešního objektu stávala socha sv. Blažeje a roubený rodný dům mladočeského politika JUDr. Bedřicha Pacáka, jenž byl zbourán roku 1893). Ve vyhlášené veřejné soutěži byl vybrán jako tvůrce plánů nového objektu architekt Oldřich Liska, jehož projekt vznikl v roce 1927. Po drobných úpravách byl nakonec přijat a 30. srpna 1927 bylo městským úřadem uděleno Občanské záložně stavební povolení. Stavba však nebyla zahájena, protože se včas nepodařilo sehnat dostatečné množství peněz, a tak došlo k realizaci nové stavby zdejším mistrem zednickým Zdeňkem Hišmanem až mezi 1. září a 20. prosincem 1928. Náklady na ni se vyšplhaly na 785 650 Kč a po její kolaudaci obdržela čp. 287, přičemž úřadovat se zde začalo 28. června 1929.
Vznikl tak půlkruhově prohnutý dvoupatrový objekt s pilastry a horizontálními římsami členěnou fasádou, jež až přehnaně zdůrazňovala stylovou čistotu a v kombinaci s neoklasicistními prvky dokázala zaujmout na první pohled. Originální byl i v tom, že k jeho podsklepení došlo pouze v jihovýchodní části. Do ohybu zatáčky pak směřoval hlavní vchod, nad nímž byla v každém poschodí umístěna 1 lodžie s betonovým zábradlím s kovovými prutovými výplněmi. Severní přízemní část domu byla určena přímo pro Občanskou záložnu, jež si zde umístila svou úřadovnu, zasedací síň, ředitelnu, archiv apod. Naopak v jižní části byla situována čekárna, ordinace, kuchyně a sociální zařízení. Obě patra pak sloužila čistě k bydlení, protože obsahovala vždy 2 dvoupokojové a 1 třípokojový byt.
V roce 1943 došlo ke sloučení s Živnostenskou záložnou a změně názvu na Všeobecnou záložnu, po jejímž zániku po společenských změnách po únoru 1948 se dostal dům do rukou státu, resp. města. To po celou dobu ponechalo objekt v původní dispozici a opravy probíhaly vždy v rámci určitého bytu nebo provozovny (roku 2015 byly zmodernizovány spořitelní místnosti). V letech 2018-2019 byla společností IRBOS s. r. o. zhotovena projektová dokumentace kompletní rekonstrukce domu, přičemž veřejná soutěž na zhotovitele by měla být vyhlášena v letošním roce (předpokládaná cena bez DPH má být 32 797 683,69 Kč). Vlastníkem budovy je město i dnes, kdy nalezneme v přízemí ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost MUDr. Alexandra Rybníčka a do roku 2020 zde byla pobočka České spořitelny (viz
https://jicinsky.denik.cz/zpravy_region/lazne-belohrad-sobotka-ceska-sporitelna-pobocka-ruseni180620-jc.html), z níž zůstal pouze bankomat (viz
http://www.lazne-belohrad.cz/mesto/skoly/osamostatneni-bankomatu-ceske-sporitelny-a-s-v-budove-cp-287/). Obě patra pak slouží pouze k bydlení.