Rybník Přelov
Jde o vodní plochu, která se neřadí již k vlastním Černožicím, nýbrž k jejich původní osadě Čáslavkám (zanikla v roce 1960 s jednotným přečíslováním nemovitostí a roku 1983 byl oficiálně zrušen i její název; neplést s nedalekou stejnojmennou obcí, dnes místní částí Dolan). Původně však nešlo o rybník, ale o jedno z ramen řeky Labe, jehož okolí od nepaměti tvořily vrbové háje a vůbec lužní porosty. Krása této lokality však bývala vždy znepříjemňována velkým množstvím komárů.
Původní stav můžeme krásně vidět v indikační skice stabilního katastru od adjunkta 2. třídy Antona Witlaczila a geometra 3. třídy Zundera z roku 1840, kdy zde už nešlo o rameno zmíněné řeky, nýbrž velký rybník, který se táhl od hranic semonického katastru podél celých Čáslavek, aby nakonec skončil v jednom z labských ohybů (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA511018400). V té době šlo již o obecní majetek.
Jeho význam však nebyl velký, protože v obecní kronice o něm nalezneme pouze tuto zmínku: "Rybník tu je jen jeden a jmenuje se Přelov. Roste v něm veliké množství puškvorce, jehož kořenáři do roka natahají značné množství. I ryb, ač chov jejich se nikterak nepodporuje, nachytá se zde dosti." K tomu dodejme, že pojmenování "na Přelově" bylo zmíněno v listinách smiřického panství již roku 1713, ale podle všeho je ještě mnohem staršího původu, i když v trochu jiné verzi - "Přerov" či "na Přerově", resp. "zahrada Přerovská", zmíněná při prodeji v roce 1632 (viz http://www.smirice.eu/usedlosti/cernozice1197.htm).
Celé okolí se radikálně změnilo až v souvislostí s regulací Labe a meliorováním přilehlých pozemků. S úmyslem založit meliorační družstvo se přišlo v roce 1923, a to po sérii různých přednášek, jež měly osvětlit význam těchto prací. Ty začaly již v listopadu téhož roku a jejich úkolem bylo narovnat dvojici labských oblouků za Přelovem.
Sám Přelov byl obcí najímán jiným, protože o to méně mělo její vedení starostí. Počátkem 20. let 20. století měl rybník v nájmu Josef Jakoubek z Čáslavek, jemuž byly těsně před velikonočními svátky roku 1925 ukradeny ryby, které měl připravené k prodeji. Pachatel se však ze svého "úlovku" dlouho neradoval, protože byl dopaden a skončil před soudem. Zpočátku se myslelo, že jde o někoho cizího, ale nakonec se zjistilo, že šlo o místního občana.
Vlastní regulace řeky pokračovala i v následujících letech, čímž vznikla nedaleko Přelova dvojice rybníků, což je přímý pozůstatek původního toku Labe, který byl tehdy odstaven a ponechán pouze k chovu ryb a jako zdroj vody. Díky změnám pojmenování, kdy se rybník zval rovněž jako Přílov, však později vznikla chybná situace, že v katastrálních mapách je Přelov zván jako Přílov, stejně tak již v tereziánském katastru známé místní pojmenování "Za Přelovem" je jmenováno jako "Za Přílovem" a zbytek labského ohybu obdrželo název "Přelov". Dvojice rybníků tak byla pojmenována názvem jednoho z nich.
Za velkého sucha v roce 1930 uhynulo v Přelově i v Labi množství ryb a místní si užili velkého zápachu, když vyrazily na povrch bahenní plyny. O 4 roky později došlo k zastavení regulačních prací na černožickém katastru, protože se nedostávaly jak peníze, tak chyběl vysoký jez u Smiřic, jehož dostavba ještě zbývala.
Obecním majetkem zůstal Přelov téměř až do dnešní doby, i když svého času se ho chtěla zmocnit bývalá vrchnost, což nám opět podává obecní kronika, v níž se píše: "Podle lidového podání, asi v devadesátých letech minulého století, smiřické panství začalo uplatňovat nárok na vlastnictví Přelova a na obecní pozemky k němu přiléhající. Podle starých pamětníků, tyto pozemky i s Přelovem, a i s rybolovem v něm, užívala obec, a když smiřické panství prohlásilo, že bude nárok uplatňovati třeba i soudní cestou, prohlásili černožičtí hostinští, že setrvá-li panství na svém, třeba i neoprávněném požadavku, přestanou brát pivo ze smiřického pivovaru. Smiřické panství přestalo pak uplatňovat nárok na Přelov."
Do počátku 90. let 20. století však byl jeho stav neutěšený, což dokládají znovu slova černožického kronikáře, tentokrát za rok 1987: "Rybník u státní silnice, ačkoliv je již asi pět let prohlouben a vyčištěn, stále na břehu jsou kupy hlíny zarostlé travou tak, že koupající nemají přístup k vodě. Taktéž rybník "Přelov" je v neutěšeném stavu. Vybraná hlína se prozatímně ukládá na louku směrem k loděnici a při současném tempu postupu prací zřejmě v této části obce pořádek bude za několik let. Budujeme sice moderní obec se všemi vymoženostmi, ale zapomínáme na to, že k obci přísluší i čisté okolí a zachovaná zdravá příroda."
Kvalitě vody v Přelově rovněž neprospívalo to, že do něj byla vypouštěna odpadní voda z Východočeských drůbežářských závodů, což se změnilo až roku 1982 spuštěním čistírny odpadních vod do provozu, odkud pak zamířila přečištěná voda kanálem do Labe. Tím též zmizel dosavadní nepříjemný zápach, který obtěžoval místní obyvatele již od spuštění tohoto závodu. V témže čase došlo ke snížení hladiny melioračního odpadu Přelova a slepého ramene za Tibou, aby se odstranilo podmáčení pozemků Velkovýkrmen Smiřice. Zároveň byla zdejší černá skládka zakázána a část slepého ramene byla zatrubena. I zde je namístě použít hodnocení obecního kronikáře Jaroslava Macha, v jehož zápise za rok 1979 je uvedeno toto:
"Přelov
Býval to romantický kout kolem rybníku Přelova, i když trochu vlhký. Pod strání vedla cesta podle čisté strouhy od Manychových k Semonicům a podle mladých proutnic. Dalo se k Semonicům jít i přes Šecův "Palouk" plný třešňových stromů a za přelovskou straní luční pěšinou ke kostelu. Všude bylo krásně, obzvlášť na jaře při kvetoucích lukách. Přelov býval daleko od břehů porostlý rákosím a zelenavý žabincem, ale čistý a koupávali jsme se v něm.
Prostředí se velmi změnilo po vystavení závodu Východočeských drůbežáren v místech dřívější pazderny. Zejména vypouštěné odpadní vody ze závodu do přelovské strouhy jsou plné živočišných zbytků a zapáchají, ačkoliv jsou závodem čištěny. Na tento stav jsou od občanů časté stížnosti.
Na plenarním zasedání MNV 8. 11. 1979 se táže s. Blatník, jakým zpusobem bude Přelov vyčištěn, nebo zasypán.
S. Kuchařová připomíná, že Přelov není nikdo ochoten dát do pořádku.
Předseda MNV s. Porubčanský odpovídá, že členové rady sledují jaká opatření činí drůbežárna, aby se voda v rybníku zlepšila, protože je to i v zájmu Smiřic, kam voda náhonem dotéká. Je předpoklad instalovat v zavodě lapač tuků a zároveň se připravuje odvádění znečištěných vod přímo do Labe. Má to být hotovo do konce tohoto roku 1979."
Od té doby, co se stal Přelov soukromým majetkem, tak kolem něj vznikla rekreačně-rybářská oblast. V současnosti náleží v roce 2003 vzniklé společnosti ZIKO FISH s. r. o., jež postupně skoupila od obce přiléhající pozemky a vzniklý areál oplotila, aby v něm mohl být provozován bez překážky sportovní rybolov apod. Výtok z tohoto 3,5 ha velkého rybníka a následující vodoteč je však nadále majetkem obce. Vztahy obou nejsou vždy až růžové, což dokládá výzva obecního úřadu z roku 2018, aby firma odstranila dvojici nepovolených skládek stavební suti, jež byly založeny na obecních pozemcích, ale stav vodní plochy je o mnoho lepší než před několika desetiletími. Více informací o tomto soukromém revíru lze najít na tomto webu: http://www.soukromyrevir-velkyprelov.cz. Na závěr je ještě třeba dodat to, že se k Přelovu váže několik pověstí a povídaček. Některé z nich (o churavém žebrákovi a o ohnivém muži) se vyskytují na těchto stránkách: http://www.smirice.eu/historie/povesti_z_okoli.htm. Naopak několik dobových snímků Přelova se nachází na tomto odkazu: http://www.smirice.eu/pohledy/cernozice/rybnik.htm.
Původní stav můžeme krásně vidět v indikační skice stabilního katastru od adjunkta 2. třídy Antona Witlaczila a geometra 3. třídy Zundera z roku 1840, kdy zde už nešlo o rameno zmíněné řeky, nýbrž velký rybník, který se táhl od hranic semonického katastru podél celých Čáslavek, aby nakonec skončil v jednom z labských ohybů (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA511018400). V té době šlo již o obecní majetek.
Jeho význam však nebyl velký, protože v obecní kronice o něm nalezneme pouze tuto zmínku: "Rybník tu je jen jeden a jmenuje se Přelov. Roste v něm veliké množství puškvorce, jehož kořenáři do roka natahají značné množství. I ryb, ač chov jejich se nikterak nepodporuje, nachytá se zde dosti." K tomu dodejme, že pojmenování "na Přelově" bylo zmíněno v listinách smiřického panství již roku 1713, ale podle všeho je ještě mnohem staršího původu, i když v trochu jiné verzi - "Přerov" či "na Přerově", resp. "zahrada Přerovská", zmíněná při prodeji v roce 1632 (viz http://www.smirice.eu/usedlosti/cernozice1197.htm).
Celé okolí se radikálně změnilo až v souvislostí s regulací Labe a meliorováním přilehlých pozemků. S úmyslem založit meliorační družstvo se přišlo v roce 1923, a to po sérii různých přednášek, jež měly osvětlit význam těchto prací. Ty začaly již v listopadu téhož roku a jejich úkolem bylo narovnat dvojici labských oblouků za Přelovem.
Sám Přelov byl obcí najímán jiným, protože o to méně mělo její vedení starostí. Počátkem 20. let 20. století měl rybník v nájmu Josef Jakoubek z Čáslavek, jemuž byly těsně před velikonočními svátky roku 1925 ukradeny ryby, které měl připravené k prodeji. Pachatel se však ze svého "úlovku" dlouho neradoval, protože byl dopaden a skončil před soudem. Zpočátku se myslelo, že jde o někoho cizího, ale nakonec se zjistilo, že šlo o místního občana.
Vlastní regulace řeky pokračovala i v následujících letech, čímž vznikla nedaleko Přelova dvojice rybníků, což je přímý pozůstatek původního toku Labe, který byl tehdy odstaven a ponechán pouze k chovu ryb a jako zdroj vody. Díky změnám pojmenování, kdy se rybník zval rovněž jako Přílov, však později vznikla chybná situace, že v katastrálních mapách je Přelov zván jako Přílov, stejně tak již v tereziánském katastru známé místní pojmenování "Za Přelovem" je jmenováno jako "Za Přílovem" a zbytek labského ohybu obdrželo název "Přelov". Dvojice rybníků tak byla pojmenována názvem jednoho z nich.
Za velkého sucha v roce 1930 uhynulo v Přelově i v Labi množství ryb a místní si užili velkého zápachu, když vyrazily na povrch bahenní plyny. O 4 roky později došlo k zastavení regulačních prací na černožickém katastru, protože se nedostávaly jak peníze, tak chyběl vysoký jez u Smiřic, jehož dostavba ještě zbývala.
Obecním majetkem zůstal Přelov téměř až do dnešní doby, i když svého času se ho chtěla zmocnit bývalá vrchnost, což nám opět podává obecní kronika, v níž se píše: "Podle lidového podání, asi v devadesátých letech minulého století, smiřické panství začalo uplatňovat nárok na vlastnictví Přelova a na obecní pozemky k němu přiléhající. Podle starých pamětníků, tyto pozemky i s Přelovem, a i s rybolovem v něm, užívala obec, a když smiřické panství prohlásilo, že bude nárok uplatňovati třeba i soudní cestou, prohlásili černožičtí hostinští, že setrvá-li panství na svém, třeba i neoprávněném požadavku, přestanou brát pivo ze smiřického pivovaru. Smiřické panství přestalo pak uplatňovat nárok na Přelov."
Do počátku 90. let 20. století však byl jeho stav neutěšený, což dokládají znovu slova černožického kronikáře, tentokrát za rok 1987: "Rybník u státní silnice, ačkoliv je již asi pět let prohlouben a vyčištěn, stále na břehu jsou kupy hlíny zarostlé travou tak, že koupající nemají přístup k vodě. Taktéž rybník "Přelov" je v neutěšeném stavu. Vybraná hlína se prozatímně ukládá na louku směrem k loděnici a při současném tempu postupu prací zřejmě v této části obce pořádek bude za několik let. Budujeme sice moderní obec se všemi vymoženostmi, ale zapomínáme na to, že k obci přísluší i čisté okolí a zachovaná zdravá příroda."
Kvalitě vody v Přelově rovněž neprospívalo to, že do něj byla vypouštěna odpadní voda z Východočeských drůbežářských závodů, což se změnilo až roku 1982 spuštěním čistírny odpadních vod do provozu, odkud pak zamířila přečištěná voda kanálem do Labe. Tím též zmizel dosavadní nepříjemný zápach, který obtěžoval místní obyvatele již od spuštění tohoto závodu. V témže čase došlo ke snížení hladiny melioračního odpadu Přelova a slepého ramene za Tibou, aby se odstranilo podmáčení pozemků Velkovýkrmen Smiřice. Zároveň byla zdejší černá skládka zakázána a část slepého ramene byla zatrubena. I zde je namístě použít hodnocení obecního kronikáře Jaroslava Macha, v jehož zápise za rok 1979 je uvedeno toto:
"Přelov
Býval to romantický kout kolem rybníku Přelova, i když trochu vlhký. Pod strání vedla cesta podle čisté strouhy od Manychových k Semonicům a podle mladých proutnic. Dalo se k Semonicům jít i přes Šecův "Palouk" plný třešňových stromů a za přelovskou straní luční pěšinou ke kostelu. Všude bylo krásně, obzvlášť na jaře při kvetoucích lukách. Přelov býval daleko od břehů porostlý rákosím a zelenavý žabincem, ale čistý a koupávali jsme se v něm.
Prostředí se velmi změnilo po vystavení závodu Východočeských drůbežáren v místech dřívější pazderny. Zejména vypouštěné odpadní vody ze závodu do přelovské strouhy jsou plné živočišných zbytků a zapáchají, ačkoliv jsou závodem čištěny. Na tento stav jsou od občanů časté stížnosti.
Na plenarním zasedání MNV 8. 11. 1979 se táže s. Blatník, jakým zpusobem bude Přelov vyčištěn, nebo zasypán.
S. Kuchařová připomíná, že Přelov není nikdo ochoten dát do pořádku.
Předseda MNV s. Porubčanský odpovídá, že členové rady sledují jaká opatření činí drůbežárna, aby se voda v rybníku zlepšila, protože je to i v zájmu Smiřic, kam voda náhonem dotéká. Je předpoklad instalovat v zavodě lapač tuků a zároveň se připravuje odvádění znečištěných vod přímo do Labe. Má to být hotovo do konce tohoto roku 1979."
Od té doby, co se stal Přelov soukromým majetkem, tak kolem něj vznikla rekreačně-rybářská oblast. V současnosti náleží v roce 2003 vzniklé společnosti ZIKO FISH s. r. o., jež postupně skoupila od obce přiléhající pozemky a vzniklý areál oplotila, aby v něm mohl být provozován bez překážky sportovní rybolov apod. Výtok z tohoto 3,5 ha velkého rybníka a následující vodoteč je však nadále majetkem obce. Vztahy obou nejsou vždy až růžové, což dokládá výzva obecního úřadu z roku 2018, aby firma odstranila dvojici nepovolených skládek stavební suti, jež byly založeny na obecních pozemcích, ale stav vodní plochy je o mnoho lepší než před několika desetiletími. Více informací o tomto soukromém revíru lze najít na tomto webu: http://www.soukromyrevir-velkyprelov.cz. Na závěr je ještě třeba dodat to, že se k Přelovu váže několik pověstí a povídaček. Některé z nich (o churavém žebrákovi a o ohnivém muži) se vyskytují na těchto stránkách: http://www.smirice.eu/historie/povesti_z_okoli.htm. Naopak několik dobových snímků Přelova se nachází na tomto odkazu: http://www.smirice.eu/pohledy/cernozice/rybnik.htm.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.323, 15.879)
Poslední aktualizace: 4.12.2025
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Černožice
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Rybník Přelov
Vila Anna v Černožicích
Dům, budova
V těchto místech se nacházela zástavba již v 18. století, pokud ne již dříve, což lze vytušit z I. vojenského mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikace z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl…
0.4km
více »
Zvonička v Černožicích
Zvonice
Původní zvonek byl zavěšen na větvi jedné z lip, jež doprovázely sochu sv. Jana Nepomuckého, která se nacházela na místě dnešní křižovatky před čp. 60. Po jejím skácení vznikla u sochy vysoká dřevěná rozsocha, kam byl původní zvonek s nápisem: „J. JAKOUBEK, J. HAVRDA, J. HYNEK, J. SEHNOUTKA, J. JAROŠ, J. JAKOUBEK, VEVERKA, V. MACHÁŇ R. 1885. S NÁKLADEM OBCE ČÁSLAVEK A ČERNOŽIC …
0.4km
více »
Sehnoutkovy mlýny, tkalcovna a přádelna v Černožicích nad Labem
Zajímavost
Pod původním čp. 17 se vždy ukrývaly mlýny. Prvotní mlýn zde vznikl nejspíše v 15. nebo 16. století, protože po připadnutí Černožic ke smiřickému panství by založen nejspíše nemohl být, neboť vrchnost měla dostate…
0.4km
více »
Černožice
Vesnice
Černožice - první písemná zpráva o osadě u okraje pohraničního pralesa pochází z roku 1197 z análů opatovického kláštera. Další doložené záznamy jsou z let 1365 a 1368. Dnes v obci, na okraji bývalého okresu Hradec Králové, najdeme dvě sochy sv. Jana Nepomuckého, starší socha, která je kulturní památkou byla vysvěcena dne 9.7.1712, mladší socha „sv. Nepo…
0.4km
více »
Kamenný kříž v Černožicích
Kříž
Tento kříž před domem čp. 168, který se původně nacházel v Čáslavkách (část obce Černožic, neplést s místní částí Dolan na okrese Náchod) mezi domy čp. 1 a 9 proti návsi, nese nápis: "Tento kříž vzdělán a posvěcen ke cti a chvále Boží a na památku žalostné události v rodině Hynkově z Čáslavek r. 1875." Mimo to jsou nahoře ve třech polích různé prosebné texty, z nichž jen ten pr…
0.5km
více »
turistické rozcestí Černožice - most
Rozcestí
Turistický rozcestník, který se nachází u mostu přes Labe v Černožicích ukazuje turistům cestu do dvou směrů. Po modré značce ve směru Černožice - Lázně Velichovky, Kuks a po značce červené ve směru Hradec Králové, Smiřice - Jaroměř, Kuks. Červeně je značena je i Prokešova spojovací stezka ke smiřické kapli.
0.5km
více »
Dvojice památkově chráněných soch sv. Jana Nepomuckého v Černožicích
Socha
Obec Černožice patří mezi ty obce, v níž se nacházejí rovnou dvě plastiky jednoho z našich nejvýznamnějších římskokatolických světců – sv. Jana Nepomuckého. Jednu nalezneme v Sehnoutkově ulici v zahradě mezi domy čp. 37 a 38, druhá se nachází v zahradě u čp. 20 při levé straně silnice k mostu přes řeku Labe. Obě tyto sochy se však původně nacházely jinde. První plastika bývala …
0.5km
více »
Sehnoutkův dům v Černožicích
Dům, budova
Tento objekt je při příjezdu k Černožicím nad Labem již z dálky viditelný. V současnosti se v něm nachází domov důchodců, ale jeho dřívější historie již dnes mnohým nic neříká. Firma J. Sehnoutka ho začala stavět …
0.5km
více »
Památník květnové revoluce 1945 v Černožicích
Památník
Po ukončení 2. světové války a osvobození od německých okupantů se začalo přemýšlet nad tím, zda by nebylo dobré zřídit pomník obětem tohoto tragického období, případně hrdinům slavných květnových dnů roku 1945, ale nakonec nebyly tyto nápady realizovány. Jediné, co se dělo v této souvislosti, byly oslavy na sokolském hřišti.Teprve tzv. Vítězný únor v roce 1948 znamenal v tomto…
0.5km
více »
Most přes Labe v Černožicích
Most
Černožice byly spojeny s Vlkovem již od dávných dob dřevěným mostem, který se nacházel jen o pár metrů dál než ten současný. K jeho budování a opravám docházelo kvůli častým povodním velmi často. V červnu 1866 byl…
0.5km
více »
Labskou stezkou z Jaroměře do Smiřic
Tipy na výlet
Vlakem přijíždíme do Jaroměře, aby jsme se odsud vydali na nenáročnou pohodovou cestu kolem Labe do asi 10 km vzdálených Smiřic. Ještě než na cestu samotnou vyrazíme navštívíme místní železniční muzeum Výtopna Jar…
0.9km
více »
Zaniklá tvrz v Semonicích
Tvrz
Semonice, malá ves, jež se nachází nedaleko Jaroměře, je obcí, u níž by se dnes ani nehádalo, že na svém území mívala nějaké šlechtické sídlo. Sice se o něm hovořilo v lidových podáních, ale písemný důkaz o této t…
1.2km
více »
Semonice - kostel sv. Markéty
Kostel
Kostel sv. Markéty v Semonicích je pro věřící, dle cedulky na vratech, otevřen každou druhou sobotu v měsíci. O historii kostela se mi informace najít nepodařilo... ať jsem hledal jak jsem hledal... Když někdo bude mít info, nebo odkaz odkud čerpat, tak to uvítám..
1.3km
více »
Kostel sv. sv. Markéty, panny a mučednice v Semonicích
Kostel
Tento chrám pochází nejspíše z přelomu 13. a 14. století. V roce 1352 bylo odváděno 6 gr. papežského desátku. První zmínka o tomto kostele je z roku 1357 a již tehdy býval farním, protože tenkrát si směnil plebánii Petr z Hořiček se semonickým farářem Vitoldem. V roce 1370 nastoupil místo Petra Ješek z Lažan. Roku 1389 byl ke kostelu v Semonicích a k oltáři sv. Markéty v Chotěb…
1.3km
více »
Cyklostezka Hradec Králové - Josefov - Kuks
Tipy na výlet
Vyrážíme na cca 28 km dlouhou cyklostezku spojující Hradec Králové, Smiřice, Josefov, Jaroměř a Kuks. Cyklostezka nás přivádí k významným památkám regionu jako je areál Hospitalu Kuks, pevnost Josefov a kaple Zjev…
1.5km
více »
Vlkov
Vesnice
Vlkov - obec na rozhraní bývalého Náchodského a Hradeckého okresu. Historie osady Vlkov spadá zřejmě do 12. - 13. století do doby osídlování lesů. První písemná zpráva o vsi pochází z 15. století. Od druhé poloviny 18. století je osud obce ovlivňován stavbou a později životem blízké vojenské pevnosti Josefov. Název obce se postupně vyvíjel od Vlkovyje, Wlková y Vlková, který…
1.6km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Holohlavy - kostel sv. Jana Křtitele
Kostel
Holohlavy - obec prvně písemně doložená roku 1318 jako majetek Pusty z Pardubic. V té době stávala na místě dnešní děkanské zahrady tvz, která byla zničena tábority roku 1425. Dominantou Holohlav je původně go…
1.7km
více »
Semonice - kostel Českobratrské církve evangelické
Kostel
Sbor ČCE v Semonicích byl založen r. 1867. Zda se k tomuto roku datuje i stavba kostel mi známo není. Kostel najdeme na vyvýšeném místě při bývalé státní silnici č. 11 mezi Černožicemi a Jaroměří. Dnes kolem proch…
1.7km
více »
Bod vojenské triangulace z let 1862-98 u Vlkova
Technická památka
Popisovaný objekt, který se nachází jižně od obce Vlkov, jsem velmi dlouho nedokázal identifikovat, mylně jsem ho pokládal za pomník prusko-rakouské války r. 1866. S vojenstvím tento „pomník“ však spojitost má. Ve skutečnosti se o pomník nejedená, ale je to jeden ze tří bodů vojenské triangulace, které probíhalo v letech 1862-98. Tento bod, ale i dva další byly postaveny v…
1.8km
více »
Holohlavy - sochy, sv. Pana Marie a sv. Jan Nepomucký
Socha
Sochy sv. Pany Marie a Sv. Jan Nepomucký v souvislosti s umístěním v krajině vytvářejí nádherný krajinotvorný prvek mezi holohlavským ko…
1.8km
více »
Josefov - vojenský hřbitov
Hřbitov
Vojenský hřbitov u Josefova vznikl při stavbě Josefovské pevnosti v letech 1780 až 1787, jako jeden zprvních v Čechách byl založen mimo město. Nalézají se tu hroby vojenských hodnostářů, prostých vojáků a josefovských měšťanů. V novější části hřbitova jsou pohřbeni zajatci, kteří zamřeli v Josefově během 1. světové války. Dominantou této části hřbitova je monumentální 9 m…
2.3km
více »
Chloumek - kostel sv. Václava
Kostel
Kostel sv. Václava na Chloumku stojí v místech původní kaple, která byla připomínána roku 1295. Současný kostel byl postaven nákladem Jana Bedřicha z Hustířan kolem roku 1580. Roku 1702 byl barokně upraven. Ve zde…
2.3km
více »
Smiřice - zámecká kaple Zjevení Páně
Tipy na výlet
Jedeme cca 15 km severně od Hradce Králové, do Smiřic.
Jedeme za poznáním Smiřic, které jsou prvně historicky doloženy r. 1361, ale zejména za poznáním barokního skvostu, zámecké kaple Zjevení Páně. V sousedství kaple se nachází čtyřkřídlý zámek, který byl v polovině 16. století přestavěn z původní vodní tvrze ze 14. století. Do barokní podoby byl zámek upraven Šternberky…
2.4km
více »
Smiřice
Zámek
Zámek Smiřice se nachází ve stejnojmenném městě v Královéhradeckém kraji. Zámek je čtyřkřídlá dvoupatrová budova, otevřená do nádvoří arkádami na čtyřhranných pilířích. Hlavní průčelí bylo rozčleněno mělkým středn…
2.4km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Smiřice - zámecký park
Park
Historie Zámeckého parku spadá zřejmě do období, kdy byla původní tvrz za Jana ze Šternberka, koncem 17. století přestavována na zámek. V té době byl však o mnoho větší než dnes. V letech 1863-82 byl park upravová…
2.4km
více »
Smiřice - Tyršův most
Most
Dokladem silničního stavitelství našich předků je obloukový Tyršův most ve Smiřicích. Postaven byl v letech 1930-1933, provozu sloužil do roku 1981, kdy byl otevřen most nový. Dnes je obloukový Tyršův most přístup…
2.4km
více »
Smiřice
Kostel
Základní kámen byl položen roku 1699. Stavba však byla roku 1700 přerušena tragickou smrtí majitelů panství, Jana Josefa a Marie Violanty ze Šternberka. Za jejich osiřelou, tehdy roční dceru Marii Terezii Violan…
2.5km
více »
Soutěž 5
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Josefov - pevnost, vstup do podzemí
Pevnost, opevnění
Pevnost Josefov byla postavena z popudu císaře Josefa II v letech 1780 až 1787 jako obranný prvek proti Prusku. Základní kámen položil sám císař Josef II dne 3.10.1780. Hradby pevnosti byly postaveny podle francou…
3.7km
více »
Josefov
Městská část
Josefov je městská část Jaroměře a může se pochlubit unikátní památkou, kterou je podzemní labyrint chodeb. Ten je dlouhý několik kilometrů a pro zájemnce prohlídky bude jistě velice poučné, vyzkoušet si na vlas…
4.1km
více »
Jaroměř
Město
Jaroměř leží ve Východních Čechách, severním směrem od Hradce Králové. Město najdeme u soutoku řeky Labe a Úpy a nedaleko ústí Metuje do Labe. Východním směrem od Jaroměře se rozkládá Vodní nádrž Rozkoš. U severní…
4.3km
více »




