TURISTIKU PODPORUJÍ
61 689 turistů a cestovatelů
115 886 výletů, turistických cílů, tras a cestopisů
1 467 389,- odměny za články

Boris-Jelínek

Boris Jelínek

Příspěvky sleduje: 3 turisté
Počet příspěvků: 1 319
Průměrná známka příspěvků: 1,00
Počet přečtení příspěvků: 230 877

Příspěvky uživatele Boris-Jelínek

Počet příspěvků: 1174

Horní Černůtky (Sovětice)
Horní Černůtky (Sovětice)
Místní část
Tato lokalita byla osídlena již v období kultury se šňůrovou keramikou a slezskoplatěnické kultury. Název obce pravděpodobně vznikl ze jména Černotice nebo Črnotice, které zahrnovalo Horní i Dolní Černůtky, které kdysi tvořily jednu ves a později byly podle majitelů rozděleny. Zdrobnělina názvu je pravděpodobně následek rozdělení, a tím zmenšení obou vsí. Na počátku zdejší obce…
více »
Pomník padlým v 1. světové válce v Dolních Černůtkách
Pomník padlým v 1. světové válce v Dolních Černůtkách
Pomník
Tato část návse před čp. 22 byla původně prázdná a dosti nevzhledná, neboť šlo o pouhou prašnou cestu, což je vidět již ze srovnání indikační skici stabilního katastru z roku 1841 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=BYD084018410) s reambulací téhož z roku 1875 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=orm&idrastru=B2_a_4C_7717_5), ale to není…
více »
Dům čp. 263 na Karlovském náměstí v Lomnici nad Popelkou
Dům čp. 263 na Karlovském náměstí v Lomnici nad Popelkou
Dům, budova
Téměř každý rodák z Lomnicka či Jičínska nebo častý návštěvník Lomnice nad Popelkou ví, že Karlovské náměstí je dosud takovým malým skanzenem, v němž můžeme z části vidět domy v podobě, jak vypadaly v 18. století.…
více »
Dolní Černůtky (Jeřice)
Dolní Černůtky (Jeřice)
Místní část
První zmínka o vsi pochází z roku 1143, kdy biskup Jan věnoval klášteru na Strahově vše, co kdy měl v Černůtkách. Zaniklá tvrz se měla nacházet na místě stavení čp. 19-21 a původně na ní vládl v letech 1106 1242 r…
více »
Demonstrace ve Dvoře Králové nad Labem v roce 1908, jež se zvrhla v protiněmecké a protižidovské násilí
Demonstrace ve Dvoře Králové nad Labem v roce 1908, jež se zvrhla v protiněmecké a protižidovské násilí
Zajímavost
Chtějíce využít tehdejší pohnuté doby, aby mladočeská strana zapustila mezi místním lidem hlubší kořeny, svolali její důvěrníci na 29. října 1908 veřejnou schůzi, na níž měl promluvit poslanec JUDr. Jaroslav Preis…
více »
Akciový rolnický cukrovar v Josefově
Akciový rolnický cukrovar v Josefově
Zajímavost
Když bylo jasné, že pevnostní časy Josefova pomalu odvál čas, začalo se jednat s erárem o poskytnutí volných pozemků k různým účelům, ať již k výstavbě nových domů, tak k vybudování potřebných průmyslových podniků…
více »
Městská radnice v Lomnici nad Popelkou
Městská radnice v Lomnici nad Popelkou
Radnice
Původní radnice se nacházela úplně jinde, a to přímo uprostřed náměstí, přibližně v místech dnešní horní kašny, což dokládá I. vojenské mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikace z let 1780-1783 (viz http://oldma…
více »
Kaplička sv. Marie Lurdské se zázračným pramenem pod Mžany
Kaplička sv. Marie Lurdské se zázračným pramenem pod Mžany
Kaple
Ke vzniku kapličky v lokalitě „Za Humny“ při cestě z Mžan na Dohaličky se vztahuje krásná pověst, kterou zpracoval František Ladislav Sál ve svém díle „Pohádky, pověsti a národní písně Královéhradeckého kraje“ z r…
více »
Dub (Mžany)
Dub (Mžany)
Místní část
Již ze samotného názvu si můžeme dovodit to, že jeho původ pochází od nějakého významného dubu, jenž se na místě vsi dříve nacházel. Mělo jít o obrovský návesní dub, pod nímž si hrály děti a besedovali dospělí, alespoň podle Františka Ladislava Sála. Přímo v knize "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. I. díl. A-H" od prof. Antonína Profouse nalezneme př…
více »
Mžany
Mžany
Vesnice
Tato obec byla poprvé zmíněna v roce 1404, ale obecní kronika hovoří již o roku 1384, další prameny o roce 1391. Podle nálezů z celého okolí tu však žili lidé již v době kamenné, případně v době bronzové. Z roku 1990 pocházejí doklady o osídlení lidem s lineární keramikou. Název obce se lidově vykládá od mlh tvořících se v okolí řeky Bystřice. Podle jiné pověsti získala své poj…
více »
Škola v Mžanech
Škola v Mžanech
Dům, budova
Na sadovském panství nebyla do konce 18. století žádná škola. Vyučovalo se jen v hostincích v Sadové, v Dohalicích nebo na Dohaličkách. Teprve v roce 1788 vystavěl majitel panství Tobiáš Graetzel z Gränzensteinu d…
více »
Kostel sv. Mikuláše, biskupa v Lomnici nad Popelkou
Kostel sv. Mikuláše, biskupa v Lomnici nad Popelkou
Kostel
První zmínku o existenci tohoto kostela nalezneme v popisu pražské diecéze z let 1344-1350, kdy náležel pod jičínský dekanát a královéhradecký archidiakonát. Prvním známým plebánem v Lomnici nad Popelkou byl Mache…
více »
Sloup se sochou sv. Antonína Paduánského v Mokrovousích
Sloup se sochou sv. Antonína Paduánského v Mokrovousích
Socha
Nejvýznamnější historickou památkou obce Mokrovousy je pískovcová socha sv. Antonína Paduánského (dnes se spíše užívá označení sv. Antonína Padovského, viz https://catholica.cz/?id=2592), která má podle většiny pramenů pocházet z roku 1745, ale najdou se autoři, jíž ji činí mladší nebo starší.Původně byla umístěna v areálu zámku v Sadové, který vznikl v roce 1728 na přání a nák…
více »
Janov (Mokrovousy)
Janov (Mokrovousy)
Panský dvůr
Toto místo bylo původně vrchnostenským dvorem, který byl vybudován poté, co v roce 1788 získal Mokrovousy Tobiáš Grätzel z Gränzesteinu. Oficiálně ho nechala postavit jeho manželka Johanna, roz. Moravcová. Právě o…
více »
Sovětice
Sovětice
Vesnice
Tato ves má zajímavý název, avšak kdo by hledal nějakou spojitost se Sovětským svazem, tak by pohořel, což dokazuje i zmínka z knihy "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. IV. díl. S-Ž" od …
více »
Jak se za prusko-rakouské války pomstili polští kyrysníci sovětickému starostovi
Jak se za prusko-rakouské války pomstili polští kyrysníci sovětickému starostovi
Zajímavost
Prusko-rakouská válka roku 1866 přinesla všem obcím v okolí královéhradeckého bojiště pouze útrapy a neštěstí. Sovětice byly naštěstí ušetřeny od požárů, které řádily v Benátkách, na Chlumu, v Čistěvsi a v Lípě. Jinak se těmto obcím v mnohém podobaly, protože z polí se stala utlučená země, po okolí rozesety stovky mrtvých, na návsi a na zahradách byla vypálená místa po ohních, …
více »
Zaniklý zámek v Sadové
Zaniklý zámek v Sadové
Zajímavost
V Sádové, dnes nazývané prostě jen Sadová, která je známá především díky bitvě prusko-rakouské války v roce 1866, existovala tvrz již odedávna. Nikdo neví, kdy byla přesně založena, ale od 15. století až do bitvy na Bílé hoře …
více »
Zaniklý cukrovar hraběte Harracha v Sadové
Zaniklý cukrovar hraběte Harracha v Sadové
Zajímavost
Harrachův cukrovar v Sadové stojící na katastru Dohalic byl založen v letech 1862-1863 Františkem Arnoštem hrabětem z Harrachů a Ferdinandem Urbánkem (19. května 1821 Kroměříž - 27. října 1887 Praha-Podolí), jenž …
více »
Krátký příběh o hrobníkovi od Sadové, jenž se z panského života dostal až na samé dno
Krátký příběh o hrobníkovi od Sadové, jenž se z panského života dostal až na samé dno
Zajímavost
Nedaleko bývalého cukrovaru v Sadové se od prusko-rakouské války nalézal malý hřbitůvek, kde spočinula těla zde padlých vojáků obou stran. A nejen ta, o čemž hovořily nápisy nad hromadným hrobem, jeden na do dnešní doby nedochovaném dřevěném kříži z roku 1868: „66tý v tomto hrobě hrobník, věrný ve válečné době odpočívá ze Mžan Bednář Jan. V mládí v Čechách, Uhrách vzácná jídla …
více »
Mlýn v Sadové
Mlýn v Sadové
Mlýn
Původní mlýn býval roubený a později částečně kamenný. K jeho založení došlo nejspíše v období, kdy Sadová náležela šlechtickému rodu Sádovských ze Sloupna, ale nedá se vyloučit, že k jeho zřízení došlo již před r…
více »
Hostinec "U kanonýra Jabůrka" v Sadové
Hostinec "U kanonýra Jabůrka" v Sadové
Dům, budova
Výsadní hospoda stávala v Sadové od nepaměti, nejspíše snad již od jejích počátků a patřila původně vrchnosti. Snad ji založili již Sádovští ze Sloupna. Teprve v roce 1639 byla prodána Janu Paděrovi, pekařovi ze S…
více »
Sadová
Sadová
Vesnice
Tato lokalita byla osídlena již v pravěku, např. v roce 1926 byl nalezen ve zdejší cihelně kus kamenného mlýnku s otvorem z doby hradištní. Broušené industrie z neolitu byly objeveny naopak v letech 1995-1996. Pův…
více »
Křížovka (Třemošnice)
Křížovka (Třemošnice)
Osada
U zrodu této osady stával zdejší zájezdní hostinec, o kterém se zmiňovala řada turistických průvodců a knih, což je možné dokázat citací z publikace "Čáslavsko", jíž vydal Kliment Čermák v roce 1911: "Pod Pařízove…
více »
Kostel sv. Mikuláše, biskupa v Chotči
Kostel sv. Mikuláše, biskupa v Chotči
Kostel
Zdejší chrám Páně byl veden jako farní již ve 14. století, resp. v popisu pražské diecéze z let 1344-1350, kdy měl vlastního plebána, který odsud odváděl v letech 1369-1405 6 grošů papežského desátku. Tehdy náleže…
více »
Kostel sv. Bartoloměje, apoštola v Heřmanicích
Kostel sv. Bartoloměje, apoštola v Heřmanicích
Kostel
Heřmanic je po naší zemi několik, ale tato ves se nachází mezi Vilémovem a Pařížovem. Původně se zde nacházela kaple sv. Benedikta, o čemž víme ze zápisu z roku 1281, kdy bratři Jindřich, Smil a Rajmund z Lichtenb…
více »
Rodov (Smiřice)
Rodov (Smiřice)
Městská část
Ohledně původu názvu této obce je nejlépe nahlédnout do knihy prof. Antonína Profouse "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. III. díl. M-Ř", v níž nalezneme následující vysvětlení:"Rodov (l…
více »
Škola v Rodově
Škola v Rodově
Dům, budova
Obec byla původně přiškolena ke Smiřicím. Ještě předtím navštěvovaly zdejší děti sendražickou farní školu a před ní ještě školu v Hoříněvsi, o níž se poprvé prameny zmiňují roku 1717, kdy byla jednotřídní a umístě…
více »
Zaniklá tvrz nad Rodovem
Zaniklá tvrz nad Rodovem
Zajímavost
Snad téměř každá ves na Královéhradecku mívala dříve nějakou tu tvrz. Stejně tak tomu bylo i u Rodova a tato tvrz náležela svého času mezi ty významné, neboť se o ní dochovala řada zmínek, i když to má jedinou chy…
více »
Liščí vrch v Borečku u Ralska
Liščí vrch v Borečku u Ralska
Kopec
Zatímco podloží mimoňské osady Slovany je tvořeno zejména kvartérními písky a štěrky, tak většina zdejších lesů, jež náleží ke katastrálnímu území Boreček, se nachází na turonských křemenných pískovcích, avšak na …
více »
Hradčanské stěny
Hradčanské stěny
Skalní útvar
Většina lidí, která nepochází z Libereckého kraje, si dává do souvislosti Hradčany se stejnojmennou pražskou čtvrtí, ale obec téhož jména se nachází jihovýchodně od Mimoně a od roku 1547 náležela k majetku českodubského panstva, kdy byla poprvé listinně zmíněna. Právě od ní měly výše jmenované svrchněkřídové skalní útvary turonského stupně v nadmořské výšce mezi 270 a 350 m n. …
více »
stránka 5 z 40
« na začátek    < předchozí    3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8    následující >    na konec »

zpět na profil uživatele Boris-Jelínek