Pomník Josefa Dobrovského v Praze

Jméno Josefa Dobrovského se zapsalo do dějin českého státu i jazyka nesmazatelným písmem, neboť tento "modrý abbé" stvořil jak vědeckou mluvnici češtiny, tak se stal průkopníkem slavistiky, bojoval proti předsudkům a dogmatům, jako badatel prozkoumal nejstarší české literární památky, z nichž u některých prokázal jejich neoriginalitu. Přestože byl v mnoha věcech skeptický a psal zejména německy a latinsky, jeho působení mělo zásadní význam pro české národní obrození. Jeho nejvýznamnějšími díly byly: "Zevrubná mluvnice jazyka českého" (něm. Ausführliches Lehrgebäude der böhmischen Sprache) z roku 1809 a "Dějiny českého jazyka a literatury" (něm. Geschichte der böhmischen Sprache und Literatur) z roku 1792, přičemž první dílo kodifikovalo spisovnou češtinu a druhé se stalo prvním vědeckým zpracováním vývoje české literatury od jejích počátků.

Z toho je jasné, že takováto osobnost nemohla být nikdy českým národem opomenuta. Hned po jeho smrti se začalo uvažovat o tom, jak správně uctít jeho památku. Jeho přítel František hrabě ze Sternberga přišel téměř okamžitě jako první s nápadem, aby mu byl vybudován pomník. Dokonce navrhl, aby byly ostatky této osobnosti převezeny z Brna do Čech a slavnostně pohřbeny na některém pražském hřbitově, nad jehož hrobem by pak byl vybudován důstojný pomník. Avšak jeho strýc Kašpar hrabě ze Sternberga s takovou věcí zásadně nesouhlasil, což dal najevo i v jednom z dopisů ze 17. února 1829, v němž píše následující: "Veteranovi Dobrovskému pomník v Čechách zříditi, asi mramorové poprsí výtečným umělcem pracované nebo něco podobného, zdá se mi ovšem velmi příhodným býti. Ale s myšlénkou, odpočívajícího vykopati a sem jej přivézti, nemohu se spřáteliti."

Díky tomu byl nakonec první pomník Josefu Dobrovskému zřízen nad jeho hrobem v Brně a František hrabě ze Sternberga přišel s nápadem razit pamětní minci na památku Josefa Dobrovského, k čemuž nakonec také nedošlo, neboť 8. dubna 1830 zemřel a nikdo v tomto plánu nepokračoval. Brněnský pomník zdárně nechal o rok později vytvořit Hugo František ze Salm-Reifferscheidtu ve své blanenské slévárně (viz https://pamatkovykatalog.cz/nahrobek-josefa-dobrovskeho-15233479). Rozpaky nad tím, že se památka Josefa Dobrovského nijak v Praze hmotně nepřipomněla, byly zprvu velké, ale postupem času byla hrana sporů otupena a znovu byl tento návrh vzkříšen až v roce 1882 v tehdejší Besedě "Chumáč", z níž se později stala Beseda "Dobrovský". Tehdy ovšem nejprve šlo o myšlenku zasadit pamětní desku Josefu Dobrovskému na některý z pražských domů, jenž byl s tímto géniem spojen. Nejprve se hovořilo o domě hrabat Nosticů na Malé Straně, ale ti ji chtěli mít pouze na zahradním domku, takže z toho sešlo. Stejně tak skončily nápady s domem tehdejšího generálního velitelství a s objektem rodiny Pistoriusovy v Ostruhové ulici. Proto se nakonec přišlo s nápadem postavení pomníku, jehož iniciátorem byl JUDr. Julius Grégr.

V roce 1888 Beseda "Dobrovský" požádala pražskou městskou radu, aby jí bylo vykázáno místo ve velkém městském sadu u železničního nádraží císaře Františka Josefa, založeném roku 1876, kde by byl postaven pomník Josefu Dobrovskému. Této prosbě však tehdy nebylo vyhověno, neboť pomník byl navržen pouze z pískovce a z vyjádření pražských radních nebyl dosti důstojným jak pro památku tohoto velkého slavisty, tak pro královské hlavní město. Přesto se úplně neustalo v činnosti, protože 15. listopadu 1890 byla sepsána výzva Komitétu pro zbudování pomníku Josefu Dobrovskému v Praze, v níž se hovořilo o tom, že tento spolek chce odhalit v Praze důstojný pomník této osobnosti naší literatury, jenž bude mimochodem vystaven na jubilejní výstavě království Českého v Praze o rok později, ale kvůli své nákladnosti požádal spolek o příspěvky všechny ty, kdož měli obdobnou touhu a ve své kapse měli nějaký ten krejcar nebo zlatku k provedení tohoto smělého plánu.

Později byl předložen nový projekt pomníku v menších rozměrech, který byl inspirován pomníky z italských měst. Poprsí bylo navrženo z karrarského mramoru, vynikající dílo sochaře Tomáše Seidana, vyznamenané na jubilejní výstavě v roce 1891 stříbrnou státní medailí. Žulový podstavec naopak navrhl Ing. arch. Antonín Pfeifer, který měl v té době za sebou budovu dívčího lycea spolku Vesna v Brně-Veveří (1900) či lounskou záloženskou budovu (1900), i když více je známo jeho pozdější řešení pomníku Mistra Jana Husa na Staroměstském náměstí od Ladislava Šalouna (1907). 11. dubna 1902 městská rada odsouhlasila to, že sadová komise společně s architektem Antonínem Wiehlem a císařským radou prof. Dr. J. V. Novákem nalezne vhodné místo pro tento pomník, a to ve velkém městském sadu, jak již bylo žádáno o mnoho let dříve.

19. května 1902 se uskutečnila schůze veškerého členstva Besedy "Dobrovský", ať již bývalého, nebo současného, aby se projednal podrobný program slavnostního odhalení. 23. května 1902 odsouhlasila pražská městská rada, že Besedě "Dobrovský" věnuje materiál na podezdívku pomníku a práce s jejím provedením bude obecním kontrahentem. Podstavec tak zhotovil kameník Václav Žďárský a jeho bratr Jan Žďárský vytesal Dobrovského poprsí, protože prof. Tomáš Seidan byl pouze autorem návrhu, nikoliv by ho vlastnoručně zhotovil. Zemřel totiž již 2. prosince 1890, proto je hloupost kolikrát tradované popisy pomníku ve stylu: "pomník Dobrovského, dílo sochaře Tomáše Seidana z roku 1891" a ani sám sochař a mistr kamenický Jan Žďárský neměl příliš štěstí, neboť zemřel 16. května 1901. Jinak byl pomník zřízen z peněz Besedy "Dobrovský", jež k tomuto účelu věnovala výtěžky svých zábav a drobných sbírek (např. Štěpánkova hra "Čech a Němec" 18. ledna 1891 v restauraci "U Tří pivoněk" v Jirchářích; Macháčkova veselohra "Ženichové" v restauraci "U Tří pivoněk" v Jirchářích 12. dubna 1891; "Podskalák" od F. F. Šamberka opět na vlastním spolkovém jevišti 18. října 1891; hra "Na dušičky aneb Modlitba na hřbitově" v restauraci "U Tří pivoněk" v Jirchářích 8. listopadu 1891). 6. června téhož roku bylo vyhověno žádosti Besedy "Dobrovský", aby městská rada převzala do opatrování pomník Josefa Dobrovského. Jádrem slavnostního odhalení byla slavnostní řeč prof. Dr. Františka Pastrnka z pražské české univerzity, která následovala po sboru předneseném pražskou pěveckou jednotou "Hlahol". Poté odevzdal protektor Besedy "Dobrovský" a spisovatel F. A. Šubert pomník do ochrany radě královského hlavního města Prahy. Jménem Besedy "Dobrovský" promluvil její starosta Josef Müller a po něm I. náměstek pražského starosty JUDr. Vojtěch Frič, načež byla slavnost ukončena dalším sborem "Hlaholu", přičemž pořádek při slavnosti udržovali členové České obce sokolské v Praze.

Od této chvíle stál pomník, jehož náklad činil na 6 000 K, na svém místě ve velkém městském sadu, z něhož se posléze staly Vrchlického sady. Sem byly kladeny věnce a kytice při výročních slavnostech a sám pomník i s okolím byl skvěle obcí udržován, což se dělo až do tagického amerického náletu na Prahu 14. února 1945 (viz https://www.vhu.cz/nejtragictejsi-americky-nalet-na-prahu-se-uskutecnil-pred-80-lety-14-unora-1945/), během něhož došlo k jeho poškození. Naštěstí však nebyl kompletně zničen, což bylo takové štěstí v neštěstí, jak se říká. Po opravě mělo v roce 1947 dojít k jejímu definitivnímu přenesení před bývalý nosticovský zahradní domek (podle PhDr. Emanuela Pocheho), který býval útočištěm a bydlištěm Josefa Dobrovského po jeho odchodu na penzi, ale kdy k tomu přesně došlo, tak v tom se prameny liší, neboť některé hovoří až o roku 1949, čemuž by mohla svědčit i zmínka z jednatelské zprávy o činnosti klubu Za starou Prahu v období od 24. března 1946 do 9. listopadu 1947, v níž nalezneme: "Nesouhlasili jsme s adaptacemi t. zv. Dobrovského domku pro účely bytové a atelierové a přispěli jsme k tomu, že domek je určen pro Dobrovského museum. Pomníček Dobrovského, původně v městských sadech u musea, bude postaven před domkem na východní straně." A podobně hovoří jednatelská zpráva téhož spolku za období od 9. listopadu 1947 do 27. března 1949. O schválení přemístění pomníku na Kampu pak máme zprávu ze srpna 1947 a ve "Věstníku hlavního města Prahy" ze 17. ledna 1948 můžeme číst: "Obnova a přemístění pomníku Jos. Dobrovského na Kampu v P.-III bude vyžadovat nákladu 100.000 Kčs." 22. prosince 1964 byl navíc zapsán do státního seznamu kulturních památek (viz https://pamatkovykatalog.cz/pravni-ochrana/pomnik-josefa-dobrovskeho-150914). Na závěr dodejme, že posledního zrestaurování se pomník dočkal v roce 2022 (Martin Čermák).