Pouchov (Hradec Králové)

Pojmenování této královéhradecké čtvrti vysvětluje prof. Antonín Profous ve své knize "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. III. díl. M-Ř" následovně: "Pouchov (v Pouchově, do Pouchova), ves 2 km sev. od Hradce Králové: ok. r. 1400 Pauchov slulo pastviště s některými rolemi nedaleko Věkoše, Tomek: Míst. pam. m. Hradce Králové 13; 1776 místo pro nový hřbitov vykázáno jest na Pouchově u Věkoše, Tomek t. 50; 1790 a 1836 die Vorstadt Pauchow, Schal. XV, 33 a Som. IV, 29.

Srov. jm. Púchov nad Váhom!

Jm. P. = Pouchův, t. lán, díl a p. Příjm. stč. Púch (1381 Nicolaus Puch . . Wencesl. Puch, LEr. 175) > nč. Pouch (v. Adr.) vzniklo ze stejného app., viz pouch ʻtupý konec vejce . . vyfouknuté vejce, prázdná skořápkaʼ (Přír. sl. akad.) od o-puchnouti (v. v.)."

Katastr dnešního Pouchova byl osídlen již v pravěku. Nejvýznamnějším dokladem je žárové pohřebiště z období kultury lužické v bývalém písníku místních rolníků Junka a Zadrobílka u trati Hradec Králové – Týniště nad Orlicí v blízkosti dnešní zastávky. V roce 1908 a následujících letech zde pracovníky hradeckého muzea (L. Domečka, F. Žaloudek) bylo zachyceno a prozkoumáno kolem 160 žárových hrobů (z celkových asi 200) s bohatou výbavou keramických nádob a naopak chudých na bronzové milodary. Na stejné lokalitě byly objeveny i části sídliště z doby lužické kultury (1927) a též stopy slovanského sídliště z 8. - 9. století. Na základě nálezů z Pouchova bylo vypracováno chronologické třídění východočeské lužické kultury. Pomístní jméno Pouchov (název pozemku) je doloženo již v písemných pramenech ze 16. století. Jedná se o rok 1566, kdy Jiří Karásek starší ze Lvovic, měšťan hradecký, odkázal svému synu Cyprianovi polovici pole na Pouchově. Nelze vyloučit, že zde některé dvorce stály již v období vrcholného středověku (podobně jako v sousedních Věkoších). K založení dnešní obce však došlo až v souvislosti s výstavbou pevnosti po roce 1766. Přesunula se sem část obyvatel z demolovaného Mýtského (Slezského) předměstí a náhradou za zrušený kostel sv. Pavla zde vyrostl roku 1780 (přestavba a rozšíření 1832-1833, 1868) stejnojmenný chrám, u něhož byl založen i hřbitov. Jako zajímavost je možno uvést, že při dláždění dvorků některých usedlostí na Pouchově (např. čp. 30) byly použity části pozdně gotických a renesančních náhrobních kamenů ze hřbitovů rušených při výstavbě pevnosti. Roku 1910 bylo nalezeno několik náhrobníků rovněž v ohradní zdi statku Jaroslava Poláka. V roce 1780 byla postavena dřevěná škola. 2. května 1780 se začalo se stavbou kostela sv. Pavla, jehož presbyterium bylo posvěceno 29. června 1781. Roku 1806 byl zřízen vojenský hřbitov, kde se začalo pohřbívat v roce 1810. Roku 1812 byli pouchovští občané vyzváni, aby z pozemků, které dříve dostali od města (Brodek, Rychtářská pole, Dražka) do bezplatného užívání, připláceli městu daně, placení odepřeli a vzali si je raději do nájmu. Tím se připravili o jejich vlastnictví. Tyto pozemky postoupil v roce 1841 hradecký magistrát Právovárečnému měšťanstvu. Roku 1816 byla vystavěna kamenná škola, k níž bylo v roce 1841 přistaveno druhé poschodí pro děti z Věkoš (některé zdroje uvádějí, že se tak stalo až o 2 roky později).

Roku 1849 se stal Pouchov samostatnou politickou obcí. 7. prosince 1867 zasáhla obec velká vichřice. O 10 let později byl zřízen židovský hřbitov a vybudována silnice do Piletic. V roce 1884 bylo založeno Živnostenské společenstvo pro Pouchov a okolí (ukončilo činnost roku 1930). 13. července 1884 zahájil činnost SDH (prvním velitelem František Pražák, úřední povolení přišlo až 16. ledna 1887). 5. března 1891 rozvodněný Piletický potok způsobil povodeň. V říjnu 1892 byla založena knihovna pro dospělé. 13. května 1894 zapálil blesk hospodářské stavení Františka Voláka. V roce 1895 byla založena místní organizace sociální demokracie (předsedou Rudolf Souček). Následujícího roku se ustavila Čtenářsko-ochotnická beseda Turinský Pouchov (zanikla v roce 1914). 30. dubna 1896 proběhlo na hřbitově svěcení pomníku kapitulního děkana Edvarda Prašingera. 28. června 1896 krupobití zničilo většinu úrody na polích. Roku 1897 byly potvrzeny stanovy Občansko-vzdělávacího spolku „Kruh“ v Pouchově a došlo k ustavení Vodního družstva pro Pouchov, Piletice a okolí, jehož větší akcí byla regulace Piletického potoka v letech 1908-1913. V roce 1901 byl založen Spořitelní a záložní spolek. 29. října 1901 vznikl Okrašlovací spolek (protože spolek nevyvíjel činnost, byl 3. července 1940 ze spolkového katastru vymazán). Roku 1902 byl založen odbor královéhradecké TJ Sokol. 21. března 1902 zasáhl oheň skladiště konopného a lněného semena Karla Hermanna. 17. ledna 1904 byl ustaven Podpůrný spolek živnostníků Pouchov (obvod působnosti spolku se kryl s obvodem pouchovského živnostenského společenstva – Pouchov, Slezské Předměstí, Slatina, Věkoše, Rusek, Svinárky, Piletice a Správčice, první poválečná schůze se konala 22. února 1920, kdy byl také podán návrh na likvidaci spolku, teprve v květnu 1922 bylo definitivně rozděleno veškeré spolkové jmění a tím byla ukončena jeho činnost). 14.-15. července 1907 zasáhla obec velká povodeň. V roce 1909 byl zřízen poštovní úřad pro Pouchov, Věkoše, Piletice a Rusek. O rok později byla postavena nová škola (stavitel Václav Capoušek). 5. března 1911 bylo založeno Hospodářské strojní družstvo pro upotřebení a rozvod elektrické síly v hospodářství a živnostech s. r. o., které zavedlo následujícího roku do obce elektrický proud. 14. ledna 1912 proběhla ustavující schůze Katolicko-národní jednoty pro Pouchov a okolí. 16. února 1912 Ústřední konsumní družstvo pro kraj královéhradecký otevřelo druhou svoji prodejnu na Pouchově. V roce 1914 bylo založeno Hospodářské družstvo pro vzájemné pojišťování dobytka. Z 1. světové války se nevrátilo 35 místních mužů.

15. června 1920 vznikla petice pouchovských občanů sousedících příslušnými parcelami s obcí Věkoše o připojení do katastru obce Věkoš. Usnesením ministerské rady ve schůzi, konané 1. srpna 1923, bylo připojení žadatelům povoleno dle přípisu presidia ministerské vlády ze 4. srpna 1923, č. 19.038/23. Jednalo se o 12 pouchovských občanů s popisnými čísly 85, 123, 126, 138, 147, 152, 154, 156, 185, 186, 192 a 206. Tito po sloučení s Věkošemi obdrželi nová popisná čísla v hodnotách 64-75. 10. července 1921 byla ustavena FDTJ. Následujícího roku byla založena místní organizace živnostenské strany a zřízeno elektrické osvětlení do kostela sv. Pavla. 1. ledna 1922 byl založen odbor slezskopředměstského Orla. 17. června 1923 proběhlo slavnostní odhalení pomníku padlým. O 2 roky později byla zřízena veřejná telefonní hovorna. V roce 1926 byla vybudována první kanalizace. 23. června 1929 bylo otevřeno nové cvičiště Sokola a uspořádáno veřejné cvičení I. okresu Sokolské župy Orlické. 6. července 1930 byl položen základní kámen pomníku J. Husa (6. července následujícího roku byl slavnostně odhalen). 31. srpna 1930 došlo k položení základního kamene zvoničky Církve čs. na Pouchově (koncem října dokončena stavba, 1. února 1931 zavěšen zvonek). 10. února 1932 zachvátil oheň zdejší faru. 23. února 1933 se při havárii letadla za Pouchovem zabil četař Bayer. 20. května 1934 došlo ke slavnostnímu otevření tělocvičny DTJ. 22. června 1934 byl uspořádán župní hasičský sjezd. 8. července 1934 proběhlo první veřejné cvičení jednoty čs. Orla. 16. září 1935 se při havárii letadla u Pouchova zabil podplk. Boris Dragoun. 16. února 1936 byla zastavena představení v Bio Sokol, protože se nájemci Lochmanovi nepodařilo podpořit chuť a zájem pro návštěvu biografu. 11. listopadu 1936 byla u Pouchova otevřena nová železniční zastávka – „Hradec Králové letiště“. 29. června 1937 udeřil blesk do kostela sv. Pavla, kde porušil kámen dlažby před hlavním oltářem, spálil celé elektrické vedení a omráčil 2 ženy z Hradce Králové, a rovněž navštívil Strunův hostinec. 16. ledna 1939 získal Pouchov přímé autobusové spojení s Prahou, a to linkou Československých státních drah Nové Město nad Metují-Praha. 5. listopadu 1940 byl v Pražákově písníku při kopání písku zasypán a usmrcen 1 dělník. 1. dubna 1942 byl Pouchov připojen k Hradci Králové. V roce 1944 byl založen FK Čechie. 23. června 1948 byl na vojenském hřbitově odhalen pomník padlým a zemřelým rudoarmějcům. 22. října 1950 byl na židovském hřbitově odhalen památník zahynulým královéhradeckým občanům židovského původu. Roku 1954 se Pouchov odtrhl od Hradce Králové. 8. února 1956 byl založen spolek zahrádkářů (předsedou Jan Borůvka). 25. října 1956 vznikla odbočka Čs. červeného kříže. 27. dubna 1960 proběhla slučovací schůze JZD Věkoše a Pouchov, čímž vzniklo JZD 1. máj. 12. června 1960 byly Pouchov a Věkoše sloučeny v jednu obec s názvem Pouchov. Katastrálně byl oddělen Nový Pouchov, který připadl k Hradci Králové. Celkem bylo předáno 78 domů s 326 obyvateli. 23. ledna 1961 proběhla ustavující schůze JZD Pouchov, které vzniklo sloučením JZD v Pileticích, JZD v Ruseku a JZD 1. máj Pouchov, Věkoše. Její usnesení bylo schváleno radou ONV v Hradci Králové výměrem ze 24. března 1961, č. j. zem.61/Ano. 5. března 1961 bylo započato s bouráním posledního dřevěného domu, který patřil panu Jahelkovi a byl postaven roku 1871 rodinou Rabasovou. 11. srpna 1961 zasáhla Pouchov velká bouře s prudkým deštěm a kroupami ve váze až 2 dkg. 25. října 1964 Osvětová beseda za spolupráce ČSM uspořádala závod motokár „Pouchovský čtverec“.Vítězem se stal Lub. Tobišek z Pouchova. V letech 1964-1965 proběhla rekonstrukce elektrické sítě z 220 na 380 W, jakož i veřejného osvětlení a stavby nového transformátoru ve Věkošské ulici na Pouchově u čp. 81. V letech 1968-1970 byl zrekonstruován kostel sv. Pavla. 1. ledna 1970 byla ustavena a zaregistrována odbočka svazu mládeže Juvena. V červenci 1970 dostalo sídliště Pouchov-Věkoše první obyvatele. Byly obydleny domy čp. 421-423 (první blok u sokolovny) a čp. 430-434 (mládežnický blok u silnice K zastávce). Třetí blok dostal nové obyvatele v prosinci téhož roku. 26. listopadu 1971 byla obec opět připojena k Hradci Králové. 19. ledna 1972 proběhla ustavující schůze SSM. 29. prosince 1973 došlo ke slavnostnímu předání nové samoobsluhy. O 3 roky později vznikl školní areál v ulici K Sokolovně. 23. ledna 2002 byl slavnostně otevřen azylový dům pro matky s dětmi ve Velké ulici čp. 7 a 12. listopadu 2003 azylový dům pro muže – Dům Matky Terezy.

Ze zdejších pamětihodností jmenujme: kostel sv. Pavla z let 1780-1781 s přistavěnou věží z let 1832-1833; sochu sv. Jana Nepomuckého od J. Richtery z roku 1829; trojici litinových křížů: na místním hřbitově z roku 1830, na počátku a na konci Velké ulice; kamenný kříž v rozšířené části hřbitova z roku 1877; pomník padlým v 1. světové válce od Václava Škody, jenž byl odhalen 17. června 1923; husitskou zvonici z roku 1930; eklektickou židovskou obřadní síň z roku 1930 podle návrhu pražského stavitele Františka Bergera i hradeckého stavitele Jana Krause; pomník M. Janu Husovi od Josefa Škody, který byl odhalen 6. července 1931; dřevěnou sokolovnu z let 1947-1948; památník obětem holocaustu na židovském hřbitově; památník obětem tří válek na vojenském hřbitově od Markéty Šebestové, jenž byl odhalen 30. června 2006. Na Pouchově se narodili např. lékař, beletrista, vlastivědný a kulturní pracovník Jan Evangelista Jirásek (23. února 1867 Pouchov - 31. března 1925); komunální politik František Pavel (19. ledna 1869 Pouchov - 10. června 1939 Brno), od 1937 starosta města Kladna; výtvarník, malíř a sochař Miloslav Lhotský (* 28. března 1932 Pouchov). Na Pouchově také prožil část svého života kardinál Dominik Duka, který tu měl 28. června 1970 též svoji první mši.