Funkcionalistická zvonice Církve československé na Pouchově

Tento vysoký zděný železobetonový hranol, jehož horní část je ukončena čtverhrannými rohovými sloupky, mezi nimiž je zavěšen zvon, a plochou čtvercovou deskou s dvouramenným křížem, se nachází na rozhraní Velké a Malé ulice. V dolní části na menší desce je uveden letopočet 1930 a pod ním málo zřetelný kalich, symbol Československé církve husitské.

Původně bylo toto místo špičkou zahrady, jež náležela místnímu hrobařovi Josefu Reznerovi z čp. 140, od něhož ji v roce 1923 odkoupil vrchní oficiál z Hradce Králové Vojtěch Valášek. Těchto 35 sáhů pozemku bylo následně novým vlastníkem upraveno a na straně Malé ulice opatřeno podezdívkou. Ještě téhož roku byl pozemek předán zdarma obci.

V roce 1928 Církev československá požádala obec o svolení, aby mohla vystavět na Pouchově vlastní zvonici. Chtěla ji umístit v parku poblíž hlavního vchodu na hřbitov. Obecní zastupitelstvo se i přes protesty římských katolíků usneslo, aby byl uvedený pozemek k tomuto účelu propůjčen. Na toto místo se začal navážet písek, ale poté bylo od stavby prozatímně upuštěno, neboť nastalo období různých protestů ze strany římskokatolické církve a jejich věřících.

Nakonec bylo rozhodnuto, že zvonice bude vybudována na jiném místě. 15. května 1929 se obecní zastupitelstvo usneslo na tom, aby byla výše zmíněná špička u Vognarových s parcelním číslem 265/41, kterou obci věnoval královéhradecký městský tajemník Vojtěch Valášek, prodána Církvi československé za 300 Kč. Právě tam měla být vybudována ona zvonice a na původně zamýšlené místo byl situován pomník M. Janu Husovi, jehož základní kámen byl slavnostně položen 6. července 1930 a k jeho slavnostnímu odhalení došlo 6. července 1931.

Roku 1930 se rovněž začalo s budováním zvonice. O jejím vzniku se z Pamětní knihy obce Pouchova mnoho nedozvíme: „Základ. kámen čslov. zvonice. V neděli 31. srpna konala se slavnost položení základního kamene ke zvoničce církve čslovenské. Řečnil farář Jos. Tichý z Hradce Král. Potom se konal koncert v zahradě u Zadrobílků.“ Poté následuje ještě tento záznam: „Zvonička čsl. církve. Koncem října dokončena zvonička církve československé. Měla původně státi ve druhém parku u hřbitova, ale potom nabídnuto církvi čslovenské nynější místo. Proti povolení stavby u hřbitova podala protest i biskupská konsistoř. Zvonička je z betonu a je kolem ohrazena drátěným plůtkem, který postaven až v roce 1931.“

V té době však byla zvonička ještě bez zvonu, což potvrzuje další záznam obecního kronikáře za rok 1931: „Zavěšení zvonku na zvoničce církve československé. V neděli dne 1. února konala se v 2. hod. odp. slavnost zavěšení zvonku na zvoničce církve československé. Zvon váží 100 kg a nese jméno Hus. Je na něm obraz Husův a pod ním slova: Od moru, hladu, okovů, chraň, Bože, zemi Husovu. Ulil jej Buřil v Brně. Zvonička i se zvonkem stála téměř 2 000 Kč. Průvod s hudbou vyšel od železničního domku a slavnostní řeč měl čslov. farář Tichý z Hradce Králové. Slavnost zakončena zvoněním zvonku a státními hymnami. A po slavnosti konána akademie se zpěvy, večer pak promítán film: Žena a kněz.“ V obecní kronice lze najít ještě dovětek: „Alois Horák, hostimský, úmrtí. První zemřelý, kterého zvonek svým hlasem vyprovázel, byl p. Alois Horák, hostinský v bývalém hostinci Jos. Česáka. Ten měl pohřeb 9. února. Byl zpopelněn v Pardubicích.“

Od té doby tu stojí zvonice tak, jak byla vybudována. Jedinou zásadní změnou se stalo to, že v roce 1946 byl původní zvon z roku 1931 vyměněn za nový, a to u příležitosti 1. výročí osvobození od německých okupantů. Více o královéhradeckých zvoničkách lze nalézt tady: https://www.hradeckralove.org/assets/File.ashx?id_org=4687&id_dokumenty=60063&fbclid=IwY2xjawRKtAMBHZnStH69GKrFJRadpo79993FmeL52ESIRcClGAhaoLK3lEBVbEsL92cTRA.