Piletice (Hradec Králové)

Původ pojmenování této vsi není pořádně známý, takže nalezneme mnoho teorií na toto téma. Sám prof. Antonín Profous o tom ve své knize "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. III. díl. M-Ř" píše následující:

"Piletice (v Pileticích, do Piletic), ves 3 1/2 km sv. od Hradce Králové: 1453 Pileticze villa, DD. 30/1; 1457 Gregorius de Grecz Regine et de Pileticz hered. omag. in Pileticzich cur. ar., DD. 61/426; 1636 mčko Smiržicze . . se třemi vesnicemi kralohradeckými, jenž slují Rusek, Skalicžky a Pileticze, DZ. 145 D 24; 1836 Pilletitz, Piletice 1 3/4 St. s. von Smiřitz, Som. IV, 60.

Jm. P. = ves lidí Pilátových. Toto os. jm. je známo od osoby římského prokurátora v Judeji Pontského Piláta (lat. Pontius Pilatus) v l. 26-36, za něhož byl Ježíš Kristus ukřižován. Os. jm. Pilát se ujalo také u nás, na př. 1378 erga Pilatum, TomZn. 233 č. 1078 i; 1380 inter domos Petri Pilath ex una et Massaconis parte ex altera, SA. II, 36 a j., srov. velehojné příjm. Pilát v Adr.! V přejatých cizích slovech bylo l slyšeno jako měkké ľ a proto se po něm a přehlasovalo jako ve jménech domácích, na př. Boletice, Kojetice, Kunětice a p."

K tomu nalezneme ještě v knize "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. V. díl. Dodatky" následující dodatek: "Piletice. Srov. bělorus. OJ Pilatin, 1620 Tup. 691, MJ Pilatowo, Słow. VIII, 130, sch. Piletić, Piletin, Pile (Pilete) < Pilip, Rj. Akad. IX, 848. J. S."

Některé prameny tvrdí, že první zmínka o Pileticích pochází z roku 1400, kdy byl provolán dvůr po Ješku řečeném Košťálu z Mokrovús se 2 lány rolí a 2 podsedky. Díl se dostal Janu z Piletic, díl dal král svému číšníku Heřmanu. Oficiálně se jako první zmínka o Pileticích uvádí listina ze 30. září 1456, kdy královéhradecký měšťan Pavel Mumuzon dosvědčuje, že ty dědiny, které paní Kateřina drží, nejsou a nikdy ani nebyly služebné, než toliko, že šos platit má k městu a k hradu úrok. Rovněž Mikuláš z Piletic dosvědčuje, že Kateřina Kydlinová je povinna toliko šos k městu a úrok k hradu odvádět. Následujícího roku Řehoř Hradecký prodal dvůr v Pileticích Valentinovi Polickému. V roce 1510 Hradec Králové koupil od vdovy Kateřiny Úbrkové dvůr v Pileticích, a to za 400 kop grošů. Roku 1542 byl vzpomínán rybník Kochánek. O 5 let později byly Piletice městu zkonfiskovány a v roce 1549 je zakoupil císařský rychtář Jakub Kadrman z Kelče. Roku 1552 měl královéhradecký špitál sv. Antonína výroční příjem z luk u Piletic 11 kop 29 grošů. V roce 1553 se Piletice staly opět vlastnictvím města Hradce Králové. Tehdy město koupilo za 3 050 kop grošů českých vesnice Piletice, Skaličku, Rusko a rybníky Piletický, Rusecký, Kochánek a Skalický. Tento trh se uskutečnil mezi městem a Bernartem Žehušickým z Nestajova. Roku 1620 došlo opět ke konfiskaci Piletic. V letech 1620-1623 byly Piletice spravovány císařským rychtářem. V roce 1627 Marie Magdalena Trčková koupila vesnici Rusek s dvorem poplužním, Skaličku a Piletice s 27 poddanými (19 s koňmi a 8 domkářů) za 8 649 kop grošů míšeňských. 12. dubna 1636 císař Ferdinand II. daroval Janu Matyáši hraběti Gallasovi městečko Smiřice se zámkem, tvrze Žiželeves, Rodov, Hořiněves a Sadovou a 40 vesnic spolu se třemi vesnicemi z bývalého majetku města Hradce Králové (Rusek, Skalička a Piletice). Naproti tomu Slatinu a Svinárky daroval císař roku 1638 plukovníku Valterovi hraběti z Leslie a tyto obce se tak staly součástí novoměstského panství. Roku 1650 žilo v Pileticích 7 rodin v 6 osedlých domech. V roce 1781 byly Piletice přifařeny k Pouchovu. Nejprve patřily ke kostelu sv. Ducha v Hradci Králové, později, před polovinou 15. století ke kostelu sv. Antonína v Hradci Králové a od 20. let 17. století opět ke sv. Duchu. Roku 1787 došlo k rozdělení dvorů ve Svinarech, Pileticích, Újezdě a Ruseku.

Roku 1849 se Piletice staly samostatnou politickou obcí. V roce 1872 došlo k obnovení dřevěného kříže. Roku 1875 byl na Okrouhlíku vysázen smiřickým velkostatkem třešňový sad. V roce 1877 proběhla stavba silnice z Pouchova do Piletic. 28. května 1880 zasáhlo obec velké krupobití. 12. června 1880 přišla opět větrná bouře s krupobitím. 5. března 1885 proběhla ustavující schůze SDH. Prvním starostou se stal starosta obce Eduard z Izakoviczů, velitelem Jan Šrámek z čp. 1 a náměstkem Václav Mrázek. 29. dubna 1885 došlo k požáru Šrámkova hostince a hospodářského stavení. 15. února 1887 požár zničil hospodářská stavení Aloise Šrámka, 2 čp. Josefa Duška, Jana Kutíka a Josefa Stránského. 5. března 1891 se kolem Ruseku, Pouchova, Piletic a Slezského Předměstí rozlil Piletický potok. 28. dubna 1893 vyhořelo stavení Anny Šrámkové čp. 19. 9. července 1893 se uskutečnilo první veřejné cvičení hasičských sborů pro okres královéhradecký. V roce 1897 bylo ustaveno Vodní družstvo pro Pouchov, Piletice a okolí, jehož větší akcí byla regulace Piletického potoka v letech 1908-1913. 2. června 1900 došlo k požáru hostince Josefa Šrámka. 27. července 1900 vyhořelo stavení Jana Černého. 11. července 1902 ve stavení Jana Černého čp. 12 vznikl požár, který zničil stodolu a výměnek čp. 11. 21. června 1904 velké krupobití způsobilo na polích řadu škod. V roce 1905 došlo k požáru stavení Josefa Šrámka čp. 19. Roku 1906 bylo založeno sušárenské družstvo. 26. ledna 1908 se v Pileticích uskutečnila ustavující valná hromada Rolnického mlýnského družstva pro zpracování a prodej zemědělských plodin. Zmíněné akce se zúčastnily obce: Piletice, Slatina, Divec, Librantice, Bukovina, Újezd, Skalička, Rusek, Pouchov, Věkoše a Slezské Předměstí. V čele podniku stál obecní výbor a sušárenské družstvo v čele se starostou Josefem Šrámkem. 16. června 1909 vyhořely stavení Josefa Duška a Kateřiny Jechové. O rok později byl vyzděn a upraven malý rybník na návsi. V roce 1912 vzniklo Hospodářské strojní družstvo pro rozvod a upotřebení elektrické síly v hospodářství a živnostech, jež provedlo elektrifikaci obce. 11. února 1912 bylo ve schůzi Vodního družstva pro Pouchov a Piletice odsouhlaseno zalesnění břehů Piletického potoka. Roku 1913 došlo k rozvodnění Piletického potoka a bylo založeno Hospodářské družstvo pro vzájemné pojišťování dobytka, které fungovalo do roku 1917. 10. září 1914 vyhořela hájovna na vrcholu Okrouhlíku. 8. února 1915 František Kalhaus, 53letý hostinský v Pileticích, kladivem usmrtil svoji manželku, poté si vpálil tři střely z revolveru do prsou, přeřezal si žíly v zápěstí břitvou, načež se ve špižírně oběsil. Dvě děti, 8letá Marie a 5letá Anna, zůstaly bez úhony. V roce 1917 došlo k rozvodnění Piletického potoka. 22. srpna 1917 vyhořela družstevní sušárna na čekanku. 14. září 1917 byla v obecní hájovně zavražděna M. Javůrková, 56letá vdova po hajném. Z 1. světové války se nevrátilo 12 místních mužů.

Roku 1919 byl ustaven okrašlovací spolek. 30. května 1926 Albrechtická župa hasičská konala svůj župní sjezd v Pileticích. V roce 1928 se opět rozlil Piletický potok. 5. srpna 1928 7letý syn rolníka Šípy vběhl pod státní autobus, kterým byl usmrcen. 4. července 1929 velká vichřice poničila třešňovou alej na Okrouhlíku. 27. července 1935 domkář František Kvasnička vyskočil z kravského povozu přímo před předjíždějící auto hradeckého pivovaru, které ho na místě zabilo. Roku 1937 bylo I. okrskem zřízeno sokolské středisko branného výcviku. 26. března 1937 došlo k havárii vojenského dvouplošníku u Piletic, který se zřítil střemhlav do lesa Na Okrouhlíku. Svobodník J. Poštolka se zachránil díky padáku. 9. září 1937 se zřítil do lesa Na Okrouhlíku nedaleko Piletic 23letý vojín cvičné letky Josef Tomiška z Chrudimě a zahynul. O rok později se znovu rozvodnil Piletický potok. 9. června 1944 proběhlo poplachové cvičení v Pileticích, které simulovalo letecký nálet na čp. 26. V roce 1948 byla dohotovena sběrna mléka. Roku 1952 byl ustaven přípravný výbor JZD. 14. března 1956 se uskutečnila ustavující schůze JZD. 25. listopadu 1959 vyhořela sušárna a mlýn na kávoviny. 23. ledna 1961 proběhla ustavující schůze JZD Pouchov, které vzniklo sloučením JZD v Pileticích, JZD v Ruseku a JZD 1. máj Pouchov, Věkoše. Její usnesení bylo schváleno radou ONV v Hradci Králové výměrem ze 24. března 1961, č. j. Zem.61/Ano. 14. června 1964 se staly Piletice součástí Pouchova. 21.-24. března 1970 došlo k rozvodnění Piletického potoka. 26. listopadu 1971 se Piletice staly součástí Ruseku. 24. července 1972 se před mostkem přes Piletický potok zabil motocyklista J. Píša. 21. září 1973 navštívil zdejší JZD místopředseda vlády ČSSR František Hamouz. 30. dubna 1976 se stala obec součástí Hradce Králové. V letech 2006-2008 byl zalesněn Okrouhlík a sousední bývalá třešňovka. 29. května 2008 bylo nalezeno na třídicí lince odpadů tělo novorozeněte, které bylo zabalené v igelitu. 15. května 2009 byla na Šrámkově statku otevřena Hospůdka na statku. V letech 2009-2010 proběhla demolice staveb 8 objektů včetně základových konstrukcí a sanace staré ekologické zátěže v bývalé čerpací stanici leteckých pohonných hmot. V roce 2013 bylo vybudováno u Šrámkova statku dětské hřiště.

Nejvýznamnější zdejší pamětihodností je od 22. ledna 1964 památkově chráněný roubený Šrámkův statek, který postavil tesařský mistr Václav Vach z Černilova v roce 1805. Dále jmenujme: kamenný kříž z roku 1904, který vznikl na místě původního dřevěného, jenž byl obnoven v roce 1872; sousední dřevěnou zvoničku z téhož roku a pomník padlým v 1. světové válce od sochaře Josefa Václava Škody z Hradce Králové z roku 1926. Jedním z nejvýraznějších místních rodáků byl římskokatolický kněz P. Jan Šrámek (5. července 1848 Piletice - 11. června 1908 Nebeská Rybná), který byl od roku 1872 kaplanem v Bílém Újezdě, po 4 letech byl jmenován městským a zámeckým kaplanem v Rychnově nad Kněžnou a po 5 letech se stal farářem v Nebeské Rybné.