TURISTIKU PODPORUJÍ
61 729 turistů a cestovatelů
117 541 výletů, turistických cílů, tras a cestopisů
1 514 526,- odměny za články

Boris-Jelínek

Boris Jelínek

Amatérský nadšenec se zájmem o sever a východ Čech aneb "učeň, který se prý motá tam, kam nepatří, tj. mezi inteligenci"

Příspěvky sleduje: 3 turisté
Počet příspěvků: 1 742
Průměrná známka příspěvků: 1,01
Počet přečtení příspěvků: 342 458

Příspěvky uživatele Boris-Jelínek

Počet příspěvků: 1567

Kostel Neposkvrněného Početí Panny Marie na Slezském Předměstí
Kostel Neposkvrněného Početí Panny Marie na Slezském Předměstí
Kostel
Na tomto místě se nacházel původně slínovcový pahorek Rožberk (německé názvy: Rosperg v Knize zádušních odkazů z let 1410-1411, Friedenberg na oslavu konce třicetileté války a Kroatenberg podle původu vojáků, kteř…
více »
Železniční stanice Hradec Králové-Slezské Předměstí
Železniční stanice Hradec Králové-Slezské Předměstí
Žel. stanice
Železniční trať z Hradce Králové do Týniště nad Orlicí se přes Slezské Předměstí stavěla v rámci Rakouské severozápadní dráhy na trati č. 020 z Velkého Oseka do Chocně (úsek Velký Osek Chlumec nad Cidlinou byl ode…
více »
Poliklinika II na Slezském Předměstí v Hradci Králové
Poliklinika II na Slezském Předměstí v Hradci Králové
Dům, budova
V polovině 70. let 20. století byla královéhradecká čtvrť Slezské Předměstí jednou z nejrozvinutějších. Žilo zde kolem 35 000 obyvatel. Vedle tří ZDŠ se dokončovala čtvrtá, rozvíjely se a budovaly různé průmyslové…
více »
Řádění vichřice na Pražském Předměstí u Hradce Králové 4. července 1929
Řádění vichřice na Pražském Předměstí u Hradce Králové 4. července 1929
Zajímavost
Tento rok byl z hlediska škod jedním z nejhorších, protože nejdříve šlo o velké mrazy a ohromné přívaly sněhu, které způsobily obrovské závěje, jež uzavřely většinu silnic i železničních tratí, jejichž uvolňování …
více »
Škola v Ruseku
Škola v Ruseku
Dům, budova
Již v 18. století byla v Ruseku v čp. 27 soukromá škola, ve které údajně učil Žid Taussing (psán též ve formě Tausik, Tausek a Tausig); kromě předmětů literárních učil i hudbě, měl dokonce svou vlastní kapelu, ve …
více »
Šrámkův statek v Pileticích
Šrámkův statek v Pileticích
Statek
Na tomto místě stál již před vybudováním tohoto statku roubený objekt, který náležel panskému dvoru, což dokazuje popis smiřického panství z roku 1765 a zápis v josefinském katastru. V roce 1771 obdržel v rámci pr…
více »
Piletice (Hradec Králové)
Piletice (Hradec Králové)
Městská část
Původ pojmenování této vsi není pořádně známý, takže nalezneme mnoho teorií na toto téma. Sám prof. Antonín Profous o tom ve své knize "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. III. díl. M-Ř" …
více »
Piletický potok
Piletický potok
Potok
Tento zregulovaný vodní tok, který byl dříve zván též Pouchovským, o délce 6,2 km vzniká spojením Černilovského a Librantického potoka nad Rusekem. Původně byl zaústěný do Labe nad Městskými lázněmi v Hradci Králo…
více »
Pomník padlým v 1. světové válce v Pileticích
Pomník padlým v 1. světové válce v Pileticích
Pomník
První světová válka si vyžádala životy 12 občanů Piletic (některé prameny hovoří o 13 padlých), a tak i zde se objevil nápad, aby byl zřízen na jejich památku vkusný pomník. Jednalo se o tom, zda bude vybudován nákladem obce, či nějakou společnou akcí. V roce 1923 bylo nakonec ustaveno komité pro postavení památníku padlým v Pileticích, v němž bylo zastoupeno jak vedení obce, t…
více »
Památník Tomáše Bati ve Zlíně
Památník Tomáše Bati ve Zlíně
Památník
hodnoceni 10/10
Památník Tomáše Bati (viz https://pamatnikbata.eu/), otevřený v den prvního výročí jeho tragické smrti 12. července 1933, je nejspíše nejkrásnější stavbou meziválečného Zlína a jeho autor František Lýdie Gahura ve…
více »
Pouchov (Hradec Králové)
Pouchov (Hradec Králové)
Městská část
Pojmenování této královéhradecké čtvrti vysvětluje prof. Antonín Profous ve své knize "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. III. díl. M-Ř" následovně: "Pouchov (v Pouchově, do Pouchova), v…
více »
Krátká připomínka Okrašlovacího spolku na Pouchově
Krátká připomínka Okrašlovacího spolku na Pouchově
Zajímavost
Ve 2. polovině 19. století začaly z iniciativy místních lidí vznikat spolky, jejichž náplní bylo: zvelebování veřejného prostoru pomocí výsadeb stromořadí, parků a sadů; péče o udržování veřejné čistoty a pořádku; ochrana a obnova místních památek; pořádání přednášek, různých kulturních, společenských a vzdělávacích akcí, výstav a vydávání rozličných publikací a jejich fungován…
více »
Pomník Josefa Dobrovského v Praze
Pomník Josefa Dobrovského v Praze
Pomník
Jméno Josefa Dobrovského se zapsalo do dějin českého státu i jazyka nesmazatelným písmem, neboť tento "modrý abbé" stvořil jak vědeckou mluvnici češtiny, tak se stal průkopníkem slavistiky, bojoval proti předsudků…
více »
Kostel sv. Pavla, apoštola na Pouchově
Kostel sv. Pavla, apoštola na Pouchově
Kostel
Kvůli stavbě pevnosti byl roku 1778 zbořen kostel sv. Pavla na Mýtském podměstí, dnešním Slezském Předměstí, a místo něj byl na Pouchově o 2 roky později založen kostel, který byl zasvěcen témuž patronovi. Návrh kostela vypracoval stavitel Václav Runkas. Dva menší oltáře a dva zvony ze zbouraného kostela byly odvezeny na Nový Hradec Králové, cihly pak byly odváženy na Pouchov a…
více »
Funkcionalistická zvonice Církve československé na Pouchově
Funkcionalistická zvonice Církve československé na Pouchově
Zvonice
Tento vysoký zděný železobetonový hranol, jehož horní část je ukončena čtverhrannými rohovými sloupky, mezi nimiž je zavěšen zvon, a plochou čtvercovou deskou s dvouramenným křížem, se nachází na rozhraní Velké a Malé ulice. V dolní části na menší desce je uveden letopočet 1930 a pod ním málo zřetelný kalich, symbol Československé církve husitské.Původně bylo toto místo špičkou…
více »
Socha sv. Jana Nepomuckého na Pouchově
Socha sv. Jana Nepomuckého na Pouchově
Socha
Tento světec a jeden ze zemských patronů, mezi jehož nejvýraznější atributy náleží svatozář s pěticí hvězd a kříž s ukřižovaným Kristem na rukou, je na území dnešního Hradce Králové sochařsky nejvíce zastoupen. Př…
více »
Lázeňský park v Lázních Bohdaneč
Lázeňský park v Lázních Bohdaneč
Park
Zdejší lázně byly založeny v roce 1896 Janem Veselým, doplněné byly v letech 1906-1910 Občanskou záložnou a roku 1911 byly převzaté obcí města Bohdanče, kdy byla pardubickým stavitelem J. Novotným vystavěna nová budova lázeňského domu s 20 kabinami, z nichž první polovina byla určena pro muže a druhá polovina pro ženy, a 32 pokoji v 1. poschodí, a to podle návrhu architekta Jos…
více »
Škola v Máslojedech
Škola v Máslojedech
Dům, budova
Od nepaměti docházely místní děti do školy v Hoříněvsi, nejprve do té farní a posléze do obecní. Vzhledem k tomu, že cesta do Hořiněvsi bývala dost daleká a za nepříznivého počasí též těžko schůdná, rozhodlo se ve…
více »
Posvěcení dvojice pomníků padlým v prusko-rakouské válce u lesa Svíbu v Máslojedech v roce 1899
Posvěcení dvojice pomníků padlým v prusko-rakouské válce u lesa Svíbu v Máslojedech v roce 1899
Zajímavost
Krvavé boje o les Svíb během bitvy u Hradce Králové 3. července 1866 jsou všeobecně známé. Z důvodu tak velkých ztrát na jednom místě zde najdeme velké množství různých pomníků a pomníčků. Některé jsou známé více, jiné méně. K těm druhým náleží pomník padlým vojínům 13. praporu polních myslivců a pomník padlým vojínům 26. pěšího pluku. Snad z toho důvodu, že se nenacházejí u žá…
více »
Pohřbívání mrtvých po válce v roce 1866, při němž málem došlo k popravě máslojedských občanů
Pohřbívání mrtvých po válce v roce 1866, při němž málem došlo k popravě máslojedských občanů
Zajímavost
Po ukončení bitvy na Chlumu se začalo s postupným pohřbíváním padlých. Prusové nenechali nikoho ze zajatců či z místních obyvatel na pokoji a nahnali je, aby se pustili do odklízení mrtvol a jejich pochovávání. V …
více »
Jak byla budována silnice z Máslojed do Čistěvsi
Jak byla budována silnice z Máslojed do Čistěvsi
Zajímavost
Máslojedy se již od nepaměti nacházely na rozcestí několika důležitých cest. Podle lidových podání byla nejstarší z nich tzv. „Zelená cesta“, která vedla z Vrchovnice přes kopec „Zámeček“ a využívána prý byla pro …
více »
Amfiteátr Chlum v Lípě
Amfiteátr Chlum v Lípě
Zábava, atrakce
Divadlo v přírodě se na Chlumu hrálo již v 19. století (první zmínka má pocházet ze 6. dubna 1896, kdy tu byl sehrán „Furiant“, ale již o rok dříve se uskutečnil výlet Hospodářsko-čtenářské besedy z Nedělišť do le…
více »
Vranov (České Meziříčí)
Vranov (České Meziříčí)
Panský dvůr
Původně se jednalo o tvrz, u níž byl postupem času vybudován poplužní dvůr. Oboje existovalo již ve 14. století, ale nejspíše bylo ještě staršího původu. O jeho raných dějinách nám nejlépe vypovídá profesor August…
více »
Zderaz (Smiřice)
Zderaz (Smiřice)
Panský dvůr
V místech dnešní Zderazi, jež měla získat svůj název od osobního jména Zderad, bylo živo již v době kamenné, což dokazuje řada nálezů. Na poli mezi cukrovarem a Zderazským dvorem pod železniční tratí byla roku 188…
více »
Stihňov (Skřivany)
Stihňov (Skřivany)
Panský dvůr
Zdejší krajina byla osídlena již v pravěku. V 19. století byly u Stihňova nalezeny pozůstatky osídlení mladší doby kamenné a z mladší doby bronzové, z nichž se nic nezachovalo, pokud nebudeme počítat bronzový meč …
více »
Kostel sv. Jiří, mučedníka v Hněvčevsi
Kostel sv. Jiří, mučedníka v Hněvčevsi
Kostel
Kostel se již od 14. století uváděl jako farní, kdy náležel pod královéhradecký dekanát a archidiakonát. První zmínka o něm pochází z popisu pražské diecéze z let 1344-1350 a prvním zdejším plebánem měl být Havel. Zde se objevuje malá různice, jedni autoři hovoří, že plebán Havel a Chval jsou jedna a táž osoba, ti druzí je mají za 2 různé osoby. V roce 1366 se připomínají Zdisl…
více »
Zřízení pamětní desky JUDr. Janu Podlipnému v Hněvčevsi v roce 1923
Zřízení pamětní desky JUDr. Janu Podlipnému v Hněvčevsi v roce 1923
Zajímavost
JUDr. Jan Podlipný se zapsal do našich dějin hned několikrát – od roku 1880 působil jako advokát v Praze, v roce 1881 se stal členem sboru obecních starších, v letech 1891-1914 byl členem městské rady téhož města,…
více »
Šindelářská věž ve Dvoře Králové nad Labem
Šindelářská věž ve Dvoře Králové nad Labem
Pevnost, opevnění
Když půjdeme Havlíčkovou ulicí směrem k parkovišti ve Věžní ulici, tak nás na jejím konci na pravé straně upoutá kamenná věž, jež je přezdívána jako Šindelářská. Jedná se o jeden z pozůstatků opevnění města, které by mělo pocházet z počátku 14. století, i když někteří autoři jeho původ datovali již o století dříve, avšak prokazatelné důkazy pro tato tvrzení nejsou, takže se mus…
více »
Mariánské poutní místo Hejnice
Mariánské poutní místo Hejnice
Kostel
Hejnice, zvané někdy jako česká "Mariazell", byly sice poprvé zmíněny již v roce 1381, ale na svou slávu si musely počkat až do 2. poloviny 17. století, kdy sem zázračná soška Panny Marie s Jezulátkem lákala davy poutníků, a tudíž díky tomu došlo k jejich hospodářskému rozkvětu. Avšak podle několika pověstí došlo k založení místní poutnické tradice již ve 13. století, což měl d…
více »
Kulturní dům v Březhradě
Kulturní dům v Březhradě
Dům, budova
V obci bylo již delší čas zapotřebí velkého obecního domu, proto bylo v roce 1959 přikročeno k přestavbě a přístavbě obecního domu čp. 45 z konce 19. století, v němž původně žily rodiny koželužského dělníka Antoní…
více »
stránka 4 z 53
« na začátek    < předchozí    2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7    následující >    na konec »

zpět na profil uživatele Boris-Jelínek