Zkamenělý zámek (Starý Karlštejn) u Svratky

Když se vydáme z osady Karlštejn po modré turistické značce (původně však bývala červená, což zmiňuje Jaroslav Novotný ve své publikaci "Nové Město na Moravě a okolí. Turistický průvody" z roku 1929) směrem ke Křižánkám, tak nemůžeme minout lokalitu, jíž se říká Zkamenělý zámek, jež bývala dříve více viditelná, avšak díky lesu je ukryta před zraky návštěvníků téměř dokonale a vystoupí před ně v podobě jakési středověké zříceniny až pomalu na poslední chvíli, o to víc člověka tyto skalní útvary zaujmou. Leží poblíž stejnojmenného vrcholu (783 m n. m.) ve výšce 774 m n. m., i když v posledních letech se objevily v literatuře rozdílné údaje, co se týká jak výšky skal, tak jejich nadmořské výšky.

Podle geologů měly vzniknout při mrazovém zvětrávání rul v období pleistocénu, přičemž mezi těmito skalními bloky vidíme výrazné pukliny, přičemž výška těchto skal přesahuje na některých místech 10 m a tzv. Zámecká věž má dokonce 22 m, k tomu jsou okolní svahy posety balvanovými sutěmi, jež vznikly rozpadem původního a ještě vyššího bloku, z něhož se právě dochovalo to, co vidíme dnes. A krásným doprovodem těchto skalních útvarů je pak zbytek původních smrkových bučin, jež sice nejsou původní, ale přírodě jsou značně blízké.

Vedle přírodního bohatství se však musíme zaměřit i na to, že na své si přijdou též archeologové, kteří tuto lokalitu prozkoumali několikrát, aby tu objevili pravěké hradiště, o čemž se mluví již v knize "Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století. XI. Politický okres Chrudimský" od Dr. Karla Chytila:

"Karlštejn starý či Zkamenělý zámek.

Adámek, Sborník o. h. 54. - Týž, Hradiště Zkamenělý zámek u Hlinska; Památky XIX. 27. (Příložené obrazy vyňaty z tohoto pojednání.)

»Zkamenělý zámek« leží na vrchu na jihovýchod od vesnice Karlštejna; hradiště se stopami osídlení staršího a osídlení z doby knížecí (Obr. 120. až 122.). Běžný název »starý Karlštejn«, jest původu novějšího a vznikl patrně po založení loveckého zámku Karlštejna."

Právě výše zmíněný Dr. Karel Václav Adámek zařadil toto hradiště do řetězu pomezních opevnění, jejichž úkolem bylo strážit obchodní cestu pomezním svrateckým úvalem a svým způsobem též zemskou hranici mezi Čechami a Moravou, i když to je možná spíše zbožné přání autora, protože ta se tolikrát v historii proměnila, stejně tak jako hranice s jinými zeměmi království Českého. Avšak toto hradiště je pozoruhodné tím, že na pravěké neolitické hradiště navázalo podobné opevnění v době železné a nakonec se proměnilo v hradiště rané doby knížecí, což potvrzuje řada nálezů, zejména však keramika a její střepy, což bývá takto obvyklé. Například úlomek hlavy býčka, o němž se soudí, že býval ozdobným držadlem nebo součástí ucha velké nádoby.

Od těchto autorů se pak dostala tato místa do další vědecké literatury, např. knihy "Čechy za doby knížecí. Svazek 1. Část archaeologická", v níž ji Josef Ladislav Píč popisuje takto: "Zkamenělý zámek u Hlinska. Nad obcí Karlštejnem na strmém pahorku jsou dvojí polokruhové valy s dvojím příkopem, uvnitř hradiště jsou skupiny skalní; nalezeno tu hojně keramiky hradištné a kamenný mlat a pazourek. - Fr. Zakrejs, Pam. VIII., 463. - Vocel, Pam. VIII., 325. - K. Adámek, Pam. IX., 250, XIX., 27, XXI., 630. Chrudimsko 4."

K tomu ještě dodejme to, že první archeologické výzkumy se tu provedly v letech 1887, 1889 a 1890, kdy se tomuto úkolu nejprve věnovala trojice obyvatel Moravských Křižánek, jež obdržela povolení vlastníka velkostatku kníže Thurn-Taxise, k nimž se posléze připojili říšský a zemský poslanec Karel Adámek a JUDr. K. V. Adámek, oba z Hlinska. Díky nim tedy bylo objeveno 85 m dlouhé a 55 m široké hradiště, které bylo obehnáno dvojitými valy, na jedné straně dobře rozeznatelnými, na druhé pak zavalenými balvany z přilehlých skal. Právě tato místa pak sloužila k úkrytům místního obyvatelstva ve válečných obdobích, jak za husitské revoluce, tak zejména za třicetileté války. Že zde muselo dojít též k nějakému boji, to dosvědčují nálezy zbytků šípů, jež byly rozesety v různých směrech. Protože se však žádné listinné záznamy o tomto nedochovaly, začaly vznikat různé legendy a pověsti, jež se sem vážou, např. Teréza Nováková vypravovala o tudy vedoucí stezce kolem Zkamenělého zámku, kterou dobře již od dávných dob znali čeští vojáci a využívali ji k úniku před nepřítelem nebo naopak k jeho zaskočení a vítězství nad ním. Zkamenělý zámek spolu s nedalekými Perníčky se však objevují rovněž v románu "Zlato v ohni" od Václava Vlčka, jenž se odehrává za prusko-rakouské války a ve stati Karla Adámka "Na staroslovanském hradišti" v "Naší mládeži" z roku 1891. Podle jedné lidové pohádky měl však Zkamenělý zámek obývat čert.

Není tedy divu, že se tato významná geologická a archeologická lokalita, od 2. poloviny 18. století nazývaná jako Starý Karlštejn (po roce 1776, kdy v nedalekých lesích postavil majitel rychmburského panství Filip hrabě Kinský lovecký zámeček Karštejn; prý odvozenina od původního německého pojmenování Kahlstein) a od 2. poloviny 19. století turisticky navštěvovaná (např. 22. července 1883 výlet TJ Sokol Hlinsko), dočkala památkové ochrany, k čemuž došlo 2. června 1977, kdy byla prohlášena za chráněný přírodní výtvor, jenž byl 16. dubna 1987 nově vymezen a k 1. červnu 2004 prohlášen Správou CHKO Žďárské vrchy za přírodní památku o výměře 3,0618 ha. Ta ještě prošla změnami ke 20. květnu 2025, kdy byla nově vyhlášena (viz https://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?SHOW_ONE=1&ID=915).