TURISTIKU PODPORUJÍ
60 953 turistů a cestovatelů
105 126 výletů, turistických cílů, tras a cestopisů
1 213 627,- odměny za články
Moje oblíbené
 Travel blog HKregion Tipy a novinky Chaty a chalupyChaty a chalupy  Mapa Náchoda

Náchod leží na řece Metuji na úpatí Orlických hor v oblasti Kladské pomezí. Náchod má přibližně 20 tis. obyvatel. Dominantou města je Náchodský zámek, který se tyčí nad městem.   

TIP:
  Tipy na výlet (137)   
   Trasy okres Náchod (139)
> Do přírody   > Na kole   > Na kole 
> Cyklotrasy   > na běžky   > Pěší trasy  
Vyberte, co Vás zajímá v oblasti Evropa
Tipy na výlet vybrat: vše / nic
 ↓ 
Druh vybrat: vše / nic
Do přírody
Na golf
Na hory
Na kole
Se psem
Vinařská turistika
Za gastronomií
Za kulturou
Za sportem
Náročnost vybrat: vše / nic
Pro zdatnější
Romantika
Rodina s dětmi
Délka vybrat: vše / nic
Vycházka - půldenní
Celodenní výlet
Putování (více dnů)
Turistické cíle vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava vybrat: vše / nic
Autobusová zastávka
ŽST
Letiště
Žel. stanice
Města, obce, vesnice vybrat: vše / nic
Hlavní město
Městečko
Město
Městská část
Městys
Místní část
Náměstí
Osada
Přístav
Samota
Ulice
Vesnice
Ostatní vybrat: vše / nic
Bivak
Hraniční přechod
Infocentrum
Nordic walking point
Ostatní
Turistická známka
WebKamera
Zajímavost
Památky a muzea vybrat: vše / nic
Hrad
Zámek
Zřícenina
Trosky
Kaple
Klášter
Pomník
Kříž
Chata
Muzeum
Bouda
Kostel
Památník
Měšťanský dům
Salaš, koliba
Letohrad
Farma
Hřebčín
Zámeček
Tvrz
Skanzen
Hradiště
Rotunda
Statek
Dům, budova
Chrám
Hřbitov
Hradby
Lapidárium
Kašna
Socha
Boží muka
Hrádek
Panský dvůr
Rychta
Pevnost, opevnění
Radnice
Drobné památky
Mešita
Synagoga
Příroda vybrat: vše / nic
Hora
Kopec
Štít
Vrchol
Jezero
Potok
Pleso
Rybník
Vodopád
Propast
Minerální pramen
Jeskyně
Krasový útvar
Údolí
Skalní útvar
Jezírko
Řeka
Říčka
Pohoří
Údolí, dolina
Kaňon
Sedlo
Travertíny
Planina
Hřeben
Louka
Pramen
Kámen
Zahrada
Rašeliniště
Slatě
Památný strom
Přírodní park
Ostrov
Sopka
Pobřeží
Poušť
Park
Rokle
Přírodní památka
Vodní nádrž
Studánka
Soutěska
Tůň
Pláž
Poloostrov
Bažina, mokřady
Sport a rekreace vybrat: vše / nic
Lázně
Rekreační oblast
Koňská stezka
Aquapark
Letovisko
Koupaliště
Ledovec
Ski areál
Golf
Půjčovna lodí
Cyklo bar - hospůdka
Cyklo shop - servis
Potápění
Zábava, atrakce
Půjčovna kol
Vinařský cíl
Technické zajímavosti vybrat: vše / nic
Důl, štola, šachta
Elektrárna
Jez
Lanovka
Mlýn
Most
Přehrada
Rozhledna
Technická památka
Zvonice
Výletní místa a parky vybrat: vše / nic
CHKO
Chodník, naučná stezka
Národní park
Odpočinkové místo
Orientační bod
Poutní místo
Rezervace
Rozcestí
Turistická trasa
Turistické destinace
Vyhlídka
Výletní místo
ZOO a botanické zahrady vybrat: vše / nic
Arboretum
Botanická zahrada
ZOO
Trasy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Typ vybrat: vše / nic
Autem
Balónem
Běžecká trasa
Běžky
Cyklotrasa
Golf
In line brusle
Pěší trasa
Po vodě
Ski areál
Náročnost vybrat: vše / nic
Malá náročnost
Střední náročnost
Velká náročnost
Cestopisy vybrat: vše / nic
Tipy a novinky vybrat: vše / nic
Rady a tipy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava
Jídlo a ubytování
Ostatní
Peníze a ceny
Práce a život
Zdraví a bezpečnost
Moje dovolená vybrat: vše / nic
 ↓ 
Kdy jsme jeli vybrat: vše / nic
Jaro
Léto
Podzim
Zima
Délka dovolené vybrat: vše / nic
Méně než 1 týden (do 6 dní)
1 týden (7-9 dní)
Delší než 1 týden (10-12 dní)
2 týdny a více (13 a více dní)
S kým vybrat: vše / nic
Rodina s dětmi do 5-ti let
Rodina s dětmi do 10-ti let
Rodina s dětmi 10-18 let
S partnerem
S přáteli
Typ vybrat: vše / nic
Pobyt
Aktivní dovolená
Poznávací dovolená
Eurovíkend
Plavba
Prodloužený víkend
Zaměření vybrat: vše / nic
K moři
Na lyže
Za zábavou a poznáním
Do přírody
Na hory
Cyklo
Se psem
Na vodu
Aerobic
Golf
Wellness
Potápění
Za kulturou
Zábavné parky
Aquaparky
Gastronomie
Jak jsme jeli vybrat: vše / nic
Autem
Autobusem
Letadlem
Lodí
Jinak
Jak a kde jsme bydleli vybrat: vše / nic
Dům / rekreační objekt
Kemp
Apartmán
Hotel / Penzion
Stravování na dovolené vybrat: vše / nic
Vlastní
Snídaně
Večeře
Polopenze
Plná penze
All Inclusive
Ultra all inclusive
Fotogalerie vybrat: vše / nic
zobrazit výsledky

Jak v Litoboři málem stál husitský kostel

Turistické cíle Zajímavost

Litoboř (14.1.2019)
Litoboř (14.1.2019)  •  Fotografie (2)  • Foto: BorisJ.
Litoboř (14.1.2019)

Období po 1. světové válce bylo ve znamení vzniku Československé republiky, čehož se rozhodla rovněž využít část pokrokově myslících římskokatolických kněží k odtržení od mateřské církve a založení nové církve - Církve československé. Tehdy byl tento krok všeobecně podporován. Buďto byl jejím členům přiklepnut v obci dosavadní katolický kostel, případně ho sami obsadili a poté se ho snažili přes úřady a soudy udržet, nebo se rozhodli pro stavbu vlastní modlitebny.

Podobně tomu bylo ve Slatině nad Úpou, kde byla místní obec této církve založena po přednášce faráře Hynka Širokého, která se uskutečnila 2. února 1921 ve zdejší škole. Největší zásluhu na tom měli členové slatinské TJ Sokol, z nichž někteří byli tak radikální, že chtěli převzít boušínský kostel, ale s tím většina z nových příslušníků Církve československé zásadně nesouhlasila. Když se odtrhnout od starých pořádků, tak úplně a se vším všudy! Navíc vyvolávat další spory s římskokatolickými spoluobčany by nic dobrého nepřineslo.

Od následujícího roku vykonával duchovní správu ve Slatině nad Úpou červenokostelecký farář Václav Zeman. Vedení obce i učitelský sbor jí vyšli vstříc, takže své bohoslužby mohla vykonávat každou druhou neděli v měsíci v propůjčené třídě zdejší obecné školy, což se však nelíbilo místním římským katolíkům, jež byli vedeni boušínským farářem P. Antonínem Svatošem. Podle nich byla škola zřízena nákladem všech poplatníků, i těch katolických, a to výhradně pro školní účely a ne proto, aby se v budově konaly nějaké bohoslužby.

A tak se slatinští a litobořští příslušníci Církve československé začali poohlížet po novém místě, kde by své obřady mohli bez problémů vykonávat. Nakonec došli k závěru, že bude nejlépe si vybudovat vlastní modlitebnu. Protože jich byl dostatek, tj. 370 z 970 obyvatel obce (bez příslušníků obce Litoboře), rozhodli se zřídit si v obci Husovu kapli. Důvodů k tomuto kroku však bylo mnohem více, protože rozporů s římskými katolíky bylo bezpočet. Jedním z největších však bylo to, že obec měla jediné pohřebiště, a to u boušínského kostela. Zdejší farář však s nelibostí nesl, že zde mají být pohřbíváni rovněž nevěřící, a tak tomu všelijak bránil a pro zemřelé příslušníky Církve československé uvolnil pouze ta místa, kde bývali podle tradice pohřbíváni sebevrazi. Vedle toho si neustále na novou církev stěžoval, příslušníky své církve varoval, že jim husité chtějí kostel zabrat a když náhodou někdo z nich zavítal na Boušín, vždy uklízel svícny a církevní roucha, aby prý nebyly odcizeny touto lůzou. Aby nezvítězili husité v obci, tak stál u zrodu čtveřice římskokatolických spolků, mezi něž náležely zejména: sdružení katolických rodičů a orelská jednota.

Obec se tehdy rozdělila na dva tábory. Z toho je vidět, co dokáže náboženská řevnivost v praxi. V obci samé se těžce hledalo místo pro postavení Husovy kaple, protože většina členů Církve československé neměla nějaké velké polnosti a navíc se nerozkládaly na nějakém reprezentativnějším místě, který by si tento objekt zasloužil. Trn z paty jim nakonec vytrhl litobořský rolník Emanuel Konvalinka z čp. 27, jenž nabídl církvi svůj pozemek o výměře 4 021 m2, na němž stály zbytky vyhořelého domu, a to úplně zdarma. Navíc se toto místo nacházelo tam, odkud by bylo vidět z celého okolí a chystaná kaple by se tak stala dominantou obce, jakýmsi symbolickým majákem nových pořádků.

16. prosince 1922 byla sepsána v České Skalici trhová smlouva a pozemek připadl Církvi československé. Rovněž bylo konstatováno, že zbytek zděných štítů, zdí a trčícího komína může být využit jako stavební materiál, čímž by se rovněž nemalá částka ušetřila. Následně byla vyhlášena sbírka mezi místními obyvateli a mezi ostatní obce Církve československé mířila výzva se žádostí o pomoc, aby jim podaly pomocnou ruku a posílili slatinské věřící nějakými sbírkami při pořádání zábav, divadel, večírků a různých slavností.

Protože bylo na účtu sbírky nashromážděno již určité jmění, rozhodli se Slatinští, že 3. června 1923 slavnostně položí v Litoboři základní kámen vlastní modlitebny. Tehdejší účast byla opravdu velkolepá, neboť se zde sešlo na 8 000 lidí. Ráno v 7.00 hod. hrála hudba po obci budíček (původně měl být zahrán již o hodinu dříve) a v 10.00 hod. byla odsloužena mše nad Čechovou lípou na pozemku Jana Řeháka z čp. 1 (oproti programu opět o půl hodiny později). Odtud pak po 14.00 hod. vyšel slavnostní průvod s hudbou a 7 prapory (1 bílý s červeným kalichem, ostatní černé s červeným kalichem) a ve čtyřstupech zamířil skrz celou obec do Litoboře. Čistý výnos této akce, na jejímž pořádání nic nezkazila ani neúčast zakladatele a vůdčí osobnosti nové církve ThDr. Karla Farského (omluvil se pro nemoc), obnášel 11 000 Kč (vstupné činilo 3 Kč).

Tehdejší atmosféru krásně dokresluje článek, který vyšel v "Českém zápasu" 22. června 1923: "Husova modlitebna. (Z Červeného Kostelce.) Náboženská obec CČS konala dne 3. června ve Slatině nad Úpou slavnost kladení základního kamene k Husově modlitebně, spojenou s táborem lidu. Z blízka i z dáli přispěchali bratří a sestry. Průvod, v jehož čele radostně vlály státní a husitské prapory, s hudbou bral se pohorskou vesničkou Slatinou a imponoval svou mohutností. Vyšňořily se ty malé, prosté chaloupky, zazářily národními barvami v usměvavém slunci střechy doškové, zatím co z pyšných domů zatvrzelých pokrytců pronikavé zraky s úžasem a v němém obdivu sledovaly ve čtyřstupech postupující lid, čítající na 8000 hlav. Na táboru pak, který zahájil předseda Rady st. z Č. Kostelce br. Aug. Štěpánský, na 10.000 lidí naslouchalo krásné řeči br. Tichého, duch. správce z Radhoště a přesvědčivým slovům br. Dlouhého-Pokorného, duchovního správce z Prahy. Tábor ukončil poděkováním všem účastníkům místní duch. správce br. Zeman z Č. Kostelce, načež přečetl pozdravný telegram panu presidentovi, biskupu br. Dru Farskému a nově zvolenému biskupu diecése východočeské br. G. Procházkovi. Provoláním »zdaru« našemu presidentovi a republice a zapěním národních hymen tábor lidu skončen. - Děkujeme tímto všem, kteří přišli jste v kraj náš s nadšením pro věc spravedlivou. Dík náš voj. sup. br. Ant. Jaklovi, který vykonal ve Slatině v neděli ráno bohoslužby s promluvou, která zanechala v posluchačích hluboký dojem. Dále dík náš i br. Širokému, duch. správci z Kolína, který s ochotou vykonal slavnostní bohoslužby v Červ. Kostelci. Že dostavili se i bratří a sestry z okolí, naplňuje nás radostí a všem upřímný dík za návštěvu, zvláště br. Faltovi z Náchoda, br. Fišerovi ze Studnice, br. Kelnerovi ze Rtyně a br. Lánovi z Úpice. Za svou svatou povinnost pokládáme si ještě vyjádřiti upřímné »Zaplať Bůh« bratru Konvalinkovi, legionáři a rolníku v Litoboři, jakož i jeho manželce za darování pozemku i s materiálem k této modlitebně. A onečně i dík náš nese se k tomu, který vlastně byl původcem myšlenky na stavbu vlastního stánku božího, bratru Breitrovi, horlivému čtenáři a vykladateli bible svaté. Kéž Pán žehná všemu dalšímu podnikání našemu!"

Ze stavby však nakonec kvůli nedostatku financí a některým dalším problémům v osobní rovině sešlo a sám kámen byl později odsud odvezen. Pozdě si totiž místní uvědomili, co je to získat peníze na tak velkou věc, neboť drobnými příspěvky bez větší pomoci nemohlo k realizaci této věci dojít. O jaké částky se jednalo, to opět dokresluje "Český zápas", když 17. srpna 1923 přinesl čtvrtletní informaci o darech na stavbu kaple: "Slatina nad Úpou. Na stavbu »Husovy kaple ve Slatině n. Úpou dále přispěli: br. Posejpal Boh., Slatina n. Úp. 30 Kč; nejmenovaná sestra z Č. S. 100 Kč; br. Kavka, hostinský, Třebešov 20 Kč; br. K. Lokvenc, čet. strážm. ze Slatiny n. Úp. 20 Kč; Jos. Svatoň, rolník, Litoboř 20 Kč; br. Středa Jan k uctění památky své zesnulé ženy 50 Kč. Všem dárcům nejsrdečnější dík! Dále prosíme br. rady starších o rozprodání bloků cihel po 1 Kč na stavbu naší modlitebny, které na požádání zašle »Sbor důvěrníků církve čsl. ve Slatině n. Úpou«." Nakonec byla alespoň vystavěna ve Slatině nad Úpou dřevěná zvonička, i když to byla až příliš chudá náplast na neuskutečněný sen vlastní kaple či kostela.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor (50.449, 16.017)
Poslední aktualizace: 15.12.2021
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Datum a čas:
Odkud:
Kam:
Autor: BorisJ.
Kvalita příspěvku:    
Hodnotit kvalitu příspěvku
Sdílet s přáteli
Byl jsem zde!
Zapamatovat

Litoboř

Vyhledání vlakového spojení
Datum a čas:
Odkud:
Kam:
4,8km od místa

Příspěvky z okolí Jak v Litoboři málem stál husitský kostel

Litoboř
Litoboř
Vesnice
Tato obec, jejíž pojmenování se v průběhu času mnoho nezměnilo (v roce 1369 Lythoborz, roku 1399 Litoborz, v roce 1630 Lytoborz, roku 1694 Lytoborž, v roce 1790 Litoborž; znamenající Litoborův či Lutoborův dvůr), …
0.3km
více »
Litoboř - Úpice - Malé Svatoňovice
Litoboř - Úpice - Malé Svatoňovice
Trasa
"Proboha, co chcete dělat v takový díře?! A jó, vy jste turisti, tak to jó." Takto nás přivítal postarší řidič autobusu, do kterého jsme jako jediní pasažéři nastoupili u nádraží v České Ska…
0.3km
více »
Tvrz Turyň v Litoboři
Tvrz Turyň v Litoboři
Zajímavost
Tato tvrz vznikla v dávných dobách na příkrém ostrohu nad tokem Zlámaného potoka, který je dnes nazýván jako Hluboký, a jeho bezejmenného přítoku. Ze tří stran je dodnes obklopen lesem, jen severozápadním směrem s…
1km
více »
Zvonička Církve československé ve Slatině nad Úpou
Zvonička Církve československé ve Slatině nad Úpou
Zvonice
Vznik Československa byl spojen též se změnou náboženských poměrů. Římskokatolická církev byla symbolem starých poměrů, a tak se všude zakládaly sbory nově vzniklé Církve československé, dnešní Církve československé husitské. 2. února 1921 uspořádal ve zdejší škole přednášku Hynek Široký, na níž se rozhodli někteří místní sokolové přestoupit k Církvi československé, jejíž ducho…
1.2km
více »
Dům čp. 133 ve Slatině nad Úpou
Dům čp. 133 ve Slatině nad Úpou
Dům, budova
Tato roubená stavba o "tradičních" 3 průčelních okenních osách se sedlovou střechou (označovaná jako Vlčkův dům, dům pana Vlčka či dům Josefa Vlčka) je umístěna ve svahu nad Slatinským potokem, přičemž přízemí, je…
1.2km
více »
Slatina nad Úpou
Slatina nad Úpou
Vesnice
Slovo Slatina značí bažinu, bahno nebo močálovitou půdu (slatina - slaná voda) a pochází z litevského „saltynis“, což znamená pramen. Nejstarším místem obce je osada Boušín, o jejímž kostele, při kterém se nacháze…
1.3km
více »
Vysoký Tábor
Vysoký Tábor
Kopec
Biblická hora Tábor, na níž mělo podle křesťanské tradice dojít k proměnění Ježíše Krista (viz http://catholica.cz/?id=3578), inspirovala svým názvem pojmenování řady našich kopců, ale nejen těch. Jeden z nich se …
1.3km
více »
Březina
Březina
Kopec
Jedná se o mírné návrší na jih od Slatiny nad Úpou, jehož vrchol dosahuje nadmořské výšky 406,8 m n. m. Zdejší pozemky bývaly od nepaměti vlhčí než ty okolní, takže se jich využívalo zejména jako pole a část zůstá…
1.3km
více »
Dům čp. 103 ve Slatině nad Úpou
Dům čp. 103 ve Slatině nad Úpou
Dům, budova
Slatina nad Úpou je velmi bohatá na historický odkaz v oblasti lidové architektury, zejména pokud jde o roubené stavby z 18. století, ke kterým patří i chalupa čp. 103, i když oproti původnímu stavu došlo k řadě z…
1.3km
více »
Slatina nad Úpou
Slatina nad Úpou
Vesnice
Obec Slatina nad Úpou leží severním směrem od města Česká Skalice a na pravém břehu řeky Úpy. Od východního okraje obce se rozprostírá oblast Babiččina údolí. Jižním směrem se nad obcí zvedá kopec Březina ( 406 …
1.4km
více »
Pomník padlým v 1. světové válce ve Slatině nad Úpou
Pomník padlým v 1. světové válce ve Slatině nad Úpou
Pomník
První vzpomínkou na ukončení 1. světové války a zároveň oslavou nově vzniklé Československé republiky byla slavnost zasazení Lípy Svobody u čp. 25, k níž došlo 13. dubna 1919 a měla ji na starosti místní TJ Sokol. Bohužel ještě v témže roce uschla a tak byla na jejím místě o rok později vysazena jiná lípa. Následně se začalo přemýšlet nad tím, zda by nebylo dobré vybudovat pomn…
1.4km
více »
Slatina nad Úpou - dřevěná zvonice
Slatina nad Úpou - dřevěná zvonice
Zvonice
Roubená zvonice ve Slatině nad Úpou, pocházející z roku 1682. Postavit ji nechal kníže Piccolominy. V roce 2008 prošla velkou opravou Více se o tomto krásném objektu dočtete na výše uvedeném odkazu. Přes Slatinu nad Úpou prochází trasa https://www.turistika.cz/turisticke-trasy/detail/okolím-babiccina-udoli.
1.5km
více »
Podél Zlámaného čili Hlubokého potoka
Podél Zlámaného čili Hlubokého potoka
Fotogalerie
Takhle vypadá tento potok vždy na jaře nebo po velkých deštích. Pro mě, který zrovna nemusí nynější vyšší teploty a dusno, je to místo krásné procházky, kde je svěží vzduch a vůbec krásně, a to zejména pod tzv. Zl…
1.6km
více »
Barunčina vyhlídka
Barunčina vyhlídka
Vyhlídka
Vyhlídka jejíž jméno potvrzuje příslušnost ke kraji Boženy Němcové se nachází cca 300 metrů od silnice ve směru Hořičky - Libňatov. Z vyhlídkového místa se nabízí výhledy zejména na Polské stolové hory Bor a Hejšo…
1.6km
více »
Barunčina vyhlídka u Hořiček
Barunčina vyhlídka u Hořiček
Tipy na výlet
Jak název vyhlídky napovídá jedeme do kraje Boženy Němcové, k Barunčině vyhlídce, která se nalézá severně od Hořiček. Barunčina vyhlídka se nachází cca 300 metrů od silnice ve směru Hořičky - Libňatov.  Z místa se…
1.6km
více »
turistické rozcestí u Červeného mostu
turistické rozcestí u Červeného mostu
Rozcestí
Turistický rozcestník, který se nachází nedaleko tzv. Červeného mostu přes řeku Úpu, ukazuje turistům cestu do dvou směrů. Po červené značce ve směru Chvalkovice, Větrník, Malá a Česká Skalice, Ratibořice, Bílý most, Pohodlí - Slatinský mlýn, Boušín, Havlovice, Podhradí, Rtyně v Podkrkonoší a po značce modré ve směru Chvalkovice, Hořičky, Litoboř - rozcestí pod Rýzmburkem,…
2.1km
více »
Jak knížepán do Boušína na poutní slavnost nedojel
Jak knížepán do Boušína na poutní slavnost nedojel
Zajímavost
U turistického rozcestníku u Slatinského mlýna si každý všimne malé kapličky, která má připomínat více než tři sta let starou událost. Jak se praví v kronice obce Slatina nad Úpou, jel tudy 2. července 1694 kníže Vavřinec Piccolomini v kočáře taženém šesti koňmi. Kníže měl namířeno, a jistě se i těšil, na poutní slavnost do Boušína. Když přejížděl most přes Úpu, propadl se s…
2.1km
více »
Špetlův buk
Špetlův buk
Památný strom
Torzo tohoto nádherného stromu potkáte na okraji lesa nedaleko Boušína. Prochází kolem něho zelená turistická značka, cyklotrasa č. 4090 a Naučná stezka zvaná Justýnčina stezka, která zde má…
2.2km
více »
Slatinský mlýn
Slatinský mlýn
Rozcestí
Slatinský mlýn je rozcestí turistických tras v oblasti Babiččina údolí. Rozcestí najdeme u východního okraje obce Slatina nad Úpou a u budovy Slatinského mlýna. Nedaleko rozcestí je prostorné parkoviště, kde můžem…
2.2km
více »
Hořičky
Hořičky
Kostel
Hořičky jsou připomínány poprvé v r. 1357 jako samostatné zboží rytíře Ludgera z Hořiček. Na počátku 15. století se staly Hořičky součástí litobořského panství a později patřily k panství Rýzmburskému. Spolu s ním…
2.2km
více »
Rýzmburk
Rýzmburk
Zřícenina
Zřícenina hradu Rýzmburk se nachází v půvabném údolí řeky Úpy nedaleko Žernova na Náchodsku v Královéhradeckém kraji. Z hradu se do dnešních dnů dochovaly pouze zbytky podsklepené brány, hradeb a valeně klenutýc…
2.6km
více »
Naučná stezka Jakuba Míly
Naučná stezka Jakuba Míly
Tipy na výlet
Oblast zvaná Kraj Boženy Němcové nám k výletům nabízí nespočet krásných míst. Nejznámější a nejnavštěvovanějším místem je zcela jistě oblast Babiččina údolí. A právě částí tohoto krásného kraje nás provede Naučná …
2.6km
více »
Boušín
Boušín
Osada
Boušín je malá osada rozkládající se v oblasti Babiččina údolí na pravém břehu řeky Úpy a východně nedaleko obce Slatina nad Úpou. Ve středu osady stojí kostel Navštívení panny Marie pocházející ze 14. století, …
2.6km
více »
Rýzmburský altán
Rýzmburský altán
Vyhlídka
Rýzmburský altán je hezké a zajímavé místo, které se nalézá na skalním ostrohu nad řekou Úpou v severní části Babiččina údolí. Altán dal v roce 1798 postavit otec Kateřiny Zaháňské, vévoda Petr Kurónský. Ke stavbě…
2.6km
více »
Viktorčin splav
Soutěž 1 bod
www.turistikaprozivot.cz
Viktorčin splav
Jez
Viktorčin splav je dalším symbolem děje, který známe z filmu a knížky Babička. Právě zde měla šílená Viktorka hodit své děťátko do řeky Úpy a pak na toto místo chodit zpívat ukolébavky. Současný splav již není ten…
3.4km
více »
Babiččino údolí
Babiččino údolí
Zajímavost
Babiččino údolí je velice půvabné místo rozprostírající se v údolí řeky Úpy nad vesničkou Ratibořice, ležící nedaleko České Skalice. Bylo pojmenováno podle známého díla Babička spisovatelky Boženy Němcové, kter…
3.5km
více »
Pomník Babička s vnoučaty
Soutěž 1 bod
www.turistikaprozivot.cz
Pomník Babička s vnoučaty
Pomník
Mezi symboly Babiččina údolí patří pomník Babička s vnoučaty. Základní kámen pomníku byl, za účasti spisovatele Aloise Jiráska, položen u příležitosti 100 výročí narození Boženy Němcové dne 25.7.1920.  Autorem pom…
4km
více »
Babiččino údolí
Babiččino údolí
Tipy na výlet
Přibližně na půli cesty mezi Dvorem Králové nad Labem a Náchodem se nachází obec Česká Skalice, kde se nachází státní zámek Ratibořice a Babiččino údolí, autobusem se dostanete do stanice Zlíč cca 1,5km, a vlakem …
4.1km
více »
Ratibořice
Ratibořice
Zámek
Empírově upravený barokní zámek Ratibořice, známý z díla spisovatelky Boženy Němcové ?Babička?, leží v údolí řeky Úpy, nazvaném Babiččino údolí. Zámek se nachází na Náchodsku v Královéhradeckém kraji, nedaleko m…
4.4km
více »
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. další informace