Žíželeves (Hořiněves)

Zdejší lokalita byla osídlena již v době kamenné. Nalezené kamenné nástroje, např. z roku 1861, byly nejprve uloženy v místní škole, později se dostaly do sbírek královéhradeckého a jaroměřského muzea. Vrtaný mlat z Žíželevse se objevil též na archeologické výstavě v Hradci Králové roku 1879. Některé objevy zase náleží do mladší doby hradištní.

Sama obec, která byla poprvé zmíněna v roce 1355 (některé zdroje uvádějí rok 1354) v souvislosti se zdejším kostelem, který tehdy stál v místech, kde dnes stojí knihovna čp. 42, má opravdu zvláštní název, který však nemá nic společného se žížalami, jak by se nohlo zdát. Mělo by jít o odvozeninu od osobního jména Žužel, jež vzniklo ze starého podstatného jména žúžel, které v širším významu označovalo vše živé, co leze po zemi. Jiné zdroje hovoří o bájném zakladateli Žíželovi. Další prameny operují se staroslovanským slovem žiži, které je spojováno s ohněm a žárem, což je nejpravděpodobnější, protože tato ves vznikla vypálením původního lesa. Pokud se opět podíváme do díla prof. Antonína Profouse, tak se dozvíme toto:

"Žíželeves (lid. Žiželoves, žiželovskej, žiželoveskej), ves 11 km zjz. od Jaroměře: 1354 fideiussorio ..Borniconis de Zuzelewes, Sedl. z A. korunního v Praze (Kr. 50); 1355 ad present. Benonis ..de Zyzeleues, ad eccl. in Zyzeloues, ..exec. pleb. de Horzienieues, LC. I/1, 23; 1366 in v. Wrchownicz, ..in Zizyeliwes, LEr. I, 59/120; RDP. 91 dec. Gradicen.: r. 1369-1384 Zuzelewess, 1385 - c. 1405 Zizelewess; 1412 ad eccl. in Zyzelewes, ..exec. pleb. in Cztiborzicz (!), LC. VII, 45; 1469 v Žiželevsy, Kapras Bydž. 263/780; 1495 Sovětice ves, Žiželeves, ..Břiez ves, RT. II, 472 H 9; 1496 Vilantice, Žiželeves, Rožnov, RT. I, 185; 1544 (1510) děd. své w Rzesstiowie polovice zámku, ..w Zezelowsy dry km., ..Maniowicze ves celú, DZ. 2 K 26; 1548 díl Václava Korduli z Slaupna; kladu k dílu zizieleskemu (!) it. ves Zizielewes, it. ves Gerzyczky celou, DZ. 49 G 18; 1636 mčko Smiržicže, ..Žižielowes, Rodow, DZ. 145 D 24; 1651 Zizulowes, AMV.-R 109; 1654 Zižielowes (p. Smiřice), BR. 12/939; 1661 Lippa, Žiželowes, Pless, DZ. 74 F 27; 1790 Hft Horženiowes: Žiželowes, Žiželewes, Zuzelewes, Schal. XV, 46/3; 1836 Žiželowes, Som. IV, 61; 1848 Žíželoves, PalP. 137; úř. 1854 Žiželoves.

Jm. Žúželeves = Žúželova ves. - V stč. žúžel(a) = ʽhmyz, ještěr, mravenec, plazʼ, Šimek Sl. 236 a Klaret II, 532, zuzala, Mand. 22, Geb. mat. Srov. pol. MJ. Żużel, Słow. XIV, 870, Zuzel, Żużoły, Kozier. Bad. VII, 291; sch. MJ. Žuželj, Žužela, maked. Žuželjica, Rečnik 532."

Od roku 1329 vládla na místní tvrzi Příba, vdova po Jiříku Hustířanském. Roku 1425 byla žíželevská tvrz s celým okolím vypleněna a zkáze neušel ani kostel, jenž byl později opraven, ale po požáru v roce 1769 zbořen. Roku 1495 byl vlastníkem vsi Hašek Střížek z Hustířan, který ji o 3 roky později prodal Mikuláši mladšímu Trčkovi z Lípy a Lichtenburka. Následně byla odprodána od smiřického panství k Velkému Vřešťovu. Při dělení tohoto panství, k němuž došlo v letech 1545-1546, připadla jako příslušenství Vřešťova bratřím Janovi a Hynkovi Kordulům ze Sloupna. V roce 1548 získal Žíželeves Václav Kordule ze Sloupna, jenž tu postavil tvrz, která se poprvé připomíná roku 1559, kdy ji s celým statkem zdědil Václavův syn Purkart starší Kordule ze Sloupna, jenž spojil tento statek se svým sádovským panstvím. V roce 1563 odsoudili v Hořicích Jana Žida, úředníka na Žíželevsi, aby „pro nenáležité ruky prostřelení dal Jakubovi Bičišti 100 kop grošů českých.“ Apelačním úředníkům se zdál tento rozsudek tvrdým, a proto odsoudili Žida k tomu, aby dal postřelenému jen 70 kop míšeňských a 2 týdny byl vězněn. Kšaftem z 31. prosince 1570 odkázal Purkart starší Kordule ze Sloupna své statky jediné dceři Johance, která prodala 1. srpna 1588 tvrz Žíželeves se statkem Janovi Sadovskému ze Sloupna za 13 000 kop grošů českých. Po Bílé hoře přišel o Žíželeves Jiří Sadovský ze Sloupna, jehož konfiskát roku 1623 získal se sádovským a smiřickým panstvím arcivévoda Albrecht z Valdštejna. Ten ho ještě v témže roce směnil za statky v Kopidlně s Marií Magdalenou Trčkovou z Lípy, která opět Žíželeves a Sádovou připojila ke Smiřicím. Za Trčků došlo k opětovné konfiskaci panství a roku 1636 ho obdržel Matyáš hrabě Gallas. V roce 1698 zakoupil Žíželeves a několik dalších vesnic smiřického panství Ferdinand Leopold hrabě Špork. V letech 1766-1777 byl postaven nový kostel sv. Mikuláše. Roku 1790 získal zadlužený majetek císař Josef II. a součástí smiřického panství zůstala obec až do zrušení poddanství a zavedení prozatímního zřízení obecního. V roce 1798 byla zřízena škola v čp. 42. Roku 1843 měla ves 40 domů a 342 obyvatel.

V roce 1849 se stala obec samostatnou politickou obcí. Roku 1854 byla postavena zděná budova. 3. července 1866 probíhaly okolo obce boje mezi pruskými a rakouskými vojáky. V roce 1870 se začalo hrát ochotnické divadlo v hostinci V. Dvořáka. 15. listopadu 1871 byl motevřen v Hořiněvsi poštovní úřad, pod který spadala též Žíželeves. V prosinci 1874 a v lednu 1875 napadlo takové množství sněhu, že se prolomilo několik střech místních stodol a stavení. Roku 1876 postavil v obci smiřický cukrovar filiální váhu. V noci ze 7. na 8. května 1877 vyhořelo hospodářské stavení při čp. 7 a výměnek při čp. 8. 30. května 1883 podlehlo velkému požáru 21 domů a stodola. Výměnkář J. Jandera zemřel na následky popálenin, jež utržil při pokusu zachránit svůj dobytek. Před 14 dny vyhořelo Paděrovo hospodářské stavení, přičemž oheň vyšel ze stodoly rolníka J. Vacka. Oba tyto požáry byly založeny. Škoda z druhého požáru byla odhadnuta na 40 000 zlatých, přičemž pojištění nečinilo ani polovinu uvedené částky. 11. května 1891 byl u vsi zabit bleskem 1 rolník, když se vracel z pole. V roce 1896 byl ustaven SDH pro obce Žíželeves a Vrchovnice. Na rozhraní obcí tak byla postavena jednoduchá hasičská zbrojnice. Roku 1900 zde žilo 334 obyvatel v 60 domech. Tehdy rovněž došlo k přestavbě školy. 9. května 1908 přišlo velké krupobití a přívalový déšť. Nedaleko obce byli zachyceni 2 malí chlapci dravým proudem, který je odnášel dál. Staršímu se podařilo zachránit tím, že se zachytil šípkového keře. Mladší, syn dělníka Alois Trnka, byl odnesen dravou vodou téměř 500 m po cestě, kde byla jeho potlučená mrtvola druhého dne nalezena. V následujícím roce byla založena knihovna Národní jednoty severočeské. 12. září 1909 byla obec díky přívalovému dešti zaplavena bahnem. O rok později měla ves 86 domů a 468 obyvatel. Z 1. světové války se nevrátilo 5 místních mužů (Josef Dědek, František Eliáš, Václav Joneš, Václav Kracík, František Václav Vacek), kniha „Jaroměř za války světové v letech 1914-1918 “ uvádí 7 zdejších padlých.

V roce 1921 žilo v obci 436 obyvatel v 84 domech. Roku 1924 došlo ke změně hranic mezi Žíželevsí a Lužany. V roce 1929 se objevila v obci červenka vepřů a o rok později mor vepřů. Elektrifikaci obce mělo za úkol Družstvo pro rozvod elektrické energie Žíželeves-Jeřičky, jehož společenská smlouva byla podepsána 23. ledna 1930. Jeho prvním předsedou byl Josef Zámečník z čp. 15. Elektřiny se obec dočkala o rok později. Během německé okupace nesla obec název Wurmsdorf. Roku 1940 byla dokončena stavba vodní nádrže. Kromě toho byla upravena přilehlá část obce a provedena kanalizace. O rok později byl zaveden do obce telefon. V roce 1949 došlo ke zrušení školy. V červenci 1957 bylo ustaveno JZD, jež roku 1961 změnilo název na JZD Svornost Žíželeves a 1. ledna 1976 bylo připojeno k Velkovýkrmnám, závodu Smiřice. V roce 1963 byl dokončen nový družstevní čtyřřadý kravín. 1. ledna 1976 se Žíželeves stala součástí Hoříněvse. Roku 1994 byla dokončena oprava střechy kostela. V roce 1999 byla dokončena plynofikace. V roce 2008 vznikl Spolek panstva na tvrzi Žíželeves, který byl následujícího roku zaregistrován (viz https://spolekpanstva.cz/domu). V roce 2019 došlo k rekonstrukci hlavní silnice. Roku 2023 došlo k zřízení nového veřejného osvětlení ke kostelu a v letech 2023-2025 byl vybudován chodník.

Nejznámějšími zdejšími pamětihodnostmi jsou: pozdně barokní kostel sv. Mikuláše z 18. století, návesní kamenný kříž z roku 1863 a litinový kříž a řada umělecky provedených náhrobků na místním hřbitově. Nejvýznamnějšími zdejšími rodáky jsou: číbuzský učitel Václav Stránský (* 24. března 1841 Žíželeves); černilovský učitel Jan Hlaváček (* 25. června 1845 Žíželeves); herec a režisér František Hlavatý (1. března 1873 Žíželeves - 5. ledna 1952 Praha); zbrojíř I. třídy hulánského pluku č. 11 František Krátký (* 1890 Žíželeves); nadporučík telegrafního pluku Bedřich Hák (* 1892 Žíželeves); pedagog, agronom a odborný publicista Václav Kuhn (21. ledna 1894 Žíželeves - 2. července 1982 Chrudim); ruský legionář František Hořínek (2. dubna 1894 Žíželeves - 2. července 1935 Straklov, Polsko) a jezuita P. Václav Malý (18. srpna 1914 Žíželeves - 16. července 2009 Uherské Hradiště).