Frantov (Račice nad Trotinou)

Původně šlo o panský poplužní dvůr, který byl založen na návrší nad Račicemi nad Trotinou, údajně v místech zaniklé obce Habřinky, která je poprvé zmíněna v roce 1357 a v berní rule z roku 1654 je již popsána jako pustá (4 pusté selské grunty a 1 pustý chalupník). O této vsi napsal krásný článek Pavel Drnovský, který ho publikoval pod názvem „Zaniklá vesnice Habřinka“ ve „Zpravodaji muzea v Hradci Králové“ v roce 2005.

Dvůr vznikl někdy v období vlády Ferdinanda Leopolda ze Šporku, i když některé prameny kladou jeho vznik přímo do let 1702-1704, kdy byla správa jeho majetku svěřena bratrovi Františku Antonínovi, podle něhož mohl obdržet svůj název. To je však jen pustá spekulace, i když z německého Franzenhof či Franzhof mohl skutečně název Frantov vzejít. Jiné materiály uvádějí jako zakladatele dvora Františka Ferdinanda Gallase, který zemřel v roce 1697.

Jisté je, že v roce 1790, kdy ho s celým panstvím získal Josef II., již tento dvůr plně fungoval a je zakreslen v mapách, do nichž byl poprvé zaznamenán v rámci I. vojenského mapování z let 1764-1768 (viz https://chartae-antiquae.cz/cs/maps/12862/?view=-77.26672948397508,3.8538670252106044,5). Tak tomu je i v indikační skice stabilního katastru z roku 1840 od adjunkta 2. třídy Johanna Kordika a geometra 4. třídy Martina Samudy a ve II. vojenském mapování z roku 1853 (viz https://chartae-antiquae.cz/cs/maps/13193/?view=-147.93836462477276,142.4054069145658,5), kdy dvůr Frantow čp. 68 náležel nadále panství, i když byl spravován různými pachtýři, jichž se tu vystřídalo nespočet a o jejichž soutěži ve veřejných dražbách máme zmínky např. z let 1833, 1851 a 1857. Smiřický velkostatek o něj přišel teprve po vzniku ČSR, a to během I. pozemkové reformy.

Během bitvy na Chlumu v červenci 1866 bylo mezi Vrchovnicí, Frantovem a Račicemi rozmístěno 90 pruských děl, jimž se podařilo postupně vypudit 176 rakouských děl z výšin mezi Hoříněvsí a Račicemi, jejichž obsluha byla unavená a bez munice. Navíc skoro ¾ rakouských granátů vůbec neexplodovaly. Přesto prusko-rakouská válka zanechala na dvoře řadu škod.

Vrchnosti se je nejspíše nechtělo opravovat a dvůr dávat nákladně dohromady, a tak se rozhodla ho spolu s celým panstvím, jež bylo rovněž značně poškozeno válečnými událostmi, prodat. K rozprodeji dvora muselo dojít po roce 1870, kdy zemřel majitel panství baron Jan Ignác Liebieg. Důkazem toho může být krátký článek z "Národních listů", jež vyšly 11. ledna 1874:

„Panství Smiřice a Hořiněves nebyly od dědiců Liebigových prodány vévodovi nasavskému, jak veřejné listy oznamovaly. Oboje korunní panství toto koupeno bylo za 3,300.000 zl. Z toho obdržela dcera Liebigova Gabriela věnem dvory Světí, Neděliště a Lípu. Většina lesů stala se obětí parní píly a půda lesní rozprodána na dílce za role. Též dvůr Frantov u Hořiněvsi byl rozprodán.“

Roku 1926 bylo od dvora Frantov vyčleněno asi 10 ha polností do přídělového řízení pozemkové reformy, přičemž lhůta k podávání žádostí byla stanovena na období mezi 14. a 24. srpnem 1926. Tyto pozemky nakonec připadly račickému sedláku Jirkovi. V roce 1930 se zde vyskytla červenka vepřů. Ke konci 2. světové války se zase ve dvoře skrývala skupina ruských zajatců. Po únorovém převratu 1948 se Frantov dostal do rukou státních statků. Elektrický proud sem byl zaveden až v roce 1959, a to díky zde hospodařícímu JZD Lužany, které tu zřídilo odchovnu telat a jalovic. Dnes Frantov i s čp. 68 náleží Ing. Jiřímu Černému, Ph.D., přičemž podle bývalého dvora je nazýván i pod ním tekoucí potok – Frantovský.

Jeho okolí je též známou archeologickou lokalitou. Nejvýraznější nález pochází z roku 1881, kdy byla při kladení potrubí pod dvorem na tzv. Červinkách vykopána řada střepů pravěkých keramických nádob, jež se nezachovaly, protože byly opětovně hozeny do výkopu. Navíc tu bylo nalezeno provrtané kamenné kladivo, serpentinový bodec a vývrt z mlatu. Žernov se dostal PhDr. Rudolfu Muchovi ve Vídni a ostatní kamenné nástroje obdrželo vídeňské dvorní muzeum, kromě vývrtu z mlatu, jenž získal zdejší děkan Procházka. K dalším nálezům dochází v okolí Frantova dodnes. Jmenujme např. nálezy T. Kučery a J. Bukovské z roku 1994 (viz https://archiv.soc.cz/data/2005/16-2.pdf).