Želkovice (Hořiněves)

Většina autorů se shoduje na tom, že název obce pochází od jejího bájného zakladatele - Želka, jak je tomu i u ostatních vsí téhož jména. Když otevřeme knihu "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. IV. díl. S-Ž", tak nám prof. Antonín Profous přináší pouze tuto informaci:

"2. Želkovice, ves 9 km vjv. od Hořic: 1454 (1443) dv. km. ..k Hořiněvsi a k Želkoviciem, RT. II, 239 C 28, (z DD. 20/151); 1454 in v. Radowesticze, ..in Czyecziewes, ..in v. Rudniczy, ..in Zelkowiczich, AČ. 37, 19/5; 1454 in v. Chomuticzkach Malych, in Zelkowiczych, ..procl. in Bydzow, AČ. 37, 44/18; 1544 (1522) ves Gerzicze, ..ves Zielkowicze, ves Bržezowicze, DZ. 44 D 14; 1551 v. c. Zielkowicze a dv. km., DZ. 10 B 6; 1654 Zelkovice, Doskočil 230 z BR. 12/671; 1790 Gut Czerekwicz: Schelkowitz, Želkowicze, Schal, XVI, 154/5; 1835 Schelkowitz, Želkovice, Som. III, 258; 1848 Želkovice, PalP. 131."

První zmínka o této obci na pomezí královéhradeckého a jičínského okresu pochází z 12. února 1454, kdy Prokop z Hoříněvsi zapsal Janovi z Vyhnanic 1 000 kop grošů na svém vlastním dědictví, jež obsahovalo také Želkovice. Tato lokalita však byla osídlena již v neolitu, což dokazují nálezy kamenných nástrojů. Před rokem 1886 bylo u kapličky objeveno též popelnicové pohřebiště s drobnými bronzovými předměty. V roce 1550 zakoupil Želkovice Zdeněk Záruba z Hustířan. 25. září 1639 zemřel Hertvík Záruba z Hustířan a Želkovice se dostaly spolu s Cerekvicí a dalšími okolními obcemi do vlastnictví jeho nejstaršího syna Václava. Roku 1786 byla obec přiřazena k faře v Hoříněvsi. Roku 1807 byla povolena jaroměřským vikariátním úřadem jednotřídní filiální škola. V roce 1837 byla postavena původní škola, jež byla přízemní a zděná. Učitel měl tehdy 75 zl. a 1 kr. služného; mimo to dostával 4 ½ korce pšenice, 6 korců žita, 6 sáhů měkkého dříví a 2 kopy otýpek. Tento stav trval až do roku 1854, kdy bylo služné učiteli zvýšeno na 128 zl. 12 kr. V roce 1843 měla ves 31 domů a 191 obyvatel.

Od roku 1849 tvořily Želkovice s Vrchovnicí společnou politickou obec Želkovice. Při bitvě u Hradce Králové obsadil obec Boninův 1. pruský sbor, který odtud postupoval dále k Chlumu. V roce 1879 byla od Želkovic odtržena osada Vrchovnice, jež se stala samostatnou obcí. Roku 1886 byla nákladem 12 600 K postavena škola. 19. srpna 1892 bylo požárem zničeno 21 usedlostí úplně a 4 částečně. V roce 1894 byly c. k. místodržitelstvím potvrzeny stanovy Hospodářsko-čtenářské besedy pro Želkovice a Vrchovnici, jež konala 1. valnou schůzi 1. července 1894 v hostinci Františka Podlipného v Želkovicích. Její první valná schůze se uskutečnila 1. července 1894. Roku 1908 byla založena Hospodářsko-čtenářská beseda. 16. března 1914 c. k. okresní školní rada v Nové Pace nepovolila místní školní radě odklad úpravy školní budovy. Co se týká padlých v 1. světové válce, tak jsem dohledal pouze 1 muže (Josef Procházka).

25. prosince 1922 zavraždil rolník František Havrda svého dědečka Josefa Pražáka, přičemž onen čin vydával za sebevraždu. 25. března 1924 byla uzavřena společenstevní smlouva Hospodářského strojního družstva pro rozvod a upotřebení elektrické síly v hospodářství a živnostech v Želkovicích, jehož prvním předsedou byl Josef Havrda z čp. 6. V letech 1924-1925 došlo k elektrifikaci obce. V roce 1925 byla založena jednota malozemědělců. Za německé okupace nesla obec pojmenování Schelkowitz. Roku 1956 byla zrušena zdejší škola a místní děti začaly dojíždět do Hořiněvsi. V roce 1957 bylo založeno JZD, které bylo k 1. lednu 1961 připojeno k JZD Žiželeves. Od 1. července 1960 byly Želkovice součástí obce Žiželeves. Od 1. ledna 1976 je obec součástí Hořiněvsi. V roce 2010 bylo vybudováno dětské hřiště. 27. srpna 2011 byl ukončen provoz prodejny smíšeného zboží. O rok později proběhla celková výměna střešní krytiny na budově bývalé hasičské zbrojnice.

Mezi zdejší pamětihodnosti můžeme zařadit: kamenný kříž před obcí, který byl zřízen nákladem Josefa a Marie Černých a Františka a Marie Podlipných ze Želkovic v roce 1905; kamenný kříž na návsi z roku 1773, který byl opraven v letech 1859, 1899 a 2014; pomník Jana Amose Komenského při cestě k bývalé škole, který byl slavnostně odhalen 1. července 1928; dřevěnou zvoničku z roku 2013 a od 13. listopadu 2003 památkově chráněnou bránu do statku čp. 6 (památková ochrana celého statku, který byl rozšířen v roce 1924, byla zrušena 30. srpna 2012). Dodejme ještě, že součástí katastru Želkovic je i průmyslový areál na hranici s katastrem Cerekvice nad Bystřicí, jemuž dominuje sklad pohonných hmot firmy Čepro a. s. Nejvýznamnějšími zdejšími rodáky jsou: od roku 1885 výpomocný technik českého zemského výboru v Praze Josef Černý (15. října 1859 Želkovice - 24. února 1888 tamtéž) a Josef Hančl (11. února 1888 Želkovice - 23. září 1953 Praha), vojenský kapelník, sbormistr, dirigent, hráč na housle a křídlovku, hudební pedagog a skladatel. Za zmínku však stojí, že ze Želkovic čp. 1 pocházela Marie Dršková, roz. Podlipná, babička JUDr. Jana Podlipného, v letech 1897-1900 starosty města Prahy, od roku 1889 poslance českého zemského sněmu a v letech 1889-1906 prvního starosty České obce sokolské.