Žíželeves (Hořiněves) Zdejší lokalita byla osídlena již v době kamenné. Nalezené kamenné nástroje, např. z roku 1861, byly nejprve uloženy v místní škole, později se dostaly do sbírek královéhradeckého a jaroměřského muzea. Vrtaný mlat z Žíželevse se objevil též na archeologické výstavě v Hradci Králové roku 1879. Některé objevy zase náleží do mladší doby hradištní.Sama obec, která byla poprvé zmíněna v roce 1355 (některé zdroje uvádějí rok 1354) v souvislosti se zdejším kostelem, který tehdy stál v místech, kde dnes stojí knihovna čp. 42, má opravdu zvláštní název, který však nemá nic společného se žížalami, jak by se nohlo zdát. Mělo by jít o odvozeninu od osobního jména Žužel, jež vzniklo ze starého podstatného jména žúžel, které v širším významu označovalo vše živé, co leze po zemi. Jiné zdroje hovoří o bájném zakladateli Žíželovi. Další prameny operují se staroslovanským slovem žiži, které je spojováno s ohněm a žárem, což je nejpravděpodobnější, protože tato ves… Zdejší lokalita byla osídlena již v době kamenné. Nalezené kamenné nástroje, např. z roku 1861, byly nejprve uloženy v místní škole, později se dostaly do sbírek královéhradeckého a jaroměřského muzea. Vrtaný mlat z Žíželevse se objevil též na archeologické výstavě v Hradci Králové roku 1879. Některé objevy zase náleží do mladší doby hradištní.Sama obec, která byla poprvé zmíněna v roce 1355 (některé zdroje uvádějí rok 1354) v souvislosti se zdejším kostelem, který tehdy stál v místech, kde dnes stojí knihovna čp. 42, má opravdu zvláštní název, který však nemá nic společného se žížalami, jak by se nohlo zdát. Mělo by jít o odvozeninu od osobního jména Žužel, jež vzniklo ze starého podstatného jména žúžel, které v širším významu označovalo vše živé, co leze po zemi. Jiné zdroje hovoří o bájném zakladateli Žíželovi. Další prameny operují se staroslovanským slovem žiži, které je spojováno s ohněm a žárem, což je nejpravděpodobnější, protože tato ves…