Přes Trutnov do Brna - 14. den - odpoledne: hrad Svojanov - historie a prohlídka

Po prohlídce Poličky a po obědě jedeme na hrad Svojanov. Byl založen kolem r. 1224. Je to jeden z našich nejstarších královských hradů a jediný, v jehož architektuře se najde gotika i empírem, tedy středověk i 19. století. Když r. 1265 založil král Přemysl Otakar II. nedaleké město Poličku, byl hrad strážní pevností, měl za úkol chránit zemskou obchodní stezku, která spojovala Brno s Litomyšlí, a současně i historickou zemskou hranici mezi Moravou a Čechami.

Král Karel IV. Svojanov zařadil mezi 11 nejvýznamnějších českých hradů, které neměly být nikdy prodány nebo zastaveny. Jenže už jeho syn král Zikmund hrad předal do držení pánům z Boskovic, kteří vybudovali důmyslný systém pozdně gotického opevnění se sedmi baštami a domem zbrojnošů. Ten byl později využíván jako pivovar a později sýpka a nebyl nikdy přestavěn. Proto se dochoval v původním stavu s tehdejšími omítkami a dřevěnými prvky.

Zachována je i válcová věž zvaná hláska. Ze strany, odkud byl hrad nejzranitelnější, má ostrý břit. Okolo hradu byla mohutná až 8 m široká hradba.

V 19. století se zde vystřídala řada majitelů. V části areálu byla vybudována továrna na zpracování grafitu. R. 1842 byl hlavní obytný palác a vstupní úřednická budova přestavěna v empírovém stylu. R. 1879 byl vyzdoben palác pozdně empírovými malbami. Ve zřícenině tohoto paláce se dochovaly zbytky původního raně gotického paláce. Část fasády stále zdobí fragmenty psaníčkových sgrafit.

R. 1910 hrad koupilo město Polička a pustilo se do zabezpečovacích prací budov, věže i hradeb. Po znárodnění o hrad přišlo. Byla prováděna rekonstrukce, bohužel poměrně necitlivě. R. 1992 město získalo hrad zpátky a pustilo se do obnovy celého areálu tak, aby získal podobu z poloviny 19. století, t.j. z doby poslední stavební etapy. Hrad je zpřístupněn veřejnosti, konají se tam i různé kulturní akce, koncerty, divadelní vystoupení i šermířské slavnosti. Prostory lze pronajmout i k pořádání slavnostních hostin a firemních akcí.

Původně jsme chtěli parkovat zdarma ve Starém Svojanově u kostela sv. Mikuláše, který byl postaven na přelomu 13. a 14. století. Samozřejmě během následujících století byl upravován. Při opravě kostela r. 1931 byly odkryty gotické malby.
Toto parkoviště je na trase lesnické naučné stezky Svojanovsko. Ke hradu je to 2 km, to není tak daleko. Jenže když jsme viděli, jaké stoupání nás čeká, domluvili jsme se snadno a rychle. Pojedeme až ke hradu. Už nám peněz za parkovné líto nebylo. Silnice hrad objíždí. Když odbočujeme ze silnice do Rozhozné, najednou vidíme, že u silnice parkuje několik aut. Pro další je tam ještě místo. K hradu je to už jen asi 600 m, to uz zvládneme. V těchto místech je dokonce cedule, že za auto na parkovišti se platí 70,- Kč, za motorku 50,- Kč. Skoro tak nabádají k tomu, aby se na parkoviště nejezdilo.

Pokračuje po svých. Ani nás moc nepřekvapilo, že placené parkoviště je skoro prázdné. Tady je otevřené občerstvení. Ota dává Bernarda, já domácí limonádu. Oba jsme spokojeni. Hrad je otevřen do 6 hodin, času máme dost. Ve 3 hodiny si jdeme koupit vstupenku na 1. okruh. Prohlídka trvá 80 minut. Začíná za půl hodiny. Tady je další občerstvení, kde točí pardubické pivo. Ota si dává Viléma, které vaří v Ostravě. Samozřejmě mu pomáhám. Maji i speciál Glorion, ale to si necháme po prohlídce. Ve vstupní budově je otevřena restaurace a v 1. patře jsou dokonce hostinské pokoje. Takže je možno si sám vyzkoušet, jak se tady žilo na počátku 20. století.

Když začíná prohlídka - přes terasu jdeme k hradu, je zataženo a bouří. Zdá se, že dnes už konečně bude pršet. Prohlédli jsme si hrad, jak vypadal ve 2. pol. 19. století. Navštívili jsme prostor empírového paláce - gotickou sloupovou síň, byt posledních majitelů - dámský salon, ložnici s dětským koutem, pánský salon a ložnici s pracovnou, jídelnu, kuchyni, přípravnu a spižírnu. V pokojích je stylový inventář, dochovaly se překrásné nástropní malby, mne zaujala i kachlová kamna, součástí expozice je sbírka hodin. Komentovanou prohlídku jsme zakončili procházkou po terasách kolem paláce, odkud se otevírá krásný výhled na různé části hradu i do okolní krajiny. Stále je zataženo, ale neprší. Průvodkyně výklad zpestřuje zajímavými historkami. Je to příjemné. Pak nás vyvedla z hradu a na nádvoří se s námi rozloučila. Součástí tohoto okruhu je prohlídka venkovního areálu hradu, která je označena jako samostatný okruh C. Samozřejmě jsme to tady vše prošli. Před původním gotickým obytným palácem je hradní studna, která byla objevená při stavebních úpravách r. 2011. Procházíme po vyhlídkových ochozech na hradbách až do prostor zříceniny renesančního paláce, jehož součástí byla kdysi kaple sv. Kateřiny. Tu dnes připomíná dřevěná zvonice a kříž. Na hradě je zachován parkán podél vnějšího hradebního obvodu i s obrannými baštami. Na nich jsou postaveny romantické oddechové a vyhlídkové altány. Samozřejmě nás nejvíc lákala rozhledna na břitové věži. Vede tam třípatrové schodiště, schody jsou strmé, různě dlouhé. Z horního patra je moc pěkná vyhlídka.

Na závěr se zastavujeme v hradním občerstvení. Pivní speciál IPU Glorion z Ostravaru musíme ochutnat. Ota ho už jen ochutnává. K autu to máme blízko, za chvíli sedne za volant. Pivo je výborné, ale vypila jsem ho docela rychle ze strachu, abychom cestou k autu nezmokli. Já mám pláštěnku, ale Ota nemá nic.

Než jsme sešli k autu, je po bouřce a vyjasňuje se to. Vypadá to, že se toho deště dnes nedočkáme.
Daleko už nejedeme. Jen asi 4 km na sever do Rohozné. Na kraji obce odbočujeme vpravo po silnici mezi domky a také po naučné stezce Svojanovsko. Parkujeme na okraji přírodního parku Údolím Křetínky - na konci ulice u přístřešku NS Svojanovsko, jen kousek od posledních domků obce. Sice je vidět, že se po cestě auty jezdí ještě dál, ale to nechceme riskovat, tady nám to stačí, tady se nám líbí. Jsou tu i pěkné výhledy a dokonce se nám podařilo najít vhodné rovné místo. Jdeme večeřet a likvidujeme poslední dvě bakovské piva.

Dnes nebylo tak hrozné horko, na výlet to bylo úplně ideální. Večer ještě na chvilku vylezlo sluníčko, vyjasnilo se, ale pak se rychle ochlazuje. Ota utekl do kabiny - i proto, aby mohl poslouchat rádio. Já vydržela venku, ale už v teplé mikině. Pozoruji západ slunce, červánky a poslouchám cvrčky. Prostě idylka. ale déle než do devíti jsem nevydržela. To už je venku 19 stupňů. Takže umýt a do postele. Ota měl puštěný program s Koptou. Toho rádi posloucháme. Dnes jsme to však vypnuli už před koncem. Oba u toho usínáme. V autě je skoro 21 stupňů, necháváme malinkou větrací mezerku.

Dnešek se nám líbil, doufáme, že i zítra bude podobné počasí, chystáme se do Boskovic.

Přes Trutnov do Brna - 14. den - odpoledne: hrad Svojanov - historie a prohlídka na mapě