TURISTIKU PODPORUJÍ
61 729 turistů a cestovatelů
117 541 výletů, turistických cílů, tras a cestopisů
1 514 526,- odměny za články

Boris-Jelínek

Boris Jelínek

Amatérský nadšenec se zájmem o sever a východ Čech aneb "učeň, který se prý motá tam, kam nepatří, tj. mezi inteligenci"

Příspěvky sleduje: 3 turisté
Počet příspěvků: 1 742
Průměrná známka příspěvků: 1,01
Počet přečtení příspěvků: 342 472

Příspěvky uživatele Boris-Jelínek

Počet příspěvků: 1742

Hostinec U Bajerů v Předměřicích nad Labem
Hostinec U Bajerů v Předměřicích nad Labem
Dům, budova
Původní objekt na této parcele v dnešní ulici Obránců míru byl dřevěný a vznikl nejspíše někdy v 18. století. Často bývá vydáván za nejstarší hostinec v obci, ale tím nebyl, protože první krčmou v obci byla ta, kt…
více »
Osudy koželužny v Předměřicích nad Labem
Osudy koželužny v Předměřicích nad Labem
Zajímavost
Původní statek čp. 96 z období po roce 1784 býval dřevěný, ale po roce 1840, kdy byla zhotovena indikační skica stabilního katastru (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA367018400), b…
více »
Osudy panelárny v Předměřicích nad Labem
Osudy panelárny v Předměřicích nad Labem
Zajímavost
O výstavbě panelárny bylo rozhodnuto královéhradeckým KNV po přijetí usnesení o zprůmyslnění stavebnictví. Se zahájením stavby, jež bylsa vedena jako stavba mládeže, se začalo v roce 1957 a její budování probíhalo…
více »
Osudy Společného rolnického cukrovaru v Předměřicích nad Labem
Osudy Společného rolnického cukrovaru v Předměřicích nad Labem
Zajímavost
K utvoření přípravného výboru, který byl složen z Josefa Černého, majitele mlýna Budín, Josefa Jarkovského, mlynáře z Předměřic nad Labem, Adolfa Píši, velkostatkáře ze Správčic a J. A. Mikeše, obchodníka a majite…
více »
Osudy strojírny v Předměřicích nad Labem
Osudy strojírny v Předměřicích nad Labem
Zajímavost
Původní objekt čp. 103 byl pouhým rolnickým statkem, jehož majitelkou byla v roce 1890 vdova Anna Morávková, jež se živila polním hospodářstvím a činžovním bydlením, přičemž zde ubytovávala zejména dělníky z místn…
více »
Rohovládova Bělá
Rohovládova Bělá
Vesnice
Katastr této obce byl osídlen již v době kamenné, ale přímo o její existenci je první zpráva až z roku 1361, což dokládá také prof. Antonín Profous a jeho dílo: "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. I. díl. A-H":"18. Rohovladova Bělá, ves 7 km ssv. od Přelouče: 1361 ad E. in Zywanicz, exec. pleb. in Byela, LC. I, 147; 1447 Cziemuta, filia olim Raczkonis…
více »
Velké Svatoňovice
Velké Svatoňovice
Vesnice
Dnes sice rozlišujeme obce Velké a Malé Svatoňovice, ale dříve šlo o jednu obec. Ta byla poprvé rozdělena na již zmíněné vsi až v roce 1826, aby byly roku 1849 opětovně sloučeny do jedné politické obce. K jejich t…
více »
Počátky vambereckého krajkářství
Počátky vambereckého krajkářství
Zajímavost
Dnes je vamberecké krajkářství známé nejen po naší republice, ale téměř po celém světě, i když jeho nejslavnější éra již uběhla. Málokdo však ví, pokud se nejedná o místní obyvatele, jak toto umělecké řemeslo vlas…
více »
Neratov
Neratov
Vesnice
Pojmenování této vsi má být odvozeno od staročeského jména Nerat (spíše známé jako Nerad) a má znamenat Neratův dvůr. V díle prof. Antonína Profouse "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. D…
více »
Kostel Zvěstování Panny Marie v Živanicích
Kostel Zvěstování Panny Marie v Živanicích
Kostel
Tento kostel byl opatřen plebánem již v roce 1350, i když můžeme uvažovat, že tu stál již dříve, protože Živanice patřily po roce 1145 doksanskému klášteru, do roku 1361 kostelu olomouckému a po roce 1361 opatovickému klášteru. Roku 1361 si vyměnil plebán Matěj z Jenišovic svoji faru se živanickým plebánem Držkem (též psán jako Drzek). Kněz Matěj zde byl plebánem až do roku 136…
více »
Živanice
Živanice
Vesnice
Podle nálezů kamenných industrií byla tato lokalita osídlena již v mezolitu, ale první doklady o existenci vsi pocházejí až z roku 1131. Ohledně původu jejího názvu bude nejlépe otevřít dílo "Místní jména v Čechác…
více »
Na Bahnech
Na Bahnech
Fotogalerie
Jedná se o pozůstatek rašelištní lokality, jež se nachází na katastrech Libišan a Pohřebačky a je známá zejména tím, že zde bylo při těžbě rašeliny pro lázně v Lázních Bohdanči (viz https://pardubice.rozhlas.cz/je…
více »
Jezero u Stéblové
Jezero u Stéblové
Fotogalerie
Jedná se o vodní plochu, která vznikla těžbou štěrkopísků mezi osadou Malá Čeperka a lesem Obora v katastru obce Stéblové, k jejímuž ukončení došlo v 90. letech 20. století, aby následovně sloužila ke koupání i ja…
více »
Na Bahnech
Na Bahnech
Rašeliniště
Tato lokalita mezi Libišany, Praskačkou a Pohřebačkou bývala již od středověku známá svými hlubokými lesy, v nichž se ukrývala velká rašeliniště, dříve se táhnoucí mnohem dále než dnes. Odtud se jí říkávalo "na ba…
více »
O dvojici bohdanečských městských bran
O dvojici bohdanečských městských bran
Zajímavost
Město Lázně Bohdaneč bylo založeno na křižovatce čtveřice cest - chlumecké, hradecké, pardubické a přeloučské, které se uvnitř něho spojovaly do prostranného a upraveného náměstí, jehož dominantou byl farní chrám …
více »
Farské jezero
Farské jezero
Fotogalerie
Jezero, které vzniklo jako pozůstatek jednoho z labských ramen, k jehož částečnému zániku došlo již ve 2. polovině 18. století, aby bylo upraveno během regulačních prací před 1. světovou válkou a v tomto stavu zůs…
více »
Machkova Labice
Machkova Labice
Fotogalerie
Část původního koryta řeky Labe, jak vypadá v zimním období, i když opět bez sněhu.
více »
Dubá
Dubá
Město
Původ názvu tohoto města je poměrně jednoduchý a lze vytušit již přímo z onoho pojmenování, ale hloupostí by bylo, abychom si nepřečetli to, co napsal prof. Antonín Profous ve své knize "Místní jména v Čechách. Je…
více »
Starý Dvůr (Třemošnice)
Starý Dvůr (Třemošnice)
Městská část
Pojmenování této vsi má vyjadřovat to, že se v těchto místech nacházel původně starý panský dvůr, po jehož likvidaci se z něj postupem času vyvinula vesnice, jejíž stav v 18. století vidíme v I. vojenském mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikaci z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c147). Toto můžeme najít i …
více »
Dům čp. 133 na Velkém náměstí v Hradci Králové
Dům čp. 133 na Velkém náměstí v Hradci Králové
Měšťanský dům
Stavební vývoj tohoto objektu je totožný s těmi okolními, neboť na jeho místě stával původně gotický dům, který byl ve 2. polovině 16. století nahrazen renesanční budovou. Ta v roce 1770 prošla stavebními úpravami, jejichž důsledkem se stal zejména raně klasicistní vzhled fasády. Další přestavby v letech 1850 a 1870 měl na svědomí místní stavitel František Dobrkovský, jenž si p…
více »
Dům čp. 2 na Malém náměstí v Hradci Králové
Dům čp. 2 na Malém náměstí v Hradci Králové
Dům, budova
Původní zástavba, která přímo sousedila s v roce 1873 zbouranou Mýtskou (Slezskou) bránou, tu stála již v období gotiky, aby byla během 2. poloviny 16. století přestavěna do renesanční podoby. Později prošla ještě řadou úprav a přestaveb, zejména počátkem 19. století, kdy získala klasicistní fasádu, aby pak v 50. letech 20. století tak zchátrala, že hrozila její demolice. K té …
více »
Dům čp. 282 ve třídě Československé armády v Hradci Králové
Dům čp. 282 ve třídě Československé armády v Hradci Králové
Dům, budova
Původně nosil čp. 282 v pevnostní době vybudovaný vojenský objekt, na jehož místě vznikl v letech 1895-1896 hotel Merkur. Jeho umístění je krásně zaznamenáno v indikační skice stabilního katastru z roku 1840 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA201018400). Právě jeho číslo popisné obdržel současný dům, který byl realizován v letech 1894-1895 pro J…
více »
Dům čp. 81 v ulici V Kopečku v Hradci Králové
Dům čp. 81 v ulici V Kopečku v Hradci Králové
Dům, budova
Tento klasicistní jednopatrový dům je jedním z pozůstatků královéhradeckého pevnostního období. K jeho dostavbě došlo někdy kolem roku 1780 a krásně ho nalezneme zanesený do indikační skici stabilního katastru z r…
více »
Dům čp. 80 v ulici V Kopečku v Hradci Králové
Dům čp. 80 v ulici V Kopečku v Hradci Králové
Dům, budova
Původně na nároží dnešní ulice V Kopečku a třídy Čs. armády stával mýtní domek téhož čísla popisného, který byl postaven u Pražské brány (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA201018400…
více »
Brod (Heřmanice)
Brod (Heřmanice)
Místní část
Pojmenování této obce, jejíž katastr byl osídlen již v neolitu, vychází od toho, že se v těchto místech nacházel středověký brod, přes který se všichni pěší pocestní i jezdci dostávali na druhou stranu řeky Labe, …
více »
Slotov (Heřmanice)
Slotov (Heřmanice)
Místní část
Co se týká původu názvu osady, někdy přezdívané jako Šlotov nebo Slota, jejíž katastr byl osídlen již v době kamenné, tak je stejně jako u jiných obcí nejlépe otevřít knihu prof. Antonína Profouse "Místní jména v …
více »
Bažantnice u Jaroměře
Bažantnice u Jaroměře
Přírodní park
Toto pojmenování je dodnes určeno pro pozemky, jež jsou rozmístěny mezi jaroměřským Jakubským Předměstím a řekou Úpou a Rychnovkem a nacházejí se na holocénních nivních sedimentech (hlínách, píscích, štěrcích), které sem byly dlouhá staletí zanášeny jak řekou Úpou, tak jejími rameny, z nichž se později staly díky regulačním i melioračním pracím pouhé odvodňovací příkopy, mnohdy…
více »
Kaltouz (Kalthaus)
Kaltouz (Kalthaus)
Přírodní park
Takto pojmenovaná lokalita s nejvyšším místem o nadmořské výšce 249,5 m n. m. se nachází v blízkosti soutoku Výravského a Malostranského potoka, zvaného ještě jako Číbr. Většinu z ní zabírá lužní les s bývalou panskou hájovnou a dnešním rybníkem, k němuž se pak přidružují louky a pole. Její střed se nachází na turonských slínovcích a vápencích, které přecházejí všemi směry v ho…
více »
Ulice Na Kropáčce v Hradci Králové
Ulice Na Kropáčce v Hradci Králové
Ulice
Jedná se o jednu z nejkratších královéhradeckých ulic, která je spojnicí mezi Velkým náměstím a Komenského třídou, i když pouze pro chodce, neboť je zakončena novo dobým schodištěm, na jehož místě stávala vodní vě…
více »
Radoušova ulice v Hradci Králové
Radoušova ulice v Hradci Králové
Ulice
Pokud by někdo vyrazil z Dlouhé ulice kolem Klicperova divadla do Žižkových sadů (původně zvaných od roku 1896 jako Žižkovo náměstí, od roku 1939 šlo o Žižkovy sady, od roku 1942 o Schlageter Park, od roku 1945 opět o Žižkovy sady, od roku 1950 o Klicperovy sady, v nichž byl 4. června 1971 slavnostně odhalen pomník Janu Žižkovi z Trocnova a od roku 1971 nese tento park současné…
více »
stránka 26 z 59
« na začátek    < předchozí    24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29    následující >    na konec »

zpět na profil uživatele Boris-Jelínek