Škola na Dohaličkách


Škola byla v Dohalicích již před rokem 1788, kdy bylo vyučováno střídavě v hospodě v Sadové a v Dohalicích. Téhož roku koupil tehdejší majitel Sadové Tobiáš Grätzel z Gränzenštejnu chalupu na Dohaličkách a dal ji upravit na školu. Ta se již tehdy nacházela v místech, kde stojí nynější školní budova. Jednalo se o malé stavení s jednou malou světničkou pro vyučování a druhou jako byt učitele. V roce 1838 byla navíc založena školní pamětní kniha. Roku 1856 škola vyhořela, a tak se vyučovalo v Dohaličkách čp. 3.
V roce 1865 byla postavena nová školní budova, jejíž náklad se vyšplhal podle obecní kroniky na 18 210 zl., ale „Úplný adresář a popis politického okresu Královéhradeckého“ z roku 1903 uvádí částku 4 678 zl. 90 kr. Takto velký rozdíl může být způsoben tím, že celé Dohaličky byly během prusko-rakouské války poškozeny dělostřeleckou palbou a kronikář si do nákladu na zřízení nové školní budovy zapsal částku včetně její obnovy.
Do roku 1876 byla škola trojtřídní, od roku 1880 čtyřtřídní (i přes odškolení Třesovic v roce 1894) a po odškolení Mžan roku 1908 opět trojtřídní. O 2 roky později byla provedena rekonstrukce budovy, která byla částečně kryta z odkazu mladého, něšťastně zemřelého rolníka Josefa Kučery ze sousedních Mokrovous. Tehdy též došlo k odškolení Sadové a jejímu přiškolení do Mžan. Dodejme, že této rekonstrukci předcházel kratičký článek "Národní politiky" ze 23. prosince 1907:
„Stávka školních dítek v Dohaličkách u Sádové. Píše se nám: Školní budova v Dohaličkách jest již v tak hrozném stavu, že lze každou chvíli očekávat její sesutí. Veškeré žádosti o nápravu zůstaly až do dnes na příslušných místech bez významu, a proto usnesly se některé obce k Dohaličkám přiškolené, že své dítky nebudou do školy posílati. Smutný to zjev dvacátého století!“
1. listopadu 1925 bylo zahájeno vyučování na Lidové škole hospodářské, která byla umístěna v budově školy, bylo do ní zapsáno 41 žáků z Dohalic, Horních Dohalic, Mžan a Třesovic a zanikla až roku 1948. 25. června 1926 se poprvé ve škole rozsvítilo světlo. V srpnu téhož roku byla zasypána studně mezi školou a farou, která byla svého času jedinou na Dohaličkách. O rok později nastal jako následek války takový úbytek žactva, že dosud trojtřídní škola měla býti zredukována na dvojtřídní. Obě vyšší třídy měly jen 20 a 26 žáků. 4. července 1929 zničila vichřice polovinu střechy, jejíž krytinu očesala a shodila dolů na zem. O 2 roky později se snažila obec získat vlastní měšťanskou a roku 1936 újezdní školu.
V roce 1933 nechala místní školní rada zpracovat odborný posudek ohledně stavebního stavu budovy, protože se v ní objevila řada trhlin. Nechanický stavitel František Kuchař zjistil, že průčelní zeď si sedá a nad hlavním vchodem se vyklonila již o 11 cm. Navrhl tak prohloubit a vybetonovat základy průčelní zdi, vyztužit je pilíři a celou stavbu po délce i šířce stáhnout železnými kleštinami. Tuto opravu provedl mezi 15. a 25. dubnem téhož roku František Novotný, stavitel z Nechanic. Celkový náklad vyšel na 7 558 Kč, z toho na obec Dohalice připadlo 2 725 Kč.
V rámci své historie několikrát změnila škola svůj název: do roku 1948 to byla Obecná škola Dohalice, v letech 1948-1960 Národní škola Dohalice, v letech 1960-1980 ZDŠ Dohalice a od roku 1980 Základní škola Dohalice. Několikrát bylo uvažováno o jejím zrušení kvůli malému počtu žáků, ale na rozdíl od mnohých dalších zařízení v okolí přetrvala až do dnešní doby.
Od 1. ledna 2003 je škola právním subjektem - příspěvkovou organizací, jejímž zřizovatelem se stala obec. K poslední velké opravě školy došlo v roce 2012 (statické zajištění budovy, výměna oken, rekonstrukce a zateplení stropů) a bylo na ni vynaloženo celkem 3 320 555 Kč. K její kolaudaci došlo 16. října 2012. Roku 2018 byla vybudována venkovní učebna. Více o této škole lze najít zde: https://www.zsdohalice.cz.
V roce 1865 byla postavena nová školní budova, jejíž náklad se vyšplhal podle obecní kroniky na 18 210 zl., ale „Úplný adresář a popis politického okresu Královéhradeckého“ z roku 1903 uvádí částku 4 678 zl. 90 kr. Takto velký rozdíl může být způsoben tím, že celé Dohaličky byly během prusko-rakouské války poškozeny dělostřeleckou palbou a kronikář si do nákladu na zřízení nové školní budovy zapsal částku včetně její obnovy.
Do roku 1876 byla škola trojtřídní, od roku 1880 čtyřtřídní (i přes odškolení Třesovic v roce 1894) a po odškolení Mžan roku 1908 opět trojtřídní. O 2 roky později byla provedena rekonstrukce budovy, která byla částečně kryta z odkazu mladého, něšťastně zemřelého rolníka Josefa Kučery ze sousedních Mokrovous. Tehdy též došlo k odškolení Sadové a jejímu přiškolení do Mžan. Dodejme, že této rekonstrukci předcházel kratičký článek "Národní politiky" ze 23. prosince 1907:
„Stávka školních dítek v Dohaličkách u Sádové. Píše se nám: Školní budova v Dohaličkách jest již v tak hrozném stavu, že lze každou chvíli očekávat její sesutí. Veškeré žádosti o nápravu zůstaly až do dnes na příslušných místech bez významu, a proto usnesly se některé obce k Dohaličkám přiškolené, že své dítky nebudou do školy posílati. Smutný to zjev dvacátého století!“
1. listopadu 1925 bylo zahájeno vyučování na Lidové škole hospodářské, která byla umístěna v budově školy, bylo do ní zapsáno 41 žáků z Dohalic, Horních Dohalic, Mžan a Třesovic a zanikla až roku 1948. 25. června 1926 se poprvé ve škole rozsvítilo světlo. V srpnu téhož roku byla zasypána studně mezi školou a farou, která byla svého času jedinou na Dohaličkách. O rok později nastal jako následek války takový úbytek žactva, že dosud trojtřídní škola měla býti zredukována na dvojtřídní. Obě vyšší třídy měly jen 20 a 26 žáků. 4. července 1929 zničila vichřice polovinu střechy, jejíž krytinu očesala a shodila dolů na zem. O 2 roky později se snažila obec získat vlastní měšťanskou a roku 1936 újezdní školu.
V roce 1933 nechala místní školní rada zpracovat odborný posudek ohledně stavebního stavu budovy, protože se v ní objevila řada trhlin. Nechanický stavitel František Kuchař zjistil, že průčelní zeď si sedá a nad hlavním vchodem se vyklonila již o 11 cm. Navrhl tak prohloubit a vybetonovat základy průčelní zdi, vyztužit je pilíři a celou stavbu po délce i šířce stáhnout železnými kleštinami. Tuto opravu provedl mezi 15. a 25. dubnem téhož roku František Novotný, stavitel z Nechanic. Celkový náklad vyšel na 7 558 Kč, z toho na obec Dohalice připadlo 2 725 Kč.
V rámci své historie několikrát změnila škola svůj název: do roku 1948 to byla Obecná škola Dohalice, v letech 1948-1960 Národní škola Dohalice, v letech 1960-1980 ZDŠ Dohalice a od roku 1980 Základní škola Dohalice. Několikrát bylo uvažováno o jejím zrušení kvůli malému počtu žáků, ale na rozdíl od mnohých dalších zařízení v okolí přetrvala až do dnešní doby.
Od 1. ledna 2003 je škola právním subjektem - příspěvkovou organizací, jejímž zřizovatelem se stala obec. K poslední velké opravě školy došlo v roce 2012 (statické zajištění budovy, výměna oken, rekonstrukce a zateplení stropů) a bylo na ni vynaloženo celkem 3 320 555 Kč. K její kolaudaci došlo 16. října 2012. Roku 2018 byla vybudována venkovní učebna. Více o této škole lze najít zde: https://www.zsdohalice.cz.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.281, 15.690)
Poslední aktualizace: 26.1.2025
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Dohalice
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Škola na Dohaličkách

Dohaličky - pomníky bitvy r. 1866 u kostela
Pomník

U kostela sv. Jana Křtitele na Dohaličkách najdeme několik pomníků na hrobech obětí bitvy r. 1866. Jedná se např. o pískovcovou záklopní desku s Vysokým křížem z bílého mramoru označující hrob pruského setníka Arthura Leonhardiho od 3. pomořanského pěšího pluku č. 14. Hrob 7 rakouských a 25 pruských vojáků označený litinovým brabantským křížem na pískovcovém pomníčku. Dále…
0.1km
více »

Fara na Dohaličkách
Dům, budova
Fara se v této osadě nacházela již ve 14. století, neboť zdejší kostel sv. Jana Křtitele byl zmíněn jako farní již v letech 1384 a 1414, ale plebánie tu byla již před rokem 1350, kdy byl dopsán popis pražské diecé…
0.1km
více »

Dohaličky - kostel sv. Jana Křtitele
Kostel

První písemná zmínka o vsi je z r. 1352. Kostel v Dohaličkách je prvně zmiňován roku 1384. V roce 1742 dala hraběnka Alžběta Schafgotsehová postavit kostelík v podobě klenuté rotundy. Tento kostelík se však r. 188…
0.1km
více »

Mechanická tkalcovna a sušárna čekanky Františka Kozáka v Mokrovousích
Zajímavost
Mlynář z Kopidlna Ferdinand Kozák koupil roku 1879 v dražbě za prusko-rakouské války v roce 1866 rozstřílený dřevěný mlýn Karla Fiedlera, který bylo nutno státe přestavovat a zlepšovat novými stroji, neboť byl pou…
0.5km
více »

Mlýn v Mokrovousích
Mlýn
Od dávných dob měly Mokrovousy 2 mlýny, jež byly poprvé listinně zaznamenány v 16. století, ale jejich existence musela být mnohem starší a někteří doboví autoři uvažovali, že oba fungovali jako vrchnostenský maje…
0.5km
více »

Pomník padlým v 1. světové válce v Mokrovousích
Pomník
Již na konci války se přetřásala v obecním výboru možnost zřízení pomníku všem ze zdejší obce padlým mužům, a to již za starostování Václava Tomáška, který stál v čele obce již od roku 1906, ale za dlouhá léta se vedení obce ničeho nedobralo. Blížilo se desetileté jubileum vzniku Československé republiky a obec stále nic. Proto došlo k společné akci místních spolků, jehož členo…
0.5km
více »

Mokrovousy
Vesnice

Mokrovousy leží na levém břehu říčky Bystřice cca 12 km severně od Hradce Králové. První písemná zmínka o vsi pochází z let 1360-1365, zřejmě se však jednalo o vodní tvrz, která byla obklopena močály a rybníky. Toto prostředí zřejmě určilo název obce. Z historických památek je nejvýznamnější pískovcový pomník sv. Antonína z r. 1745, původně však byl umístěn v zámku v Sadové,…
0.5km
více »

Mokrovousy
Vesnice
První zmínka o vsi pochází z roku 1366, ale Mokrovousy jsou ve skutečnosti ještě mnohem starší. Pravidelné osídlení tu bylo minimálně v době bronzové, což dokazují nálezy při rozšiřování železniční trati v roce 1924. Jejich pojmenování by mělo být odvozeno od toho, že zde bývala močálovitá krajina a samé rybníky, takže bylo ve vsi takové mokro, že krůpěje ulpívaly na vousech mí…
0.6km
více »

Dohalice
Vesnice
Výklad původu pojmenování této obce nalezneme v knize "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. I. díl. A-H" od prof. Antonína Profouse:"1. Dohalice (v Dohalicích, do Dohalic, dohalský), ves 7…
0.8km
více »

Pomník padlým v 1. světové válce v Dohalicích
Pomník
Stejně jako v okolních obcích bylo též v Dohalicích pomýšleno na vybudování pomníku padlým spoluobčanům. Již v prvních letech republiky byl založen fond na jeho zřízení, ale od té doby se nic v tomto směru nedělo.…
0.9km
více »

Husova lípa v Dohalicích
Památný strom
V katastru obce Dohalice v Královéhradeckém kraji naleznete monumentální a krásnou lípu, která zde byla vysazena na počest mistra Jana Husa v roce 1915. O její zasazení se zasloužil místní vl…
0.9km
více »

Řeka Bystřice
Řeka
Tato 62,7 km dlouhá a v Královéhradeckém kraji se nacházející řeka, která obdržela svůj název podle svého rychlého – bystrého – toku, pramení na východ od Vidonic v lokalitě zvané „Pod vrchy“, odkud teče jihozápad…
1km
více »

Socha Persea v Dohalicích
Socha
Na různé pamětihodnosti bohatá obec Dohalice má i jednu památku, jež nestála původně na jejím katastru, několikrát se stěhovala a má spojitost se sousední obcí Sadovou, protože je vzpomínkou na dnes již neexistující zámek, který vznikl na místě původní tvrze, jež byla následně přestavěna na panský dům, jemuž se mezi lidem říkalo „zámek“. Skutečný zámek však byl vybudován až poč…
1km
více »

Dohalice - tvrz, sýpka
Tvrz

Tvrz Dohalice stávala na místě nynější sýpky u říčky Bystřice. V roce 1352 byl jejím pánem Václav z Dohalic. Tato původní malá tvrz ohrazená vodním příkopem zanikla zřejmě už za třicetileté války. Na jejím místě p…
1km
více »

Dohalice - pomník rakouské Knebelovy brigády
Pomník

Pomník rakouské Knebelovy brigády od X. armádního sboru - jedná se o plastiku stojícího lva s mohutnou hřívou drtícího pravou nohou hada. Socha pochází z Itálie a byla darována rakouským ministerstvem války Ústřed…
1km
více »

Dohalice - socha Persea a sv. Nepomuk
Socha

V Dohalicích krom pomníků bitvy r. 1866 najdeme i zajímavé sochy. Na návsi je to Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1832 a na břehu říčky Bystřice socha Persea. Socha Persea je jedna z výtvarně nejvýznamnějších pozdně klasicistních plastik v kraji, byla vytvořena z hrubozrnného pískovce v roce 1844. Je postavena na hranolovitém podstavci z kvádrů, ukončeném profilovanou římsou,…
1km
více »

Sadová - Dohalice - areál bojiště bitvy r. 1866 na Chlumu
Tipy na výlet

Vyrážíme vlakem do obce Sadová, která leží nedaleko centra bojů bitvy r. 1866 mezi Prusy a Rakušany. Nádraží v Sadové se nachází na trati Hradec Králové - Hořice - Jičín - Turnov. Přítomnost bojů u Sadové doklád…
1.2km
více »

Dohalice - pomníky bitvy r. 1866 u sila
Pomník

Soubor pomníků obětí prusko-rakouské války roku 1866 najdeme na konci obce při cestě k Sadové. Jedná se o pískovcovou pyramidu věnovanou 65 rakouským a pruským vojákům, pomník Jana Bednáře, hrobníka ze Mžan, který obětavě ošetřoval zraněné a pomník všeobecného věnování (s ozdobným křížem).
1.2km
více »

Mžany - kaplička Panny Marie Lurdské
Kaple

Opravenou kapličku Panny Marie Lurdské se studánkou a dvojicí památných lip najdeme v polích cca půl kilometru jižně od vsi směrem k Dohalicím. U Kapličky najdeme "zázračnou studánku", poskytující vodu i v dobách největšího sucha a je opředená pověstí o vrácení zraku slepému děvčeti. Turistické značení ke kapličce není..., ale zdatn…
1.4km
více »

Třesovice
Vesnice

Obec Třesovice se nachází cca 15 km severozápadně od Hradce Králové. Leží na úpatí kopce (výšiny) Babylon a patří do oblasti zasažené bitvou Prusko-rakouské války r. 1866. Předpokládá se, že Třesovice vznikly v 11. nebo 12. století, i když první písemná zmínka o obci je až z r. 1412. Ve 13. století obec patřila Klášteru minoritek sv. Jiří z předměstí Hradce Králové. V obci se…
1.7km
více »

Sadová žst. - Dohalice - bojiště na Chlumu
Trasa

K putování na bojiště na Chlumu lze jít i zajímavou cestou ze Sadové. Od žst. vyrážíme směrem k Dohalicím, cestou míjíme pomníky bitvy u sila. Z dálky je již viditelná bývalá Dohalická tvrz, která byla přestavěna …
1.8km
více »
Les Holá - pomníky bitvy r. 1866
Přírodní park

Smíšený les na Holé se nachází v prostoru rozhodující části bitvy mezi prusy a rakušany dne 3.7.1866. V lese se nachází několik šachtových hrobů, které jsou označeny křížem na pískovcovém soklu. V severozápadním cípu lesa se nachází mohutný pomník - žulový balvan, který je věnován zde pohřebenému veliteli 49. pěšího pluku plukovníkovi Victoru Binder von Bindersfeldovi a 8.…
1.9km
více »

Do pivovaru Mžany
Tipy na výlet
Jako milovníci piva jsme vyrazili do celkem nového pivovaru Lindr v Mžanech na víkendový oběd. Vystoupili jsme na zastávce Sadová a na začátku jsme šli doleva stále podél kolejí. Nejprve po silnici a dále po polní…
2km
více »

Mžany - multifunkční areál a pivovar Lindr
Tipy na výlet
Když někam vyrážíme, směřujeme to hlavně k rozhlednám. Ale když je na trase nebo v její blízkosti minipivovar, tak je to příjemné zpestření. Moc rádi ochutnáváme nová piva. Proto z Hrubého Jeseníku Jedeme do Broum…
2km
více »

Mžany
Vesnice

Obec Mžany, která se nalézá cca 15 km severozápadně od Hradce Králové, je poprvé připomínaná roku 1404. Název obce se lidově vykládá od mlh jež se tvoří v okolí blízké říčky Bystřice. Mžany, jako blízká Sadová, byly také postihnuty bitvou Prusko-Rakouské války r. 1866, 3 pomníky na hrobech obětí jsou toho dokladem. V obci dále najdeme zvoničku, pomník ukřižování a velký pomník…
2.1km
více »

Holá - pomník bitvy r. 1866
Pomník

Pomník na Holém najdeme u státní silnice mezi č. 35 mezi Lípou a Sadovou. Jedná se o monumentální obelisk z litiny věnovaný rakouskému 49. pěšímu pluku. Na vrcholu sedí na kouli litinová plastika rakouského dvouhlavého orla. Památník byl odhalen 15.8.1896.
2.3km
více »

Areál Bojiště bitvy r.1866 na Chlumu
Muzeum

Areál bojiště bitvy u Hradce Králové (u Sadové) ze dne 3.7.1866 se nachází u obce Chlum cca 9 km severně od Hradce Králové. Prostor bojiště není však jen obec Chlum, ale oblast mezi Nechanicemi a Hořiněvsí, nejděs…
3.6km
více »

Bojiště na Chlumu - rozhledna na Chlumu
Rozhledna

Ke konci 19. století, kdy na bojišti vzniklo větší množství pomníků nechal dobřenický statkář Karel Weinrich roku 1894 postavit na Chlumské pláni domek pro strážce pomníků, který dodnes stojí mezi budovou muzea a rozhlednou. V roce 1899 byla Ústředním spolkem financována stavba vyhlídkové věže vysoké 25 metrů. Věž byla slavnostně vysvěcena společně s ossariem dne 2. listopadu…
3.6km
více »
Rozhledna, muzeum - areál bojiště bitvy r. 1866 na Chlumu
Tipy na výlet

Cílem naší cesty je areál bitvy r. 1866 u obce Chlum, který se nachází cca 7-8 km severně od Hradce Králové. Prostor bojiště není jen obec Chlum, ale oblast mezi Nechanicemi a Hořiněvsí, nejděsivější boje se však …
3.6km
více »

Soutěž 10
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Hrádek u Nechanic
Zámek

Zámek Hrádek u Nechanic je kromě zámku Hluboká nad Vltavou nejvýznamnější českou stavbou romantické architektury postavenou po vzoru anglické gotiky. Zámek se nachází na Lubenském vrchu, 10 kilometrů západně od Hr…
6.5km
více »