Český ráj je doopravdy zajímavým a překrásným místem, který se navíc skládá z několika výrazných skalnatých částí - Prachovských skal, Hruboskalska, Mužského, Malosklalska a Klokočských skal, v nichž objevíme obrovské množství pískovcových skalních útvarů, věží i pseudojeskyní.
Nejznámějšími jsou však právě Prachovské skály, jež od 19. století lákaly množství turistů, k nimž se posléze přidali rovněž horolezci. Samy skály byly částečně zdolány nejprve skauty z Jičína a Turnova, po nich se tu pak objevili lezci z Prahy, Liberce a dokonce i ze Saska, aby byly následně probádány Klubem alpistů československých, který byl tehdy veden Josefem Janebou. Právě díky němu zavedl Klub alpistů československých v roce 1925 cvičení ve skalách jako přípravu na vysokohorské výpravy a výstupy, přičemž cvičná škola zde byla zřízena o 5 let později.
Horolezci spolu s turisty si byli vědomi tohoto přírodního pokladu a rozhodli se ho nenechávat jen pro sebe, ve spolupráci s vlastníky Prachovských skal - rodem Schliků - se zasloužili o jejich propagaci a co nejdokonalejší zpřístupnění. Vznikla řada nových cest a vyhlídek, které následně získaly barevné turistické značení k snadnému putování návštěvníků.
Jednou z nově vytvořených stezek se stala v roce 1922 Masarykova cesta s trojicí vyhlídek - Masarykovou, Všetečkovou a Hakenovou, přičemž na jejím vybudování měli největší podíl jičínští organizovaní turisté. Avšak vzhledem k politické situaci došlo okamžitě k řadě nepochopení, když právě Hakenova vyhlídka se ocitla v centru mediálního zájmu, protože si tehdejší novináři spletli profesora Hakena s komunistickým poslancem Josefem Hakenem, což dokazuje zmínka "Krakonoše" z 25. června 1922: "Vyhlídka Hakenova. Spolek turistů se doslýchá, jakoby Vyhlídka Hakenova pojmenována byla podle komunistického poslance, učitele p. Hakena. Tomu naprosto není tak, a spolek přímo se diví, že někdo vůbec mohl se něčeho podobného domysliti. Vyhlídka nese jméno pana prof. Hakena na reálce v Kutné Hoře, rodáka Hornolochovského, který o spolek a hlavně o Cestu Masarykovu se zasloužil."
Tento zasetý omyl se však postupně dále šířil ČSR a vyvolával další spory a nesrovnalosti, kdy se jeden hádal se druhým a třetí s prvním, aniž by šlo o nějakou důležitou věc, ale o pouhou drobnost, navíc zaviněnou jediným nesmyslným článkem, takže 27. července 1924 jsme mohli v "Krakonoši" číst opětovnou obranu:
"Masaryk-Všetečka-Haken,
Tak nadepsal deník Nár. demokracie lokálku, ve které prostá neinformovanost zbytečně se rozčiluje. Píše: "Každý se zajisté podiví spojitosti těchto jmen, když čte nově vydaného průvodce od dra Ant. Pařízka "Severními Čechami - díl I. Český ráj. - V průvodci tomto na str. 142 a 143 dovídáme se, že v Prachov. skalách vede k jeskyni "Bratrská modlitebna" Masarykova stezka, vybudovaná v r. 1922, na níž vyznačeny jsou 3 vyhlídky a to Masarykova, Všetečkova a Hakenova. Pokud nám známo, stezku tuto budovala turistická organisace, která pravděpodobně sama určovala jména těchto 3 vyhlídek, ale jak do této trojice jmen mohla pojmouti komunistu Hakena, jest nám skutečně záhadou. Či snad má pan Haken kromě antimilitaristické činnosti také zásluhy o turistiku? " Potud zpráva. - Je dokladem toho, co může zaviniti buď pouhé opomenutí nebo skutečnost, že turistické příručky píší také jen pouzí passanti krajem. Bylo by stačilo, kdyby autor oné knížky poznamenal, že objevitelem Masarykovy stezky v Prachovských skalách je rodák Lochovský, prof. Haken, jehož jménem pojmenována byla jedna ze tří vyhlídek na této romantické stezce. Stezku vybudoval Spolek turistů v Jičíně za pomoci zákopnické roty jičínského pluku č. 22, argonského."
A kdo tedy byl onen prof. Josef Haken? Narodil se 27. dubna 1879 v Horním Lochově u Jičína) a po pedagogických studiích působil jako gymnaziální profesor dějepisu a zeměpisu v Rakovníku, v Pelhřimově a nakonec v Kutné Hoře. Již při svém působení v Rakovníku ho uchvátila archeologie a té se věnoval i ve svém rodném kraji (Prachovských skalách), kde spolupracoval se Státním archeologickým ústavem a od roku 1941 s Národním muzeem. Výsledkem jeho činnosti bylo nalezení řady pravěkých a raně středověkých sídlišť a v roce 1940 dokonce vytvořil plán zachycených archeologických lokalit Prachovských skal, přičemž mnoho jeho prací zůstalo pouze v rukopise. Zemřel 16. dubna 1962 v Kutné Hoře (viz
https://jicinsky.denik.cz/zpravy_region/zrnoterku-z-prachova-muzeu-daroval-profesor-haken-20150303.html).
Sama vyhlídka ve střední části Prachovských skal ve výšce kolem 460 m n. m., z níž byl krásný pohled na Krkavčí skály a vpravo na severní stěnu Obelisku a Velblouda (věž pod Hlaholskou vyhlídkou), byla slavnostně otevřena 28. května 1922, aby byla později po profesoru Josefu Hakenovi pojmenována ještě jedna skála, a to podél Masarykovy stezky se nacházející šestimetrová Hakenova věž, jež se stala jednou z cvičných skal Klubu alpistů československých, což je zmíněno např. v publikaci "Cvičné skály a horolezectví v Československu" od Rudolfa Piláta z roku 1938. Její osudy byly podobné těm ostatním, takže byla údobí, kdy se o ni staralo vzorně, ale pak přicházel někdy i čas, kdy se na ni zapomínalo a změna nastala teprve v situaci, kdy hrozilo nebezpečí úrazu či smrti návštěvníka vyhlídky (obnova zábradlí). Řadu věcí zde vytvořili zejména členové prachovské místní organizace Českého svazu ochránců přírody. Dnes je opětovně dána dohromady a péče vlastníků (Margareta Pospíchalová, Mgr. Rita Štór Schliková a Helena Zajíčková) je v celých Prachovských skalách vidět.