Oborský rybník u Březky


Tato vodní plocha je největší z trojice tzv. Jinolických rybníků, i když toto pojmenování trochu pokulhává, neboť již leží na katastru Březky, nikoliv Jinolic. Svůj název obdržel od lesa Obora, jenž se nachází jižním směrem od něj a z jeho jména je vidět, k čemu původně vrchnosti sloužil. Stejně tak získala pojmenování louka mezi nimi - Oborská luka. Původně byl označován jako Wobora nebo Woborský (někdy se objevuje i pojem W oborách), když se stará čeština změnila do té současné, bylo dvojité vé z názvu odstraněno.
Z jeho historie toho mnoho známo není, především tedy z jeho počátků, kdy a jak došlo k jeho zřízení a kdo u něj vlastně stál. Když otevřeme knihu "Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže", jejímiž autory byli: Jaroslav Kestřánek, Hubert Kříž, Stanislav Novotný, Jan Píše a Vladimír Vlček jako editor, tak zjistíme pouze následující: "Oborský rybník v okr. Jičín 2 km vjv. od Pařezné Lhoty, 11 ha, průtočný na levém přítoku Libuňky."
Rybník vznikl jako panský, a to nejspíše ještě v období, kdy existovalo samostatné zboží hradu Brada, odkud pocházeli Bradští z Labouně a za jejich zakladatele bývá považován Markvart z Údrnic jinak z Labouně, který bradské panství získal od Haška z Valdštejna. Po několika změnách vlastníků došlo k opuštění Brady, neboť nový majitel Mikuláš Licek z Rýzmburka sídlil jinde a nakonec bradské zboží prodal koncem 15. století Mikuláši Trčkovi z Lípy a na Veliši. Tento šlechtic byl jakýmsi Vojtěchem z Pernštejna, nebož na svých majetcích zakládal nebo obnovoval rybníky, z čehož můžeme dovodit to, že pokud neexistoval Oborský rybník před ním, tak určitě musel vzniknout na přelomu 15. a 16. století, kdy také bradské zboží splynulo s velišským panstvím. K velkým investicím do něj došlo za Albrechta z Valdštejna, jenž své frýdlantské vévodství až nadmíru zveleboval a neopomínal snad žádnou oblast, natož potom rybníkářství. V některých zdrojích se uvádí, že i tento rybník náležel k jinolickému dvoru. Ale chyba lávky! Oborský rybník tam patřil jen do počátku 19. století (viz https://www.chartae-antiquae.cz/cs/maps/23887/?view=-89.27155529666021,64.13308438087606,3 a https://www.chartae-antiquae.cz/cs/maps/23892/?view=-105.52163572687162,111.50526639668499,3). Jako další důkaz se pak dá ukázat mapa jeho pozemků z roku 1820 (viz https://www.chartae-antiquae.cz/cs/maps/23923/?view=-46.42977869970381,58.57030720210316,4), v níž už není.
Majetkem vrchnosti byl rybník až do pozemkových reforem po vzniku ČSR, kdy o něj Schlikové přišli (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=BYD047018420). Zajímavé také je to, že na přelomu 18. a 19. století nedošlo k jeho zrušení, ale zůstal na svém místě, což lze vidět srovnáním I. vojenského mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikace z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c060) s indikační skicou stabilního katastru z roku 1842 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=BYD047018420), případně jeho nalezením v tereziánském a josefinském katastru. Za bitvy u Jičína 29. června 1866 byla u rybníka pruská postavení (viz https://www.chartae-antiquae.cz/cs/maps/82921/?view=-185.61949053051782,61.8072567015461,4) a v okolí celé trojice rybníků došlo k řadě šarvátek.
Zrušen a vysušen musel být nejdříve v posledních letech 19. století, neboť ještě v mapě z roku 1877 byl zaznamenán (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=3voj_spec&idrastru=D1_22__3854_01), stejně tak ve vodopisné mapě velkostatků hraběte Erweina Schlika z roku 1899 (viz https://www.chartae-antiquae.cz/cs/maps/82197/?view=-36.384351443509345,74.82804415619124,6), ale v mapě Prachovských skal a okolí z roku 1942 již ne (viz https://www.chartae-antiquae.cz/cs/maps/79523/?view=-27.864463642304166,99.19303976217037,3) a na jeho místě jsou jen pastviny a pole. Podle porostních map k tomu muselo dojít někdy v 90. letech 19. století, ale ještě v mapě z roku 1897 je zakreslen (viz https://www.chartae-antiquae.cz/cs/maps/25566/?view=-70.58052209308548,138.50785339856532,3). Zajímavé však je, že ho nalezneme i v mapě z roku 1925 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=3voj_spec&idrastru=D1_22__3854_02), takže nemuselo jít o úplné zrušení, nýbrž jen dlouhodobé letnění. Nebo se tato změna stala až po pozemkové reformě, protože v mapě z roku 1937 též chybí (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=3voj_spec&idrastru=D1_22__3854_05). Tehdy totiž mnozí rolníci nevěřili v nějaké rybníkářství a raději vodní plochy proměnili v louky a podle leteckých měřicích snímků z let 1953 a 1959 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=lms&idrastru=WMSA08.1953.SOBO03.09693&bz=-674625.14,-1008744.55 a https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=lms&idrastru=WMSA08.1959.JICI93.08099&bz=-674625.14,-1008744.55) došlo k jeho obnově počátkem 50. let 20. století (oficiálně se uvádí jako období obnovy rok 1950, a to zejména z důvodů retenčních). Jedinou změnou vedle toho bylo postupné odvodňování okolních luk, jež bylo plánováno a částečně realizováno před 1. světovou válkou a počátkem 30. let 20. století a vyvrcholilo v 50.-70. letech 20. století, ale pozdější postupnou degradací neudržovaných meliorací i jinými lidskými zásahy se začala situace vracet k původnímu normálu.
Postupem času bylo též rozhodnuto, že i on, když má krásné písčité dno a počátkem 50. let 20. století obnovenou hráz (celkově byl obnoven až koncem téhož desetiletí), bude využit k rekreačním účelům, takže tu vznikl z původně plánovaného velkého tábořiště rozsáhlý chatový areál, jenž dnes sestává ze severního kempu na Výsluní a jižního kempu Jinolice. V té době dosahovala jeho maximální hloubka 3,2 m, ale již o několik let později bylo uváděno, že činí pouze 2,4 m, což zapříčinila lidská činnost a usazování velkého množství sedimentů. Další plány se objevily v roce 1967, kdy MěstNV v Jičíně přišel s nápadem, aby byla zpřístupněna i druhá pláž rybníka a jeho hladina byla podle potřeby navýšena. O 3 roky později se začal areál u rybníka rozšiřovat a byla prodloužena i příjezdová komunikace. Roku 1975 byla zase osázena stromy jeho hráz. Jako jednu z posledních oprav pak můžeme zmínit rekonstrukci stavidla v roce 1996. Roku 2011 pak stát nabídl pozemky pod rybníkem a v jeho okolí ke koupi, takže se následně dostal do soukromých rukou a v současnosti náleží Ing. Miloslavu Ječnému z Valdic a Mgr. Dmitriji Pavlenkovi z Podhradí.
Na závěr musíme ještě dodat to, že se u něj přišlo na řadu botanických nebo zoologických unikátů, takže jím zaplavované rašelinné louky na na západ až jihozápad od něj byly vyhlášeny 29. července 1998 (s účinností od 1. září téhož roku) za přírodní památku (viz https://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?SHOW_ONE=1&ID=2001). Pak však došlo k některým změnám a úpravám, takže po novu byla vyhlášena 4. ledna 1999 s účinností od 1. února téhož roku a jejím úkolem je ochrana ostřice Davallovy, prstnatce májového, úpolínu nejvyššího, hadího mordu nízkého, vrby rozmarýnolisté nebo vstavače obecného. Vedle toho je rybník občas zmiňován v některých odborných časopisech či publikacích, z nichž zmiňme několikadílnou "Květenu České republiky".
Z jeho historie toho mnoho známo není, především tedy z jeho počátků, kdy a jak došlo k jeho zřízení a kdo u něj vlastně stál. Když otevřeme knihu "Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže", jejímiž autory byli: Jaroslav Kestřánek, Hubert Kříž, Stanislav Novotný, Jan Píše a Vladimír Vlček jako editor, tak zjistíme pouze následující: "Oborský rybník v okr. Jičín 2 km vjv. od Pařezné Lhoty, 11 ha, průtočný na levém přítoku Libuňky."
Rybník vznikl jako panský, a to nejspíše ještě v období, kdy existovalo samostatné zboží hradu Brada, odkud pocházeli Bradští z Labouně a za jejich zakladatele bývá považován Markvart z Údrnic jinak z Labouně, který bradské panství získal od Haška z Valdštejna. Po několika změnách vlastníků došlo k opuštění Brady, neboť nový majitel Mikuláš Licek z Rýzmburka sídlil jinde a nakonec bradské zboží prodal koncem 15. století Mikuláši Trčkovi z Lípy a na Veliši. Tento šlechtic byl jakýmsi Vojtěchem z Pernštejna, nebož na svých majetcích zakládal nebo obnovoval rybníky, z čehož můžeme dovodit to, že pokud neexistoval Oborský rybník před ním, tak určitě musel vzniknout na přelomu 15. a 16. století, kdy také bradské zboží splynulo s velišským panstvím. K velkým investicím do něj došlo za Albrechta z Valdštejna, jenž své frýdlantské vévodství až nadmíru zveleboval a neopomínal snad žádnou oblast, natož potom rybníkářství. V některých zdrojích se uvádí, že i tento rybník náležel k jinolickému dvoru. Ale chyba lávky! Oborský rybník tam patřil jen do počátku 19. století (viz https://www.chartae-antiquae.cz/cs/maps/23887/?view=-89.27155529666021,64.13308438087606,3 a https://www.chartae-antiquae.cz/cs/maps/23892/?view=-105.52163572687162,111.50526639668499,3). Jako další důkaz se pak dá ukázat mapa jeho pozemků z roku 1820 (viz https://www.chartae-antiquae.cz/cs/maps/23923/?view=-46.42977869970381,58.57030720210316,4), v níž už není.
Majetkem vrchnosti byl rybník až do pozemkových reforem po vzniku ČSR, kdy o něj Schlikové přišli (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=BYD047018420). Zajímavé také je to, že na přelomu 18. a 19. století nedošlo k jeho zrušení, ale zůstal na svém místě, což lze vidět srovnáním I. vojenského mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikace z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c060) s indikační skicou stabilního katastru z roku 1842 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=BYD047018420), případně jeho nalezením v tereziánském a josefinském katastru. Za bitvy u Jičína 29. června 1866 byla u rybníka pruská postavení (viz https://www.chartae-antiquae.cz/cs/maps/82921/?view=-185.61949053051782,61.8072567015461,4) a v okolí celé trojice rybníků došlo k řadě šarvátek.
Zrušen a vysušen musel být nejdříve v posledních letech 19. století, neboť ještě v mapě z roku 1877 byl zaznamenán (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=3voj_spec&idrastru=D1_22__3854_01), stejně tak ve vodopisné mapě velkostatků hraběte Erweina Schlika z roku 1899 (viz https://www.chartae-antiquae.cz/cs/maps/82197/?view=-36.384351443509345,74.82804415619124,6), ale v mapě Prachovských skal a okolí z roku 1942 již ne (viz https://www.chartae-antiquae.cz/cs/maps/79523/?view=-27.864463642304166,99.19303976217037,3) a na jeho místě jsou jen pastviny a pole. Podle porostních map k tomu muselo dojít někdy v 90. letech 19. století, ale ještě v mapě z roku 1897 je zakreslen (viz https://www.chartae-antiquae.cz/cs/maps/25566/?view=-70.58052209308548,138.50785339856532,3). Zajímavé však je, že ho nalezneme i v mapě z roku 1925 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=3voj_spec&idrastru=D1_22__3854_02), takže nemuselo jít o úplné zrušení, nýbrž jen dlouhodobé letnění. Nebo se tato změna stala až po pozemkové reformě, protože v mapě z roku 1937 též chybí (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=3voj_spec&idrastru=D1_22__3854_05). Tehdy totiž mnozí rolníci nevěřili v nějaké rybníkářství a raději vodní plochy proměnili v louky a podle leteckých měřicích snímků z let 1953 a 1959 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=lms&idrastru=WMSA08.1953.SOBO03.09693&bz=-674625.14,-1008744.55 a https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=lms&idrastru=WMSA08.1959.JICI93.08099&bz=-674625.14,-1008744.55) došlo k jeho obnově počátkem 50. let 20. století (oficiálně se uvádí jako období obnovy rok 1950, a to zejména z důvodů retenčních). Jedinou změnou vedle toho bylo postupné odvodňování okolních luk, jež bylo plánováno a částečně realizováno před 1. světovou válkou a počátkem 30. let 20. století a vyvrcholilo v 50.-70. letech 20. století, ale pozdější postupnou degradací neudržovaných meliorací i jinými lidskými zásahy se začala situace vracet k původnímu normálu.
Postupem času bylo též rozhodnuto, že i on, když má krásné písčité dno a počátkem 50. let 20. století obnovenou hráz (celkově byl obnoven až koncem téhož desetiletí), bude využit k rekreačním účelům, takže tu vznikl z původně plánovaného velkého tábořiště rozsáhlý chatový areál, jenž dnes sestává ze severního kempu na Výsluní a jižního kempu Jinolice. V té době dosahovala jeho maximální hloubka 3,2 m, ale již o několik let později bylo uváděno, že činí pouze 2,4 m, což zapříčinila lidská činnost a usazování velkého množství sedimentů. Další plány se objevily v roce 1967, kdy MěstNV v Jičíně přišel s nápadem, aby byla zpřístupněna i druhá pláž rybníka a jeho hladina byla podle potřeby navýšena. O 3 roky později se začal areál u rybníka rozšiřovat a byla prodloužena i příjezdová komunikace. Roku 1975 byla zase osázena stromy jeho hráz. Jako jednu z posledních oprav pak můžeme zmínit rekonstrukci stavidla v roce 1996. Roku 2011 pak stát nabídl pozemky pod rybníkem a v jeho okolí ke koupi, takže se následně dostal do soukromých rukou a v současnosti náleží Ing. Miloslavu Ječnému z Valdic a Mgr. Dmitriji Pavlenkovi z Podhradí.
Na závěr musíme ještě dodat to, že se u něj přišlo na řadu botanických nebo zoologických unikátů, takže jím zaplavované rašelinné louky na na západ až jihozápad od něj byly vyhlášeny 29. července 1998 (s účinností od 1. září téhož roku) za přírodní památku (viz https://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?SHOW_ONE=1&ID=2001). Pak však došlo k některým změnám a úpravám, takže po novu byla vyhlášena 4. ledna 1999 s účinností od 1. února téhož roku a jejím úkolem je ochrana ostřice Davallovy, prstnatce májového, úpolínu nejvyššího, hadího mordu nízkého, vrby rozmarýnolisté nebo vstavače obecného. Vedle toho je rybník občas zmiňován v některých odborných časopisech či publikacích, z nichž zmiňme několikadílnou "Květenu České republiky".
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.472, 15.307)
Poslední aktualizace: 2.2.2025
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Příspěvky z okolí Oborský rybník u Březky

Autokemp Jinolice
Tipy na výlet

Vesnička Jinolice s přibližně 180 obyvyteli se nachází přibližně šest kilometrů od Jičína, ze kterého do obce jezdí jak autobus tak vlak. Tento vynikající kemp je posazen do jednoho z nejlepších a nejhezčích míst …
0.2km
více »

Paintballové hřiště u Jinolice na Jičínsku
Zábava, atrakce

Na okraji Jinolického kempu 100 m nad rybníkem Němeček se nachází paintballové hřiště o rozloze 5.000 m2. Různé zábrany a stavby z prken a sudů rozmístěné na ploše umožňují hráčům skrývat se před Střelami protivní…
0.3km
více »

Jinolické rybníky
Rybník

Sháníte-li se po nějakém Krásném letním rekreačním místě, věříme, že tato upoutávka bude přímo pro vás. Zveme vás totiž do malebné rekreační oblasti, rozprostírající se nedaleko města Jičín, která je atraktivní …
0.3km
více »
Oborský rybník
Rybník

Oborský rybník je největším ze tří tzv. Jinolických Rybníků, jeho rozloha je 11,4 ha. Na jižní straně, na Oborské louce je veřejné tábořiště. Rekreační chatky se nachází na protější severní straně. Od rybníku se n…
0.4km
více »

Prachov - Muzeum přírody Český ráj
Muzeum

Muzeum přírody Český ráj je součástí Turistického centra na Prachově v místě kde se dříve říkalo U kiosků. Muzeum bylo založeno 24.7.2002. Nabízí stálou expozici Příroda Prachovských skal, Českého ráje a Jičínska.…
0.6km
více »
turistické rozcestí Prachov - od Přivýšiny
Rozcestí
Turistický rozcestník, který se nachází v zatáčce v obci Prachov ve směru od vrchu Přivýšina, ukazuje turistům cestu ve více směrech. Po značce žluté ve směru Jičín - Prachovské skály, po značce modré také ve směr…
0.6km
více »
turistické rozcestí Prachov - vstup do skal
Rozcestí

Turistický rozcestník, který se nachází při vstupu do skalního města, ukazuje turistům cestu do více směrů. Po značce červené ve směru Jičín - Prachovské skály, po značce žluté také ve směru Jičín - Prachovské ská…
0.6km
více »

Letní koloběžkové toulání Českým rájem.
Cestopisy
23. srpen 2015 dopoledne. Počasí výborné, koloběžka připravena - není co řešit - jede se. Dopolední toulání může začít. Je 8.30 hod a odjíždím z Robous přes Jičín kolem rybníku Kníže po cyklotrase č. 14 směr Prach…
0.6km
více »

Prachov - turistické centrum Český ráj, infocentrum
Infocentrum

Turistické a informační centrum, kde návštěvník obdrží informace o Prachovských skalách a Českém ráji se nachází před vstupem do skal. Mezi turisty je z dřívějších dob často nazýváno Kiosky, resp. U kiosků.
Konta…
0.6km
více »
Víkend v Českém ráji
Tipy na výlet

16.-17.10.2010
V půlce října jsme vyrazili na víkend užívat si krásy podzimu. Díky akci NPÚ jsme měli vstup na jednu památku v jejich správě zdarma. Vybrali jsme si Zámek Sychrov. A při té příležitosti jsme se chystali i na zámek HRUBÝ ROHOZEC. Další místo, které jsme chtěli navštívit byla Turnovská Synagoga, tam však probíhala přednáška. Prošli jsme si tedy rychle centrum města a jeli jsme se ubytovat.
…
0.7km
více »

Prachov (obec)
Vesnice

Obec Prachov je připomínána roku 1533. Býval zde Prachův dvůr, později hradištní ves Valy, kterou vojsko Jana Žižky vypálilo. V obci a okolí se nalézá množství pomníků padlých v Prusko-Rakouské válce r. 1866.
O Prachovských skalách, resp. vyhlídkách více zde: https://www.turistika.cz/tipy-na-vylet/show/prachovske-skaly-vyhlidky.html
0.7km
více »

Prachovské skály i s mrnětem
Tipy na výlet

Když jsme zastavili v Prachově u parkoviště, přemýšleli jsme, jestli má cenu platit parkovné. Lilo jako z konve. Díky radě místních jsme přece jen zůstali, dali si v bufetu něco teplého do žaludku a rozhodně jsme …
0.7km
více »

Přivýšina
Vyhlídka

Přivýšina je skalnatý vrch na východě prachovského hřebenu, asi 4 km severozápadně od Jičína.Dostaneme se sem nejlépe právě z Jičína po modré turistické značce, cesta je až k Rozcestí Pod Přivýšinou sjízdná i pro kola. I přes blízkost turisticky velmi exponovaných Prachovských skal zde většinou moc lidí nepotkáte.
0.8km
více »

Rybník Vražda
Rybník

Rybník Vražda je nejmenším ze tří tzv. Jinolických Rybníků o rozloze 2,1 ha. Tento rybník je jediný ze tří Jinonických rybníků, který není vhodný ke koupání. Ponurý název rybníku je odvozen od události, kdy v prů…
0.8km
více »

Prachovské skály - vyhlídka pěveckého sboru Křížkovský
Vyhlídka

Název vyhlídky, kterou najdeme na okraji prachovských skal, je odvozen od návštěvy pražského pěveckého sboru Křížkovský, jehož členové skály dne 16.3.1930 navštívili. Z vyhlídky se nabízí výhledy severně od skal, …
0.9km
více »

Vražda v Jinolici
Rybník

Hned v úvodu po přečtení názvu článku vás musím ubezpečit, že nečtete černou kroniku, ale jste správně na Turistice.cz.
Vražda je v pořadí třetí ze soustavy Jinolických rybníků. Pravda, má trochu zvláštní jméno. …
0.9km
více »

Prachovské skály - Hakenova vyhlídka
Vyhlídka

Hakenova vyhlídka se nalézá v centru Prachovských skal při velkém (zeleném) okruhu. Z vyhlídky je vzhledem k okolním vzrostlým stromům pouze omezený výhled, ale i tak se nabízí pohled na Krkavčí skály a k Táboru. …
1km
více »

Prachovské skály - Hlaholská vyhlídka
Vyhlídka

Hlaholská vyhlídka - nejvýše položené vyhlídkové místo Prachovských skal. Je v pořadí druhou vyhlídkou od vstupu do skal Brankou. Její pojmenování je odvozeno od návštěvy pražského pěveckého spolku Hlaholu, jehož …
1.1km
více »

Rumcajsova jeskyně v lese Řáholci
Jeskyně

Kdo by neznal Rumcajse, Manku a Cipíska! A s nimi i les Řáholec, kam Rumcajs musel z Jičína od verpánku utéct do jeskyně. Ta jeskyně opravdu existuje a dodnes je upravená tak, jako kdyby tu …
1.3km
více »

Prachovské skály - Císařská chodba
Skalní útvar

Císařská chodba je nejmohutnější částí Prachovských skal. Jedná se Hlubokou rokli, která je lemována kolmými skalními stěnami. Jméno rokle se udržuje od návštěvy císaře Františka I, který skály navštívil v roce 1813. Chodba je přístupná po červeně značené turistické značce ve směru Turistická chata - obec Prachov.
1.4km
více »

Prachovské skály - vyhlídka Míru
Vyhlídka

Z Vyhlídky Míru se nabízí krásné výhledy na vrcholky skal, které lemují Císařskou chodbu. V dálce se otevírá pohled na Trosky, Mužský, Vyskeř, ale i Ještěd, Bezděz, Ralsko a Lužické hory. K vyhlídce s dostaneme od…
1.4km
více »

Brada
Tipy na výlet

Jedeme, nebo i jdeme cca 5 km severně od Jičína. Naším cílem je skalnatý blok na němž stával raně gotický hrad. Směřujeme za rozhledy a za historií. Historie je zastoupena zbytky hradu Brada, který byl založen cca v polovině 13. století, v letech 1241 – 63 se jako majitel zmiňuje Načerad z Brady. Dlouhého trvání však hrad neměl, zpust již po roce 1482, kdy jeho význam upadl se…
1.4km
více »

Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Prachovské skály - Myší díra
Skalní útvar

Skalní útvar Myší díra v Prachovských skalách se nalézá při cestě malým (žlutým) okruhem ve směru od Točenice k Vyhlídkám. Průchod skalní štěrbinou je však vhodný pro „konfekční" turisty, šíře průchodu je v některých místech něco málo nad 60 cm....
1.4km
více »

Prachovské skály - vyhlídka Českého ráje
Vyhlídka

Název místa Vyhlídka Českého ráje vypovída za vše... prostě nádhera. Z vyhlídky se nabízí výhledy na celý amfiteátr skal, Prachovskou jehlu, Madonu, skály Plecháče. V dálce jsou vidět Trosky, Vyskeř, Mužský, ale i Ještěd a při velmi dobré viditelnosti (jako na foto) Ralsko, Bezděz, České Středohoří a Lužické hory. K Vyhlídce Českého ráje nás dovede odbočka od žlutě značeného…
1.5km
více »

Zřícenina hradu Brada a vyhlídka Václava Čtvrtka.
Tipy na výlet

Jaro v Českém ráji je lákavou nabídkou na prožití několika dní v této kouzelné části naší země. I když podle předpovědi počasí pro druhou polovinu dubna to nemuselo vyjít, přesto jsme se…
1.5km
více »

Ervínův hrad, Rumcajsova jeskyně, skalní hrádek Pařez – to vše leží v okolí Prachovských skal
Tipy na výlet

Jako východisko jsem zvolil vlakovou zastávku Hrdoňovice. Je možné vystoupit také o zastávku dříve v Mladějově. Je to o cca 1,5-2 km delší výlet.
U vlakové zastávky v Hrdoňovicích začíná žlutě značená cesta, kt…
1.5km
více »

Kouzelné Prachovské skály.
Tipy na výlet

Týden v Českém ráji je krátká doba k navštívení alespoň těch nejzajímavějších míst. Nikdy ale není možné vynechat Prachovské skály. Je to v podstatě taková milá povinnost. A tak hned druhý…
1.5km
více »

Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Prachovské skály - Šikmá věž - Vítkova vyhlídka
Vyhlídka

Vítkova vyhlídka na Šikmé věži se nachází v jižní části Prachovských skal. K vrcholu Vyhlídky vedou schody vytesané do skály. Z vyhlídky je díky vzrostlým stromům omezený výhled, ale i tak se nabízí výhled na Zvičinu, Jičínsko, Zebín, Veliš, Loretu, Horní Lochov, Ostružno. K vyhlídce je možný přístup od hotelu Pod Šikmou věží, případně odbočkou červené a zelené značky od…
1.6km
více »

Prachovské skály - Turistická chata
Dům, budova

To co v Krkonoších znamená Labská bouda, to v centru prachovských skal znamená Turistická chata.
První restaurační zažízení zde dal vybudovat v roce 1886 majitel panství hrabě Ervín Šlik, tehdejší lesní restaurac…
1.8km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Prachovské skály
Rezervace

Přírodní rezervace vyhlášena v roce 1933. Skalní město vzniklo usazením pískovců a slínovců na dně druhohorního moře a stalo se tak součástí českého křídového masívu. V okolí je prehistorické naleziště, svědčící o osídlení v 10. až 7. stol. př.n.l.
Rezervací vede mnoho turisticky značených cest vedoucích roklemi, obklopenými pískovcovými stěnami a Krásnými vyhlídkami.…
1.8km
více »