Dům čp. 18 na nám. Československé armády v Jaroměři


Na tomto místě se nacházel původně tzv. „Podzidní“ („Podzední“) mlýn, který vznikl pod městskými zdmi a díky tomu obdržel tedy svůj název, i když lidově byl nazýván také jako „Podžidní“ neboli „pod Židy“. V některých dobách se mu navíc říkalo ještě „Podkutlofní“ nebo „Kutlovský“ (od toho, že se nacházel v blízkosti masných krámů čp. 38 – kutlofu) a „Jindřiščin“. Podle všeho vznikl jako mlýn, kde se mlelo pro hradní čeládku a jednou z prvních zmínek o jeho existenci je listina z 5. října 1448, kdy se město poddalo Jiřímu z Poděbrad. Přímo pro panstvo byl určen druhý mlýn, a to „Podkostelní“ (rovněž známý jako „Podklášterní“), který byl kolem roku 1556 zakoupen obcí od Jana Honse.
V roce 1557 držela mlýn Mandalena, vdova po Jindřichu z Krucemburka. Roku 1571 ho zdědila její sestra Ludmila Mikšová. V roce 1596 ujal „mlýn pod zídmi“ Jan Kupka, a to po svém otci Mikuláši Kupkovi. Roku 1614 držel mlýn Václav Svědík a u stavu podzedního mlýna bývala valcha neboli šlejferna, kterou v roce 1620 koupil od obce Matěk Obrman a zmiňuje se o ní Jindřich Šob ve svém díle „Pod tlapou černých lišek. Historický obrázek z doby „Temna“ z roku 1937. Za třicetileté války byl mlýn zničen, což dokládá záznam z roku 1641, kdy od obce koupil zbořený mlýn „pod hradem, jinak pod židy“ Jan Bajsker (rovněž zapisován jako Pajsker) a až do postavení nového mlýna mu byly sleveny všechny kontribuce.
O 3 roky později ho získala jeho vdova Dorota. V roce 1672 koupil mlýn „pod židy“ od císařského rychtáře Matyáše Lorence Jakub Cabicar. Tehdy měl trojí položení a 2 stoupy. Roku 1685 zakoupil objekt Fridrich John, jenž ho později svým tajným kšaftem odkázal své manželce a synu Janovi. V roce 1750 ho převzal po Davidu Braunovi Vojtěch Braun a po něm o 10 let později David Braun. V tomto zápise se mj. píše: „také tuto vědíno buď, že kdykoliv by se při témž mlýně nějaký losos dostal, poněvadž to J. M. cís. regalie jsou, takového uroz. p. primatoru oznámiti a podle slušné záplaty odvésti povinen bude.“
Velké neshody měl zdejší mlynář se svým konkurentem na hubrikovském mlýně (z tohoto mlýna vznikla Etrichova továrna), který sledoval výšku koruny jezu a náplatků u vodního díla pod ním ležícího, což vyvolávalo řadu sporů. Roku 1783 uzavřel mlynář podzedný David Braun s mlynářem hubrikovským Janem Ludvíkem dohodu o výšce jezu a výšce náplatků. Ta byla následně změněna a 19. října 1790 byla sepsána před magistrátem a vtělena do městských knih. V letech 1792-1806 byl vlastníkem mlýna a jezu podzedného Josef Braun, v letech 1806-1827 František Šefelín, v letech 1827-1835 Jan Řehák, od roku 1835 Josef a Dorota Řehákovi (roku 1848 byl mlynář Řehák jedním z důstojníků jaroměřské Národní gardy), za nichž byl v roce 1850 sepsán protokol o stálém bodu tohoto jezu, od roku 1864 Marie Řeháková, od roku 1867 Jan Řehák, od roku 1868 Karel a Anna Lánští, kolem roku 1873 Vincenc Prokop, od roku 1875 Jan a Marie Kratochvílovi, od roku 1878 Václav a Josefa Landovi (mlynář Landa vedl v roce 1883 opozici proti výstavbě chlapecké školy) a od roku 1898 Jindřiška Helmanová. Ta ho získala koupí od manželů Landových, což nepřímo dokazuje inzerát z roku 1892:
„Výhodná koupě neb nájem mlýna.
Za příčinou přestěhování se pronajmu neb prodám mlýn v Jaroměři na Labi; týž nalézá se téměř u samého náměstí, má 2 francouzské kameny, jeden obyčejný, špičák s eurekou, jednu šrotovku Ganzovu se čtyřmi válci, druhu největšího, jednu porcelánku, nové válce a všechny příslušné stroje čisticí; ve mlýně lze týdně semlet 200 metr. centů; zároveň jest při tom velká pekárna s dvěma pecemi na uhlí, nově postavená, v plném chodu, kdež se značné množství chleba peče; taktéž náleží k tomu velká zahrada a as 8 korců polí; detailní obchod jest značný a dá se ještě velice rozšířit. Cena velmi mírná dle dohodnutí. Bližší zprávy podá buď paní Jos. Landová v Jaroměři neb Václ. Landa, mlynář v Lejkově, pošta Byšice.“
K úpravě mlýna došlo poprvé v 1. polovině 19. století, v roce 1907 byl spolu s jezem podzedným zakoupen obcí a roku 1908 byl částečně zbourán a přestavěn stavitelem Janem Čermákem pro účely poštovního a telegrafního úřadu, přičemž původně nosil staré čp. 1 a současné čp. 18 obdržel po již neexistujícím objektu. Domy čp. 18-20 byly totiž v roce 1884 vykoupeny obcí a zbourány kvůli nové Komenského ulici. Levou polovinu bývalého mlýna získal poštovní úřad, pravá část byla využívána k obchodním účelům a v poschodí nad obchodem byly kanceláře Městské elektrárny. V roce 1918 se nacházela v exposituře okresního hejtmanství v poštovní budově úřadovna Národního výboru, a to se svolením obecního úřadu. Proti ní se v 1. patře nacházela později kancelář velitele Národní obrany, jenž se sem přestěhoval z policejní strážnice. Telefon sloužil pro obě instituce zároveň. Ještě předtím byl v souvislosti s prováděním městské kanalizace zasypán náhon Podzidního mlýna Na Valech. V roce 1926 sídlil v domě poštovní úřad I. třídy se 14 úředníky a 13 zřízenci, k němuž patřilo mimo Jaroměře ještě dalších 10 obcí. Roku 1929 byly zřízeny v objektu splachovací záchody. V roce 1931 obec pronajala poštovní správě požadovanou další dvojicí místností v čp. 1. O 5 let později byl bývalý mlýn v majetku městské elektrárny. Kromě pošty tu byly kanceláře městské elektrárny a sklady.
Roku 1949 byla otevřena v čp. 1 prodejna n. p. Masna. V lednu 1957 se zjistilo při kontrole požární komisí, že oba komíny jsou v dezolátním stavu a musejí se opravit, jinak by hrozil jejich pád. 20. června 1979 byl dům zapsán do státního seznamu kulturních památek. O 2 roky později hospodařila s budovou Okresní správa spojů. V roce 2009 prošel objekt opravou, během níž byl vybudován bezbariérový osobní i nákladní výtah. O rok později byla obnovena fasáda, opraveny okna a vyměněny vstupní dveře. Více o domě, který je dnes městským majetkem, zde: https://pamatkovykatalog.cz/mestsky-dum-13899582.
V roce 1557 držela mlýn Mandalena, vdova po Jindřichu z Krucemburka. Roku 1571 ho zdědila její sestra Ludmila Mikšová. V roce 1596 ujal „mlýn pod zídmi“ Jan Kupka, a to po svém otci Mikuláši Kupkovi. Roku 1614 držel mlýn Václav Svědík a u stavu podzedního mlýna bývala valcha neboli šlejferna, kterou v roce 1620 koupil od obce Matěk Obrman a zmiňuje se o ní Jindřich Šob ve svém díle „Pod tlapou černých lišek. Historický obrázek z doby „Temna“ z roku 1937. Za třicetileté války byl mlýn zničen, což dokládá záznam z roku 1641, kdy od obce koupil zbořený mlýn „pod hradem, jinak pod židy“ Jan Bajsker (rovněž zapisován jako Pajsker) a až do postavení nového mlýna mu byly sleveny všechny kontribuce.
O 3 roky později ho získala jeho vdova Dorota. V roce 1672 koupil mlýn „pod židy“ od císařského rychtáře Matyáše Lorence Jakub Cabicar. Tehdy měl trojí položení a 2 stoupy. Roku 1685 zakoupil objekt Fridrich John, jenž ho později svým tajným kšaftem odkázal své manželce a synu Janovi. V roce 1750 ho převzal po Davidu Braunovi Vojtěch Braun a po něm o 10 let později David Braun. V tomto zápise se mj. píše: „také tuto vědíno buď, že kdykoliv by se při témž mlýně nějaký losos dostal, poněvadž to J. M. cís. regalie jsou, takového uroz. p. primatoru oznámiti a podle slušné záplaty odvésti povinen bude.“
Velké neshody měl zdejší mlynář se svým konkurentem na hubrikovském mlýně (z tohoto mlýna vznikla Etrichova továrna), který sledoval výšku koruny jezu a náplatků u vodního díla pod ním ležícího, což vyvolávalo řadu sporů. Roku 1783 uzavřel mlynář podzedný David Braun s mlynářem hubrikovským Janem Ludvíkem dohodu o výšce jezu a výšce náplatků. Ta byla následně změněna a 19. října 1790 byla sepsána před magistrátem a vtělena do městských knih. V letech 1792-1806 byl vlastníkem mlýna a jezu podzedného Josef Braun, v letech 1806-1827 František Šefelín, v letech 1827-1835 Jan Řehák, od roku 1835 Josef a Dorota Řehákovi (roku 1848 byl mlynář Řehák jedním z důstojníků jaroměřské Národní gardy), za nichž byl v roce 1850 sepsán protokol o stálém bodu tohoto jezu, od roku 1864 Marie Řeháková, od roku 1867 Jan Řehák, od roku 1868 Karel a Anna Lánští, kolem roku 1873 Vincenc Prokop, od roku 1875 Jan a Marie Kratochvílovi, od roku 1878 Václav a Josefa Landovi (mlynář Landa vedl v roce 1883 opozici proti výstavbě chlapecké školy) a od roku 1898 Jindřiška Helmanová. Ta ho získala koupí od manželů Landových, což nepřímo dokazuje inzerát z roku 1892:
„Výhodná koupě neb nájem mlýna.
Za příčinou přestěhování se pronajmu neb prodám mlýn v Jaroměři na Labi; týž nalézá se téměř u samého náměstí, má 2 francouzské kameny, jeden obyčejný, špičák s eurekou, jednu šrotovku Ganzovu se čtyřmi válci, druhu největšího, jednu porcelánku, nové válce a všechny příslušné stroje čisticí; ve mlýně lze týdně semlet 200 metr. centů; zároveň jest při tom velká pekárna s dvěma pecemi na uhlí, nově postavená, v plném chodu, kdež se značné množství chleba peče; taktéž náleží k tomu velká zahrada a as 8 korců polí; detailní obchod jest značný a dá se ještě velice rozšířit. Cena velmi mírná dle dohodnutí. Bližší zprávy podá buď paní Jos. Landová v Jaroměři neb Václ. Landa, mlynář v Lejkově, pošta Byšice.“
K úpravě mlýna došlo poprvé v 1. polovině 19. století, v roce 1907 byl spolu s jezem podzedným zakoupen obcí a roku 1908 byl částečně zbourán a přestavěn stavitelem Janem Čermákem pro účely poštovního a telegrafního úřadu, přičemž původně nosil staré čp. 1 a současné čp. 18 obdržel po již neexistujícím objektu. Domy čp. 18-20 byly totiž v roce 1884 vykoupeny obcí a zbourány kvůli nové Komenského ulici. Levou polovinu bývalého mlýna získal poštovní úřad, pravá část byla využívána k obchodním účelům a v poschodí nad obchodem byly kanceláře Městské elektrárny. V roce 1918 se nacházela v exposituře okresního hejtmanství v poštovní budově úřadovna Národního výboru, a to se svolením obecního úřadu. Proti ní se v 1. patře nacházela později kancelář velitele Národní obrany, jenž se sem přestěhoval z policejní strážnice. Telefon sloužil pro obě instituce zároveň. Ještě předtím byl v souvislosti s prováděním městské kanalizace zasypán náhon Podzidního mlýna Na Valech. V roce 1926 sídlil v domě poštovní úřad I. třídy se 14 úředníky a 13 zřízenci, k němuž patřilo mimo Jaroměře ještě dalších 10 obcí. Roku 1929 byly zřízeny v objektu splachovací záchody. V roce 1931 obec pronajala poštovní správě požadovanou další dvojicí místností v čp. 1. O 5 let později byl bývalý mlýn v majetku městské elektrárny. Kromě pošty tu byly kanceláře městské elektrárny a sklady.
Roku 1949 byla otevřena v čp. 1 prodejna n. p. Masna. V lednu 1957 se zjistilo při kontrole požární komisí, že oba komíny jsou v dezolátním stavu a musejí se opravit, jinak by hrozil jejich pád. 20. června 1979 byl dům zapsán do státního seznamu kulturních památek. O 2 roky později hospodařila s budovou Okresní správa spojů. V roce 2009 prošel objekt opravou, během níž byl vybudován bezbariérový osobní i nákladní výtah. O rok později byla obnovena fasáda, opraveny okna a vyměněny vstupní dveře. Více o domě, který je dnes městským majetkem, zde: https://pamatkovykatalog.cz/mestsky-dum-13899582.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.356, 15.917)
Poslední aktualizace: 3.2.2025
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Jaroměř
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Dům čp. 18 na nám. Československé armády v Jaroměři

Městská elektrárna v Jaroměři
Elektrárna
Přelom 19. a 20. století byl v českých zemích ve znamení zavádění pokroku v různých oblastech, zejména však v průmyslu a ve službách. Jedním z takových věcí bylo budování plynáren a elektráren, protože nešlo jen o…
0.3km
více »

První česká přádelna a tkalcovna juty Josefa Etricha v Jaroměři
Dům, budova
Jaroměř bývá nazývána jako město tří řek, což plně dokládá existenci mnoha zdejších mlýnů, z nichž se v průběhu staletí staly jiné provozy. Jako vznikla na místě Podzedního mlýna městská elektrárna, tak nedaleký m…
0.3km
více »

Jaroměř - sv. Jan Nepomucký
Socha

Cca 50 metrů východně od chrámu sv. Mikuláše se nalézá zajímavá Socha sv. Jana Nepomuckého. Nejedná se však o původní dílo, které pocházelo zřejmě z dílny Jiřího Pacáka z období kolem roku 1740. Současná replika je prací Antonína Wagner ze Dvora Králové. Slavnostní vysvěcení obnovené sochy se uskutečnilo dne 17. června 2011. Originální dílo je uloženo v lapidáriu v bastionu č.…
0.4km
více »

smírčí kříž Libina
Kříž
Smířčí kříž Libina
Většina lidí naštěvuje hrady,zámky,vrcholy,rozhledny ale sakrální památky asi mnohem méně.A na Náchodsku jich je celkem dost,jmenují se Smírčí kříže,které se stavěly dalo by se říct za trest.Takže my naštívíme jeden z nich který najdete pod horou Libina(309 m.n.m) nedaleko Jaroměře.Kdysi se v tomto okolí stala…
0.4km
více »

Dům čp. 65 na nám. Československé armády v Jaroměři
Měšťanský dům
Pokud se vydáme z náměstí k městské bráně se zvonicí, za níž již začíná Havlíčkova ulice, tak po levém boku uvidíme jednopatrový řadový objekt s podloubím, který navazuje na budovu děkanství. Vzhledem k tomu, kde …
0.4km
více »

Dům čp. 14 v Havlíčkově ulici v Jaroměři
Měšťanský dům
Pohledově jde zdánlivě o dvoupatrový dům s valbovou střechou, jenž vznikl na širší parcele na tzv. Velké vartě jako jednopatrový dům výstavbou v 16. století, ale několikrát byl přestavěn, a to po požáru v roce 1670 a na přelomu 18. a 19. století, kdy získal klasicistní vzhled, přičemž roku 1905 byl snížen val tzv. Varty, o níž Jan Stanislav Polický napsal v publikaci "Kniha o J…
0.4km
více »

Jaroměř - městská brána se zvonicí
Zvonice

Městská brána se zvonicí se nachází na konci východní strany náměstí v sousedství Chrámu Sv. Mikuláše. Na bráně je umístěna barokní jezdecká socha sv. Václava z roku 1707. Bránou ve středověku procházela tzv. polská cesta.
0.4km
více »

Jaroměř - Turistické informační centrum
Infocentrum

Jaroměřské informační centrum, kde návštěvník o městě a okolí najde vše potřebné, se nachází v budově městského úřadu na náměstí Československé armády 16. V infocentru je možno získat turistickou známku č. 1349 - …
0.5km
více »

Dům čp. 4 na nám. Československé armády v Jaroměři
Měšťanský dům
Tato místa byla zastavěna již v 15. století, kdy se zde nacházel gotický objekt, z něhož se do dnešní doby zachovala dispozice, sklepy a částečně obvodové zdi 1. patra. O jeho prvních majitelích nemáme žádné znalosti, teprve k roku 1576 víme, že ho ujala po matce Kateřina Rybaříková. V roce 1602 byl jeho držitelem Jan Rybařík. Během třicetileté války byl objekt zpustošen, ale p…
0.5km
více »

Dům čp. 21 na nám. Československé armády v Jaroměři
Dům, budova
Tento objekt je řazen do jaroměřského rynku, ale po svém vybudování náležel nějakou dobu do Komenského ulice, která vznikla na místě domů čp. 18, 19 a 20, jež byly vykoupeny městem roku 1884 a následně zbořeny. Pů…
0.5km
více »

Jaroměř - most s kapličkou
Most

Zajímavá jaroměřská památka, kterou je nenápadný most s kapličkou, se nalézá v Havlíčkově ulici, cca 200 metrů od Chrámu Sv. Mikuláše. Historie mostu sahá do 14, století, kdy zde byl postaven most kamenný. V původ…
0.5km
více »

Dům čp. 5 na nám. Československé armády v Jaroměři
Měšťanský dům
Jak je téměř u každého objektu, který je řazen k jaroměřskému rynku, dnes zvanému jako náměstí Československé armády, z doložených listin i hmotných nálezů jasné, tak i jednopatrové čp. 5 s tabulovým dvouosým štítem patřilo původně k středověkým měšťanským domům, jejichž počátky jsou doložitelné v 15. století, ale podle všeho zde stály ještě mnohem dříve, což však zůstává spíše…
0.5km
více »

Klenutý silniční most s kaplí Panny Marie v Jaroměři
Most
Tato místa, přes která vede dnešní most s kapličkou Panny Marie (podle jedné z pověstí byla zřízena na místě, kde se sličná dcera pána hořenického hradu vrhla dolů do vodních hlubin, aby tak unikla příkoří, která …
0.5km
více »

Dům čp. 61 na nám. Československé armády v Jaroměři
Měšťanský dům
Tento dvoupatrový měšťanský dům renesančního původu se 3 arkádami podloubí vznikl v 16. století splynutím dvojice původních gotických objektů (z nich se nedochovaly ani sklepy, protože ty jsou podle názorů odborníků rovněž až renesančního původu) a obnoven byl v pseudobarokním slohu po požáru v roce 1896. Jedním z prvních dokladů o jeho existenci je výpis všech domů ve městě i …
0.5km
více »

Mechanická tkalcovna a šlichtovna Josef Pěnička a syn v Jaroměři
Dům, budova
Původně se v těchto pravidelně zaplavovaných místech nacházel Podkostelní mlýn, o němž máme zmínku již z 22. listopadu 1465, kdy byl jmenován v narovnání mezi podkomořím království Českého Vaňkem (psán jako Vaniek…
0.5km
více »

Dům čp. 52 na nám. Československé armády v Jaroměři
Měšťanský dům
Předchůdce tohoto jednopatrového domu se sedlovou střechou a s loubím se dvojicí arkád, který dnes na dálku upoutá pozornost svojí pestrou fasádou, jíž dominuje kombinace červené a růžové barvy, musel být vybudován již v 15. století, což nám dokládají dochované valeně zaklenuté sklepy pod ním.O jeho prvních majitelích však máme zmínku až z počátku 17. století, kdy v roce 1606 k…
0.5km
více »

Domy čp. 44-45 na nám. Československé armády v Jaroměři
Dům, budova
Na místě tohoto dvoupatrového řadového objektu, který vznikl v roce 1926 spojením dvojice domů čp. 44 a 45, existovala již ve středověku pravidelná zástavba, jež mívala původně samostatnou historii, přičemž oba do…
0.5km
více »

Dům čp. 60 na nám. Československé armády v Jaroměři
Měšťanský dům
Jedná se o dvoupatrový měšťanský dům se sedlovou střechou a s podloubím, který byl vystavěn na 2 středověkých parcelách, kde stávaly původní gotické objekty, hypoteticky nahrazující předchozí v románském slohu vystavěné. K jeho barokní přestavbě došlo koncem 17. století, o století později získal klasicistní podobu a svůj novorenesanční vzhled obdržel po požáru v roce 1896, kdy …
0.5km
více »

Dům čp. 62 na nám. Československé armády v Jaroměři
Měšťanský dům
Tento jednopatrový a v patře pětiosý dům se dvojicí přízemních arkád a se sedlovou střechou vznikl na místě původního gotického objektu z 15. století, což dosvědčují zachované sklepy z tohoto období. K jeho přestavbě došlo někdy v 16. století a svoji poslední podobu spolu s novorenesanční fasádou získal v roce 1881.První zmínka o existenci domu pochází z roku 1551, kdy ho od Ví…
0.5km
více »

Dům čp. 59 na nám. Československé armády v Jaroměři
Měšťanský dům
Tento jednopatrový řadový měšťanský dům se sedlovou střechou a podloubím je středověkého původu. Již od dávných dob se mu říkalo „Černý“, snad od toho, že se zde vařil černý ležák, i když o původu tohoto pojmenová…
0.5km
více »

Dům čp. 41 na nám. Československé armády v Jaroměři
Měšťanský dům
Tento jednopatrový měšťanský dům s přízemním loubím na trojici arkád a se sedlovou střechou byl postaven kolem roku 1600 na místě 2 gotických parcel, na nichž původně stávaly nejspíše roubené nebo poloroubené obje…
0.5km
více »

Dům čp. 58 na nám. Československé armády v Jaroměři
Měšťanský dům
Stejně jako u ostatních objektů této řady jde o dům se středověkým původem, který tu stál již v období, kdy těmto místům vládla ještě gotika a snad dokonce i románský sloh. Různé prameny se však nemohou shodnout n…
0.5km
více »

Jaroměř - náměstí ČS armády
Náměstí

Náměstí ČS armády v Jaroměři je lemováno renesančními a barokními domy s podloubím na severní straně. Na domě čp. 61 je dochován vstupní portál z roku 1568. Budova radnice je původně renesanční ze 16. století, do …
0.5km
více »

Jaroměř - Mariánský sloup
Pomník

Mariánský sloup postavený v letech 1723-1727 je největší dominantou dnešního náměstí ČS armády. Je dílem Matyáše Bernarda Brauna a jeho sochařské dílny (R. Thényho a J. Pacáka). V 90. letech minulého století byly…
0.5km
více »

Jaroměř - chrám sv. Mikuláše
Chrám

Chrám sv. Mikuláše je nejstarší stavbou ve městě, je cennou památkou české lucemburské a vladislavské gotiky. Založen byl počátkem 14. století a stal se součástí Městského opevnění, dostavěn byl v druhé polovině 15. století. Do dnešní podoby byl upraven při rekonstrukci počátkem 20. století. Hlavní oltář s obrazem sv. Mikuláše pochází z let 1770-72, řezbářská výzdoba je dílem…
0.5km
více »

Jaroměř - železný most přes Labe
Most

Železný most přes Labe, který spojuje centrum města s částí zvanou Na ostrově, byl dle štítku zhotoven v roce 1884. Boční lávka byla věnována veřejnosti Občanskou záložnou v roce 1931. Dnes most slouží pouze pěším…
0.6km
více »

Jaroměř - Tyršův most přes Labe
Most

Tyršův most přes Labe se nachází v místě staršího řetězového mostu, který byl postaven v letech 1831 - 33, tehdy patřil mezi první řetězové mosty v Evropě. V roce 1884 byl řetězový most rozebrán a nahrazen příhrad…
0.6km
více »

Jaroměř - Masarykovy sady
Park

Masarykovy sady (městský park) se nachází na pravém břehu Labe v lokalitě Na ostrově. Park byl založen v roce 1886 při dostavbě sousední Masarykovy školy (v té době chlapecká). Na místě, které je označeno Velkým balvanem stával původní pomník T.G.Masaryka, nejprve byl v roce 1940 zničen fašisty, v roce 1953 i komunisty. Současný pomník T.G.M. se nachází na okraji sadů u…
0.6km
více »

Jaroměř - kostel sv. Jakuba
Kostel

Kostel sv. Jakuba je na předměstí byl založen ve 14. století, připomíná se roku 1374. V 16. století, zřejmě v roce 1530 byl pozdně goticky přestavěn. Roku 1670 kostel vyhořel a následně byl barokně upraven, pozdně gotické portály se však dochovaly. To, že kolem kostela býval původní jaroměřský hřbitov připomíná pomníček M. S. Patrčky, který byl zakladatelem prvního kouzelného…
0.6km
více »

Jaroměř
Město

Jaroměř leží ve Východních Čechách, severním směrem od Hradce Králové. Město najdeme u soutoku řeky Labe a Úpy a nedaleko ústí Metuje do Labe. Východním směrem od Jaroměře se rozkládá Vodní nádrž Rozkoš. U severní…
1.1km
více »