Hrad Kokořín, Pokličky, Čertovy hlavy a jiné skalní útvary – KOKOŘÍNSKO – 3 tipy na výlet

Po návštěvě posvátné hory ŘÍP (viz předchozí článek) následovalo pár dalších výletů  pěšmo i na kole v prostředí, které bylo zcela jiné, než u nás, na Moravě. 

Kokořínsko se nachází cca 40 km SZ od Prahy. S výměrou 272 km² zasahuje do území tří krajů - Ústeckého, Libereckého a Středočeského. 

Vstup do CHKO Kokořínsko byl neuvěřitelně kontrastní. Vyjížděli jsme ze  Štětí, plného továrenských komínů. Jen o pár km nad nepěkným městečkem se nám otevřela malebná krajina s různorodými skalními pískovcovými útvary a městy. Útvary, vzniklé zvětráváním skalních plošin, jsou pro tuto oblast typické. Za členitost krajiny mohou sopečné vyvřeliny z třetihor. Magmatickou výlevnou horninou je např. i nejvyšší kopec oblasti - Vlhošť (614 m.n.m.). Také eroze za léta vytvořily rýhy, údolí, rokle, skalní stěny, okna, výklenky, jeskyňky atd. Dominantou oblasti je hrad Kokořín. Cyklotrasy vedou hlavně lesy, kterých je zde požehnaně.

1. cílem cesty pěší byla, mimo jiné zajímavosti, prohlídka nejznámějších útvarů Kokořínska, nacházejících se v Kokořínském dole, (cca 5 km  od  Mšena). Pískovcové skály s názvem POKLIČKY vypadaly jako obrovitánské hříbky na dlouhých hubených nohách.

K zaříznutí rokle Močidla je datován do třetihor až čvrtohor. Kdysi dávno bylo území pod  hladinou moře. Na mořském dně se usazoval písek, štěrk, kameny a různé slepence.  Samotné vrcholy Pokliček jsou tvořeny železitým slepencem. Jsou pevné, protože obsahují vulkanická tělesa čedičového složení.                                                           

Ale zpět do hluboké minulosti. Díky různorodému složení byly v pískovcích během mnoha a mnoha dalších let, vlivem nestejné odolnosti vůči erozím, vytvořeny pukliny a skalní bloky. Z nich pak byly postupně vytvarovány reliéfy.

Největší poklice má rozměry 6 × 5 m a  tloušťku 1,5 m. Výška celého útvaru je asi 12 m. Nyní pevné hlavičky, sedící na zvětrávajícím pískovci, za nějaký ten čas beztak spadnou  na zem. A z některých stávajících útvarů se zase za dlouhou dobu teprve poklice  stanou. Ani jednoho se určitě nedožijeme:-).

 

2. TIP  -  nenáročný   jednodenní pěší  výlet (zvládl pětiletý  klučík)

(ZDE znázorněna TRASA celé CESTY na mapě)

Start autem z Račic přes Štětí, Liběchov do Želíz (mapa  cesty autem až do Kokořínské doliny). V nivě potoka Liběchovky se nachází nejnižší bod  kokořínské oblasti  (175 m. n. m.). Stojí zde  Zájezdní restaurace se  sympatickou  obsluhou. V hospůdce jsme při průjezdech nejednou rádi přibrzdili.  

Pár desítek metrů před hospodou po straně pravé se kratičkou cestou po modré dá dojít k ČERTOVÝM HLAVÁM, dílu sochaře Václava Levého ze 40. let 19. stol. Obrovské skulptury čertů jsou vytesané do dvou skalních bloků. Les v okolí je vykácený, útvary jsou vidět z dálky. Pozdravili jsme čerty a z jejich obrovských pískovcových hlav se pokochali výhledy do krajiny.

Autem jsme pak jeli přes  Dolní Zimoř, Chodeč, Vysokou do Kokořína. Za obcí jsme v serpentinách  (u hradbiček) zastavili na vyhlídce a mrkli na hrad Kokořín. Pokračovali jsme pak do Kokořínské doliny. Bylo možné zde bezplatně zaparkovat. 

Šli jsme po červené dolinou podél říčky Pšovky a rybníků asi 2 km k rozcestníku „ Pokličky rozcestí“ a poté již po modré  asi 500m, převážně po schodech, k výhledu na POKLIČKY.

Po modré jsme pokračovali 2 km Družkovskou cestou. Míjeli jsme další skalní útvary – Obří hlavu a žábu. Na rozcestníku jsme se stočili doprava na žlutou. Ještě než jsme se tímto směrem rozešli, proběhli jsme  Průsečnou skálou. Cesta, vytesaná Švédy ve  třicetileté válce, se nacházející v bezprostřední blízkosti rozcestníku (po žlutomodré).

Po cca 100 m po žluté jsme odbočili na místě  zv. Faraon opět doprava na zelenou, prošli jsme Náckovou roklí. Močidly (z rozcestníku doprava po modré) jsme kaňonovitým údolím Kokořínského dolu,  uzavřeli kruh k rozcestníku Pokličky rozcestí. Protože byli tatínkové   rychlejší, než náš nejmladší unavený benjamínek, rozběhli se pro auta a přijeli nám naproti až k parkovišti u pokličkovského rozcestníku.

Délka cesty kolem 7 km

 

3. TIP - CYKLOvýlet (cca 45 km):

Lenošení bylo dosti, nasedli jsme tedy další den na kola a vyrazili zdolávat další cíle. Start z Račic přes  Štětí (po žluté), odtud  do Stračí  (odkud je  do lesa cca 2 km prudké stoupání), k rozcestníku “Pod  špičákem“ Zde stojí Mariánská kaple. Pokračovali jsme pak rovně po cyklo 0057 a na  první odbočce doprava mimo značení  (viz mapa) jsme se  dostali až ke skále HAD. Rreliéf do pískovce vytesal 19. stol. Václav Levý.

Dále jsme jeli po žluté k souboru dalších reliéfů od V. Levého. Skála HARFENICE  je nazvána podle dívky s harfou. Útvar obsahuje dále pět monumentálních hlav a jeskyni s hlavami sfing na portále. Následovala  kaple sv. Máří Magdalény. Po žluté jsme pak sjeli z kopce do Želíz na výbornou  dršťkovku  s domácími rohlíky do již  výše zmiňované Zájezdní restaurace.

Po cyklo 0010 jsme pokračovali  Zimořským dolem do dolu Truskaveckého (trasa  cesty). Zde jsme odbočili na cyklo 0011 do dolu Šemanovického. Kaňonovité údolí, nacházející se mezi Šemanovicemi a Jestřebicí, je zdobeno dalšími zajímavými pískovcovými útvary. Zastavili jsme u umělé vytesané loupežnické  jeskyně KLEMPERKA. Vyšplhali jsme po žebříku do skalních skrýší, vybudovaných uvnitř původního skalního převisu, vzniklého zvětráváním méně odolných pískovcových vrstev. Děti byly z prostor  nadšené.

Vrátili jsme se pak k rozcestníku Truskavecký důl. Většina bandy ujížděla zpět do startu a část nás vyrazila do leva dlouhým pruďákem (po  tur. modré, či cyklo 0010) do vesničky  Kokořín a následně až ke hradu KOKOŘÍN  z roku 1320, nacházejícímu se v blízkosti stejnojmenné obce. Kola jsme přikurtovali až na nádvoří, vyběhli na hradní věž a koukli do okolí. Vrátili jsme se do  vísky Kokořín, kde jsme se osvěžili v antik restauraci -Truhlárně  pivečkem. Sjeli obrovský kopec k rozcestníku Truskavecký důl a pak ujížděli zpět do Račic. Přibrzdili jsme cestou ve vyhlášené pizzerii ve Štětí a zakončili zde dobrou večeří pěkný den. 

 

4. TIP CYKLOvýlet :

Začátek posledního cyklovýletu byl stejný jako v den předchozí - tedy z Račic přes Štětí (po žluté), Stračí  až k Mariánské kapli (TRASA), potom doleva po žluté ke Kapli Hraběcí dále  - pozor -  nepřehlédout odbočku doleva ke skalnímu útvaru  SEDM CHLEBŮ a jeskyni  MORDLOCH, dále po žluté k HADOVI a po cyklo 0012 do Tupadel. Odtud bylo možné zhlédnout Slavín, velmi zajímavou stavbu Antonína Veitha z roku 1840. Od  místních starousedlíků jsme se dozvěděli, že ve veřejně nepřístupné rozhledně nyní sídlí meditační buddhistické centrum Samadhi.

Pokračovali jsme dále cyklo 0012 dolem Vidimským až na křižovatku s modrou. Odbočili  jsme doprava a (po modré)  přijeli ke skalnímu útvaru Starý zámek  (TRASA). Na pozůstatky bývalé tvrze stálo za to vyšplhat. Nacházely se tam jeskyňky, skvělé pelíšky  pro čundráky, kteří chtějí zmizet ze světa. Následovala (ne) cesta do kopce křovisky a šíleným roštím. Proklestili jsme se až do pěkné Vidimi.

Zde se nacházely, mimo jiné zajímavosti, zbytky lávek. Kdysi byly lávky součástí zámeckého parku. Majitel zámku T. Grohman je postavil pro svou ženu. Dle pana hospodského jsou nyní lávky nebezpečné. Do hluboké propasti jsme tedy jen jukli a pak  ujížděli z Vidimi z prudkého kopce po zelené do Dolní Vidimi. Odbočili jsme tu doprava  na cyklo 0012 a po pár desítkách metrech doprava na žlutou. Z té jsme omylem sjeli a  dostali se tak po neznačené cestě  Sitenským dolem, velmi malebným  údolím se  zajímavými skalními útvary, zpět na cyklo 0012 před Tupadly. Pokračovali jsme do Želíz. Odtud jela část bandy do Stračí, Štětí a cílových Račic a ostatní to do cíle vzali přes Liběchov (pro čerstvé pstruhy na večerní grilovačku - mapa). U této poslední trasy by bylo nerozumné volit směr opačný, takto byl výlet (cca 40 km) velmi příjemný.

2013

Články  související s pobytem v okolí:

Zámek Ploskovice, hora Sedlo

Říp a  Mělník

Terezín




 Obrázkov