Hrad Kokořín, Pokličky, Čertovy hlavy a jiné skalní útvary – KOKOŘÍNSKO – 3 tipy na výlet
Po návštěvě posvátné hory ŘÍP (viz předchozí článek) následovalo pár dalších výletů (pěšmo i na kole) v prostředí, které bylo zcela jiné, než u nás, na Moravě. Bohužel nám tři dny zdaleka k prozkoumání Kokořínska, chráněné krajinné oblasti, nestačily. Kokořínsko se nachází cca 40 km SZ od Prahy, má výměru 272 km² a zasahuje do území 3 krajů (Ústeckého, Libereckého a Středočeského).
Neuvěřitelně kontrastní byl vstup do CHKO Kokořínsko. Vyjížděli jsme ze Štětí, plného továrenských komínů a jen o pár km nad nepěkným městečkem se nám otevřela malebná krajina s různorodými skalními pískovcovými útvary a městy. Útvary, vzniklé zvětráváním skalních plošin, jsou pro tuto oblast typické. Za členitost krajiny mohou sopečné vyvřeliny z třetihor. Magmatickou výlevnou horninou je např. i nejvyšší kopec oblasti - Vlhošť - 614 m. n. m. Také eroze za léta vytvořily rýhy, údolí, rokle, skalní stěny, okna, výklenky, jeskyňky atd. Dominantou oblasti je hrad Kokořín. Cyklotrasy vedou hlavně lesy, kterých je zde požehnaně.
1. cílem cesty pěší byla, mimo jiné zajímavosti, prohlídka nejznámějších útvarů Kokořínska, nacházejících se 5 km od Mšena. Pískovcové skály s názvem POKLIČKY vypadaly jako hříbky na dlouhých hubených nohách. Kdysi dávno bylo území pod hladinou moře. Na dně moře se usazoval písek, štěrk, kameny a různé slepence. „Pokličky“ - samotné vrcholy - jsou tvořeny slepencem železitým (obsahují vulkanická tělesa čedičového složení) – tyto nejlépe vydržely. Díky různorodému složení byly v pískovci za dlouhá léta zvětrávání a erozemi (nestejné odolnosti vůči těmto vlivům) vytvořeny pukliny, skalní bloky a z nich pak postupně vytvarovány reliéfy… Největší poklice (nad Kokořínským dolem) má rozměry 6 × 5 m a tloušťku 1,5 m. Výška celého útvaru asi 12 m. Nyní pevné hlavičky, sedící na zvětrávajícím pískovci, za nějaký ten čas beztak žuchnou na zem... Naopak z některých stávajících útvarů se za dlouhou dobu teprve poklice stanou. Ani jednoho se určitě nedožijeme, protože začátek erozí (kdy došlo k zaříznutí rokle Močidla, v nichž se Pokličky nachází) je datován do třetihor až čvrtohor – vše tedy proces zdlouhavý.
2. TIP - nenáročný jednodenní pěší výlet (zvládl pětiletý klučík)
(ZDE znázorněna TRASA celé CESTY na mapě)
Start autem z Račic přes Štětí, Liběchov do Želíz (TADY mapa cesty autem až do Kokořínské doliny). V nivě potoka Liběchovky se nachází nejnižší bod kokořínské oblasti (175 m. n. m.), taktéž např. i Zájezdní restaurace se sympatickou obsluhou (a domácími rohlíky). V hospůdce jsme při průjezdech nejednou rádi přibrzdili.
Pár desítek metrů před hospodou po straně pravé se kratičkou cestou po modré dá dojít k parádnímu dílu sochaře Václava Levého ze 40. let 19. stol. s názvem ČERTOVY HLAVY (obrovské skulptury vytesané do dvou skalních bloků). Les v okolí je vykácený, útvary jsou vidět z dálky. Rozhodně stojí za to kratičký prudký kopec vyběhnout, čerty pozdravit a porozhlédnout se do okolí z jejich obrovských pískovcových hlav.
Autem jsme pak jeli přes Dolní Zimoř, Chodeč, Vysokou a Kokořín. Za Kokořínem (stále rovně směrem k hradu) jsme v serpentinách zastavili na vyhlídce (hradbičky po pravé straně silnice) a mrkli na hrad Kokořín. Z této vyhlídky je asi nejhezčí místo na prohlídku. Pokračovali jsme pak serpentinami dolů, do Kokořínské doliny. Bylo možné zde bezplatně zaparkovat. O to víc jsme si ale připlatili za občerstvení v restauraci Pobuda.
Od tohoto místa (z rozcestníku) jsme šli pěšky po červené dolinou podél říčky Pšovky a rybníků asi 2 km k rozcestníku „ Pokličky rozcestí“ a poté již po modré asi 500m, převážně po schodech k výhledu na POKLIČKY.
Po modré jsme pokračovali 2 km Družkovskou cestou. Míjeli jsme další skalní útvary – Obří hlavu a žábu. Na rozcestníku jsme se stočili doprava na žlutou. Ještě než jsme se tímto směrem rozešli, proběhli jsme Průsečnou skálou, cestou vytesanou Švédy ve třicetileté válce, nacházející se v bezprostřední blízkosti rozcestníku (po žlutomodré).
Po cca 100 m po žluté jsme odbočili na místě zv. Faraon opět doprava na zelenou, prošli jsme Náckovou roklí a (na rozcestníku doprava na modrou) jsme Močidly (kaňonovitým údolím Kokořínského dolu) uzavřeli kruh k rozcestníku Pokličky rozcestí, taktéž i náš první výlet v této oblasti. Protože byli tatínkové rychlejší, než náš nejmladší benjamínek, frnkli nám, zaběhli pro auta, takže jsme nastupovali na parkovišti u pokličkovského rozcestníku.
Délka cesty kolem 7 km
3. TIP - CYKLOvýlet :
Lenošení bylo dosti, nasedli jsme tedy další den na kola a vyrazili zdolávat další cíle. Start z Račic přes Štětí (po žluté), odtud do Stračí (odkud je do lesa cca 2 km prudké stoupání), k rozcestníku “Pod špičákem“, kde stojí Mariánská kaple. Pokračovali jsme pak rovně po cyklo 0057 a na první odbočce doprava mimo značení (viz mapa) jsme se dostali až ke skále HAD (reliéf hada vytesaný do pískovce Václavem Levým v 19. st.).
Dále jsme jeli po žluté k souboru reliéfů od V. Levého - skalnímu útvaru HARFENICE. Nazvána je podle ústřední postavy - dívky s harfou. Útvar obsahuje dále pět monumentálních hlav a jeskyni s hlavami sfing na portále. Následovala kaple sv. Máří Magdalény (další ukázka sochaře Levého). Po žluté jsme pak sjeli z kopce do Želíz na výbornou dršťkovku s domácími rohlíky do již výše zmiňované Zájezdní restaurace.
Po cyklo 0010 jsme pokračovali Zimořským dolem do dolu Truskaveckého (trasa cesty). Zde jsme odbočili na cyklo 0011 do dolu Šemanovického (kaňonovitého údolí mezi Šemanovicemi a Jestřebicí), zdobeného zajímavými pískovcovými útvary. Zastavili jsme u umělé vytesané loupežnické jeskyně KLEMPERKA. Vyšplhali jsme po žebříku do skalních skrýší, vybudovaných uvnitř původního skalního převisu, vzniklého zvětráváním méně odolných pískovcových vrstev.
Vrátili jsme se k rozcestníku Truskavecký důl. Většina bandy ujížděla zpět do startu a část nás vyrazila do leva dlouhým pruďákem (po tur. modré, či cyklo 0010) do vesničky Kokořín a následně až ke hradu KOKOŘÍN (1320), nacházejícímu se v blízkosti stejnojmenné obce. Kola jsme přikurtovali až na nádvoří, vyběhli (za 30,-Kč) na hradní věž a koukli do okolí. Vrátili jsme se do vísky Kokořín, zde osvěžili v antik restauraci -Truhlárně pivečkem, sjeli obrovský kopec k rozcestníku Truskavecký důl (sklerotik, který si nechal v hospodě na židli batoh, si dlouhý smrťák zopakoval) a pak ujížděli zpět do Račic. Přibrzdili jsme cestou ve vyhlášené pizzerii ve Štětí a zakončili zde dobrou večeří pěkný den. (délka cesty cca 45 km)
4. TIP CYKLOvýlet :
Začátek posledního cyklovýletu byl stejný jako v den předchozí - tedy z Račic přes Štětí (po žluté), Stračí až k Mariánské kapli (TRASA), potom doleva po žluté ke Kapli Hraběcí dále - pozor - nepřehlédout odbočku doleva ke skalnímu útvaru SEDM CHLEBŮ a jeskyni MORDLOCH, dále po žluté k HADOVI a po cyklo 0012 do Tupadel. Odtud bylo možné shlédnout velmi zajímavou stavbu (Antonína Veitha z roku 1840) Slavín. Od místních starousedlíků jsme se dozvěděli, že v nepřístupné rozhledně nyní sídlí meditační buddhistické centrum Samadhi…
Pokračovali jsme dále cyklo 0012 dolem Vidimským až na křižovatku s modrou. Odbočili jsme doprava a (po modré) přijeli ke skalnímu útvaru Starý zámek (TRASA). Na pozůstatky bývalé tvrze stálo za to vyšplhat. Nacházely se tam jeskyňky - skvělé pelíšky pro čundráky, kteří chtějí zmizet ze světa. Následovala (ne) cesta do kopce křovisky… a šíleným roštím. Proklestili jsme se až do pěkné Vidimi.
Zde se nacházely, mimo jiné zajímavosti, zbytky lávek. Kdysi byly lávky součástí zámeckého parku. Majitel zámku T. Grohman je postavil pro svou ženu. Dle pana hospodského jsou nyní lávky nebezpečné. Do hluboké propasti jsme tedy jen jukli a pak ujížděli z Vidimi z prudkého kopce po zelené do Dolní Vidimi. Odbočili jsme tu doprava na cyklo 0012 a po pár desítkách metrech doprava na žlutou. Z té jsme omylem sjeli a dostali se tak po neznačené cestě Sitenským dolem (malebným údolím se zajímavými skalními útvary) zpět na cyklo 0012 před Tupadly. Pokračovali jsme do Želíz. Odtud jela část bandy do Stračí, Štětí a cílových Račic a ostatní to do cíle vzali přes Liběchov (pro čerstvé pstruhy na večerní grilovačku - mapa). U této poslední trasy by bylo nerozumné volit směr opačný, takto byl výlet (cca 40 km) velmi příjemný.
Články související s pobytem v okolí: