Zaniklý mlýn čp. 10 ve Starých Nechanicích
Mlýn ve Starých Nechanicích existoval již ve středověku, ale bližších informací o něm je z těchto dob pomálu, i když určitě existoval již v 16. století. Jednu zmínku o něm můžeme nalézt k 12. listopadu 1622, kdy byl konfiskační komisí odsouzen ke ztrátě poloviny majetku Ctibor Smil Pecingar rytíř z Bydžína na Nechanicích a Kunčicích, který se zúčastnil českého stavovského povstání. Z toho vidíme, že mlýn byl původně založen a náležel panstvu a nejspíše v 18. století byl emfyteuticky prodán. Podle tereziánského katastru měl původně 2 vodní kola. Z pozdějších mlynářů či pachtýřů jmenujme: Václava Kuchynku (1811), Jana Javůrka (1826), Václava Tobolku (1832), Františka Tobolku (1855), Antona Kysilku (pachtýř, 1856), Jana Rygra, zv. jako „Riegera“ (1859).
Ještě za mlynáře Antonína Fiedlera náležela k mlýnu louka mezi mlýnem a jezerem u mostu, jež se stala posléze jádrem sporu mezi mlynářem a velkostatkem. Dlouhotrvající spor nahněval vlastníka mlýna tak, že ještě před jeho ukončením nemovitost raději prodal. Krátce po prodeji mu však přišla zpráva, že spor vyhrál. Ze zlosti nad tím vším roztrhal a spálil veškeré listiny a doklady o mlýnu i onom sporu, které u sebe měl. Původní rozmístění jednotlivých budov v areálu mlýna se nám dochovalo v indikační skice stabilního katastru z roku 1841, kterou vyhotovil adjunkt 2. třídy Ernest Köstner a geometr 3. třídy Anton Wind (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=BYD264018410), naopak jeho reambulace z roku 1875 přináší jeho pozdější přestavby (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=orm&idrastru=B2_a_4C_7138_3).
Mlynář Antonín Pavelka, syn staroskřeněřského mlynáře Františka Pavelky, zakoupil mlýn čp. 10 v roce 1861 za 8 300 zlatých a vedle toho musel odvádět každoročně výměnek ve výši 2 000 zlatých. Mimo toho ještě splácel výkupní cenu velkostatku v částce kolem 1 800 zlatých. V roce 1866 vyhořel dosavadní dřevěný mlýn a jeho vlastník nechal na jeho místě vybudovat zděný objekt. Tehdy byly ve mlýně 3 české kameny k mletí a šrotování a poháněny byly trojicí vodních kol.
Roku 1902 převzala mlýn Občanská záložna v Nechanicích, a to jako úhradu defraudace, kterou způsobil v záložně jako účetní jediný Pavelkův syn František, protože nejstarší syn Antonín zemřel na zápal plic již v roce 1873 ve věku nedožitých 8 let. O ní se krátce zmínil „Čas“ 21. ledna 1903: „Defraudace v záložně v Nechanicích byla objevena při revisi revisorem Jednoty čes. záložen“. Defraudovaná částka činí 44.000 kor. Defraudaci spáchal účetní Fr. Pavelka, člen obec. zastupitelstva, jenž nedávno byl v noci přepaden, vysvlečen, ztlučen a ku plotu přivázán. Schodek byl z části hrazen.“ Dodejme jen, že k výše zmíněnému napadení došlo 7. ledna 1903.
Na jaře 1904 koupil nakonec mlýn Ladislav Kašťák z Nechanic a následně ho přestavěl na poschoďový a na vodě místo vodních kol postavil Francisovu turbinu se stejným hřídelem, konstruovanou na 900 litrů vody za vteřinu a spád 150 cm. Díky tomuto novému majiteli se do mlýna rovněž dostalo nové a moderní zařízení loupačka, francouzský kámen a stolice, výtahy a vysévače a jako výpomocná síla benzinový spalovací motor, jenž byl později přeměněn v plynový a v roce 1916 byl znovu vyměněn, tentokrát za elektromotor o 15 HP. I přesto byl mlýn napojen roku 1914 na nově zřízenou elektrickou síť.
K další přestavbě mlýna došlo v roce 1923. Tehdy byl zvýšen o další patro a opatřen novými stroji. Zařízena byla nově též pekárna, k jejímuž zřízení došlo ve mlýně již roku 1912. V roce 1933 došlo k regulačním úpravám obce, a tudíž i okolí mlýna. Poté přišel zádrhel v podobě nízkých cen obilí a roku 1936 byl mlýn prodán Františku Procházkovi z Nového Bydžova a Antonínu Vortelovi ze Sloupna za 280 000 Kč. Ladislav a Anna Kašťákovi měli tehdy 268 arů pozemků a ve mlýně byly tyto stroje: loupačka, žitná stolice, šrotovka, hladká stolice, šrotovník, hranolový vysévač, rovinný vysévač a různé pomocné stroje, z nichž zmiňme: výtahy, „šneky“ a míchačky. V té době zde ještě fungovala pekárna, v níž se pekl chléb na výměnu za mouku samozásobitelům. V roce 1939 se objevil problém s nedostatkem vody k pohonu, posléze zase časté kontroly německých okupantů, zejména roku 1944.
V roce 1948 zemřel majitel mlýna Antonín Vortel a tak ho vedla až do jeho znárodnění vdova Rozarie. Roku 1950 byl mlýn združstevněn a jeho vedení převzal stárek Karel Roll. Mlýn semílal obilí ve mzdě pro 25 okolních obcí, a to zejména členům JZD. Od Rolnického družstva Hradec Králové ho o 2 roky později získaly Východočeské mlýny, n. p. Předměřice nad Labem, a to jako výrobnu č. 105. Vedle něj existující pekárna Lidového spotřebního družstva Jednota Hradec Králové pekla výhradně chléb pro okolí Nechanic. Za měsíc ho vyprodukovala na 120 q. Vedoucím pekárny byl Miroslav Kubín. Kromě toho tu žila v nájmu bývalá majitelka Rozarie Vortelová. V roce 1955 majitel mlýna František Procházka požádal o uvolnění bytu v čp. 10. Rada MNV rozhodla, že bude-li dán náhradní byt Jaroslavu Matouškovi, bude se moci žadatel do onoho bytu nastěhovat.
Později objekt sloužil vedle bydlení k různým účelům. Postupně začal chátrat a počátkem 90. let 20. století byl mlýn nakonec zbourán kvůli rozšíření a úpravě zdejší silnice (srovnejte letecký měřicí snímek z roku 1977 s leteckým měřicím snímkem z roku 1991, v němž jsou ještě zaznamenány zbytky z bouračky; viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=lms&idrastru=WMSA08.1977.HORI18.09115&bz=-655133.90,-1037501.11 a https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=lms&idrastru=WMSA08.1991.HORI18.09647&bz=-655133.90,-1037501.11). Z mlýna tak zůstala pouze přístavba, jež byla určena pro Francisovu turbinu. Zajímavostí může být to, že areál mlýna byl v katastrálních mapách veden až do nedávné doby. Jinak pozemky po něm náležejí k čp. 144 a objekt vodní elektrárny městu Nechanicím.
Ještě za mlynáře Antonína Fiedlera náležela k mlýnu louka mezi mlýnem a jezerem u mostu, jež se stala posléze jádrem sporu mezi mlynářem a velkostatkem. Dlouhotrvající spor nahněval vlastníka mlýna tak, že ještě před jeho ukončením nemovitost raději prodal. Krátce po prodeji mu však přišla zpráva, že spor vyhrál. Ze zlosti nad tím vším roztrhal a spálil veškeré listiny a doklady o mlýnu i onom sporu, které u sebe měl. Původní rozmístění jednotlivých budov v areálu mlýna se nám dochovalo v indikační skice stabilního katastru z roku 1841, kterou vyhotovil adjunkt 2. třídy Ernest Köstner a geometr 3. třídy Anton Wind (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=BYD264018410), naopak jeho reambulace z roku 1875 přináší jeho pozdější přestavby (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=orm&idrastru=B2_a_4C_7138_3).
Mlynář Antonín Pavelka, syn staroskřeněřského mlynáře Františka Pavelky, zakoupil mlýn čp. 10 v roce 1861 za 8 300 zlatých a vedle toho musel odvádět každoročně výměnek ve výši 2 000 zlatých. Mimo toho ještě splácel výkupní cenu velkostatku v částce kolem 1 800 zlatých. V roce 1866 vyhořel dosavadní dřevěný mlýn a jeho vlastník nechal na jeho místě vybudovat zděný objekt. Tehdy byly ve mlýně 3 české kameny k mletí a šrotování a poháněny byly trojicí vodních kol.
Roku 1902 převzala mlýn Občanská záložna v Nechanicích, a to jako úhradu defraudace, kterou způsobil v záložně jako účetní jediný Pavelkův syn František, protože nejstarší syn Antonín zemřel na zápal plic již v roce 1873 ve věku nedožitých 8 let. O ní se krátce zmínil „Čas“ 21. ledna 1903: „Defraudace v záložně v Nechanicích byla objevena při revisi revisorem Jednoty čes. záložen“. Defraudovaná částka činí 44.000 kor. Defraudaci spáchal účetní Fr. Pavelka, člen obec. zastupitelstva, jenž nedávno byl v noci přepaden, vysvlečen, ztlučen a ku plotu přivázán. Schodek byl z části hrazen.“ Dodejme jen, že k výše zmíněnému napadení došlo 7. ledna 1903.
Na jaře 1904 koupil nakonec mlýn Ladislav Kašťák z Nechanic a následně ho přestavěl na poschoďový a na vodě místo vodních kol postavil Francisovu turbinu se stejným hřídelem, konstruovanou na 900 litrů vody za vteřinu a spád 150 cm. Díky tomuto novému majiteli se do mlýna rovněž dostalo nové a moderní zařízení loupačka, francouzský kámen a stolice, výtahy a vysévače a jako výpomocná síla benzinový spalovací motor, jenž byl později přeměněn v plynový a v roce 1916 byl znovu vyměněn, tentokrát za elektromotor o 15 HP. I přesto byl mlýn napojen roku 1914 na nově zřízenou elektrickou síť.
K další přestavbě mlýna došlo v roce 1923. Tehdy byl zvýšen o další patro a opatřen novými stroji. Zařízena byla nově též pekárna, k jejímuž zřízení došlo ve mlýně již roku 1912. V roce 1933 došlo k regulačním úpravám obce, a tudíž i okolí mlýna. Poté přišel zádrhel v podobě nízkých cen obilí a roku 1936 byl mlýn prodán Františku Procházkovi z Nového Bydžova a Antonínu Vortelovi ze Sloupna za 280 000 Kč. Ladislav a Anna Kašťákovi měli tehdy 268 arů pozemků a ve mlýně byly tyto stroje: loupačka, žitná stolice, šrotovka, hladká stolice, šrotovník, hranolový vysévač, rovinný vysévač a různé pomocné stroje, z nichž zmiňme: výtahy, „šneky“ a míchačky. V té době zde ještě fungovala pekárna, v níž se pekl chléb na výměnu za mouku samozásobitelům. V roce 1939 se objevil problém s nedostatkem vody k pohonu, posléze zase časté kontroly německých okupantů, zejména roku 1944.
V roce 1948 zemřel majitel mlýna Antonín Vortel a tak ho vedla až do jeho znárodnění vdova Rozarie. Roku 1950 byl mlýn združstevněn a jeho vedení převzal stárek Karel Roll. Mlýn semílal obilí ve mzdě pro 25 okolních obcí, a to zejména členům JZD. Od Rolnického družstva Hradec Králové ho o 2 roky později získaly Východočeské mlýny, n. p. Předměřice nad Labem, a to jako výrobnu č. 105. Vedle něj existující pekárna Lidového spotřebního družstva Jednota Hradec Králové pekla výhradně chléb pro okolí Nechanic. Za měsíc ho vyprodukovala na 120 q. Vedoucím pekárny byl Miroslav Kubín. Kromě toho tu žila v nájmu bývalá majitelka Rozarie Vortelová. V roce 1955 majitel mlýna František Procházka požádal o uvolnění bytu v čp. 10. Rada MNV rozhodla, že bude-li dán náhradní byt Jaroslavu Matouškovi, bude se moci žadatel do onoho bytu nastěhovat.
Později objekt sloužil vedle bydlení k různým účelům. Postupně začal chátrat a počátkem 90. let 20. století byl mlýn nakonec zbourán kvůli rozšíření a úpravě zdejší silnice (srovnejte letecký měřicí snímek z roku 1977 s leteckým měřicím snímkem z roku 1991, v němž jsou ještě zaznamenány zbytky z bouračky; viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=lms&idrastru=WMSA08.1977.HORI18.09115&bz=-655133.90,-1037501.11 a https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=lms&idrastru=WMSA08.1991.HORI18.09647&bz=-655133.90,-1037501.11). Z mlýna tak zůstala pouze přístavba, jež byla určena pro Francisovu turbinu. Zajímavostí může být to, že areál mlýna byl v katastrálních mapách veden až do nedávné doby. Jinak pozemky po něm náležejí k čp. 144 a objekt vodní elektrárny městu Nechanicím.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.240, 15.627)
Poslední aktualizace: 12.5.2026
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Nechanice
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Zaniklý mlýn čp. 10 ve Starých Nechanicích
Nechanice - tvrz (pozůstatky tvrziště)
Tvrz
Pozůstatky bývalé nechanické tvrze se nachází v poli severně od centra města u říčky Bystřice. Jedná se o dochované části kruhových valů z velkého tvrziště se třemi příkopy ze 13. století. Vnitřní akropole má průměr 30 metrů, vnější cca 120 metrů. Tvrz byla opuštěna v průběhu 16. století. I přes okolní zemědělskou činnost a meliorační zásahy jsou valy stále patrné. Tvrziště…
0.2km
více »
Nechanice - kostel Nanebevzetí Panny Marie
Kostel
Nechanice - původně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie, který se nachází na Husově náměstí je zmiňován počátkem 13. století. V letech 1690 - 92 byl kostel, na náklady hraběte Arnošta Schafgotsche, rozšířen a barokně upraven. Při požáru v roce 1827 byly roztaveny i 3 staré zvony a z Věže zůstaly stát jen holé zdi. V roce 1833 byl kostel přestavěn a empírově upraven do…
0.3km
více »
Sochy na Husově náměstí v Nechanicích
Socha
Hlavní dominantou Nechanic a jeho náměstí je kostel Nanebevzetí Panny Marie (viz https://www.turistika.cz/mista/nechanice-kostel-nanebevzeti-panny-marie). Kromě něho je možné na náměstí obdivovat i dvě významné sochy. V miniparčíku obklopeném parkovištěm a prostorem autobusové zastávky stojí barokní sousoší Sv. Anny Samotřetí z roku 1737. Před prodejnou potravin je pak umístěn pomník Mistra Jana Husa, zbudovaný v roce 1904.
0.3km
více »
Nechanice a prusko-rakouské války
Trasa
Krátká, doplňková trasa k návštěvě zámku Hrádek u Nechanic. O památkách na prusko-rakouské války v roce 1866 u Nechanic (vojenský hřbitov a památník ve Štrossových sadech) píši na https://www…
0.3km
více »
Nechanice - Hrádek u Nechanic přes Lubno
Trasa
Návštěvníci zámku Hrádek u Nechanic se obvykle nechají dovézt až k zámku autem nebo autobusem. Pokud nechcete platit parkovné, zkuste odstavit svého plechového miláčka v Nechanicích a dojít na zámek…
0.3km
více »
Nechanice - Hrádek u Nechanic přes Zvíkov a Kunčice
Trasa
Naprosto netradiční, ale velice hezká možnost, jak z návštěvy zámku Hrádek u Nechanic udělat celodenní výlet. Velká část trasy vede po neznačených cestách, proto přidám podrobnější popis a fotky,…
0.3km
více »
Kunčice, zámek Hrádek u Nechanic, Radostov
Tipy na výlet
Jdeme z obce Kunčice krásnou alejí a lesem k Nechanickému zámku a odtud procházkou lesem polní cyklostezkou zpět přes Radostov do Kunčic. Naším hlavním cílem je zámeček Hrádek u Nechanic a zámecká zahrada. Jídlo s sebou. Zámeček Hrádek u Nechanic se zahradou Zámecký park je otevřen celoročně 6.00 - 22.00.www.hradekunechanic.cz
0.4km
více »
Památník bojovníků za svobodu v Nechanicích
Památník
Památník bojovníků za svobodu v Nechanicích je umístěn na křižovatce Hrádecké, Vaňhalovy a Školské ulice před areálem bývalé nemocnice (dnes léčebna drogové závislosti). Památník bojovníků za svobodu byl vybudován nákladem Československé obce legionářské v Nechanicích v roce 1932. Originální dílo provedl František Bílek podle návrhu architekta Placáka.
0.5km
více »
Pomník MUDr. Janu Štrosovi v Nechanicích
Pomník
Pokud přijedeme do Nechanic od Kunčic, tak nalezneme v Novopackého ulici při pravé straně silnice městský park, který zahrnuje bývalý hřbitov a k němu přilehlé obecní pozemky, na nichž roku 1895 vznikly sady, jež mají dnes připomínat památku MUDr. Jana Štrose, výrazné osobnosti nechanického veřejného života, která se zasloužila o rozvoj této obce.MUDr. Jan František Štros se na…
0.5km
více »
Staré Nechanice (Nechanice)
Městská část
Co se týká pojmenování této vsi, tak měla být nazvána podle bájného zakladatele Nechana a k odlišení od sousedního městečka dostala navíc přídavné jméno "Staré", aby se zdůraznilo, že vznikla dříve než sousední Ne…
0.8km
více »
Kamenný kříž se zvoničkou ve Starých Nechanicích
Kříž
Původní zvonička byla posvěcena spolu s kamenným křížem, který zhotovil v roce 1884 (někde uváděn i rok 1887) sochař a kameník Jan Bydžovský. Oba objekty byly vybudovány obecním nákladem. Do zřízení kamenného kříže a zvoničky se na tomto místě nacházela socha Panny Marie, jež je dnes vztyčena před domem čp. 3. Důkazem toho může být např. indikační skica stabilního katastru z ro…
0.8km
více »
Nechanice a prusko-rakouská válka 1866
Hřbitov
Pokud vám něco říká historie a prusko-rakouské války r. 1866, určitě se vám vybaví bitva u Hradce Králové, Chlum, možná i Sadová nebo Svíb. Pomníky a malé hřbitovy, budované po těchto hrůzných…
0.8km
více »
Staré Nechanice
Vesnice
Staré Nechanice - ves prvně písemně doložená roku 1228 ve spojitosti se zmínkou o sousedních Nechanicích. Staré Nechanice jsou od Nechanic odděleny tokem říčky Bystřice. V obci najdeme sochu Madony, s…
0.8km
více »
Rybníky Velký a Malý Lhoták u Starých Nechanic
Rybník
Celé Nechanicko bývalo dříve přímo zaplněno rybníky. Budovatelem zdejší rybniční soustavy mohl být již Kunát mladší z Dobřenic (1465-1539), ale první soupis místních rybníků máme až k roku 1538 a její částečný sta…
1.5km
více »
Lubno (Nechanice)
Městská část
O původu pojmenování této vsi nám tvrdí prof. Antonín Profous ve své knize "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. II. díl. CH-L" toto:"3. Lubno (lid. v Lubně, do Lubna, lubenskej), ves nad …
2.3km
více »
Lubno (u Nechanic)
Vesnice
Lubno - obec východně od Nechanic prvně připomínáná roku 1401. Částí obce prochází červená turistická značka vedoucí z Nechanic k zámečku Hrádek u Nechanic a dále do Osic. V obci najdeme sochu sv. Jana Křtitele z 2. poloviny 18. století, která byla přenesena ze zrušeného zámku v Sadové. Uprostřed obce pomník obětem bitvy r. 1866 a v zatáčce k Dolnímu Přímu kamennou zvoničku s…
2.4km
více »
Kunčické rybníky
Rybník
Jedná se o soustavu 3 vodních ploch, jež se nachází na bezejmenném toku, který pramení v lese "Oboře", do něhož vtékají poblíž bývalé hájovny také vody dalšího bezejmenného potoku, na němž leží mj. rybníky "Žid" a…
2.6km
více »
Kunčice
Vesnice
Stopy pravěkého osídlení byly sice v Kunčicích zachyceny, ale v mnoha případech šlo o sekundární umístění při rozvážení písku nebo zeminy. Pojmenování této obce je vysvětlováno jako ves lidí Kunkových nebo Kuncový…
2.6km
více »
Jehlický vrch
Kopec
V místech mezi Nechanicemi, Dolním Přímem a Stěžerami se jedná o druhý nejvyšší vrch, který dosahuje 302,4 m n. m. a původně býval nazýván jako Jehlický kopec, a to od toho, že se vypíná nedaleko osady Jehlice. V …
2.8km
více »
Hrádek u Nechanic patřil Harrachům
Zámek
Hrádek u Nechanic
Při cestě kolem Hradce Králové je možné se zastavit na nedalekém zámku v Hrádku u Nechanic. Zámek je zajímavý vzhledem i historií. V bývalých višňových…
3km
více »
turistické rozcestí Hrádek u Nechanic
Rozcestí
Turistický rozcestník, který se nachází u zástávka autobusu u Hrádku u Nechanic, ukazuje turistům cestu do více směrů. Po červené značce ve směru Nechanice - Osice, po značce zelené ve směru Prasek - Hrádek u Nechanic a po značce modré ve směru Všestary žst - Hrádek u Nechanic. V místě se nachází i rozcestník cyklotras KČT.
3.2km
více »
Krásný zámek Hrádek u Nechanic
Tipy na výlet
Jedeme autobusem na trase Tanvald-Turnov-Hradec Králové, kde nám po nějaké době navazuje spoj do Hrádku. Vystupujeme na zastávce Hrádek,zámek a k zámku to tedy máme necelých sto metrů... Za občasného deště se proc…
3.2km
více »
Hrádek u Nechanic - malá Hluboká
Tipy na výlet
Místo, které si vysloužilo označení malá Hluboká snad ani není nutno připomínat, označení místa kam míříme nám to vysloveně napovídá. Tedy na zámek u obce Hrádek, cca 3 km jihovýchodně od Nechanic, necelých 15 km …
3.2km
více »
Sobětuš
Vesnice
Obec na okraji bojiště pruskorakouské války roku 1866. V obci je dochováno několik klasických selských stavení, pomník ukřižování z roku 1901 a socha sv. Václava. Pro příznivce koní se nabízí návštěva místního Spo…
3.3km
více »
Soutěž 10
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Hrádek u Nechanic
Zámek
Zámek Hrádek u Nechanic je kromě zámku Hluboká nad Vltavou nejvýznamnější českou stavbou romantické architektury postavenou po vzoru anglické gotiky. Zámek se nachází na Lubenském vrchu, 10 kilometrů západně od Hr…
3.3km
více »
Lodín - koupaliště
Koupaliště
Dnes již velmi známé koupaliště v Lodíně bylo vybudováno v roce 1998. V areálu je k využití hlavní bazén, tobogán, vodní hřiby, pro nejmenší je připraven…
3.6km
více »
Suchá - kostel Nejsvětější Trojice
Kostel
Z daleka viditelný Kostel Nejsvětější Trojice je dominantou obce Suchá a blízkého okolí. Postaven byl na místě původního gotického kostela ze 14. stol. Současná stavba byla postavena koncem 19. století, jedná se o pseudogotickou jednolodní stavbu obdélníkového tvaru s hranolovou věží na západním průčelí.
3.7km
více »
Boharyně - kostel sv. Bartoloměje
Kostel
Boharyně - obec cca 15 km západně od Hradce Králové prvně písemně doložená roku 1355. V té době ve vsi stávala tvrz jíž obýval Epík z Boharyně. Dnes obci dominuje kostel sv. Bartoloměje. Předchůdce dnešního kostel…
4km
více »
Na sever za dalšími rozhlednami - 9. den: Miletín - Miletínské modlitbičky; Hořice - pivovar JungBerg; Hrádek u Nechanic - prohlídka zámku; Hradec Králové - procházka městem, Jiráskovy a Šimkovy sady
Cestopisy
Neděle 7. 7. 2024
Na dnešek jsem na Zvičině spala nádherně. Nebylo vedro, ani zima. Občas jsem zaslechla déšť, k ránu venku padla hustá mlha a teplota klesla na 19. stupňů.
Vzbudili jsme se…
4km
více »
Popovice (HK)
Mlýn
Popovice - obec 4 km severovýchodně od Nechanic historicky doložená roku 1448 v souvislosti s tvrzí jejíž majitelem byl husita, rytíř Jan z Popovic. Během třicetileté války byla ves vyrabována, po jejím ukončení p…
4.1km
více »




