Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Nechanicích

Původní chrám existoval pravděpodobně již roku 1228, kdy kaplan Petr z Nechanic byl podepsán jako svědek na privilegiu krále Václava I., uděleného litomyšlskému klášteru. Další zmínku o nechanickém chrámu Páně a zdejší faře máme z popisu pražské diecéze z let 1344-1350, kdy náležely pod královéhradecký dekanát a archidiakonát. V roce 1357 si s povolením Hynka Krušiny z Miletína směnili místo kněz Unka z Chlumce se zdejším plebánem Albertem. O 12 let později bylo z Nechanic odváděno 18 grošů papežského desátku. Roku 1381 bylo plebánu Unkovi nařízeno rezidovat a patroni Ctibor a Ješek z Nechanic mu zaručili bezpečnost. V roce 1390 Ctibor z Nechanic podal kněze Kuníka na místo po zemřelém plebánu Unkovi. Roku 1407 Vlastek, syn Ctibora z Nechanic, věnoval kostelu 1 lán, aby mimo jediného dosud vikáře byl vydržován druhý. O 5 let později byl nadále nechanickým plebánem Kuník, protože téhož roku je zmíněn v listinách jako svědek. V roce 1577 otevřel kostel českým bratrům rytíř Mikuláš Pecingar. Za Jana Arnošta hraběte Schaffgotsche byl starý chrám roku 1680 barokně zrenovován a opatřen přístavbou oratoře a v letech 1692-1693 zdokonalen dalšími přístavbami. Tehdy byla za prvofaráře P. Jana Alexia Pazderovského (zdejším farářem byl v letech 1678-1704) zbořena stará, dřevěná věž. 13. září 1827 kostel vyhořel spolu s celým okolím. Při požáru, který zachvátil 35 dřevěných domů a 23 stodol, se rozlily i zvony a z věže zůstaly jen holé zdi. Zachráněn byl jen jeden obraz a hlavní oltář. Současný empírový vzhled objekt získal od stavitele Josefa Opolzera ze Sobotky roku 1833, kdy byla věž nově pokryta a kostel zvětšen. Základní kámen byl položen 7. června 1833 za faráře P. Josefa Vindyše, patrona Františka Arnošta hraběte z Harrachů, ředitele panství Josefa Maryana, justiciára Františka Laufbergra, městského starosty Františka Koláře a mladšího rychtáře Antonína Matějovského. K opravě kostela došlo v roce 1887 a roku 1894 byla vyměněna báň na věži za novou. V roce 1891 bylo zakoupeno nové antependium. 3. května 1896 zavítal do kostela královéhradecký biskup Msgre. Edvard Jan Nepomucký Brynych, a to v rámci kanonické generální vizitace. Nové hodiny byly pořízeny nákladem města s příspěvkem záduší roku 1902 od K. Adamce z Čáslavi. 21.-22. května 1908 udílel v kostele sv. biřmování královéhradecký biskup Msgre. ThDr. Josef Doubrava. Udává se, že objekt je památkou od 3. května 1958, ale jako nemovitá kulturní památka byl zapsán až 22. ledna 1964 (viz https://pamatkovykatalog.cz/kostel-nanebevzeti-panny-marie-13893997). V letech 2007-2008 proběhla kompletní oprava krovu kostela, výměna střešní krytiny a obnova klempířských prvků a letech 2011-2012 došlo k výměně střešní krytiny v místě valbové části střechy pod věží.

Jedná se o trojlodní, orientovanou cihelnou stavbu s valbovou střechou, s věží před západním průčelím a polygonálním kněžištěm na východ, k němuž přiléhá malá sakristie. Vchody do kostela jsou čtyři: hlavní věží, oba postranní uprostřed podélných průčelí a do sakristie na jižní straně. Hlavní vchod a oba postranní mají jednoduché kamenné venýře, zakončené římsou s kusým štítem. Mezi jeho rameny je nad hlavním vchodem znak hraběcího rodu Harrachů (tři růžicí sepjatá pera). Nad jižním vchodem je znak hraběte Schafgotsche, který je tvořen čtvrceným štítem, kdy v prvním a čtvrtém poli jsou 4 kolmá břevna, ve druhém a třetím lev obrácený doleva. Kolem znaku se nachází vročení 1692. Zdi obou bočních lodí mají 5 párů oken, presbytář 1. Okna byla původně půlkruhová, teprve v roce 1887 byla prodloužena na současnou výšku a byla opatřena jednoduchou úzkou obrubou a malým svorníkem na vrcholu oblouku. 25,6 m vysoká hranolová věž je zesílena v rozích toskánskými pilastry až do výšky hlavní římsy lodi, nad níž jsou poté nahrazeny hladkými maltovými výstupky. V 1. patře jsou zdi věže prolomeny na 3 stranách velkým půlkruhově zaklenutým oknem. Stanová střecha věže končí táhlou mansardou. Hlavní loď je zaklenuta 5 poli českých (plackových) kleneb, mezi nimiž jsou půlkruhové pasy, nesené pilastry. 1,85 m široké boční lodi jsou zaklenuty 5 poli valených příčných kleneb, oddělených pasy. Nad nimi jsou tribuny otevřené 5 půlkruhovými oblouky do hlavní lodi. Tyto po celé délce chrámu až k presbytáři se nacházející rozsáhlé kůry pro cechy, pod nimiž bývaly umístěny památné cechovní korouhve, pamatující na cechovní zřízení, jsou spojeny kruchtou, zřízenou v západní části hlavní lodi a ve věži nad vstupem. Na jižní straně v síle zdi věže je ukryto točité schodiště na kruchtu a ke zvonu. Presbytář je zaklenut polobání s lunetami pro obě postranní okna. Pod kostelem se nachází krypta, v níž je pohřbeno 9 členů hraběcí rodiny Schaffgotschů. Uvnitř kostela jsou 3 kamenné náhrobníky s českými nápisy z let 1585 (Kateřina Pecingarka z Bydžína), 1598 (Pavel Čachovský ze Svémyslic) a 1600 (Veronika Kapounová ze Svojkova). Původní barokní výzdoba byla postupně doplňována tou novodobou.

Hlavní oltář je rámový a má kromě kamenných soch sv. Václava, Vojtěcha, Cyrila a Metoděje z poloviny 19. století též obraz Nanebevzetí Panny Marie, který pochází z roku 1837 a byl namalován Josefem Peschkem z Lovosic, jenž je také autorem maleb na obou bočních oltářích. Před požárem roku 1827 visel na hlavním oltáři obraz Panny Marie, který byl zachráněn a umístěn nad hlavní vchod pod kruchtou. Od téhož autora pocházejí obrazy sv. Josefa a sv. Anny na vedlejších oltářích. Obraz sv. Jana Křtitele má být dílem akademického malíře Jana Novopackého, obraz sv. Filomeny měl namalovat podle signace jakýsi malíř Kallinger, jehož však přesně nedokážeme identifikovat. Křížová cesta byla zhotovena někdy v letech 1840-1850. Cínová křtitelnice nese nápis: „16+81 Z BOBOŽNOSTI K BLAHOSLAWENE PANNIE MARIAI A NAKLADEM VROZENEHO A STATECZNEHO RYTIRZE PANA IANA GINDRZICHA KAPRZIKA Z LESONIC GEST KRZTITELNICE TATO VDIELANA A DO KOSTELA NECHANICKEHO NA PAMATKV DAROWANA KTERYŽTO TV TAKE ODPOCZYWA W PANV MODLTE SE ZA DVSSI GEHO. OMNIS QVI CREDIT ET BAPTIZATVS FVERIT SALWVS ERIT. MARCVS 16 CAPVT.“ Varhany pocházejí z roku 1839 od Josefa Ignáce Welzela z Králík a opraveny byly v roce 1894 Josefem Kobrlem z Lomnice nad Popelkou (viz https://www.varhany.net/cardheader.php?lok=696).

Na věži visela původně trojice zvonů, jež se rozlila při požáru v roce 1827. První nesl nápis: „Leta Panie MCCCCCXXXV slit gest tento zwon ke czti a k chwale bozy ode mne diwisse perziny hlawacze.“, druhý měl na plášti text: „FVSA Ao 1612 A. D. W. D. G. ET B. V. MARIAE HONOREM SVMPTIBVS PAROCHIANORVM NECHANICENSIVM ET Ao 1692 IMPENSIS IL. D. D. COMITIS IOAN. ERN. SCHAFGOTSCH GREIFENSTEIN ET KINAST REFVSA EST NEO BOLESLAVIAE.“ a třetí neměl žádný nápis. Ze slitiny starých zvonů přelity byly roku 1866 zvony, jež byly pojmenovány jako P. Maria, sv. František a sv. Vojtěch. Požár v roce 1827 přetrval Umíráček o průměru 49 cm, výšce 40 cm, s reliéfy sv. Ludmily a sv. Václava a textem: „SIT NOMEN DOMINI BENEDICTVM IN SAECVLVM ANNO CHRISTI 1693.“, k němuž byl pořízen ještě sanktusník. Více o kostele a farnosti zde: http://nechanice.farnost.cz.