Rybníky Velký a Malý Lhoták u Starých Nechanic
Celé Nechanicko bývalo dříve přímo zaplněno rybníky. Budovatelem zdejší rybniční soustavy mohl být již Kunát mladší z Dobřenic (1465-1539), ale první soupis místních rybníků máme až k roku 1538 a její částečný stav nám přináší Müllerova mapa Čech z roku 1726 (viz https://chartae-antiquae.cz/cs/maps/54237/?view=-123.39550970391176,73.03249730447801,5). Z nich však zbylo do dnešních dob jen malé množství, např. „Kozinec“ a „Prostřední“ u Sadové, „Vyhnálov“ u Horních Dohalic, „Popovický“ a „Velký Lhoták“ u Starých Nechanic.
Když nahlédneme do knihy „Vodní toky a nádrže. Zeměpisný lexikon ČSR“ od Vladimíra Vlčka a kolektivu autorů z roku 1984, tak zjistíme o tomto rybníku pouze toto: „Velký Lhoták r. v okr. Hradec Králové 2 km sz. od Nechanic, 10 ha, průtočný na levém přítoku Bašnického p.“ Více informací přináší „Encyklopedie vodních ploch Čech, Moravy a Slezska“ od Stanislava Štefáčka z roku 2010: „Velký Lhoták (10 ha) VČ u Starých Nechanic 8,4 km V od Nového Bydžova na Bašnickém potoce ve Východolabské tabuli, je průtočný a rybochovný. Plocha vpravo od silnice do Nového Bydžova má 2 části oddělené prostupným poloostrovem. Břehy jsou porostlé stromy, na JV jsou v kontaktu s domovní zástavbou. Okolí: V Borech (287 m), Řasov, Na Křemenci, U Lhotáku; rybník Malý Lhoták. Lokality: Nechanice (2 170) součást krajinné památkové zóny – území bojiště bitvy u Hradce Králové, cihlový kostel Nanebevzetí P. Marie; v okolí zámek Hrádek u Nechanic, v Bažantnici starý hřbitov, Jehlický vrch.“, přesto se o rybníku samotném nedozvíme více než v předchozí publikaci.
Pojmenování této vodní plochy bývá některými autory spojováno s tím, že se v místech mezi Podoliby, Kobylicemi, Starými Nechanicemi a Kunčicemi dříve nacházela ves Lhota u Nechanic, rovněž známá jako Lhota Nechanská, která byla naposledy zmíněna k roku 1551. O jejím vzniku a zániku není mnoho známých informací, ale můžeme vytušit, že nejspíše zanikla během událostí třicetileté války. Uvažovat o tom, že zanikla právě díky zřízení onoho rybníka by bylo až příliš odvážné a ničím nepodložené, ale ani to se nedá vyloučit, neboť když srovnáme zřizování rybníků Pernštejny, tak na pardubickém panství zanikla v této souvislosti řada vsí.
Jisté pouze je, že původně šlo o jednolitou vodní plochu, z níž se později staly rybníky 2 – Velký a Malý Lhoták, přičemž se tak muselo stát někdy před 18. stoletím, protože v I. vojenském mapování z let 1764-1768, resp. v jeho rektifikaci z let 1780-1783 (viz https://chartae-antiquae.cz/cs/maps/12897/?view=-51.239301350449395,35.89326974745802,6), již oba existovaly. Měly to štěstí, že na rozdíl od ostatních přečkaly přelom 18. a 19. století a nestaly se z nich lesy, pole nebo pastviny. Jejich původní velikost můžeme vidět v indikační skice stabilního katastru z roku 1841 od adjunkta 2. třídy Ernesta Köstnera a geometra 3. třídy Antona Winda, kdy měl Velký Lhoták výměru 26 jiter a 663 čtverečných sáhů. Později přestaly být panským majetkem, naposledy náležejícímu hrabatům z Harrachu a jejich obhospodařování měli na starosti zdejší rolníci, o čemž se podrobně zmiňuje obecní kronika:
„Rustikální společnost
Rustikální společnost (= společnost rolníků) obhospodařovala:
Malý rybník, parcela čís. 361, velikost 26.536 m2
Velký rybník, parcela čís. 363, velikost 152.688 m2
pastvinu, parcela čís. 362, velikost …. 299 m2
les, parcela čís. 282, velikost 4863 m2
les, parcela čís. 283, velikost 99.598 m2
les, parcela čís. 358, velikost 2.147 m2
les, parcela čís. 373, velikost 1.978 m2
Celkem lesa 108.586 m2
Tento majetek se obhospodařoval společně a o zisk se ročně dělilo 23 členů. Každý jednotlivec mohl svůj díl (1/23) prodati, aniž by co společníkům hlásil. Před světovou válkou připadlo ročně na jednoho člena 3 až 25 K zisku, po válce 34 až 260 Kč. Rustikalisté chtěli lesy prodat a nabídli je r. 1900 p. Harrachovi, jeden korec za 320 zlatých. P. Harrach chtěl za všechny zaplatit toliko 2.300 zlatých, ale na to rustikalisté nepřistoupili. Někteří si přáli, aby se lesy daly geometrickým znalcem a nestrannými důvěrníky rozděliti na 23 dílů a ty aby se losem mezi majitele rozdělily. Tak bylo usneseno 23. února 1899, 16. února 1918, 24. února 1921, 15. února 1924 a konečně 23. ledna 1925. Dne 15. dubna 1925 došlo k rozdělení. Za přítomnosti Dr. V. Frydrycha byly taženy losy a podle nich se jednotlivci o les rozdělili. 22. července 1927 okresní politická správa toto rozdělení schválila. Na Velký i Malý rybník byly 18. května 1923 nasazeny úřední cejchy, jejichž vrchní hrany udávají, jak vysoko smí býti voda v rybnících nadržena. Roku 1926 byly rybníky i sádky pronajaty p. Frant. Šarounovi čís. 45 za 2.000 Kč ročně mimo daň na šest let a 17. března 1926 témuž za týchž podmínek do 1. ledna 1938. Správcem (starostou) rustikálního jmění byl Josef Šaroun čís. 22, od r. 1922 Lad. Kašťák, od r. 1924 Josef Mrázek. - Pokladníkem byl V. Gall čís. 31, od 1922 Josef Honc čís. 24, od 1924 Ant. Vondráček. 16. února 1932 bylo usneseno, aby se ze dvou sádek utvořily tři, k zapouštění se zřídí potrubí z betonových trub a úprava břehů se provede štěrkem ze žuly. Na opravu se povolilo 10.000 Kč, ale rozpočet byl asi o 1.500 Kč překročen.“
2. dubna 1939 byl obecní rybník pronajat ve veřejné dražbě na šestileté období Josefu Hrubému a Františku Morávkovi z Nechanic za roční poplatek 610 K. Oba rybníky náležely družstvu po dobu německé okupace. Po 2. světové válce mělo rybníky v pachtu rybářské družstvo v Chocni. V jednom rybníku se chovaly matky a ve druhém tržní ryby. Jelikož společnost rolníků, jež vlastnila obě vodní plochy, je neobhospodařovala, ale měla je pronajaté, usnesla se rada MNV 31. října 1952 na tom, aby byly oba rybníky vykoupeny ve prospěch MNV podle zákona o nové pozemkové reformě (trvalé úpravě vlastnictví k zemědělské a lesní půdě) č. 46/1948 Sb. a pronajmout je rybářské společnosti v Nechanicích, k čemuž došlo v následujícím roce. Roku 1958 byly kolem nich vysázeny topoly. Koncem téhož roku MNV zrušil pronájem rybníků Rybářskému spolku v Nechanicích a od té doby tu hospodaří rybáři z Chlumce nad Cidlinou. V roce 1963 byla maximální hloubka Velkého Lhotáka 2 m v jeho jižní a 1,7 m v severní části a Malý Lhoták měl téhož času hloubku pouhý 1 m.
V současnosti mají oba rybníky (Velký Lhoták o 116 136 m2 a Malý Lhoták o 22 032 m2) složitou majetkovou strukturu a jejich vlastníky jsou: Česká republika, Petr Flégl z čp. 54, Ivo Hrubý z čp. 91, Vladimír Illich z čp. 123, Božena Lakatošová z Krásna nad Bečvou, Libor Obešlo z Měníka, Milan Opočenský z Jesenného, Rybářství Chlumec nad Cidlinou, a. s. a Josef Zach z Úval. V jejich litorálu jsou rozmnožovací stanoviště různých obojživelníků, což bylo ještě do relativně nedávné doby poznat na silnici č. II/324, kde bývala řada z nich v období jarních námluv přejeta. Teprve od roku 2006 jsou na jejich ochranu budovány dočasné bariéry s do země zabudovanými odchytovými nádobami. Na své si zde přijdou rovněž milovníci jiných vodních živočichů, ale dají se tu nalézt i vzácnější druhy naší flóry, čehož důkazem můžou být např. botanické průzkumy J. Kučery v letech 1980-1982.
Když nahlédneme do knihy „Vodní toky a nádrže. Zeměpisný lexikon ČSR“ od Vladimíra Vlčka a kolektivu autorů z roku 1984, tak zjistíme o tomto rybníku pouze toto: „Velký Lhoták r. v okr. Hradec Králové 2 km sz. od Nechanic, 10 ha, průtočný na levém přítoku Bašnického p.“ Více informací přináší „Encyklopedie vodních ploch Čech, Moravy a Slezska“ od Stanislava Štefáčka z roku 2010: „Velký Lhoták (10 ha) VČ u Starých Nechanic 8,4 km V od Nového Bydžova na Bašnickém potoce ve Východolabské tabuli, je průtočný a rybochovný. Plocha vpravo od silnice do Nového Bydžova má 2 části oddělené prostupným poloostrovem. Břehy jsou porostlé stromy, na JV jsou v kontaktu s domovní zástavbou. Okolí: V Borech (287 m), Řasov, Na Křemenci, U Lhotáku; rybník Malý Lhoták. Lokality: Nechanice (2 170) součást krajinné památkové zóny – území bojiště bitvy u Hradce Králové, cihlový kostel Nanebevzetí P. Marie; v okolí zámek Hrádek u Nechanic, v Bažantnici starý hřbitov, Jehlický vrch.“, přesto se o rybníku samotném nedozvíme více než v předchozí publikaci.
Pojmenování této vodní plochy bývá některými autory spojováno s tím, že se v místech mezi Podoliby, Kobylicemi, Starými Nechanicemi a Kunčicemi dříve nacházela ves Lhota u Nechanic, rovněž známá jako Lhota Nechanská, která byla naposledy zmíněna k roku 1551. O jejím vzniku a zániku není mnoho známých informací, ale můžeme vytušit, že nejspíše zanikla během událostí třicetileté války. Uvažovat o tom, že zanikla právě díky zřízení onoho rybníka by bylo až příliš odvážné a ničím nepodložené, ale ani to se nedá vyloučit, neboť když srovnáme zřizování rybníků Pernštejny, tak na pardubickém panství zanikla v této souvislosti řada vsí.
Jisté pouze je, že původně šlo o jednolitou vodní plochu, z níž se později staly rybníky 2 – Velký a Malý Lhoták, přičemž se tak muselo stát někdy před 18. stoletím, protože v I. vojenském mapování z let 1764-1768, resp. v jeho rektifikaci z let 1780-1783 (viz https://chartae-antiquae.cz/cs/maps/12897/?view=-51.239301350449395,35.89326974745802,6), již oba existovaly. Měly to štěstí, že na rozdíl od ostatních přečkaly přelom 18. a 19. století a nestaly se z nich lesy, pole nebo pastviny. Jejich původní velikost můžeme vidět v indikační skice stabilního katastru z roku 1841 od adjunkta 2. třídy Ernesta Köstnera a geometra 3. třídy Antona Winda, kdy měl Velký Lhoták výměru 26 jiter a 663 čtverečných sáhů. Později přestaly být panským majetkem, naposledy náležejícímu hrabatům z Harrachu a jejich obhospodařování měli na starosti zdejší rolníci, o čemž se podrobně zmiňuje obecní kronika:
„Rustikální společnost
Rustikální společnost (= společnost rolníků) obhospodařovala:
Malý rybník, parcela čís. 361, velikost 26.536 m2
Velký rybník, parcela čís. 363, velikost 152.688 m2
pastvinu, parcela čís. 362, velikost …. 299 m2
les, parcela čís. 282, velikost 4863 m2
les, parcela čís. 283, velikost 99.598 m2
les, parcela čís. 358, velikost 2.147 m2
les, parcela čís. 373, velikost 1.978 m2
Celkem lesa 108.586 m2
Tento majetek se obhospodařoval společně a o zisk se ročně dělilo 23 členů. Každý jednotlivec mohl svůj díl (1/23) prodati, aniž by co společníkům hlásil. Před světovou válkou připadlo ročně na jednoho člena 3 až 25 K zisku, po válce 34 až 260 Kč. Rustikalisté chtěli lesy prodat a nabídli je r. 1900 p. Harrachovi, jeden korec za 320 zlatých. P. Harrach chtěl za všechny zaplatit toliko 2.300 zlatých, ale na to rustikalisté nepřistoupili. Někteří si přáli, aby se lesy daly geometrickým znalcem a nestrannými důvěrníky rozděliti na 23 dílů a ty aby se losem mezi majitele rozdělily. Tak bylo usneseno 23. února 1899, 16. února 1918, 24. února 1921, 15. února 1924 a konečně 23. ledna 1925. Dne 15. dubna 1925 došlo k rozdělení. Za přítomnosti Dr. V. Frydrycha byly taženy losy a podle nich se jednotlivci o les rozdělili. 22. července 1927 okresní politická správa toto rozdělení schválila. Na Velký i Malý rybník byly 18. května 1923 nasazeny úřední cejchy, jejichž vrchní hrany udávají, jak vysoko smí býti voda v rybnících nadržena. Roku 1926 byly rybníky i sádky pronajaty p. Frant. Šarounovi čís. 45 za 2.000 Kč ročně mimo daň na šest let a 17. března 1926 témuž za týchž podmínek do 1. ledna 1938. Správcem (starostou) rustikálního jmění byl Josef Šaroun čís. 22, od r. 1922 Lad. Kašťák, od r. 1924 Josef Mrázek. - Pokladníkem byl V. Gall čís. 31, od 1922 Josef Honc čís. 24, od 1924 Ant. Vondráček. 16. února 1932 bylo usneseno, aby se ze dvou sádek utvořily tři, k zapouštění se zřídí potrubí z betonových trub a úprava břehů se provede štěrkem ze žuly. Na opravu se povolilo 10.000 Kč, ale rozpočet byl asi o 1.500 Kč překročen.“
2. dubna 1939 byl obecní rybník pronajat ve veřejné dražbě na šestileté období Josefu Hrubému a Františku Morávkovi z Nechanic za roční poplatek 610 K. Oba rybníky náležely družstvu po dobu německé okupace. Po 2. světové válce mělo rybníky v pachtu rybářské družstvo v Chocni. V jednom rybníku se chovaly matky a ve druhém tržní ryby. Jelikož společnost rolníků, jež vlastnila obě vodní plochy, je neobhospodařovala, ale měla je pronajaté, usnesla se rada MNV 31. října 1952 na tom, aby byly oba rybníky vykoupeny ve prospěch MNV podle zákona o nové pozemkové reformě (trvalé úpravě vlastnictví k zemědělské a lesní půdě) č. 46/1948 Sb. a pronajmout je rybářské společnosti v Nechanicích, k čemuž došlo v následujícím roce. Roku 1958 byly kolem nich vysázeny topoly. Koncem téhož roku MNV zrušil pronájem rybníků Rybářskému spolku v Nechanicích a od té doby tu hospodaří rybáři z Chlumce nad Cidlinou. V roce 1963 byla maximální hloubka Velkého Lhotáka 2 m v jeho jižní a 1,7 m v severní části a Malý Lhoták měl téhož času hloubku pouhý 1 m.
V současnosti mají oba rybníky (Velký Lhoták o 116 136 m2 a Malý Lhoták o 22 032 m2) složitou majetkovou strukturu a jejich vlastníky jsou: Česká republika, Petr Flégl z čp. 54, Ivo Hrubý z čp. 91, Vladimír Illich z čp. 123, Božena Lakatošová z Krásna nad Bečvou, Libor Obešlo z Měníka, Milan Opočenský z Jesenného, Rybářství Chlumec nad Cidlinou, a. s. a Josef Zach z Úval. V jejich litorálu jsou rozmnožovací stanoviště různých obojživelníků, což bylo ještě do relativně nedávné doby poznat na silnici č. II/324, kde bývala řada z nich v období jarních námluv přejeta. Teprve od roku 2006 jsou na jejich ochranu budovány dočasné bariéry s do země zabudovanými odchytovými nádobami. Na své si zde přijdou rovněž milovníci jiných vodních živočichů, ale dají se tu nalézt i vzácnější druhy naší flóry, čehož důkazem můžou být např. botanické průzkumy J. Kučery v letech 1980-1982.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.246, 15.611)
Poslední aktualizace: 3.1.2026
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Nechanice
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Rybníky Velký a Malý Lhoták u Starých Nechanic
Staré Nechanice
Vesnice
Staré Nechanice - ves prvně písemně doložená roku 1228 ve spojitosti se zmínkou o sousedních Nechanicích. Staré Nechanice jsou od Nechanic odděleny tokem říčky Bystřice. V obci najdeme sochu Madony, s…
1km
více »
Kobylice
Vesnice
První zmínka o obci pochází z roku 1393, kdy byla Kobylice zmíněna v novobydžovské Knize svědomí, ale tato místa náležela již v 11. a 12. století svatojiřskému klášteru. Všeobecně udávaný rok 1086 je však nutné brát s rezervou. K původu názvu obce se profesor Antonín Profous ve svém díle „Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Díl II. CH-L“ vyjadřuje takt…
1.7km
více »
Nechanice a prusko-rakouská válka 1866
Hřbitov
Pokud vám něco říká historie a prusko-rakouské války r. 1866, určitě se vám vybaví bitva u Hradce Králové, Chlum, možná i Sadová nebo Svíb. Pomníky a malé hřbitovy, budované po těchto hrůzných…
1.8km
více »
Nechanice - tvrz (pozůstatky tvrziště)
Tvrz
Pozůstatky bývalé nechanické tvrze se nachází v poli severně od centra města u říčky Bystřice. Jedná se o dochované části kruhových valů z velkého tvrziště se třemi příkopy ze 13. století. Vnitřní akropole má průměr 30 metrů, vnější cca 120 metrů. Tvrz byla opuštěna v průběhu 16. století. I přes okolní zemědělskou činnost a meliorační zásahy jsou valy stále patrné. Tvrziště…
1.9km
více »
Rybník Močidlo v Lodíně
Rybník
Tato obecní vodní plocha vznikla nejspíše již v 15. století jako panský rybník, a to na bezejmenném vodním toku (označován jako přítok vodního toku „Levostranný přítok Kanice 10“, pramení v lokalitě "U hájenky"), …
2km
více »
Nechanice - kostel Nanebevzetí Panny Marie
Kostel
Nechanice - původně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie, který se nachází na Husově náměstí je zmiňován počátkem 13. století. V letech 1690 - 92 byl kostel, na náklady hraběte Arnošta Schafgotsche, rozšířen a barokně upraven. Při požáru v roce 1827 byly roztaveny i 3 staré zvony a z Věže zůstaly stát jen holé zdi. V roce 1833 byl kostel přestavěn a empírově upraven do…
2.1km
více »
Sochy na Husově náměstí v Nechanicích
Socha
Hlavní dominantou Nechanic a jeho náměstí je kostel Nanebevzetí Panny Marie (viz https://www.turistika.cz/mista/nechanice-kostel-nanebevzeti-panny-marie). Kromě něho je možné na náměstí obdivovat i dvě významné sochy. V miniparčíku obklopeném parkovištěm a prostorem autobusové zastávky stojí barokní sousoší Sv. Anny Samotřetí z roku 1737. Před prodejnou potravin je pak umístěn pomník Mistra Jana Husa, zbudovaný v roce 1904.
2.1km
více »
Nechanice a prusko-rakouské války
Trasa
Krátká, doplňková trasa k návštěvě zámku Hrádek u Nechanic. O památkách na prusko-rakouské války v roce 1866 u Nechanic (vojenský hřbitov a památník ve Štrossových sadech) píši na https://www…
2.1km
více »
Nechanice - Hrádek u Nechanic přes Lubno
Trasa
Návštěvníci zámku Hrádek u Nechanic se obvykle nechají dovézt až k zámku autem nebo autobusem. Pokud nechcete platit parkovné, zkuste odstavit svého plechového miláčka v Nechanicích a dojít na zámek…
2.1km
více »
Lodín - koupaliště
Koupaliště
Dnes již velmi známé koupaliště v Lodíně bylo vybudováno v roce 1998. V areálu je k využití hlavní bazén, tobogán, vodní hřiby, pro nejmenší je připraven…
2.1km
více »
Nechanice - Hrádek u Nechanic přes Zvíkov a Kunčice
Trasa
Naprosto netradiční, ale velice hezká možnost, jak z návštěvy zámku Hrádek u Nechanic udělat celodenní výlet. Velká část trasy vede po neznačených cestách, proto přidám podrobnější popis a fotky,…
2.1km
více »
Kunčice, zámek Hrádek u Nechanic, Radostov
Tipy na výlet
Jdeme z obce Kunčice krásnou alejí a lesem k Nechanickému zámku a odtud procházkou lesem polní cyklostezkou zpět přes Radostov do Kunčic. Naším hlavním cílem je zámeček Hrádek u Nechanic a zámecká zahrada. Jídlo s sebou. Zámeček Hrádek u Nechanic se zahradou Zámecký park je otevřen celoročně 6.00 - 22.00.www.hradekunechanic.cz
2.2km
více »
Památník bojovníků za svobodu v Nechanicích
Památník
Památník bojovníků za svobodu v Nechanicích je umístěn na křižovatce Hrádecké, Vaňhalovy a Školské ulice před areálem bývalé nemocnice (dnes léčebna drogové závislosti). Památník bojovníků za svobodu byl vybudován nákladem Československé obce legionářské v Nechanicích v roce 1932. Originální dílo provedl František Bílek podle návrhu architekta Placáka.
2.3km
více »
Lodín
Vesnice
Obec Lodín, která se nachází cca 17 km severozápadně od Hradce Králové, je prvně historicky doložena již roku 1073. Tehdy však jako osada, nebo tvrziště. Název obce je odvozen od jména Lóda, které zřejmě bylo zkratkou některého delšího jména. Na upravené návsi najdeme obnovenou zvoničku, pomník padlým a pomník ukřižování. Hlavním lákedalem Lodína je však Koupaliště s tobogánem…
2.3km
více »
Pomník MUDr. Janu Štrosovi v Nechanicích
Pomník
Pokud přijedeme do Nechanic od Kunčic, tak nalezneme v Novopackého ulici při pravé straně silnice městský park, který zahrnuje bývalý hřbitov a k němu přilehlé obecní pozemky, na nichž roku 1895 vznikly sady, jež mají dnes připomínat památku MUDr. Jana Štrose, výrazné osobnosti nechanického veřejného života, která se zasloužila o rozvoj této obce.MUDr. Jan František Štros se na…
2.3km
více »
Les Řasov
Přírodní park
Toto pojmenování je užíváno pro les na jih od Kobylice, který je součástí ještě většího lesního masivu, jenž zabírá plochu mezi již zmíněnou Kobylicí, Praskem, Zdechovicemi, Barchovem, Budínem, Zvíkovem, Kunčicemi…
2.4km
více »
Pověst o Dýmovi, zlém i dobrém duchu Novobydžovska
Zajímavost
Dříve byli lidé nadmíru pověrčiví a v každém koutu země viděli nějaké strašidlo nebo zlé stvoření, jež by jim chtělo ublížit. Čím bylo dále od lidí a nacházelo se tam, kam málokdo směřoval, tím více roztodivných b…
2.5km
více »
Suchá - kostel Nejsvětější Trojice
Kostel
Z daleka viditelný Kostel Nejsvětější Trojice je dominantou obce Suchá a blízkého okolí. Postaven byl na místě původního gotického kostela ze 14. stol. Současná stavba byla postavena koncem 19. století, jedná se o pseudogotickou jednolodní stavbu obdélníkového tvaru s hranolovou věží na západním průčelí.
3.1km
více »
Pomník padlým v 1. světové válce v Suché
Pomník
Rozpoutání 1. světové války vyvolalo v obci velké vzrušení a to tehdy ještě zdaleka místní nevěděli, co všechno zlé je čeká a jakých věcí se dožijí. Hmotné a majetkové ztráty se vždy dají nějak nahradit či alespoň zahladit jejich stopy, ale ztráty na životech, kdy se z front nevrátili dědové, otcové či synové, již ani náhodou.Nebylo tedy překvapením, že i v této obci se objevil…
3.1km
více »
Janatov (Lodín)
Místní část
Tato osada, o níž pochází první zmínka z roku 1720, je novodobého původu a dá se označit za výsledek pozdějších raabizačních snah, protože původně se západním směrem od Lodína nacházel pouze harrachovský poplužní …
3.2km
více »
Suchá (Nechanice)
Městská část
Zdejší lokalita byla osídlena již v pravěku. Na poli rolníka Hlavatého z čp. 42 byly roku 1952 objeveny pozůstatky neolitického sídliště kultury s vypíchanou keramikou. O rok později byly nalezeny stopy dalšího ne…
3.3km
více »
Lubno (u Nechanic)
Vesnice
Lubno - obec východně od Nechanic prvně připomínáná roku 1401. Částí obce prochází červená turistická značka vedoucí z Nechanic k zámečku Hrádek u Nechanic a dále do Osic. V obci najdeme sochu sv. Jana Křtitele z 2. poloviny 18. století, která byla přenesena ze zrušeného zámku v Sadové. Uprostřed obce pomník obětem bitvy r. 1866 a v zatáčce k Dolnímu Přímu kamennou zvoničku s…
3.9km
více »
Sobětuš
Vesnice
Obec na okraji bojiště pruskorakouské války roku 1866. V obci je dochováno několik klasických selských stavení, pomník ukřižování z roku 1901 a socha sv. Václava. Pro příznivce koní se nabízí návštěva místního Spo…
4.4km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Petrovice - kostel Nanebevzetí panny Marie
Kostel
Dominantou obce Petrovice, která se nalézá cca 20 km severozápadně od Hradce Králové, je kostel Nanebevzetí panny Marie. Kostel v Petrovicích je doložen při první písemné zmínce o obci kolem roku 1350. Současný kostel Nanebevzetí panny Marie byl postaven, jako gotický, v polovině 15. století. Barokní přestavba kostela se uskutečnila v letech 1724-37. V dlažbě u vchodu je…
4.5km
více »
Hrádek u Nechanic patřil Harrachům
Zámek
Hrádek u Nechanic
Při cestě kolem Hradce Králové je možné se zastavit na nedalekém zámku v Hrádku u Nechanic. Zámek je zajímavý vzhledem i historií. V bývalých višňových…
4.8km
více »
turistické rozcestí Hrádek u Nechanic
Rozcestí
Turistický rozcestník, který se nachází u zástávka autobusu u Hrádku u Nechanic, ukazuje turistům cestu do více směrů. Po červené značce ve směru Nechanice - Osice, po značce zelené ve směru Prasek - Hrádek u Nechanic a po značce modré ve směru Všestary žst - Hrádek u Nechanic. V místě se nachází i rozcestník cyklotras KČT.
4.9km
více »
Hrádek u Nechanic - malá Hluboká
Tipy na výlet
Místo, které si vysloužilo označení malá Hluboká snad ani není nutno připomínat, označení místa kam míříme nám to vysloveně napovídá. Tedy na zámek u obce Hrádek, cca 3 km jihovýchodně od Nechanic, necelých 15 km …
5km
více »
Soutěž 10
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Hrádek u Nechanic
Zámek
Zámek Hrádek u Nechanic je kromě zámku Hluboká nad Vltavou nejvýznamnější českou stavbou romantické architektury postavenou po vzoru anglické gotiky. Zámek se nachází na Lubenském vrchu, 10 kilometrů západně od Hr…
5.1km
více »
Popovice (HK)
Mlýn
Popovice - obec 4 km severovýchodně od Nechanic historicky doložená roku 1448 v souvislosti s tvrzí jejíž majitelem byl husita, rytíř Jan z Popovic. Během třicetileté války byla ves vyrabována, po jejím ukončení p…
5.1km
více »
Hradec Králové
Město
Hradec Králové je krajským městem Královehradeckého kraje a leží východním směrem od Prahy. Metropole východních Čech, Hradec Králové, je označován jako jedno z nejstarších českých měst. Ve středověku šlo o věnné město českých královen a této době vděčí za gotickou katedrálu sv. Ducha na svém Velkém náměstí, která dnes vedle Bílé věže a Staré radnice patří mezi městské dominant…
16.7km
více »





