Zaniklý mlýn čp. 10 ve Starých Nechanicích Mlýn ve Starých Nechanicích existoval již ve středověku, ale bližších informací o něm je z těchto dob pomálu, i když určitě existoval již v 16. století. Jednu zmínku o něm můžeme nalézt k 12. listopadu 1622, kdy byl konfiskační komisí odsouzen ke ztrátě poloviny majetku Ctibor Smil Pecingar rytíř z Bydžína na Nechanicích a Kunčicích, který se zúčastnil českého stavovského povstání. Z toho vidíme, že mlýn byl původně založen a náležel panstvu a nejspíše v 18. století byl emfyteuticky prodán. Podle tereziánského katastru měl původně 2 vodní kola. Z pozdějších mlynářů či pachtýřů jmenujme: Václava Kuchynku (1811), Jana Javůrka (1826), Václava Tobolku (1832), Františka Tobolku (1855), Antona Kysilku (pachtýř, 1856), Jana Rygra, zv. jako „Riegera“ (1859).Ještě za mlynáře Antonína Fiedlera náležela k mlýnu louka mezi mlýnem a jezerem u mostu, jež se stala posléze jádrem sporu mezi mlynářem a velkostatkem. Dlouhotrvající spor nahněval vlastníka mlýna tak, že… Mlýn ve Starých Nechanicích existoval již ve středověku, ale bližších informací o něm je z těchto dob pomálu, i když určitě existoval již v 16. století. Jednu zmínku o něm můžeme nalézt k 12. listopadu 1622, kdy byl konfiskační komisí odsouzen ke ztrátě poloviny majetku Ctibor Smil Pecingar rytíř z Bydžína na Nechanicích a Kunčicích, který se zúčastnil českého stavovského povstání. Z toho vidíme, že mlýn byl původně založen a náležel panstvu a nejspíše v 18. století byl emfyteuticky prodán. Podle tereziánského katastru měl původně 2 vodní kola. Z pozdějších mlynářů či pachtýřů jmenujme: Václava Kuchynku (1811), Jana Javůrka (1826), Václava Tobolku (1832), Františka Tobolku (1855), Antona Kysilku (pachtýř, 1856), Jana Rygra, zv. jako „Riegera“ (1859).Ještě za mlynáře Antonína Fiedlera náležela k mlýnu louka mezi mlýnem a jezerem u mostu, jež se stala posléze jádrem sporu mezi mlynářem a velkostatkem. Dlouhotrvající spor nahněval vlastníka mlýna tak, že…