Sfingy před Novou kolonádou

Sfingy patří už od roku 1912 k drobným, ale výrazným architektonickým detailům lázeňského centra Františkovy Lázně.

Sochy jsou umístěny symetricky před kolonádou na nízkých podstavcích a vytvářejí jakýsi symbolický vstup do prostoru lázeňské promenády.

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (2 fotografie)

Když člověk poprvé projde kolem Nové kolonády ve Františkových Lázních, může ho překvapit zvláštní dvojice kamenných bytostí sedících u promenády. V lázeňském městě byste čekali spíše nymfy nebo alegorie zdraví – místo toho tu už více než sto let trpělivě hlídají egyptské sfingy.

Sfingy patří k drobným, ale výrazným architektonickým detailům lázeňského centra Františkovy Lázně. Byly instalovány roku 1912 při dokončení nové kolonády podle projektu městského architekta Gustav Wiedermann, který v té době výrazně formoval podobu města. Sochy jsou umístěny symetricky před kolonádou na nízkých podstavcích a vytvářejí jakýsi symbolický vstup do prostoru lázeňské promenády.

Samotná podoba sfing vychází z tradičního evropského pojetí tohoto mytického tvora – tělo lva a lidská hlava, stylizovaná v klasicistním duchu. Nejde tedy o přesnou kopii staroegyptských vzorů, ale o dekorativní interpretaci, jaká byla v evropské architektuře 19. a počátku 20. století poměrně oblíbená. Egyptské motivy se tehdy staly módním doplňkem reprezentativních staveb, zejména v době rostoucího zájmu o archeologii a orientální kultury.

Ve Františkových Lázních mají sfingy především symbolickou a estetickou funkci. Umístění před kolonádou není náhodné – v mnoha kulturách jsou sfingy považovány za ochránce posvátných či významných míst. V tomto případě tak symbolicky „střeží“ vstup k lázeňskému prostoru. Lázeňští hosté tak procházejí mezi dvěma tichými strážci, aniž by si často uvědomili, že jde o motiv starý tisíce let.

Prostor kolem kolonády byl na počátku 20. století koncipován jako reprezentativní promenádní náměstí s fontánami, pavilony a architekturou určenou k odpočinku i společenskému životu lázeňských hostů. Sochy zde proto nepůsobí jako izolovaný prvek, ale jako součást širší scénografie lázeňského města.

Dnes jsou sfingy součástí památkově chráněného území historického centra Františkovy Lázně, které je městskou památkovou rezervací. Od roku 2021 je navíc celé lázeňské město zapsáno na Seznam světového dědictví UNESCO v rámci mezinárodního zápisu Great Spa Towns of Europe. I tyto nenápadné sochy tak patří k drobným detailům, které společně vytvářejí jedinečnou atmosféru evropského lázeňského města.

Až tedy příště půjdete kolem kolonády, zkuste se na chvíli zastavit. Možná zjistíte, že tyto dvě kamenné sfingy už více než sto let tiše pozorují lázeňský život – od elegantních promenád první republiky až po dnešní návštěvníky s fotoaparátem v ruce.

Františkovy Lázně ale nabízejí mnohem víc než jedno místo. Navštivte historické stavby jako novorenesanční Společenský dům, monumentální Dvorana Glauberových pramenů nebo elegantní empírový Pavilon Luisina pramene a Pavilon Františkova pramene s nedalekou sochou Františka i romantický „malý zámek“ mezi vilami – Vilu Steinsberg. Připomeňte si historii u Pomníku císaře Františka I. (jezdecká socha, jejíž originál býval součástí Krannerovy kašny v Praze), pomník zakladatelům lázní, Pomník Clary Nonnerové (štědré a dobročinné ženě), Pomník Boženy Němcové (pomník jenž změnil identitu) nebo Památník vojákům Americké armády (25.4.1945!), odpočiňte si v zeleni Městských sadů s Hudebním pavilonem či v Lesoparku Amerika (Přírodní rezervace) – kam se dostanete pěšky i Mikrovláčkem. Zastavte se u Hudebního pavilon u Františkova pramene nebo u Kašny v Ruské ulici a nakonec si užijte trochu kultury v divadle Boženy Němcové, Základní umělecké školy Járy Cimrmana – případně i trochu zábavy u obří hry Živé Člověče, nezlob se!.