Vila Steinsberg

Ve vilové čtvrti lázeňského města Františkovy Lázně, nedaleko pravoslavného chrámu Kostel svaté Olgy, stojí jedna z nejmalebnějších staveb místní architektury počátku 20. století – Vila Steinsberg. Tuto pozoruhodnou vilu navrhl roku 1905 významný lázeňský architekt Gustav Wiedermann pro místního lékaře Leopolda Steinsberga. Stavba byla dokončena přibližně v roce 1906 a od počátku spojovala dvě funkce – reprezentativní bydlení a lékařskou ordinaci svého majitele.

Architekt Gustav Wiedermann patřil k nejvýznamnějším osobnostem stavebního rozvoje Františkových Lázní na přelomu 19. a 20. století. Vedle své architektonické činnosti byl také starostou města a aktivním organizátorem lázeňského i kulturního života. Podílel se na řadě staveb ve městě, od lázeňských domů až po sakrální stavby a parky, a výrazně formoval podobu lázeňské krajiny.

Vila Steinsberg vznikla v době, kdy Františkovy Lázně zažívaly architektonický rozkvět. Pro lázeňské hosty i místní elitu se stavěly honosné vily a hotely, často inspirované historickými slohy. Wiedermann pro doktora Steinsberga zvolil výrazný neogotický styl, který se v lázeňských městech objevuje spíše výjimečně. Stavba proto působí trochu jako romantický „malý zámek“ mezi vilami a lázeňskými domy.

Architektonicky je vila řešena jako jednopatrová stavba uzavřeného půdorysu s výrazně členěnou hmotou. Fasádu oživují rizality, lodžie a členité štíty, které vytvářejí dynamickou siluetu. Nejvýraznějším prvkem je polygonální věžice v severovýchodním nároží zakončená vysokou jehlancovou střechou – motiv typický pro romantickou neogotiku, který dodává domu vertikální akcent a malebnost.

Dispoziční řešení domu odpovídalo praktickým potřebám jeho majitele. V přízemí se nacházela lékařská ordinace, zatímco obytné prostory rodiny byly situovány v patře. Takové spojení profesního a soukromého prostoru bylo v lázeňských městech poměrně běžné – lékaři často přijímali pacienty přímo ve svých domech, což umožňovalo komfortní provoz lázeňské praxe.

Vila byla postavena v prestižní lokalitě nedaleko pravoslavného kostela svaté Olgy, jedné z architektonických dominant města. Umístění v klidné vilové zóně zároveň poskytovalo dostatek soukromí a reprezentativní prostředí odpovídající společenskému postavení jejího majitele.

Po druhé světové válce, stejně jako mnoho dalších soukromých vil ve městě, prošla budova změnami vlastnictví a využití. Přesto si dodnes zachovala své základní architektonické rysy a patří k nejzajímavějším historickým vilám ve Františkových Lázních. Dnes je ceněna především jako příklad lázeňské vilové architektury z období kolem roku 1900 a jako dílo Gustava Wiedermanna, architekta, který se významně zasloužil o podobu města.

Když se kolem vily prochází dnešní lázeňští hosté, může jim její silueta s věžičkou připadat trochu pohádková. A není to úplně náhoda – neogotika byla totiž stylem, který měl evokovat romantiku starých hradů a historických časů. V případě vily Steinsberg tak vznikl dům, který byl zároveň praktickým lékařským sídlem i malým architektonickým příběhem o tom, jak se ve Františkových Lázních potkaly lázně, medicína a romantická architektura.

Kollárova 180 / 7, Františkovy Lázně

Pokud vás baví architektura lázeňských staveb, určitě si nenechte ujít stavby jako Nová kolonáda s uhličitými plynovými lázněmi, monumentální Dvorana Glauberových pramenů nebo novorenesanční Společenský dům, romantický „malý zámek“ mezi vilami – Vila Steinsberg. Zajímavé jsou i menší lázeňské stavby jako elegantní empírový Pavilon Luisina pramene či Pavilon Františkova pramene s nedalekou sochou Františka. Milovníci soch a pomníků mohou navštívit Pomník císaře Františka I. (jezdecká socha, jejíž originál býval součástí Krannerovy kašny v Praze), pomník zakladatelům lázní, Pomník Clary Nonnerové – ženy mecenášky, Pomník Boženy Němcové (který původně jejím pomníkem vůbec nebyl) či Památník vojákům Americké armády (25.4.1945!). Zatímco odpočinek v zeleni nabízejí Městské sady s Hudebním pavilonem nebo romantický Lesopark Amerika (Přírodní rezervace) – kam se dostanete pěšky i Mikrovláčkem. Při procházce lázeňským centrem nepřehlédněte ani Sfingy u kolonády, Hudební pavilon u Františkova pramene, Kašnu v Ruské ulici, kulturní místa jako divadlo Boženy Němcové či Základní uměleckou školu Járy Cimrmana a pro trochu hravosti i obří hru Živé Člověče, nezlob se!.