Sfingy před Novou kolonádou Když člověk poprvé projde kolem Nové kolonády ve Františkových Lázních, může ho překvapit zvláštní dvojice kamenných bytostí sedících u promenády. V lázeňském městě byste čekali spíše nymfy nebo alegorie zdraví – místo toho tu už více než sto let trpělivě hlídají egyptské sfingy. Sfingy patří k drobným, ale výrazným architektonickým detailům lázeňského centra Františkovy Lázně. Byly instalovány roku 1912 při dokončení nové kolonády podle projektu městského architekta Gustav Wiedermann, který v té době výrazně formoval podobu města. Sochy jsou umístěny symetricky před kolonádou na nízkých podstavcích a vytvářejí jakýsi symbolický vstup do prostoru lázeňské promenády. Samotná podoba sfing vychází z tradičního evropského pojetí tohoto mytického tvora – tělo lva a lidská hlava, stylizovaná v klasicistním duchu. Nejde tedy o přesnou kopii staroegyptských vzorů, ale o dekorativní interpretaci, jaká byla v evropské architektuře 19. a… Když člověk poprvé projde kolem Nové kolonády ve Františkových Lázních, může ho překvapit zvláštní dvojice kamenných bytostí sedících u promenády. V lázeňském městě byste čekali spíše nymfy nebo alegorie zdraví – místo toho tu už více než sto let trpělivě hlídají egyptské sfingy. Sfingy patří k drobným, ale výrazným architektonickým detailům lázeňského centra Františkovy Lázně. Byly instalovány roku 1912 při dokončení nové kolonády podle projektu městského architekta Gustav Wiedermann, který v té době výrazně formoval podobu města. Sochy jsou umístěny symetricky před kolonádou na nízkých podstavcích a vytvářejí jakýsi symbolický vstup do prostoru lázeňské promenády. Samotná podoba sfing vychází z tradičního evropského pojetí tohoto mytického tvora – tělo lva a lidská hlava, stylizovaná v klasicistním duchu. Nejde tedy o přesnou kopii staroegyptských vzorů, ale o dekorativní interpretaci, jaká byla v evropské architektuře 19. a…